Schodek státního rozpočtu v příštím roce přesáhne čtvrt bilionu korun, potvrdil Hamáček

Nahrávám video

Schodek státního rozpočtu v příštím roce přesáhne čtvrt bilionu korun, potvrdil České televizi vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Důvodem jsou jak propad daňových příjmů – způsobený mimo jiné zrušením superhrubé mzdy – tak i rostoucí výdaje na důchody nebo na platy učitelů. Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) vysoký deficit pro příští rok připouští, přesnější číslo ale zatím neřekla.

Na jaře kvůli koronaviru omezily péči všechny nemocnice. Například v dubnu musela pardubická nemocnice kvůli 22 případům nemoci covid-19 uzavřít na dva týdny kardiologické oddělení a zrušit všechny operace. Hlavně díky růstu plateb za státní pojištěnce můžou pojišťovny nemocnicím a ambulancím poslat náhradu ve výši třiceti miliard.

„Já to vnímám spíše jako jistotu pro celý systém financování zdravotní péče. Může to zajistit stejný nebo podobný objem financí – celkových financí v systému zdravotnictví,“ říká ředitel Nemocnic Pardubického kraje Tomáš Gottvald.

Zatímco ještě v únoru stát plánoval, že pošle pojišťovnám za děti, důchodce či nezaměstnané celkem 77 miliard, po červnovém rychlém růstu platby teď počítá s 97 miliardami. A v příštím roce dostanou pojišťovny o dalších 30 miliard víc – tedy zhruba 127 miliard korun. 

Vládní koalice prosadila ve sněmovně hned dvojí strmé zvýšení plateb za státní pojištěnce už na jaře. Pro tehdy hlasovali poslanci ze všech klubů. Proti nebyl nikdo.

„Právě platba za státní pojištěnce má v této řekněme složité době vytvořit určitý polštář pro systém tak, aby byl stabilní, abychom nemuseli jakkoli omezovat péči,“ vysvětluje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO). Jenže plánovaných třicet miliard na udržení dostupnosti péče si bude muset vláda v příštím roce půjčit.

Podobnou částku jako do zdravotnictví plánuje koalice přidat na důchody a na dalších zhruba deset miliard vyjde další růst platů učitelů. Miliardy navíc poputují i na obranu země nebo na investice.

Schodek rozpočtu bude podle Hamáčka v roce 2021 přes 250 miliard

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) připouští, že po letošním schváleném půlbilionovém deficitu bude vláda příští rok hospodařit s historicky druhým nejvyšším schodkem.

„Můj odhad je, že to bude hodně přes 250 miliard. Sociální demokracie celou dobu říká, že je připravená mluvit i o příjmové stránce rozpočtu. Navrhujeme vlastní řešení, ať to je sektorová daň, ať to byla daňová progrese,“ říká vicepremiér, ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček.

Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (nestr. za ANO) bude schodek určitě větší. „Navíc, on pan vicepremiér nakonec vycházel z novely zákona o rozpočtové odpovědnosti, kde máme určitý limit, který je větší než tato částka,“ dodává Schillerová.

„To je prostě podle mě od vlády jakýsi otevřený opulentní švédský stůl, ze kterého si takhle vybírá, co by ještě rozdala před volbami a jak by uplatila voliče,“ konstatuje předseda ODS a místopředseda sněmovny Petr Fiala.

O podpoře rozpočtu jsou zatím ochotní jednat jen komunisté

Z nevládních stran zastoupených ve sněmovně jsou ochotni jednat o podpoře rozpočtu zatím jen komunisté. I oni ale zatím vyčkávají, jaký deficit kabinet navrhne. Podle předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslavy Vostré (KSČM) není ale v tuto chvíli daná žádná konkrétní částka, maximální schodek, který je strana ochotná podpořit. 

Předsedkyně TOP 09 a poslankyně Markéta Pekarová Adamová upozorňuje, že se může stát i to, že příští rok bude stát ve stejném schodku jako letos, což je podle ní alarmující.

O státním rozpočtu bude ministryně Alena Schillerová a premiér Andrej Babiš (ANO) jednat příští neděli v Lánech s prezidentem. Vláda bude návrh schvalovat v říjnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Analytici čekají skokové zdražení nafty

O nedělní půlnoci skončí státní regulace cen benzinu a nafty. Analytici očekávají, že nejvýrazněji zdraží motorová nafta, u níž se zároveň vrátí spotřební daň na původní úroveň. Během týdne by její cena mohla vzrůst až o tři a půl koruny za litr, u nejdražších dálničních čerpacích stanic se může přiblížit 45 korunám. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připustila, že by vláda mohla při dalším růstu cen znovu zasáhnout.
před 2 hhodinami

Velké podniky už v EU nesmí likvidovat neprodané oblečení a obuv

V Evropské unii v neděli vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu, píše server německé rozhlasové stanice Deutsche Welle. V EU se podle něj každoročně zlikvidují stovky tun oblečení, které se dlouho nedařilo prodat, mělo vadu nebo jej po zakoupení na internetu zákazníci vrátili.
před 3 hhodinami

VideoVýjimky z nové EET matou některé obchodníky

Nová elektronická evidence tržeb (EET) by měla platit pro všechny a od stejného termínu, nikoliv ve vlnách, jako když ji stát zavedl poprvé. Zákon ale připouští i výjimky a někteří obchodníci nevědí, jestli se jich změny dotknou. Týká se to třeba provozovatelů prodejních automatů. Ministerstvo financí slíbilo vydat metodický pokyn po přijetí návrhu zákona o EET. Výjimky mají dostat i lesní bary či prodejci ryb před Vánoci.
včera v 07:01

Ministerstvo financí naposled oznámilo maximální ceny benzinu a nafty

Ministerstvo financí v pátek oznámilo maximální ceny pohonných hmot na víkend. Litr benzinu se bude prodávat maximálně za 43,41 koruny, litr nafty nejvýše za 42,13 koruny. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, což ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí nejen zastropování cen paliv, ale i marže obchodníků a snížení spotřební daně u nafty. Současná opatření mají platit do neděle.
17. 7. 2026Aktualizováno17. 7. 2026

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizováno17. 7. 2026

Výroba aut v Česku vzrostla, více než třetinu tvoří elektromobily či hybridy

Tuzemské automobilky vyrobily v prvním pololetí 780 378 osobních aut, což je meziročně o 4,4 procenta více. V červnu produkce vzrostla o 3,3 procenta. Celkem čtyřicet procent vyrobených aut byly elektromobily nebo hybridy, z toho bylo 130 356 elektromobilů, oznámilo Sdružení automobilového průmyslu.
17. 7. 2026

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
17. 7. 2026

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.