Schodek státního rozpočtu v příštím roce přesáhne čtvrt bilionu korun, potvrdil Hamáček

Nahrávám video
Schodek státního rozpočtu v příštím roce přesáhne čtvrt bilionu korun, potvrdil Hamáček
Zdroj: ČT24

Schodek státního rozpočtu v příštím roce přesáhne čtvrt bilionu korun, potvrdil České televizi vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Důvodem jsou jak propad daňových příjmů – způsobený mimo jiné zrušením superhrubé mzdy – tak i rostoucí výdaje na důchody nebo na platy učitelů. Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) vysoký deficit pro příští rok připouští, přesnější číslo ale zatím neřekla.

Na jaře kvůli koronaviru omezily péči všechny nemocnice. Například v dubnu musela pardubická nemocnice kvůli 22 případům nemoci covid-19 uzavřít na dva týdny kardiologické oddělení a zrušit všechny operace. Hlavně díky růstu plateb za státní pojištěnce můžou pojišťovny nemocnicím a ambulancím poslat náhradu ve výši třiceti miliard.

„Já to vnímám spíše jako jistotu pro celý systém financování zdravotní péče. Může to zajistit stejný nebo podobný objem financí – celkových financí v systému zdravotnictví,“ říká ředitel Nemocnic Pardubického kraje Tomáš Gottvald.

Zatímco ještě v únoru stát plánoval, že pošle pojišťovnám za děti, důchodce či nezaměstnané celkem 77 miliard, po červnovém rychlém růstu platby teď počítá s 97 miliardami. A v příštím roce dostanou pojišťovny o dalších 30 miliard víc – tedy zhruba 127 miliard korun. 

Vládní koalice prosadila ve sněmovně hned dvojí strmé zvýšení plateb za státní pojištěnce už na jaře. Pro tehdy hlasovali poslanci ze všech klubů. Proti nebyl nikdo.

„Právě platba za státní pojištěnce má v této řekněme složité době vytvořit určitý polštář pro systém tak, aby byl stabilní, abychom nemuseli jakkoli omezovat péči,“ vysvětluje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO). Jenže plánovaných třicet miliard na udržení dostupnosti péče si bude muset vláda v příštím roce půjčit.

Podobnou částku jako do zdravotnictví plánuje koalice přidat na důchody a na dalších zhruba deset miliard vyjde další růst platů učitelů. Miliardy navíc poputují i na obranu země nebo na investice.

Schodek rozpočtu bude podle Hamáčka v roce 2021 přes 250 miliard

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) připouští, že po letošním schváleném půlbilionovém deficitu bude vláda příští rok hospodařit s historicky druhým nejvyšším schodkem.

„Můj odhad je, že to bude hodně přes 250 miliard. Sociální demokracie celou dobu říká, že je připravená mluvit i o příjmové stránce rozpočtu. Navrhujeme vlastní řešení, ať to je sektorová daň, ať to byla daňová progrese,“ říká vicepremiér, ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček.

Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (nestr. za ANO) bude schodek určitě větší. „Navíc, on pan vicepremiér nakonec vycházel z novely zákona o rozpočtové odpovědnosti, kde máme určitý limit, který je větší než tato částka,“ dodává Schillerová.

„To je prostě podle mě od vlády jakýsi otevřený opulentní švédský stůl, ze kterého si takhle vybírá, co by ještě rozdala před volbami a jak by uplatila voliče,“ konstatuje předseda ODS a místopředseda sněmovny Petr Fiala.

O podpoře rozpočtu jsou zatím ochotní jednat jen komunisté

Z nevládních stran zastoupených ve sněmovně jsou ochotni jednat o podpoře rozpočtu zatím jen komunisté. I oni ale zatím vyčkávají, jaký deficit kabinet navrhne. Podle předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslavy Vostré (KSČM) není ale v tuto chvíli daná žádná konkrétní částka, maximální schodek, který je strana ochotná podpořit. 

Předsedkyně TOP 09 a poslankyně Markéta Pekarová Adamová upozorňuje, že se může stát i to, že příští rok bude stát ve stejném schodku jako letos, což je podle ní alarmující.

O státním rozpočtu bude ministryně Alena Schillerová a premiér Andrej Babiš (ANO) jednat příští neděli v Lánech s prezidentem. Vláda bude návrh schvalovat v říjnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 5 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoMunzar vytýká vládě škrty ve výdajích na obranu. Krňanský mluví o efektivitě utrácení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

VideoPolsko je průkopníkem finančních inovací i díky svému platebnímu systému

Polsko je průkopníkem finančních inovací. Podle nového měření je země dokonce jedničkou v platbách přes internet nebo pomocí mobilního telefonu. Pomáhá k tomu i speciální polský platební systém Blik. Ten lze využít k platbám v e-shopech i kamenných obchodech, výběrům z bankomatů i platbám za služby. Stačí zadat jednorázový kód, který vygenerovala aplikace, a potvrdit. Systém funguje deset let a pravidelně ho využívá 53 procent obyvatel. Jen loni s ním Poláci uskutečnili téměř tři miliardy plateb – mnohem více než kreditními a debetními kartami.
včera v 06:01

Chorvatsko dodává do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí EK

Chorvatsko přepravuje ropovodem Adria do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. V tuto chvíli podle ní neexistuje bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek v EU. Ještě donedávna proudila do obou zemí ruská ropa prostřednictvím ropovodu Družba, dodávky ale byly přerušeny na konci ledna. Kyjev uvádí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu a pracují na opravě. Bratislava a Budapešť ale namítají, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina.
25. 2. 2026
Načítání...