Babiš chce získat od bank sedm miliard. Místo daně navrhuje zvláštní fond

Nahrávám video

Premiér Andrej Babiš (ANO) plánuje pro banky působící v Česku speciální fond – do něj by měly odvádět povinně zhruba deset až dvacet procent svých dividend. Stát by tak získal přes sedm miliard korun ročně, které by se mohly použít na potřebné investice. Pro tento svůj návrh však nemá podporu koaliční sociální demokracie. Banky se k návrhu staví zdrženlivě.

Česká národní banka spočítala, že jen loni odputovalo z místních bank do zahraničí na dividendách více než šestatřicet miliard korun a v předchozích letech to bylo ještě víc. Představa premiéra je taková, že část z dividend, které míří k majitelům, by v budoucnu zůstala v Česku a vložila by se do nově zřízeného Národního investičního fondu.

„Mohlo by se to použít na investice, které nám chybí. Na mateřské školky, školy,“ říká šéf hnutí ANO. „To, o čem mluvíme, je vlastně odvod ze zisku už po zdanění, takže to nemá zásadní vliv na jejich činnost. Asi by to nebylo na dobrovolné bázi, museli bychom najít nějaký mechanismus, aby to byla víceméně povinnost, ale jde o to, abychom k tomu přistoupili rozumně,“ uvedl.

Pokud by stát přiměl banky, aby dávaly do fondu deset až dvacet procent dividend, mohl by do fondu získat přes sedm miliard ročně. Babiš o svém návrhu už jednal minulý čtvrtek také se šéfy některých bank. „Uvidíme, jak se k našemu návrhu postaví,“ uvádí předseda vlády.

Dividendy
Zdroj: ČT24
Státní fond
Zdroj: ČT24

Zdrženlivost bank

Samy banky jsou ovšem k premiérovu plánu minimálně velmi zdrženlivé. Část z nich upozorňuje, že případné zavedení povinných odvodů do Fondu národního rozvoje by mohlo znamenat zdražení úvěrů, které dávají lidem a firmám.

Povinný zákonný odvod by považovaly jen za jinou formou zdanění. „Obecně má vždy zvýšení daní negativní dopady právě na spotřebitele, kteří je v konečném důsledku uhradí,“ říká tisková mluvčí Sberbank Radka Černá.

Některé banky pak nechtějí Babišův návrh komentovat vůbec a odkazují na Českou bankovní asociaci. I ta je ale ve svých vyjádřeních velmi opatrná, třebaže chce s premiérem o jeho návrhu jednat.

„Banky jsou už nyní velkým plátcem daní a opravdu my nechceme spekulovat, záleží na těch nastaveních a na tom, na čem se dohodneme s panem premiérem,“ uvedla manažerka PR a komunikace České bankovní asociace Monika Petrásková.

Nelibost ČSSD

Pro plán povinných odvodů navíc premiér nemá podporu menšího koaličního partnera – sociální demokracie. Ta sice chce dosáhnout na bankovní finance taky, ale prosazuje jinou cestu: zavedení bankovní sektorové daně počítané z aktiv bankovních domů. Stát by tím mohl získat až čtrnáct miliard ročně.

Babišem navrhovanou alternativu v podobě odvodů do fondu nechce. „Náš návrh je koncepční a vyzkoušený. Budeme trvat na našem návrhu, to znamená odvod z bankovních aktiv,“ uvedl předseda strany ČSSD Jan Hamáček. 

Zdanění aktiv, které Maláčové strana navrhuje, by na banky v porovnání s Babišovým plánem dopadlo až čtyřnásobně. „Zkušenosti ze zahraničí, ze státu, kde bankovní daň byla zavedená, ukazují, že v některých státech došlo skutečně ke zdražení úvěrů, zejména pro firemní zákazníky,“ varuje v této souvislosti mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

Bankovní daň
Zdroj: ČT24

Pochyby opozice

Pravicová opozice se potom staví proti záměrům obou vládních stran a kabinet vyzývá spíš ke škrtům ve výdajích. „Pan premiér si hrozně přeje sektorovou daň na banky, někdy v minulosti řekl, že není pro, a teď ho to hrozně mrzí a snaží se sektorovou daň zavést oklikou,“ míní místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

„Myslím, že pan premiér vrtí psem. Dividendy každý akcionář inkasuje proto, aby je výhodně investoval,“ říká předseda strany TOP 09 Miroslav Kalousek.

