Poslanci na předvánočním zasedání přijali senátní podobu vládního daňového balíčku, který kromě jiného přináší zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent a zavádí i stravenkový paušál. Ten má být alternativou k dosavadním stravenkám. Základní daňová sleva na poplatníka vzroste z 24 840 korun ročně na 27 840 korun v příštím roce a na 30 840 korun v roce 2022.
Poslanci schválili daňový balíček. Stvrdili tak zrušení superhrubé mzdy i stravenkový paušál
Události: Poslanci schválili daňový balíček (zdroj: ČT24)
Pro schválení senátní verze balíčku hlasovalo 70 ze 104 přítomných poslanců. Pro hlasovali poslanci ANO, ODS a SPD, dva z pěti lidovců, komunistka Miloslava Vostrá jako jediná z klubu KSČM a čtveřice nezařazených poslanců z Trikolóry a Jednotných.
„Každý si může spočítat, kolik mu daňová úleva přinese, a to na stránkách ministerstva financí,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po schválení balíčku. Nyní ho dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Ten v neděli řekl, že balíček nepodepíše, ale ani nebude vetovat. Balíček tak začne platit.
Debata trvala přes čtyři hodiny a stočila se k rozepřím o nastavení daňové politiky i k úloze státu. Ministryně financí uvedla, že sedmdesát miliard korun ze snížení daní zůstane lidem v peněženkách. A ti sami podle ní nejlépe vědí, jak s těmi penězi naložit. Vyzvala pak ke změně rétoriky v tom smyslu, že nejde o to, kolik peněz dá stát lidem, ale kolik jim nevezme, a tím ekonomiku podpoří.
Balíček kritizovala ale i vládní ČSSD, která poukazovala hlavně na to, že stát přijde o významnou část peněz z daní. Její předseda Jan Hamáček obvinil pravici, že chce slabý stát. „No ale když není kde brát a ten stát je slabý a nemá žádné peníze, no, tak asi moc pomáhat nemůže,“ prohlásil.
Na Hamáčka reagoval předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura tím, že ODS chce malý, silný a fungující stát. „Méně razítek, méně potvrzení a méně byrokracie, to je něco, co si naši kolegové z levé strany spektra neumí představit,“ dodal. Stanjura také připomněl, že v hlasování o rozpočtu vládní koalice odmítla návrhy ODS, které měly znamenat úspory v rozpočtu.
Balíček v obou podobách kritizovali i další sociální demokraté. „Tento balíček skutečně lidem nepomůže,“ řekla Alena Gajdůšková (ČSSD).
Sociální demokraty ale zkritizoval jejich bývalý stranický kolega Jaroslav Foldyna, který nyní působí v klubu opoziční SPD. „Jsem rád, že peníze zůstanou těm, kteří si na ně vydělají,“ řekl. Ministru zahraničí Tomáši Petříčkovi (ČSSD) vyčetl, že posílá peníze například do Běloruska, zatímco by je měl poslat třeba na nemocnici v Rumburku. Ministryni práce Janě Maláčové (ČSSD) zase řekl, že rozhazuje peníze plnými hrstmi.
Balíček kritizoval i předseda klubu TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Varoval, že po volbách nebude mít nikdo odvahu snížit výdaje proti výpadku příjmů v rozsahu sto miliard korun.
Ministerstvo financí už dříve označilo balíček za daňovou revoluci. „Přináší významné snížení daňového zatížení cca 4,3 milionu zaměstnancům díky zrušení takzvané superhrubé mzdy a zavedení sazby 15 procent ze mzdy hrubé,“ uvedlo. Vyšší sazba se bude vztahovat na část měsíčních příjmů nad částku, která pro příští rok činí podle ministerstva 141 764 korun.
Návrh vznesl ve sněmovně jako poslanec premiér Andrej Babiš (ANO). Spolu s ním zákonodárci schválili také jím navržené rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti.
Co přináší balíček lidem
Zaměstnancům i zaměstnavatelům přináší balíček takzvaný stravenkový paušál, tedy část výplaty, která nebude podléhat odvodům a daním a bude sloužit jako alternativa k existujícím stravenkám.
Výpadek daňových příjmů obcí a krajů, vyvolaný zrušením superhrubé mzdy a dalšími změnami, vynahradí samosprávám na základě senátního návrhu vyšší podíl na sdílených daních.
Podíl obcí se zvýší z 23,58 procenta na 25,84 procenta a podíl krajů z 8,92 procenta na 9,78 procenta. Samosprávám se tak má dorovnat větší část propadu příjmů z daní, který nastane v důsledku zrušení superhrubé mzdy a dalších daňových změn. Podle původních informací půjde až o osmdesát procent výpadku.
