Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Nahrávám video

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.

Zajíček už v úvodním projevu sněmu upozornil na dramatický nárůst regulace v podnikání. Varoval před jednostranným zaměřením evropské politiky na zelenou transformaci. Evropa musí být podle něj v současnosti, kdy svět čelí různým krizím, nejen zelená, ale i konkurenceschopná a odolná. „Dnes desetitisíce předpisů generují statisíce povinností. A z každé povinnosti vznikají další administrativní úkony. To jsou miliony hodin práce, které podnikatelé nemohou věnovat rozvoji svých firem,“ řekl.

Evropa se podle něj dlouhodobě upnula na zelenou transformaci. „Ta je důležitá, ale nemůže být jedinou prioritou. Mezitím se svět zásadně změnil – čelíme technologické revoluci, sérii krizí, geopolitickým rizikům i novým ekonomickým tlakům. Evropa musí být nejen zelená, ale také konkurenceschopná, bezpečná a odolná,“ uvedl. Podnikání musí být podle něj vnímáno jako veřejný zájem. „Podnikání není problém. Podnikání je součást řešení,“ řekl.

Zajíček připomněl, že podnikatelé zaměstnávají více než 81 procent všech zaměstnanců a z jejich činnosti plyne přes 71 procent příjmů veřejných rozpočtů, ze kterých se financuje zdravotnictví, vzdělávání, sociální péče, důchody, obrana, bezpečnost i provoz státu. „Jestli chceme prosperující Česko, musíme začít u podpory těch, kteří prosperitu vytvářejí. Na podnikatelích záleží. Bez podnikatelů to nejde,“ řekl.

Nahrávám video

Celostátní sněm Hospodářské komory ČR zvolil ve středu odpoledne i další členy vedení.

Ze současných viceprezidentů zůstávají Filip Dvořák z Hospodářské komory hlavního města Prahy, Radek Jakubský z Krajské hospodářské komory Královéhradeckého kraje, Roman Pommer z Cechu obkladačů a Tomáš Prouza ze Svazu obchodu a cestovního ruchu. Nově zvolili delegáti předsedkyni energetické sekce Zuzanu Krejčiříkovou a předsedu sekce životního prostředí Jana Mračka. Jana Havrdová a Michal Štefl své funkce ve vedení komory neobhajovali.

Sněm rozhodl o rozšíření počtu viceprezidentů z šesti na deset. Novými viceprezidenty budou od června také předseda Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje René Kolek, předseda Krajské hospodářské komory jižní Moravy Milan Sedláček, předseda sekce obranného průmyslu Lubomír Kovařík a předsedkyně sekce zaměstnanosti a trhu práce Jaroslava Rezlerová.

Zajíček zdůraznil, že nové vedení Hospodářské komory se zaměří na vyjednávání v Bruselu a bude se snažit získávat partnery z jiných zemí pro svou vizi menší byrokratické zátěže pro podnikatele.

„Musí se zrevidovat současný směr uvažování Evropské unie, a to především v tom, že musíme vyvažovat více zájmů než zelenou tranzici, musíme zohlednit i bezpečnost, konkurenceschopnost, sociální smír,“ řekl Zajíček. „I proto je nás tolik, abychom dokázali mít silnější hlas a získávali pro tyto kroky spojence,“ dodal.

Vystrčil: Senát chce pokračovat v podpoře podnikatelů zahraničními misemi

Horní parlamentní komora chce pokračovat v podpoře podnikatelů formou zahraničních cest, uvedl na sněmu její předseda Miloš Vystrčil (ODS). Řekl, že bude velmi rád, když na tom budou schopny spolupracovat Senát, Poslanecká sněmovna a vláda, protože jen tak budou výsledky efektivnější. Vystrčil se dostal v posledních týdnech do sporu s vládou kvůli cestě s podnikateli na Tchaj-wan, když kabinet neschválil použití vládního letounu.

Vystrčil řekl podnikatelům, že loňské cesty do Japonska a Vietnamu přinesly dobré ohlasy. „Rádi bychom v tom pokračovali,“ uvedl.

Premiér Andrej Babiš (ANO) hájí rozhodnutí neposkytnout letoun k misi na Tchaj-wan kvůli tomu, že kabinet hodlá dělat pragmatickou, nikoli hodnotovou politiku. „Já věřím, že tyto dva přístupy se nejen nevylučují, ale že oba mají v politice nezastupitelné místo,“ řekl k tomu dříve prezident Petr Pavel, který zmínil například počet pracovních míst vzniklých díky investicím, sdílení technologií a další ekonomické přínosy. Podle analytiků je Česko vzhledem k velikosti čínské ekonomiky pro tchajwanskou ekonomiku dvakrát důležitějším obchodním partnerem než pro čínskou.

