Schodek státního rozpočtu v příštím roce přesáhne čtvrt bilionu korun, potvrdil Hamáček

Nahrávám video

Schodek státního rozpočtu v příštím roce přesáhne čtvrt bilionu korun, potvrdil České televizi vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Důvodem jsou jak propad daňových příjmů – způsobený mimo jiné zrušením superhrubé mzdy – tak i rostoucí výdaje na důchody nebo na platy učitelů. Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) vysoký deficit pro příští rok připouští, přesnější číslo ale zatím neřekla.

Na jaře kvůli koronaviru omezily péči všechny nemocnice. Například v dubnu musela pardubická nemocnice kvůli 22 případům nemoci covid-19 uzavřít na dva týdny kardiologické oddělení a zrušit všechny operace. Hlavně díky růstu plateb za státní pojištěnce můžou pojišťovny nemocnicím a ambulancím poslat náhradu ve výši třiceti miliard.

„Já to vnímám spíše jako jistotu pro celý systém financování zdravotní péče. Může to zajistit stejný nebo podobný objem financí – celkových financí v systému zdravotnictví,“ říká ředitel Nemocnic Pardubického kraje Tomáš Gottvald.

Zatímco ještě v únoru stát plánoval, že pošle pojišťovnám za děti, důchodce či nezaměstnané celkem 77 miliard, po červnovém rychlém růstu platby teď počítá s 97 miliardami. A v příštím roce dostanou pojišťovny o dalších 30 miliard víc – tedy zhruba 127 miliard korun. 

Vládní koalice prosadila ve sněmovně hned dvojí strmé zvýšení plateb za státní pojištěnce už na jaře. Pro tehdy hlasovali poslanci ze všech klubů. Proti nebyl nikdo.

„Právě platba za státní pojištěnce má v této řekněme složité době vytvořit určitý polštář pro systém tak, aby byl stabilní, abychom nemuseli jakkoli omezovat péči,“ vysvětluje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO). Jenže plánovaných třicet miliard na udržení dostupnosti péče si bude muset vláda v příštím roce půjčit.

Podobnou částku jako do zdravotnictví plánuje koalice přidat na důchody a na dalších zhruba deset miliard vyjde další růst platů učitelů. Miliardy navíc poputují i na obranu země nebo na investice.

Schodek rozpočtu bude podle Hamáčka v roce 2021 přes 250 miliard

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) připouští, že po letošním schváleném půlbilionovém deficitu bude vláda příští rok hospodařit s historicky druhým nejvyšším schodkem.

„Můj odhad je, že to bude hodně přes 250 miliard. Sociální demokracie celou dobu říká, že je připravená mluvit i o příjmové stránce rozpočtu. Navrhujeme vlastní řešení, ať to je sektorová daň, ať to byla daňová progrese,“ říká vicepremiér, ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček.

Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (nestr. za ANO) bude schodek určitě větší. „Navíc, on pan vicepremiér nakonec vycházel z novely zákona o rozpočtové odpovědnosti, kde máme určitý limit, který je větší než tato částka,“ dodává Schillerová.

„To je prostě podle mě od vlády jakýsi otevřený opulentní švédský stůl, ze kterého si takhle vybírá, co by ještě rozdala před volbami a jak by uplatila voliče,“ konstatuje předseda ODS a místopředseda sněmovny Petr Fiala.

O podpoře rozpočtu jsou zatím ochotní jednat jen komunisté

Z nevládních stran zastoupených ve sněmovně jsou ochotni jednat o podpoře rozpočtu zatím jen komunisté. I oni ale zatím vyčkávají, jaký deficit kabinet navrhne. Podle předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslavy Vostré (KSČM) není ale v tuto chvíli daná žádná konkrétní částka, maximální schodek, který je strana ochotná podpořit. 

Předsedkyně TOP 09 a poslankyně Markéta Pekarová Adamová upozorňuje, že se může stát i to, že příští rok bude stát ve stejném schodku jako letos, což je podle ní alarmující.

O státním rozpočtu bude ministryně Alena Schillerová a premiér Andrej Babiš (ANO) jednat příští neděli v Lánech s prezidentem. Vláda bude návrh schvalovat v říjnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 9 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
včera v 20:21

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...