Schodek státního rozpočtu v příštím roce přesáhne čtvrt bilionu korun, potvrdil Hamáček

4 minuty
Schodek státního rozpočtu v příštím roce přesáhne čtvrt bilionu korun, potvrdil Hamáček
Zdroj: ČT24

Schodek státního rozpočtu v příštím roce přesáhne čtvrt bilionu korun, potvrdil České televizi vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Důvodem jsou jak propad daňových příjmů – způsobený mimo jiné zrušením superhrubé mzdy – tak i rostoucí výdaje na důchody nebo na platy učitelů. Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) vysoký deficit pro příští rok připouští, přesnější číslo ale zatím neřekla.

Na jaře kvůli koronaviru omezily péči všechny nemocnice. Například v dubnu musela pardubická nemocnice kvůli 22 případům nemoci covid-19 uzavřít na dva týdny kardiologické oddělení a zrušit všechny operace. Hlavně díky růstu plateb za státní pojištěnce můžou pojišťovny nemocnicím a ambulancím poslat náhradu ve výši třiceti miliard.

„Já to vnímám spíše jako jistotu pro celý systém financování zdravotní péče. Může to zajistit stejný nebo podobný objem financí – celkových financí v systému zdravotnictví,“ říká ředitel Nemocnic Pardubického kraje Tomáš Gottvald.

Zatímco ještě v únoru stát plánoval, že pošle pojišťovnám za děti, důchodce či nezaměstnané celkem 77 miliard, po červnovém rychlém růstu platby teď počítá s 97 miliardami. A v příštím roce dostanou pojišťovny o dalších 30 miliard víc – tedy zhruba 127 miliard korun. 

Vládní koalice prosadila ve sněmovně hned dvojí strmé zvýšení plateb za státní pojištěnce už na jaře. Pro tehdy hlasovali poslanci ze všech klubů. Proti nebyl nikdo.

„Právě platba za státní pojištěnce má v této řekněme složité době vytvořit určitý polštář pro systém tak, aby byl stabilní, abychom nemuseli jakkoli omezovat péči,“ vysvětluje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO). Jenže plánovaných třicet miliard na udržení dostupnosti péče si bude muset vláda v příštím roce půjčit.

Podobnou částku jako do zdravotnictví plánuje koalice přidat na důchody a na dalších zhruba deset miliard vyjde další růst platů učitelů. Miliardy navíc poputují i na obranu země nebo na investice.

Schodek rozpočtu bude podle Hamáčka v roce 2021 přes 250 miliard

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) připouští, že po letošním schváleném půlbilionovém deficitu bude vláda příští rok hospodařit s historicky druhým nejvyšším schodkem.

„Můj odhad je, že to bude hodně přes 250 miliard. Sociální demokracie celou dobu říká, že je připravená mluvit i o příjmové stránce rozpočtu. Navrhujeme vlastní řešení, ať to je sektorová daň, ať to byla daňová progrese,“ říká vicepremiér, ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček.

Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (nestr. za ANO) bude schodek určitě větší. „Navíc, on pan vicepremiér nakonec vycházel z novely zákona o rozpočtové odpovědnosti, kde máme určitý limit, který je větší než tato částka,“ dodává Schillerová.

„To je prostě podle mě od vlády jakýsi otevřený opulentní švédský stůl, ze kterého si takhle vybírá, co by ještě rozdala před volbami a jak by uplatila voliče,“ konstatuje předseda ODS a místopředseda sněmovny Petr Fiala.

O podpoře rozpočtu jsou zatím ochotní jednat jen komunisté

Z nevládních stran zastoupených ve sněmovně jsou ochotni jednat o podpoře rozpočtu zatím jen komunisté. I oni ale zatím vyčkávají, jaký deficit kabinet navrhne. Podle předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslavy Vostré (KSČM) není ale v tuto chvíli daná žádná konkrétní částka, maximální schodek, který je strana ochotná podpořit. 

Předsedkyně TOP 09 a poslankyně Markéta Pekarová Adamová upozorňuje, že se může stát i to, že příští rok bude stát ve stejném schodku jako letos, což je podle ní alarmující.

O státním rozpočtu bude ministryně Alena Schillerová a premiér Andrej Babiš (ANO) jednat příští neděli v Lánech s prezidentem. Vláda bude návrh schvalovat v říjnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
před 16 hhodinami

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
před 22 hhodinami

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
3. 1. 2026

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
2. 1. 2026

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
2. 1. 2026
Načítání...