Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Odvrátila tak provizorium. Pro hlasovala i KSČM, která podporu podmiňovala odebráním deseti miliard korun ministerstvu obrany a jejich přesunem do vládní rozpočtové rezervy. Sněmovna tento přesun v dílčím hlasování schválila, což vyvolalo kritiku ze strany opozice. Prezident republiky je připraven rozpočet podepsat.
„Schválený rozpočet jsem sice připraven podepsat, ale předpokládám, že dojde k novelizaci tohoto zákona v případě schválení daňového balíčku, který do tohoto rozpočtu činí zásek 130 miliard korun,“ sdělil prezident.
Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1488,3 miliardy a výdaji 1808,3 miliardy korun. Založen je na předpokladu růstu ekonomiky o 3,9 procenta. Pro schválení rozpočtu i s přijatými pozměňovacími návrhy hlasovalo 56 poslanců z přítomných 106. Podpořili jej poslanci ANO, ČSSD a KSČM.
Vláda navrhne přesun 10 miliard zpět armádě hned v lednu
Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že přesun deseti miliard korun z rozpočtu obrany do rezervy je jen dočasný. Vládě se nelíbí, ale musela zvolit menší zlo a zabránit provizoriu, dodal. Šéf druhého koaličního partnera, ČSSD, Jan Hamáček uvedl, že jeho strana na podporu rozpočtu kývla po slibu premiéra, že vláda navrhne v lednu převod deseti miliard zpět do rozpočtu armády. ČSSD bude pro.
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) řekl ČT, že nehodlá rezignovat kvůli schválenému přesunu. Také on očekává, že se peníze do rozpočtu obrany vrátí začátkem roku. V nedávné době Metnar uvedl, že pokud by se měly rozpočtové škrty výrazně dotknout výdajů na armádu, nechtěl by nadále zůstávat na svém postu. Metnar hned na prvním zasedání vlády příští rok, 4. ledna, předloží vládě materiál k vrácení deseti miliard z rezervy do rozpočtu ministerstva obrany.
„Není to cesta, která je přímá, mohu si říkat, co za tím bylo, ale v politice můžete hrát s kartami, které máte,“ uvedl Hamáček k jednáním, která schválení rozpočtu předcházela. Řešení s odebráním a následným vrácením peněz je funkční.
Komunisté jsou rozpačití z dalších plánů vlády
Komunistická předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá ale podotkla, že to tak úplně jednoduché není. Připomněla, že politici ANO i ČSSD byli razantně proti návrhu komunistů, museli ustoupit a jejich nynější rétorika tomu odpovídá. KSČM podle ní nikdy neřekla, že škrtnuté peníze nemohou jít zpět armádě. Komunisté budou podle ní souhlasit s tím, že se deset miliard vrátí armádě v jiné struktuře a v jiném čase – armádě, která bojuje s epidemií covidu.
To jim údajně premiér i slíbil, uvedla v Devadesátce ČT24 Vostrá. Připustila však, že komunisté jsou nyní rozpačití z toho, že ANO hovoří o okamžitém (lednovém) návratu peněz zpět.
Místopředseda rozpočtového výboru Jan Volný (ANO) řekl, že rezervu může vláda kdykoliv využít ve prospěch země. K přesunu může dojít bezproblémově, dodal.
Ekonomický expert ODS Jan Skopeček vše přirovnal k frašce a kritizoval to, že se vláda vůbec nepokusila škrtat v provozních výdajích státu.
Komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk k tomu uvedl, že pokud by se opravdu částka vrátila zpět hned v lednu, vypadalo by to, že to celé nemělo smysl. Zdálo by se pak, že si hnutí ANO může dělat cokoliv, ale to podle komentátora není pravda. Podporu KSČM by potřebovalo, pokud by se hlasovalo o vyslovení nedůvěry nebo o některých záležitostech souvisejících s chystanou dostavbou jaderné elektrárny Dukovany.
Jak to vidí ekonomové
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v Devadesátce uvedla, že rozpočet je postaven na starých a nepevných základech a neměl projít ani prvním čtením. „Neodráží realitu, natož ekonomickou realitu.“ Zmínila například nezahrnutý daňový balíček či nezahrnuté podpory podnikatelům během druhé vlny epidemie.