Za pragmatický postoj k podnikatelům se na sněmu vyslovil šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD). Zdůraznil, že podnikatelé potřebují jednoduchost, předvídatelnost a stabilitu legislativy. „To jsou principy, které hodlá prosazovat naše vláda. Opravdu mě nezajímají ideologie, vždy jsem dělal pragmatickou politiku, která má směřovat k tomu, aby ČR šla nahoru,“ řekl. Velmi skepticky se vyjádřil k možnosti omezení byrokracie v Evropské unii.

Vystrčil zmínil v souvislosti se vztahem k Bruselu podporu novému konceptu navrhovanému Evropskou komisí, jehož cílem je vytvořit jednotný právní a daňový rámec pro podnikání napříč Unií. Režim by umožnil firmám působit podle jednotných pravidel, nezávisle na národních legislativách jednotlivých členských států.

Hospodářská komora je podnikatelskou samosprávou. Členství v komoře je v Česku na rozdíl od některých okolních zemí dobrovolné. Členství umožňuje podnikům připomínkovat zákony i další normy a úřady mají povinnost se jejich podněty zabývat.

Komora také organizuje podnikatelské mise, které doprovázejí politiky na zahraničních cestách. Komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Británie a EU v den společného summitu oznámily dohodu o mobilitě mladých lidí

Británie a Evropská unie oznámily v den společného summitu dohodu na prohloubení spolupráce v oblasti obchodu či emisních povolenek. Obě strany se dohodly také na harmonogramu zavádění programu mobility mladých lidí. Británie a Evropská unie chtějí po letech sporů a odcizení obnovit vzájemné vztahy a budovat ambiciózní a dynamické partnerství. Burnham páteční schůzku označil za historický okamžik. „Je to dobrý den pro Británii i pro Evropu. Dohoda, které jsme dosáhli, je výhodná pro obě strany,“ míní.
12:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump v září kupoval akcie firem, které v té době získaly významné federální zakázky

Investiční účty amerického prezidenta Donalda Trumpa v září nakoupily akcie společností Nvidia, Palantir či SpaceX. K nákupům došlo podle webu CNBC v době, kdy společnosti získaly významné federální zakázky a jejich představitelé se setkali s prezidentem, vyplývá podle serveru z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se také uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše agentura Reuters. Bílý dům nicméně tvrdí, že Trump nemá ve správě svých investic žádnou roli.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
před 12 hhodinami

Nvidia čelí největší zkoušce své historie

Americká společnost Nvidia vykázala rekordní tržby, zároveň ale čelí vážné krizi vedení. Její spoluzakladatel a dlouholetý šéf Jensen Huang rezignoval po zveřejnění informací o mimomanželských vztazích, z nichž jeden se týká čínské podnikatelky Alice Huangové, podezírané z napojení na čínskou rozvědku. Kauza vyvolala otázky ohledně národní bezpečnosti, vývozních omezení i budoucnosti technologického giganta, jehož čipy jsou zásadní pro rozvoj umělé inteligence (AI).
včera v 17:30‌‌

Anthropic uskutečnil největší primární veřejnou nabídku akcií v historii

Primární veřejná nabídka (IPO) akcií americké společnosti Anthropic vynesla 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun). Stala se tak největší v historii. Předchozí rekord držela firma SpaceX miliardáře Elona Muska, jejíž červnový vstup na burzu vynesl 75 miliard dolarů, píší agentury DPA a Reuters.
včeraAktualizovánovčera v 07:38‌‌

Rusko a Čína chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa, řekli Putin a Si

Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu na bilaterální schůzi jednal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oba uvedli, že chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa. Čínský prezident ve středu zahájil dvoudenní summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který země hostí. Ve čtvrtek se uskuteční další jednání Siho a Putina, jeho součástí bude i americký prezident Donald Trump, který již dorazil na summit. AP informovala také o tom, že Trump plánuje s Putinem jednat v Číně samostatně, Kreml to popřel.
18. 11. 2026Aktualizováno18. 11. 2026‌‌

Video„Jsme jako pštros, který strčí hlavu do písku,“ říká analytik o revoluci v energetice

V turecké Antalyi vrcholí klimatická konference COP31. Bez oficiální účasti Bílého domu, zato s devadesáti tisíci delegáty a nečekaným spojencem zelené transformace: geopolitikou. Jak válka v Íránu a blokáda Hormuzského průlivu urychlily elektrifikaci Asie? Proč emise stagnují, i když světová ekonomika roste? A chová se Česko v energetice jako pštros, nebo jako puberťák? Moderátorka Daniela Škopková probírá reálný stav klimatu i budoucnost Škodovky se zakladatelem projektu Fakta o klimatu Ondrášem Přibylou.
18. 11. 2026‌‌

Evropská komise navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur

Evropská komise (EK) navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur (1,1 bilionu korun) na rok 2027, oznámila v Bruselu předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Půjčka má doplnit již schválený unijní úvěr ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. Podle šéfky EK má být nových 25 miliard eur určeno na obranné potřeby Ukrajiny a pro vojenský průmysl a 20 miliard eur má směřovat na rozpočtovou pomoc a fungování země.
18. 11. 2026Aktualizováno18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.