Senátní verze daňového balíčku má ve sněmovně šanci na schválení hlasy ANO a ODS

Nahrávám video
Události: Šance daňového balíčku ve sněmovně
Zdroj: ČT24

Při opětovném hlasování sněmovny o daňovém balíčku má šanci uspět jeho upravená, senátní verze. Vyplývá to ze stanovisek politických stran v dolní komoře. Podporu by jí měly zajistit vedle hnutí ANO i hlasy opoziční ODS a zřejmě také lidovců. Vládní ČSSD je proti.

Senátoři ve čtvrtek upravili původní sněmovní verzi tak, aby se sleva na poplatníka zvyšovala v následujících dvou letech, vždy o tři tisíce korun. Příští rok by se tak sleva měla zvýšit ze současné hodnoty 24 840 korun na 27 840 korun ročně, v roce 2022 pak na 30 840 korun. Sněmovna přitom navrhovala v příštím roce 34 125 korun.

Zároveň mají obce a kraje dostat kompenzace ve výši 80 procent za budoucí výpadky příjmů. Ty souvisí s chystaným zrušením superhrubé mzdy a snížením daně z příjmů fyzických osob, kde mají být sazby 15 a 23 procent, počítáno z hrubé mzdy. Ve sněmovní verzi se s těmito kompenzacemi pro regiony vůbec nepočítalo. 

Poslanci by měli hlasovat 22. prosince.

Hnutí ANO by se v dolní komoře – stejně jako v té horní – mohlo opřít o hlasy ODS nebo lidovců. Ti sice mají o pozici celého klubu ještě jednat, ale i samotná podpora občanských demokratů by znamenala většinu pro senátní verzi.

„Senát prostě vyřešil problém způsobený hlasováním v Poslanecké sněmovně. Věřím, že to velmi pomůže a že to Poslanecká sněmovna akceptuje,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Spokojen je i první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. „Naše kluby prosadily výraznou kompenzaci pro obce a kraje, takže já si myslím, že je to velmi dobré řešení, a budeme pro něj hlasovat v Poslanecké sněmovně.“

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka pak uvedl, že senátní verze je výrazně lepší než ta původní sněmovní. „Podařilo se prosadit zvýšení slevy na poplatníka, kterou hnutí ANO nejdřív nechtělo vlastně vůbec.“

Komunisté podporu ještě zvažují, ČSSD je proti

Komunisté, kteří menšinový kabinet tolerují, svoji podporu ještě zvažují. „Jde o kompromis, který řeší i nižší schodek příštího rozpočtu, ale abych řekl závěrečné stanovisko, to ještě nemohu,“ uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip. 

Největší daňová změna za poslední roky ale narazí u ČSSD. Kabinet ANO a ČSSD přitom podle koaliční smlouvy chtěl daňové změny prosazovat jako společně domluvené.

„Pro nás ta senátní verze není o tolik lepší. Dá se sice kvitovat, že tam jsou kompenzace pro obce a kraje a není to pro ně tak rozpočtová katastrofa, ale o to víc je to rozpočtová katastrofa pro státní rozpočet,“ poznamenal vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. 

Jak zřejmě budou hlasovat ostatní

Hnutí SPD chce s ohledem na vyšší slevu na poplatníka podpořit spíš sněmovní verzi. Kluby TOP 09 a STAN zřejmě nepodpoří žádnou variantu. Stejně jako Piráti, kteří se u senátní verze asi zdrží hlasování.

„Změny ve vztahu k samosprávám považujeme za dobré, asi bychom dokázali žít i s nějakým kompromisem u slevy na poplatníka. Ale že nedošlo ke kompromisu ohledně sazby (daně z příjmů fyzických osob – poznámka redakce), považujeme za chybu,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). 

Poslanci se nad sněmovní a senátní verzí sejdou 22. prosince, ale není vyloučeno, že nepůjde o poslední hlasování o daňovém balíčku v dolní komoře.

Prezident republiky Miloš Zeman totiž už dříve avizoval, že chce daňový balíček – v jeho původní, sněmovní verzi – vetovat. Nelíbila se mu výše slevy na poplatníka a její dopad na veřejné finance.

Senátní verzi chtějí s prezidentem probrat premiér a ministryně financí. Na Pražský hrad za hlavou státu zamíří v úterý.

Pokud by prezident předlohu vetoval, mohou ho poslanci – s definitivní platností – přehlasovat. S ohledem na stanovené legislativní lhůty ale nejdřív v lednu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 25 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou také ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 16 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 19 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...