Senátní verze daňového balíčku má ve sněmovně šanci na schválení hlasy ANO a ODS

4 minuty
Události: Šance daňového balíčku ve sněmovně
Zdroj: ČT24

Při opětovném hlasování sněmovny o daňovém balíčku má šanci uspět jeho upravená, senátní verze. Vyplývá to ze stanovisek politických stran v dolní komoře. Podporu by jí měly zajistit vedle hnutí ANO i hlasy opoziční ODS a zřejmě také lidovců. Vládní ČSSD je proti.

Senátoři ve čtvrtek upravili původní sněmovní verzi tak, aby se sleva na poplatníka zvyšovala v následujících dvou letech, vždy o tři tisíce korun. Příští rok by se tak sleva měla zvýšit ze současné hodnoty 24 840 korun na 27 840 korun ročně, v roce 2022 pak na 30 840 korun. Sněmovna přitom navrhovala v příštím roce 34 125 korun.

Zároveň mají obce a kraje dostat kompenzace ve výši 80 procent za budoucí výpadky příjmů. Ty souvisí s chystaným zrušením superhrubé mzdy a snížením daně z příjmů fyzických osob, kde mají být sazby 15 a 23 procent, počítáno z hrubé mzdy. Ve sněmovní verzi se s těmito kompenzacemi pro regiony vůbec nepočítalo. 

Poslanci by měli hlasovat 22. prosince.

Hnutí ANO by se v dolní komoře – stejně jako v té horní – mohlo opřít o hlasy ODS nebo lidovců. Ti sice mají o pozici celého klubu ještě jednat, ale i samotná podpora občanských demokratů by znamenala většinu pro senátní verzi.

„Senát prostě vyřešil problém způsobený hlasováním v Poslanecké sněmovně. Věřím, že to velmi pomůže a že to Poslanecká sněmovna akceptuje,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Spokojen je i první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. „Naše kluby prosadily výraznou kompenzaci pro obce a kraje, takže já si myslím, že je to velmi dobré řešení, a budeme pro něj hlasovat v Poslanecké sněmovně.“

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka pak uvedl, že senátní verze je výrazně lepší než ta původní sněmovní. „Podařilo se prosadit zvýšení slevy na poplatníka, kterou hnutí ANO nejdřív nechtělo vlastně vůbec.“

Komunisté podporu ještě zvažují, ČSSD je proti

Komunisté, kteří menšinový kabinet tolerují, svoji podporu ještě zvažují. „Jde o kompromis, který řeší i nižší schodek příštího rozpočtu, ale abych řekl závěrečné stanovisko, to ještě nemohu,“ uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip. 

Největší daňová změna za poslední roky ale narazí u ČSSD. Kabinet ANO a ČSSD přitom podle koaliční smlouvy chtěl daňové změny prosazovat jako společně domluvené.

„Pro nás ta senátní verze není o tolik lepší. Dá se sice kvitovat, že tam jsou kompenzace pro obce a kraje a není to pro ně tak rozpočtová katastrofa, ale o to víc je to rozpočtová katastrofa pro státní rozpočet,“ poznamenal vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. 

Jak zřejmě budou hlasovat ostatní

Hnutí SPD chce s ohledem na vyšší slevu na poplatníka podpořit spíš sněmovní verzi. Kluby TOP 09 a STAN zřejmě nepodpoří žádnou variantu. Stejně jako Piráti, kteří se u senátní verze asi zdrží hlasování.

„Změny ve vztahu k samosprávám považujeme za dobré, asi bychom dokázali žít i s nějakým kompromisem u slevy na poplatníka. Ale že nedošlo ke kompromisu ohledně sazby (daně z příjmů fyzických osob – poznámka redakce), považujeme za chybu,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). 

Poslanci se nad sněmovní a senátní verzí sejdou 22. prosince, ale není vyloučeno, že nepůjde o poslední hlasování o daňovém balíčku v dolní komoře.

Prezident republiky Miloš Zeman totiž už dříve avizoval, že chce daňový balíček – v jeho původní, sněmovní verzi – vetovat. Nelíbila se mu výše slevy na poplatníka a její dopad na veřejné finance.