Poslankyně STAN Věra Kovářová ale v úterý uvedla, že obcím vyrovná 67 procent a krajům 71 procent výpadku.
Sněmovna tak v úterý rozhodovala o tom, zda dá přednost svojí, nebo senátní podobě balíčku. Sněmovní verze počítala například s vyšší daňovou slevou, ale měla vyšší dopady do veřejných financí. Základní daňová sleva na poplatníka se tak zvýší nakonec vzhledem k příjaté senátní verzi méně, růst má ve dvou letech pokaždé o tři tisíce korun.
Schválený rozpočet pro příští rok ve výši 320 miliard korun však s dopady daňového balíčku nepočítá. Ministerstvo financí vypočetlo, že senátní verze připraví státní rozpočet o 87,5 miliardy korun. Schillerová v úterý ale tuto verzi před poslanci už v debatě podpořila.
Ve sněmovní verzi by balíček znamenal dopady pro státní rozpočet asi 90 miliard korun a pro veřejné rozpočty asi 130 miliard korun.
Změny daní nebudou mít přínos, který očekává ministerstvo, míní odborníci
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská po schválení balíčku pro Českou televizi uvedla, že velká část populace nevěnuje dodatečné příjmy na spotřebu a nepodpoří tak růst ekonomiky, ale naopak je uspoří. Podle ní by tak daňové změny mohly zvýšit spotřebu zhruba o 47 miliard korun.
„A proti tomu budeme mít rostoucí deficit státního rozpočtu a těch veřejných, což nás bude stát další a další milirady na splácení dluhu. Takže ano, pomůžeme lidem, dáme jim více do peněženek, ale zpětně zase daňový polatník bude platit více na dluhu, který vytvoří veřejný rozpočet,“ okomentovala.
Nevěří také tomu, že by daňový balíček měl skutečně platit jen dva roky, jak premiér slíbil prezidentovi – žádný termín zákon neobsahuje, zmiňuje to jen důvodová zpráva.
„Já bych velmi chtěla vidět za dva roky vládu, poslance či senátora, který přijde s návrhem a prosadí zvyšování daní. Podle mého názoru to je jen slib a velmi málo realizovatelný. A já se bojím, na rozdíl od paní ministryně financí, že nejenom rok 2020 byl ve znamení dekadence a úzkosti, ale díky jejím krokům bude i rok 2021 ve znamení dekadence a úzkosti. Ono totiž ke všemu velkému není potřeba jen odvaha, ale také rozvaha,“ dodala Horská.
Podle jejího výpočtu mohou změny příští rok podpořit růst ekonomiky o 0,7 procentního bodu. Zároveň ale změny znamenají výpadek příjmů veřejných financí kolem sta miliard korun, tedy 1,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
„Nesouhlasím s názorem ministryně financí, která prohlásila, že daňový balíček pomůže rozběhnout motor naší ekonomiky. Motorem naší ekonomiky jsou podnikatelé a především exportéři, kteří vytvářejí pracovní místa. Snížení daní zaměstnancům sice zvýší spotřebu domácností, ale ta bude z velké části směřována do importovaného zboží a částečně nahradí snížení výdajů vlády. Dopady na HDP jsou tudíž nejasné,“ uvedl daňový expert a partner V4 Group Michal Jelínek.
Zároveň ale přivítal schválení stravenkového paušálu jako alternativy ke stravenkám. „Stravenkový paušál trh částečně narovnává a dává zaměstnavateli další možnost volby. Kromě stávajících možností, tedy provozování vlastního stravovacího zařízení nebo poskytování stravenek, může zaměstnancům nabídnout stravenkový paušál, tedy peníze za zvýhodněných daňových podmínek,“ uvedl.
Celkově je ale přijetí daňových změn na konci roku podle dřívějšího vyjádření daňových expertů problémem, který se ale v Česku podle některých stal téměř tradicí. To podle nich povede k účinnosti daňových změn až během ledna nebo února příštího roku. To zkomplikuje především vedení účetnictví a úpravu informačních systémů podnikatelů.
„Pokud právní předpis nabude účinnosti do konce roku, zaměstnanci zrušení superhrubé mzdy pocítí na svých lednových výplatách, tedy v únoru. V případě, že se bude čekat 15 dní, účinnost bude například od 6. ledna, budou lednové výplaty většinou řešeny podle aktuálních právních předpisů a až na únorových výplatních páskách zaměstnanci uvidí zrušení superhrubé mzdy,“ upozornil Jelínek.
