Vláda zvažuje zdanění energetických společností. Pro pomoc lidem s vyššími cenami energií by mohla podle odborníků také využít dividendy ČEZu. Člen sněmovního rozpočtového výboru a místopředseda poslaneckého klubu STAN Jan Kuchař v 90'ČT24 řekl, že by se měl zvolit správný mix, aby to pomohlo nejvíce lidem. S tím souhlasí také poslanec hnutí ANO Patrik Nacher. Oba se shodli také na tom, že v současné situaci by nebylo dobré vrátit superhrubou mzdu.
Je třeba najít správný mix, shodli se Kuchař a Nacher v souvislosti s možným zdaněním energetických firem
47 minut
90'ČT24: Debata poslanců Kuchaře a Nachera ke zdanění energetických společností
„Je třeba pomoci odběratelům, kterým enormně vzrostly ceny energií. Samozřejmě se nabízí i ta úvaha zdanit, případně se solidárně podílet na různých sociálních tarifech právě z firem, které tuto produkci mají,“ řekl Kuchař.
Ve vládní koalici je podle něj shoda na tom, že část zisků státu, případně neočekávaných zisků energetických společností, by bylo možné použít na pomoc lidem s vysokými cenami za energie.
Nacher si myslí, že by mělo jít o kombinaci různých opatření. „Určitě by to mohla být mimořádná dividenda z ČEZu, který měl rekordní zisk, meziročně o 32 miliard korun vyšší. Za mě je to i o tom otevřít znovu debatu o zdanění globálních firem, které u nás ty výkony dělají,“ míní.
Poslanec hnutí ANO ale poukázal na údajné chyby vlády. „Bavíme se neustále o tom, kde daně zvýšit nebo zavést, toho zastánce nejsem, nebo kde škrtat ve státním rozpočtu. Je tady i třetí cesta – vybírat efektivněji už existující daně,“ řekl a připomněl například zrušení EET, což je podle něj pro rozpočet ztráta deset až dvanáct miliard.
Správný mix opatření
Zda danit firmy, nebo využít dividendy ČEZu Kuchař neřekl. Podle něj by mělo jít o správný mix tak, aby se pomohlo skupinám obyvatel, které jsou na tom nejhůře. „Musíme ustát tuto krizi, protože bez toho, aniž bychom ji ustáli, nemůžeme krotit ani inflaci, která nám stále roste,“ dodal.
Podle Kuchaře je nutné se nejdříve podívat na rozpočet, kolik by do něj případně přinesla sektorová daň, jakým způsobem by se mimořádný zisk vyhodnocoval a jak by se danil. „Je to kombinace několika ekonomických faktorů,“ dodal.
Jak ale legislativně vymezit neočekávatelný zisk u energetických společností? To, co teď vydělávají, není ve většině případů ze současných prodejů, kontrakty jsou dlouhodobé. „To je opravdu na posouzení. Mimořádný zisk samozřejmě vznikl díky nestandardní situaci na geopolitické mapě Evropy, to je třeba zanalyzovat. My ale potřebujeme v současné době enormně investovat do nových zdrojů energií, a tam by bylo možná lepší ty nadměrné zisky investovat právě do nové výroby energie,“ sdělil Kuchař.
Nacher už v úterý odpoledne hovořil o dividendách ČEZu jako o lepší variantě. „Musíme se ale také bavit, jakým způsobem pomoct tomu, aby cena energií nebyla taková, jaká je dnes. Je třeba otevřít diskuzi o obchodování s emisními povolenkami, o principu fungování na lipské burze, že my jsme vývozci elektřiny a pak ji kupujeme, čímž u nás platí spotřebitelé více,“ doplnil.
Odborník ze společnosti EY ČR Blahoslav Němeček ve vysílání ČT uvedl, že daň je podle něj nejlepším řešením. „V případě, že se situace vrátí do normálu, umožňuje vrátit se pak do normálního obchodního světa,“ upřesnil. Je podle něj možné i nakombinovat dividendy ČEZu a mimořádnou daň.
Sektorová daň na banky
Hovořilo se také o zavedení sektorové daně na banky, případně o tom, že by banky dobrovolně investovaly své mimořádné zisky například do energetického sektoru či infrastruktury. „Sektorová daň u bank je velmi složitá. Myslím si, že se příliš neprojeví na zisku pro stát a projeví se na službách jednotlivých bank. Tam já bych volil cestu dohody,“ řekl místopředseda poslanců STAN Kuchař.
„Umím si představit, že by banky v současné době podpořily rychlejší výstavbu bytů bezúročnými úvěry pro municipality a tak dále. To by mnohem více pomohlo v brzdě u inflace, tak i samotným spoluobčanům,“ doplnil.
Zisk bank roste řádově o desítky procent. Ekonom Radim Dohnal z Capitalinked.com řekl, že se dá mluvit o nezaslouženém profitu, protože přišel rychle. „Na druhou stranu je tady ale jakési stabilní právní prostředí, je tam i ten faktor, že zisk bank je součást jejich kapitálu a stability. Když jim ten zisk budeme brát, tak logicky nebudou tak stabilní. Budou pak mít argument přenést to na své zákazníky,“ uvedl.
Banky navíc patří už teď k největším plátcům daní v Česku. Argumentují tak, že nedává smysl zatěžovat je dalšími odvody. Podle Dohnala to platí i o ČEZu. „Dlouhodobě stabilní prostředí je něco nenahraditelného, co se dá snadno pokazit, ale těžko napravit,“ dodal s tím, že by to mohlo vést k odchodu bank z Česka.
Superhrubá mzda se nevrátí
V 90'ČT24 se hovořilo také o superhrubé mzdě. Na otázku, zda by nebylo lepší ji opět v Česku zavést, Nacher řekl, že není zastáncem tohoto kroku. „Jsou to peníze, které lidé mají a vrátí je do ekonomiky. Lidé vědí lépe než stát, kam ty peníze dát,“ míní.
Zrušení superhrubé mzdy přitom mělo platit jenom dva roky, což znamená, že opatření by mělo skončit v závěru letošního roku. „Já osobně jsem pro to hlasoval s tím, že bych to takto nechal,“ doplnil Nacher.
Zrušení superhrubé mzdy naopak kritizuje Kuchař s tím, že se to stalo ve špatné době. „Neumím si ale představit, že v současné době bychom zaváděli zpátky superhrubou mzdu. Po agresi Ruska na Ukrajině jsme se ocitli v úplně jiném světě, teď s čistým svědomím můžu říct, že je třeba udělat audit daní, které Česko vybírá,“ řekl.