Senátní verzi chtějí s prezidentem probrat premiér a ministryně financí. Na Pražský hrad za hlavou státu zamíří v úterý.

Pokud by prezident předlohu vetoval, mohou ho poslanci – s definitivní platností – přehlasovat. S ohledem na stanovené legislativní lhůty ale nejdřív v lednu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Začínají platit Trumpova plošná cla

Počínaje středou začínají Spojené státy vybírat cla, která americký prezident Donald Trump označil za reciproční. Vztahují se na země, s nimiž mají USA podle Washingtonu vysoký obchodní deficit. Například u dovozu zboží z EU clo činí dvacet procent, u dovozu z Číny v souhrnu už 104 procenta. Země, na které se nevztahují tato individuální cla, platí až na výjimky základní desetiprocentní clo. Vlády některých zemí už daly najevo ochotu vyjednávat, ale slibují také odvetu.
05:30Aktualizovánopřed 8 mminutami

Americké akcie po přechodném růstu opět skončily ve ztrátě

Americké akciové burzy se v úterý znovu propadly do ztrát. Na začátku obchodování si přitom připisovaly až tři procenta, čímž aspoň částečně mazaly rozsáhlé propady, které jim v uplynulých dnech způsobily obavy z negativních hospodářských dopadů celní politiky prezidenta USA Donalda Trumpa. Později však převážil negativní dopad Trumpova oznámení, že od středy zvýší cla na dovoz z Číny do USA na celkem 104 procent.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Tuzemské firmy chtějí posílit vazby v západní Africe, region navštívil Pavel

České firmy chtějí obnovit své projekty v Ghaně. Většinu z nich před třemi lety zastavila finanční krize a platební neschopnost západoafrického státu. Zajímají se o výstavbu mostů a nemocnic nebo spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti. Pomoci k novým vazbám má také cesta prezidenta Petra Pavla, který navštívil i Mauritánii a tamní českou jednotku.
před 10 hhodinami

Evropské akcie posílily, zpevnily i burzy v Asii

Evropské akcie v úterý posílily, smazaly však pouze část ztrát z posledních dnů. Na trhu stále přetrvávají obavy z důsledků cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zpevnily také burzy v Asii, nejvíce v Japonsku, kde hlavní index přidal více než šest procent.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Akcie v USA uzavřely chaotický den převážně poklesem

Akcie ve Spojených státech na začátku týdne navázaly na předchozí ztráty a uzavřely obchodování převážně poklesem. Na začátku dne se všechny hlavní akciové indexy dostaly dokonce nejníže za déle než rok, v závěru však větší část ztrát smazaly. Na devizovém trhu zpevňoval dolar.
7. 4. 2025Aktualizováno7. 4. 2025

EU nabízí USA nulová průmyslová cla, řekla von der Leyenová

Evropská unie chce jednat se Spojenými státy o clech, ale zároveň připravuje seznam možných protiopatření, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle ní Unie Washingtonu nabídla například nulová cla na průmyslové výrobky. První část evropských protiopatření týkající se oceli a hliníku začne podle komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče platit 15. dubna, druhá část o měsíc později.
7. 4. 2025Aktualizováno7. 4. 2025

Evropské akcie opět klesly kvůli obavám z amerických cel

Evropské akcie na začátku týdne prudce klesají v reakci na rozsáhlá americká cla, jež minulý týden oznámil prezident USA Donald Trump. Index frankfurtské burzy DAX klesl o 4,13 procenta. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 se propadl o 4,54 procenta, a uzavřel tak na nejnižší úrovni od loňského ledna, napsala v pondělí v podvečer agentura Reuters. Dál během dne padala i pražská burza.
7. 4. 2025Aktualizováno7. 4. 2025

Pokles cen ropy rezonuje v Rusku. Situaci bedlivě monitorujeme, oznámil Peskov

Ceny ropy jsou velmi důležitým ukazatelem finančního zdraví Ruska. Informoval o tom tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že situaci kolem nižších cen pozorně sledují hospodářské úřady v zemi. Situaci v globální ekonomice označil za velmi napjatou.
7. 4. 2025
Načítání...