Ministerstvo financí k nabývání účinosti daňového balíku zveřejnilo přehled. Úřad uvedl, že v balíčku pamatuje na situaci, že bude legislativní proces dokončen až po Novém roce.
„Díky přechodným ustanovením se i v případě, že zákon začne platit až v lednu, snížení daně z příjmů na 15 a 23 procent nebo vyšší základní sleva na poplatníka použije zpětně, a to k 1. lednu 2021. Také změny v odpisech bude možné využít zpětně, a to i za celý rok 2020,“ uvedl úřad.
Balíček pomůže rozběhnout motor ekonomiky, uvedla ve sněmovně Schillerová
„Věřím, že daňový balíček pomůže rozběhnout motor naší ekonomiky, jízda na půl plynu není pro zotavení se z nejhlubší krize novodobé historie České republiky adekvátní reakcí rozhodné vlády a paralmentu,“ uvedla na úvod jednání o daňovém balíčku ministryně financí, když požádala poslance o jeho podporu ve verzi schválené Senátem.
Stát vyplatil do konce listopadu na podporu ekonomiky přes 241 miliard korun, konkretizovala poslancům v debatě o balíčku Schillerová. „Bez nadsázky: stojíme na rozcestí, zda brzký návrat do normálu, nebo pomalé a nejisté zotavení z krize,“ prohlásila ministryně financí. Vláda podle ní ukázala, že umí přicházet s rozhodnými kroky, za kterými si stojí. Jako příklad uvedla moratorium na splácení úvěrů, kterého podle ní využilo asi 360 tisíc lidí.
„Nejrůznější obavy se prostě nenaplnily a já jsem přesvědčena, že se nenaplní ani v tomto případě,“ řekla poslancům. Letošní rok podle ní nesl prvky dekadence a úzkosti. „Věřím, že rok příští bude rokem renesance a obnovy nejen české ekonomiky, ale především společnosti jako takové,“ dodala ministryně financí.
Vláda letos postupně kvůli ztrátám způsobeným epidemií nového koronaviru zvyšovala schodek rozpočtu z původně schválených 40 miliard až na 500 miliard.
Sociální demokracie nemůže podpořit ani jeden návrh, uvedl Hamáček
„Z mého pohledu je to do jisté míry boj a souboj o charakter českého státu, o tom, jaká bude Česká republika. A ne v následujících dvou letech, ale je to na dlouho, de facto do doby, kdy buď někdo sebere odvahu a daně zvedne, nebo se stát dostane do existenčních problémů a některá budoucí vláda to bude muset udělat,“ uvedl v debatě o balíčku místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Zdůrazňoval, že balíček představuje cestu ke slabému státu. Poukazoval na to, že stát řeší pandemii koronaviru a pravidelně někdo žádá o podporu. Když není kde brát peníze a stát je slabý a nemá peníze, příliš pomáhat nemůže, argumentoval. Poznamenal také, že rozpočet na příští rok je poslední, který byl sestavitelný. Rozpočet na rok 2022 už podle jeho mínění bude problém a bude se v něm muset škrtat.
Senát ho zklamal, protože měl naději, že ho přepracuje směrem, po kterém volali všichni odborníci a ekonomové. „Tedy tak, aby byl zachován cíl maximální podpory spotřeby, aby byl návrh levnější a spravedlivější, což se nepodařilo,“ dodal. Podle něj se totiž spokojil s tím, že vyrovnal propady obecních a krajských rozpočtů. Ty však dostanou i po kompenzaci obrovskou ránu, uvedl.
„Z mého pohledu je tak naprosto logické, že sociální demokracie nemůže podpořit ani jeden návrh. Nejlépe pro Českou rebubliku by bylo, kdyby neprošel ani jeden návrh, kdybychom tuhle epizodu škrtli z historie a tvářili se, že se to nestalo a připravili bychom zrušení superhrubé mzdy,“ prohlásil. Souhlasí s tím, že je špatná, ale měla by se podle něho připravit zodpovědněji a elegantněji. „A ne jako dostihy v populismu,“ dodal Hamáček.
Ani jednu verzi daňového balíčku nepodpoří také Piráti. „Ve chvíli, kdy máme schválený schodek rozpočtu ve výši 320 miliard korun, tak snížit příjmy o dalších sto miliard a přitom neudělat žádná úsporná opatření povede k tomu, že ve finále to budeme muset zaplatit i s úroky,“ zdůvodnil postoj místopředseda Pirátů Mikuláš Ferjenčík. Podotkl také, že navíc z větší části daňovou reformu zaplatí důchodci.