Ekonomka Ilona Švihlíková z Vysoké školy obchodní v Praze řekla, že rozpočet vlastně máme ve třech dílech. První, oficiální, nyní schválený. Dále chystaný daňový balíček a dále národní plán obnovy, který také z velké části pokrývá výdaje. To vše znepřehledňuje analýzu. „Je jasné, že rozpočet bude muset být novelizován, protože realitě neodpovídá.“
Švihlíková připustila, že míra nejistoty je nyní obrovská, protože jsme v bezprecedentní situaci, se kterou nemáme srovnání. To by vládě nezazlívala, to je všude na světě. Vadí jí však, že v krizové situaci vláda výrazně oslabuje příjmy a navíc na dlouhou dobu (připraveným daňovým balíčkem). „To je něco, co mi připadá jako nebezpečný trend,“ konstatovala.
Hlavní ekonom Natlandu Petr Bartoň řekl, že víme ještě méně než jindy, kam se ekonomika pohne. A to například i díky vládním nařízením v příštím roce. To, že se často neplní rozpočet, je podle něho normální. Protože sice lze snadno naplánovat výdaje, ale špatně se plánují příjmy.
Bartoň souhlasil, že oslabení příjmů může být nebezpečný trend, ale stejně nebezpečné by nyní bylo zvyšovat daně a další příjmy. Za možný problém spíše vidí využití chystaných výdajů. „Je důležitější bavit se o tom, na co se je vláda chystá využít - a tam vidíme, že hlavně bojuje o sumu, aniž by předkládala konkrétní plán.“
Švihlíková k tomu řekla, že peněz na investice bude v budoucích letech hodně, ale chybí jí centrum, které by akce koordinovalo. Podle ní by mělo být u ministerstva průmyslu a obchodu. Zatím se jí zdá, že je zde spoustu dobrých nápadů, ale toto úsilí je zatím roztříštěné.
Méně na obranu
Koaliční ČSSD přitom ještě ve středu snížení peněz na obranu odmítala. Také ANO ho odmítalo, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však nakonec změnila názor. Provizorium by podle ní bylo horší, protože by dopadlo například na platy učitelů a v sociálních službách. Pro města a obce by nemohly být vypsány nové dotační tituly.
Nově stanovený rozpočet armády na příští rok ve výši 75,4 miliardy je nižší než ten, který byl schválený na letošní rok, a nenaplňuje zřejmě slib vlády z programového prohlášení, že bude vynakládat na obranu 1,4 procenta HDP. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek řekl, že armáda o peníze nepřijde. Dostane je podle něj v jiné struktuře a v jiném čase.
Deset miliard, které sněmovní většina na návrh KSČM odebrala ministerstvu obrany, zamíří do vládní rozpočtové rezervy. O jejím použití podle zákona o rozpočtových pravidlech rozhoduje vláda a v rozsahu jí určeném i ministr financí. Předseda KSČM Vojtěch Filip připustil, že má obavu, že vláda nevrátí peníze do řešení pandemické krize, ale do nákupu vojenské techniky. Argumentoval ale tím, že nákupy vojenské techniky se budou odehrávat v letech 2022 až 2026, a nikoli v příštím roce.
Kritiku, která zazněla ze strany TOP 09 a KDU-ČSL, označil za farizejství. Lidovecký předseda Marian Jurečka předtím prohlásil: „Musím říci, že mě velmi překvapilo, jakým způsobem dokázal ohnout hřbet nejen premiér, ale i koaliční partner, sociální demokraté, před komunisty.“ Jeho stranický kolega Jan Bartošek dodal: „Vy jste přinutili tuto vládu, aby na naše spojence v NATO ukázala dlouhý nos.“
Spolknout ropuchu
Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura se do sociálních demokratů kvůli jejich změně názoru opřel na Twitteru: „Tak dlouho a zásadně byla ČSSD proti odebrání deseti miliard armádě, až hlasovala pro.“
Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík si přisadil: „Až budu shánět kolegy ochotné spolknout ropuchu, zajdu do klubu ČSSD.“ Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové není překvapení, že komunisté jsou silnějším koaličním partnerem hnutí ANO než ČSSD. „Hrdá strana by teď vypověděla koaliční smlouvu. Toho ale není rohožka schopna,“ uvedla na Twitteru.
„Skvěle! Armáda přijde o deset miliard, protože vládní moc je jen tak velká, jak velké ústupky udělá komunistům,“ poznamenala ve stanovisku KDU-ČSL.
„Vláda skáče, jak komunisti pískají: Poslanci ANO, ČSSD a KSČM snížili rozpočet Armády ČR o deset miliard korun. Návrh poslance Mikuláše Ferjenčíka z Pirátské strany sebrat armádě další dvě miliardy zaplaťbůh už neprošel,“ napsal šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Ferjenčík chtěl pozměňovacím návrhem přesunout celkem 8,15 miliardy do vládní rozpočtové rezervy z rozpočtů několika resortů.
