Sektorová daň

Pro zavedení sektorové daně v Česku by bylo 70 procent dospělých. Čtvrtina lidí se staví proti, ukázal to průzkum agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že sám neplánuje sektorovou daň navrhovat. Česko zavedlo takzvanou windfall tax pro energetické, petrochemické a těžební firmy a velké banky. Očekávalo se, že veřejné rozpočty z ní získají 85 miliard korun. Podle resortu financí stát loni na zálohách dostal 39,1 miliardy korun a letos za první kvartál 13 miliard korun.

Zavedení bankovní sektorové daně by mohlo do státního rozpočtu přinést víc než deset miliard korun ročně, řekli České televizi lídři hnutí STAN a KDU-ČSL. V koalici chtějí od ledna novou daň pro banky prosadit. Peníze by podle nich mohly jít třeba na investice do silnic nebo do školství. Čistý zisk bank loni v součtu přesáhl sto miliard korun.

Místo sedmi miliard na investice nula. Končí Národní rozvojový fond, do kterého měly banky odvádět peníze na investice a veřejně prospěšné projekty. Požádal o odnětí licence a Česká národní banka vyhověla. Za celou dobu své existence, tedy za tři a půl roku, finanční instituce skrz fond nepodpořily ani jeden projekt. Banky slibovaly prostřednictvím fondu podpořit třeba rozvoj infrastruktury. Celkově mělo jít o projekty v hodnotě až třicet pět miliard korun. Fond vznikl za vlády Andreje Babiše (ANO) místo tehdy zvažované bankovní daně. O jejím možném zavedení se debatuje i v současném kabinetu Petra Fialy (ODS).

V koalici se vede debata o zdanění zisků bank. Mimořádná daň známá jako windfall tax totiž vybrala výrazně míň, než se počítalo. Vládní hnutí STAN chce, aby koalice začala diskutovat o zavedení speciální sektorové daně pro banky. Bývalý premiér Vladimír Špidla (SOCDEM) míní, že by měla být zdaněna aktiva bank, s nimiž se prý dá velmi málo manipulovat. Někdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) tvrdí, že bankovní daň zaplatí lidé a ekonomický růst.

Vládní hnutí STAN chce v koalici otevřít debatu o speciální sektorové dani pro banky. Jeho předseda Vít Rakušan to spojuje s vyhodnocením odvodu z mimořádných zisků, který od loňska platí kromě finančních domů taky energetické firmy a rafinerie. Právě banky zaplatily mnohem méně, než kabinet očekával. Loni padesát finančních domů vydělalo dohromady po zdanění přes 104 miliard korun. O návrhu Starostů jsou ochotni jednat i Piráti nebo lidovci. Naopak ODS a TOP 09 změny odmítají.

Dividendy z energetické společnosti ČEZ, které budou vyplaceny za letošní rok, stát opět použije na zmírnění energetické krize. Radiožurnálu to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vyloučil, že by vláda zavedla sektorovou daň pro některá odvětví. O způsobu, jak získat peníze z nadměrných zisků některých firem, vláda podle Stanjury rozhodne zhruba do 10. září.

Vláda zvažuje zdanění energetických společností. Pro pomoc lidem s vyššími cenami energií by mohla podle odborníků také využít dividendy ČEZu. Člen sněmovního rozpočtového výboru a místopředseda poslaneckého klubu STAN Jan Kuchař v 90'ČT24 řekl, že by se měl zvolit správný mix, aby to pomohlo nejvíce lidem. S tím souhlasí také poslanec hnutí ANO Patrik Nacher. Oba se shodli také na tom, že v současné situaci by nebylo dobré vrátit superhrubou mzdu.

Podpora domácnostem ve výši 66 miliard je maximum toho, co si vláda s ohledem na deficit může dovolit, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že vláda nyní řeší zavedení mimořádné daně, rozhodnuto chce mít do 12. září. Výnos by pak podle něj mohl jít na mimořádné výdaje, například kompenzace cen energií.

České domácnosti podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Skopečka (ODS) od začátku podzimu čeká celkový pokles životní úrovně. Uvedl to v pořadu Interview ČT24. Je však optimistický v tom, že inflace by už neměla razantně stoupat. V rozhovoru se také vyjádřil proti sektorové dani i progresivnímu zdanění.

Vláda podle místopředsedy opozičního ANO Karla Havlíčka chystá kroky, které ohrozí dostupnost zdravotní péče, naopak avizovaná opatření pro snížení dopadu cen energií podle něj fakticky nepomohou. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný naopak míní, že úsporný tarif domácnostem výrazně pomůže, a ujistil, že snížením plateb za státní pojištěnce se kvalita nebo dostupnost zdravotní péče nijak nesníží. Havlíček s Výborným diskutovali o ekonomických krocích vlády v Událostech, komentářích.