„Tento návrh, ať už ve sněmovní, či senátní verzi, je pouze a ryze populistický. Je především zoufale nekompetentní, nezodpovědný, a proto nesmírně nebezpečný,“ uvedl ve sněmovně předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Jeho strana také nebude hlasovat ani pro jednu verzi. „Ve vší úctě k Senátu, Senát selhal úplně stejně jako Poslanecká sněmovna a jeho návrh nelze nazvat kompromisem,“ prohlásil.
Také místopředseda ČSSD Ondřej Veselý upozornil na to, že balíček nemyslí na důchodce, kteří z daňových změn nebudou mít nic. Důchodci na tom podle něj budou ještě hůř, protože navíc budou platit i to, co musí platit ostatní.
Předseda KSČM Vojtěch Filip při debatě podotkl, že jeho strana byla proti zavedení superhrubé mzdy. Věří, že rozhodnutí sněmovny, ať bude jakékoli, bude následně doplněno tím, jak bude stát stabilizovat veřejné finance. Uvedl, že zatím se plní pouze jeden cíl, a to je zrušení superhrubé mzdy, ale komunisté podle něj chtějí naplnit i to, že to nebude znamenat destabilizaci veřejných financí.
„Ten průvan ve státní kase, který dnes budujeme, je systémový, hned tak se nezruší,“ varoval Jiří Dolejš (KSČM). Použil také slova o „daňovém klystýru“.
Podle předsedy ODS Petra Fialy je však senátní návrh vyvážený a velmi rozumný. Poukázal například na to, že tato verze obsahuje kompenzaci výpadku daňových příjmů pro kraje a obce. Obhajoval zrušení superhrubé mzdy i zvýšení daňové slevy. Snížení daní a z toho vyplývající snížení příjmů státu označil za pozitivní a užitečný impulz k tomu, jak začít přemýšlet a něco dělat se spotřebou státu.
Fialova slova zkritizoval ale ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Modrá šance je zpět, celá logika a filozofie Občanské demokratické strany se nám vrací,“ řekl. Podle Zaorálka snížení daní neposílí spotřebu občanů, protože víc peněz dostanou bohatší lidé, kteří je využijí na něco jiného.
Předseda SPD Tomio Okamura uvedl, že hnutí je pro co největší snížení daní. Podporuje proto sněmovní verzi, která by lidem ponechala v peněženkách více peněz, řekl. Okamura ale ohlásil i podporu senátního znění zákona, o němž se bude hlasovat jako o prvním. „Chceme, aby prošlo aspoň nějaké snížení,“ řekl Okamura. Pro pracující je ale podle něho senátní verze méně výhodná.
Sněmovna se odmítla zabývat opozičním odškodňovacím zákonem
Opozice v úterý zároveň neprosadila, aby se sněmovna začala zabývat na schůzi návrhem takzvaného odškodňovacího zákona. Zařazení předlohy na program, jak to prosazoval předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura, nepodpořili koaliční poslanci a poslanci KSČM.
Odškodňovací zákon, předložený poslanci TOP 09, ODS, KDU-ČSL a STAN, vychází vstříc podnikatelům a přinesl by jim aspoň trochu jistoty, argumentoval Stanjura. Poukazoval na to, že nyní není možné odhadnout, kdy skončí vládní protikoronavirové restrikce, které podnikání omezují.
Stát by měl podle předlohy platit podnikatelům plnou výši fixních nákladů, pokud kvůli vládním opatřením museli činnost zcela zastavit. V případě omezení činnosti by šlo o náhradu poloviny fixních nákladů. Patří k nim nájemné, splátky půjček a leasingů, výdaje na energie, pojištění a na údržbu, servis nebo skladování dlouhodobého majetku, a také jiné nezbytné provozní výdaje.
Menšinová vláda ANO a ČSSD se k předloze postavila záporně. Navrhovaná plná nebo částečná úhrada stálých nákladů by byla podle kabinetu prakticky bezbřehá. Vláda dává přednost nynější praxi podpůrných programů, které jsou podle ní pružnější a umožňují pomoc lépe zacílit. Podle části opozice jsou ale náhrady nedostatečné.
Stanjura poznamenal, že předkladatelé jsou si výtek kabinetu vědomi. Byli by podle něho ochotni diskutovat o úpravách zákona tak, aby se našla širší politická shoda na zákonu.