Babiš chce získat od bank sedm miliard. Místo daně navrhuje zvláštní fond

Nahrávám video
Místo daně miliardy ročně do zvláštního fondu. Babiš plánuje, jak získat peníze od bank
Zdroj: ČT24

Premiér Andrej Babiš (ANO) plánuje pro banky působící v Česku speciální fond – do něj by měly odvádět povinně zhruba deset až dvacet procent svých dividend. Stát by tak získal přes sedm miliard korun ročně, které by se mohly použít na potřebné investice. Pro tento svůj návrh však nemá podporu koaliční sociální demokracie. Banky se k návrhu staví zdrženlivě.

Česká národní banka spočítala, že jen loni odputovalo z místních bank do zahraničí na dividendách více než šestatřicet miliard korun a v předchozích letech to bylo ještě víc. Představa premiéra je taková, že část z dividend, které míří k majitelům, by v budoucnu zůstala v Česku a vložila by se do nově zřízeného Národního investičního fondu.

„Mohlo by se to použít na investice, které nám chybí. Na mateřské školky, školy,“ říká šéf hnutí ANO. „To, o čem mluvíme, je vlastně odvod ze zisku už po zdanění, takže to nemá zásadní vliv na jejich činnost. Asi by to nebylo na dobrovolné bázi, museli bychom najít nějaký mechanismus, aby to byla víceméně povinnost, ale jde o to, abychom k tomu přistoupili rozumně,“ uvedl.

Pokud by stát přiměl banky, aby dávaly do fondu deset až dvacet procent dividend, mohl by do fondu získat přes sedm miliard ročně. Babiš o svém návrhu už jednal minulý čtvrtek také se šéfy některých bank. „Uvidíme, jak se k našemu návrhu postaví,“ uvádí předseda vlády.

Dividendy
Zdroj: ČT24
Státní fond
Zdroj: ČT24

Zdrženlivost bank

Samy banky jsou ovšem k premiérovu plánu minimálně velmi zdrženlivé. Část z nich upozorňuje, že případné zavedení povinných odvodů do Fondu národního rozvoje by mohlo znamenat zdražení úvěrů, které dávají lidem a firmám.

Povinný zákonný odvod by považovaly jen za jinou formou zdanění. „Obecně má vždy zvýšení daní negativní dopady právě na spotřebitele, kteří je v konečném důsledku uhradí,“ říká tisková mluvčí Sberbank Radka Černá.

Některé banky pak nechtějí Babišův návrh komentovat vůbec a odkazují na Českou bankovní asociaci. I ta je ale ve svých vyjádřeních velmi opatrná, třebaže chce s premiérem o jeho návrhu jednat.

„Banky jsou už nyní velkým plátcem daní a opravdu my nechceme spekulovat, záleží na těch nastaveních a na tom, na čem se dohodneme s panem premiérem,“ uvedla manažerka PR a komunikace České bankovní asociace Monika Petrásková.

Nelibost ČSSD

Pro plán povinných odvodů navíc premiér nemá podporu menšího koaličního partnera – sociální demokracie. Ta sice chce dosáhnout na bankovní finance taky, ale prosazuje jinou cestu: zavedení bankovní sektorové daně počítané z aktiv bankovních domů. Stát by tím mohl získat až čtrnáct miliard ročně.

Babišem navrhovanou alternativu v podobě odvodů do fondu nechce. „Náš návrh je koncepční a vyzkoušený. Budeme trvat na našem návrhu, to znamená odvod z bankovních aktiv,“ uvedl předseda strany ČSSD Jan Hamáček. 

Zdanění aktiv, které Maláčové strana navrhuje, by na banky v porovnání s Babišovým plánem dopadlo až čtyřnásobně. „Zkušenosti ze zahraničí, ze státu, kde bankovní daň byla zavedená, ukazují, že v některých státech došlo skutečně ke zdražení úvěrů, zejména pro firemní zákazníky,“ varuje v této souvislosti mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

Bankovní daň
Zdroj: ČT24

Pochyby opozice

Pravicová opozice se potom staví proti záměrům obou vládních stran a kabinet vyzývá spíš ke škrtům ve výdajích. „Pan premiér si hrozně přeje sektorovou daň na banky, někdy v minulosti řekl, že není pro, a teď ho to hrozně mrzí a snaží se sektorovou daň zavést oklikou,“ míní místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

„Myslím, že pan premiér vrtí psem. Dividendy každý akcionář inkasuje proto, aby je výhodně investoval,“ říká předseda strany TOP 09 Miroslav Kalousek.

„Počkám na to, co pan premiér předloží, protože hnutí ANO každou chvíli něco slíbí, a pak se po roce ukáže, že už to nikdo dál nerozpracoval,“ dodává za Piráty místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík.

Premiér by se měl se zástupci bank znovu sejít do konce května. Případnou dohodu pak projedná koaliční rada.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 15 mminutami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
15:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
10:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), který chce prosazovat změny systému emisních povolenek ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 5 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 6 hhodinami

Kobra 26 má podle Schillerové vrátit miliardy do rozpočtu. „Srovnejte si data,“ říká Jurečka

„Už to, že do toho chceme jít a že budou probíhat hromadné kontroly, je určitým preventivním krokem,“ sdělila ministryně financí Alena Schillerová (ANO) o meziresortní spolupráci v boji proti nelegálnímu zaměstnávání. Jejím cílem je mimo jiné zastavit daňové ztráty pro státní rozpočet. „Je to potřeba, ale srovnejte si informace a data,“ vyzval Schillerovou exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Debatovali spolu v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským.
před 6 hhodinami
Načítání...