Česko od září pomůže Slovensku s ochranou jeho vzdušného prostoru. V Otázkách Václava Moravce to řekl český premiér Petr Fiala (ODS). Jeho slovenský protějšek Eduard Heger, který byl také hostem pořadu, to ocenil, stejně jako vyslání českých vojáků k ochraně východních hranic Slovenska. Oba premiéři se kromě bezpečnostní situace a války na Ukrajině věnovali také politické situaci ve svých zemích a zdražování energií.

Vznik sektorové daně, která by se dotkla hlavně energetických firem, připustil nyní i premiér Petr Fiala (ODS). Zavedení už dříve připouštěly kromě ODS ostatní strany pětikoalice. Předseda vlády tvrdí, že by šlo o výraz solidarity v době, kdy se řada lidí právě kvůli extrémním cenám energií dostává do potíží.

Většina stran vládní koalice připouští podle zjištění ČT zavedení speciální daně pro energetické firmy, které vyrábějí elektřinu z uhlí a jádra. Důvodem jsou prudce stoupající ceny energií a rychle rostoucí zisky energetických firem. Plán Pirátů až na pětadvacetiprocentní sektorovou daň pro firmy vyrábějící elektřinu podporuje STAN. Lidovci a TOP 09 chtějí jednat o konkrétních detailech návrhu. Pátá koaliční strana, ODS, je ke speciálnímu zdanění zatím spíše skeptická. Piráti se STAN chtějí návrh předložit na příštím jednání koaliční rady.

Koalice ANO a ČSSD se v pátek shodla na návrhu schodku rozpočtu na příští rok, a to ve výši 320 miliard korun. Tripartita rozpočet projedná v pondělí, vláda o týden později. Novinářům to po jednání řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Schodek státního rozpočtu v příštím roce přesáhne čtvrt bilionu korun, potvrdil České televizi vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Důvodem jsou jak propad daňových příjmů – způsobený mimo jiné zrušením superhrubé mzdy – tak i rostoucí výdaje na důchody nebo na platy učitelů. Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) vysoký deficit pro příští rok připouští, přesnější číslo ale zatím neřekla.

Vláda stále počítá se zavedením druhé – vyšší – sazby daně z příjmů po zrušení takzvané solidární přirážky. O tom, kolik by měla být, mají koaliční špičky ještě jednat. Větší zdanění skupin s nadprůměrnými příjmy podporují i komunisté, kteří menšinový kabinet tolerují.

Vládní strany se po letních sporech o obsazení postu ministra kultury znovu ocitly na prahu koaliční krize. Přiblížila ho snaha ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) samostatně navrhnout, třeba formou poslaneckého návrhu, bankovní daň. Premiér Andrej Babiš (ANO) kvůli tomuto plánu dokonce pohrozil koncem koalice.

Politici touží po penězích, které mají banky, i když se neshodují, jakým způsobem by se k nim mohla vláda dostat. Kromě bankovní daně prosazované menší vládní stranou ČSSD je na stole myšlenka dobrovolného Národního rozvojového fondu. Jak připustili zástupci bank v Byznysu ČT24 Speciál, může být fond dobrým nápadem, do kterého investují. Podle Jána Franka z Fio banky je ale třeba znát podrobnosti. Zdůraznil, že investovat peníze banky, aniž by bylo zřejmé do čeho, je dokonce protizákonné.

Rodičovská zřejmě vzroste od příštího roku rodinám, které příspěvek aktivně pobírají. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) bude k dispozici 8,6 miliardy korun ročně, které k tomu budou potřeba. Řekl to při představení parametrů státního rozpočtu pro rok 2020, který bude mít 40miliardový schodek. Porostou i důchody, zároveň by mělo jít třináct miliard navíc i na investice. Na zvýšení příjmů by se měly podílet i banky, nikoli však ve formě sektorové daně, nýbrž rozvojového fondu. V příštím roce by v něm Babiš chtěl mít šest miliard.

Premiér Andrej Babiš (ANO) plánuje pro banky působící v Česku speciální fond – do něj by měly odvádět povinně zhruba deset až dvacet procent svých dividend. Stát by tak získal přes sedm miliard korun ročně, které by se mohly použít na potřebné investice. Pro tento svůj návrh však nemá podporu koaliční sociální demokracie. Banky se k návrhu staví zdrženlivě.

Sedmiprocentní digitální daň, kterou chce zavést vláda pro velké internetové firmy, jako je Facebook nebo Google, je podle prezidenta Miloše Zemana dobrá cesta. Zeman to řekl v rozhovoru pro server Blesk Zprávy. V případě sektorové daně pro operátory by byl prezident „mírně pro“. Proti této dani se již dříve vyslovil premiér Andrej Babiš (ANO), později však řekl, že když mobilní operátoři nezlevní data, je podle něho namístě uvažovat o jejich zdanění.

Sektorová daň v Česku je o něco blíž realitě. Sociální demokraté mají návrh na zdanění bank hotový a premiér Andrej Babiš (ANO) teď v rozhovoru pro Českou televizi zavedení nové daně připustil. Ministerstvo financí propočítává dopady. Premiér chce debatu rozšířit i o mobilní operátory.