„Počkám na to, co pan premiér předloží, protože hnutí ANO každou chvíli něco slíbí, a pak se po roce ukáže, že už to nikdo dál nerozpracoval,“ dodává za Piráty místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík.

Premiér by se měl se zástupci bank znovu sejít do konce května. Případnou dohodu pak projedná koaliční rada.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Útok na Egypt budí obavy o Suez, Rudé moře je v nesnázích

Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.
před 59 mminutami

Kazachstán zvažuje trasy přes Gruzii a Ázerbájdžán pro vývoz ropy do Evropy

Kazachstán zvažuje ropovody Baku–Tbilisi–Ceyhan a Baku–Supsa, stejně jako tranzit přes Ázerbájdžán přes Kaspické moře, jako alternativní trasy pro svůj vývoz ropy. Kazachstánské ministerstvo energetiky tyto plány potvrdilo v prohlášení pro zpravodajskou agenturu Interfax-Kazachstán.
před 1 hhodinou

„Jednání vázne.“ Odbory vyzývají vládu ke schůzce o zvýšení platů

Odbory požadují pro příští rok navýšení platů ve veřejné sféře výrazně nad dvě procenta. Méně by podle nich nepokrylo ani očekávanou inflaci. Vládu pak kritizují za to, že s nimi o odměňování zaměstnanců státu doteď nezačala jednat. V týdnu odboráři poslali premiérovi Andreji Babišovi (ANO) otevřený dopis s výzvou, aby co nejdřív určil termín schůzky. Ministryně financí i šéf resortu práce vzkazují, že s debatou počítají. Kdy přesně, ale neřekli.
před 20 hhodinami

VideoTlačítko pro snadné vrácení zboží míří na e-shopy. Byť má zpoždění

Internetoví prodejci přidávají na weby tlačítko pro snadnější odstoupení od smlouvy, aby vrácení zboží bylo stejně rychlé jako jeho zakoupení. I pro ty zdejší už to mělo být povinností, Česko ale nestihlo včas přijmout evropskou směrnici. Zákon tak zřejmě bude platit od ledna. Tlačítko pro vrácení objednaného zboží musí být jasně viditelné a být v základním funkčním nastavením e-shopu. Tato povinnost platí pro všechny internetové obchody. Objem on-line nákupů roste rok co rok. Dnes na internetu nakupuje více než osmdesát procent populace. Takový počet Česko řadí na samotnou špičku Evropské unie, on-line nákupy tu tvoří asi patnáct procent maloobchodu.
včera v 07:30

VideoČesko se plynem zásobit stihne, ujišťuje expert. Snížení cen však slíbit nelze

České zásobníky plynu jsou naplněné ze zhruba 61 procent, řekl ČT ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií a energetický konzultant Jiří Gavor. Podle organizace Gas Infrastructure Europe jsou zásoby plynu v EU pro toto období roku na méně než 58 procentech, což je rekordně nízká úroveň. Požadavek EU týkající se zásob plynu před zimou v poměru ke spotřebě podle Gavora Česko určitě překročí. Vysvětluje také, co vede k pomalejšímu naplňování, než je obvyklé. „Obchodníkům se pochopitelně nechce nakoupit plyn za nevýhodnou cenu a navíc ještě zaplatit poplatek za skladování (…) s rizikem, že později cena plynu klesne,“ uvedl. Zatímco ohledně zásob je optimistický, snížení cen je podle něj nejisté. Jednak záleží na vývoji konfliktu USA s Íránem, v jehož uklidnění Gavor doufá do amerických voleb na začátku listopadu, jednak cenu plynu v Česku ovlivňují i zásoby ostatních evropských zemí. „Problémem je třeba nedostatek na straně Německa, což může vyhnat ceny na trhu výše,“ upozorňuje.
7. 8. 2026

Policie obvinila pět lidí v souvislosti s veřejnou soutěží Správy železnic

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili pět lidí ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky v souvislosti s veřejnou soutěží vypsanou Správou železnic (SŽ).
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Světové ceny potravin jsou na tříletém maximu, zjistila FAO

Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to ze zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.
7. 8. 2026

Bulharsko končí s cenami v levech. Pocit zdražení přetrvává

V Bulharsku v neděli skončí roční ochranná lhůta, během níž museli obchodníci po přijetí eura uvádět ceny také v původních levech. Přestože podle průzkumu Evropské komise země změnila měnu bez větších problémů, část obyvatel má pocit, že se výrazně zdražilo.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.