„Rozklad KSČM v přímém přenosu. Komunisté si vydupali snížení rozpočtu obrany o deset miliard výměnou za podporu státního rozpočtu na rok 2021. Při tom ale ví, že někdy v březnu dostane obrana ty peníze zpátky. Tohle už není ani absurdní divadlo,“ sdělil místopředseda Pirátů Radek Holomčík.
Armáda podle předsedy hnutí STAN Víta Rakušana skvěle zajišťovala chytrou karanténu, distribuovala roušky a starala se o bezpečí lidí. „Vděk komunistů a jejich kádrů ve vládě? Minus deset miliard v rozpočtu. U toho samozřejmě svítí statečná ČSSD,“ poznamenal.
Premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček se proti kritice pravicové opozice ohradili. Poslanec Leo Luzar ( KSČM) ve sněmovně uvedl, že armáda o peníze nepříjde. „Budou akorát v jiném složení a v jiném čase,“ dodal.
Parametry škrtu
Pro celkové zhodnocení dopadu přesunu pro armádu je podle komentátora Reflexu Bohumila Pečinky nejprve nutné znát jeho přesné parametry. Zmíněných deset miliard nemusí totiž podle něho ještě znamenat, že by o peníze armáda úplně přišla, zvláště vzhledem k tomu, že Česko má závazky, kterým musí dostát, i kdyby to mělo jít z nějakých jiných rozpočtových kapitol, uvedl pro Českou televizi.
„Není mi jasné, proč se zaměřili (komunisté) zrovna na armádní rozpočet, když dobře ví, že jestli někdo obstál v covidové krizi, tak to byla armáda a to, jakým způsobem byla schopná zaskočit za civilní orgány a instituce tohoto státu, to bylo impozantní. Nevěřím proto tomu, že se jí sníží rozpočet, jsem přesvědčen, že se jí peníze dostanou z jiných kapitol,“ řekl Pečinka.
Přesuny za třináct miliard
V dílčích hlasováních poslanci přesunuli zhruba třináct miliard korun. Při hlasování o pozměňovacích návrzích přidali peníze na podporu živého umění, sociální služby, Horskou službu, hasičům a policii. Absolvovali víc než 130 hlasování.
Z dalších dílčích hlasování o přesunech sněmovna ale například nepřidala dvě miliardy korun na sociální služby na vrub obsluhy dluhu, jak prosazovala Olga Richterová (Piráti). Podobně Trikolóra neprosadila přesun 19 až 26,5 miliard korun z různých rozpočtových kapitol na snížení dluhu, stejně jako ODS, která navrhovala ze stejného důvodu přesun skoro 81 miliard korun.
Výdaje fondu investic půjdou hlavně na úvěry
Poslanci v pátek schválili také rozpočet Státního fondu podpory investic (SFPI). Fond byl letos přejmenován z dřívějšího Státního fondu rozvoje bydlení a rozšířil svoji působnost. Jeho výdaje příští rok klesnou na 3,44 miliardy korun. Příjmy fondu naopak vzrostou na 2,04 miliardy korun.
Letos měl mít fond původně výdaje 3,02 miliardy korun. V polovině roku se zvýšily o 1,1 miliardy korun ze zůstatku z loňska.
Největší část z výdajů má jít v příštím roce na úvěry fyzickým a právnickým osobám, celkem 1,61 miliardy korun. Následují dotace obcím s částkou 930 milionů korun. Jde o programy Výstavba pro obce, Regenerace veřejných prostranství a Podpora revitalizace území.
Na výplatu úrokových dotací na rekonstrukce a modernizace bytových domů z let 2001 až 2010 bude mít fond 591 milionů korun. Hlavní část příjmů tvoří dotace ze státního rozpočtu. Spolu s evropskými dotacemi je to 1,25 miliardy korun. Následují splátky z poskytnutých úvěrů, celkem 700 milionů korun.
Zbylé návrhy byly vyřazeny z programu
Návrhy několika zákonů, které jsou ve třetím čtení a měly být původně v pátek projednány, sněmovny vyřadila z programu a schůzi ukončila. Sejde se v úterý 22. prosince k projednání návrhu na prodloužení nouzového stavu.
Před schvalováním tak původně byl návrh zákona, který se týká výkupu elektřiny z plánovaného bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Opozice prosazuje, aby stanovil její maximální cenu a aby smlouva o výkupu respektovala české bezpečnostní zájmy.
Poslanci měli hlasovat také o potravinové novele proti dvojí kvalitě potravin. Ta by mohla navíc přinést sporné kvóty na vybrané české produkty ve větších obchodech.
