Senátní verze daňového balíčku má ve sněmovně šanci na schválení hlasy ANO a ODS

Nahrávám video
Události: Šance daňového balíčku ve sněmovně
Zdroj: ČT24

Při opětovném hlasování sněmovny o daňovém balíčku má šanci uspět jeho upravená, senátní verze. Vyplývá to ze stanovisek politických stran v dolní komoře. Podporu by jí měly zajistit vedle hnutí ANO i hlasy opoziční ODS a zřejmě také lidovců. Vládní ČSSD je proti.

Senátoři ve čtvrtek upravili původní sněmovní verzi tak, aby se sleva na poplatníka zvyšovala v následujících dvou letech, vždy o tři tisíce korun. Příští rok by se tak sleva měla zvýšit ze současné hodnoty 24 840 korun na 27 840 korun ročně, v roce 2022 pak na 30 840 korun. Sněmovna přitom navrhovala v příštím roce 34 125 korun.

Zároveň mají obce a kraje dostat kompenzace ve výši 80 procent za budoucí výpadky příjmů. Ty souvisí s chystaným zrušením superhrubé mzdy a snížením daně z příjmů fyzických osob, kde mají být sazby 15 a 23 procent, počítáno z hrubé mzdy. Ve sněmovní verzi se s těmito kompenzacemi pro regiony vůbec nepočítalo. 

Poslanci by měli hlasovat 22. prosince.

Hnutí ANO by se v dolní komoře – stejně jako v té horní – mohlo opřít o hlasy ODS nebo lidovců. Ti sice mají o pozici celého klubu ještě jednat, ale i samotná podpora občanských demokratů by znamenala většinu pro senátní verzi.

„Senát prostě vyřešil problém způsobený hlasováním v Poslanecké sněmovně. Věřím, že to velmi pomůže a že to Poslanecká sněmovna akceptuje,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Spokojen je i první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. „Naše kluby prosadily výraznou kompenzaci pro obce a kraje, takže já si myslím, že je to velmi dobré řešení, a budeme pro něj hlasovat v Poslanecké sněmovně.“

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka pak uvedl, že senátní verze je výrazně lepší než ta původní sněmovní. „Podařilo se prosadit zvýšení slevy na poplatníka, kterou hnutí ANO nejdřív nechtělo vlastně vůbec.“

Komunisté podporu ještě zvažují, ČSSD je proti

Komunisté, kteří menšinový kabinet tolerují, svoji podporu ještě zvažují. „Jde o kompromis, který řeší i nižší schodek příštího rozpočtu, ale abych řekl závěrečné stanovisko, to ještě nemohu,“ uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip. 

Největší daňová změna za poslední roky ale narazí u ČSSD. Kabinet ANO a ČSSD přitom podle koaliční smlouvy chtěl daňové změny prosazovat jako společně domluvené.

„Pro nás ta senátní verze není o tolik lepší. Dá se sice kvitovat, že tam jsou kompenzace pro obce a kraje a není to pro ně tak rozpočtová katastrofa, ale o to víc je to rozpočtová katastrofa pro státní rozpočet,“ poznamenal vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. 

Jak zřejmě budou hlasovat ostatní

Hnutí SPD chce s ohledem na vyšší slevu na poplatníka podpořit spíš sněmovní verzi. Kluby TOP 09 a STAN zřejmě nepodpoří žádnou variantu. Stejně jako Piráti, kteří se u senátní verze asi zdrží hlasování.

„Změny ve vztahu k samosprávám považujeme za dobré, asi bychom dokázali žít i s nějakým kompromisem u slevy na poplatníka. Ale že nedošlo ke kompromisu ohledně sazby (daně z příjmů fyzických osob – poznámka redakce), považujeme za chybu,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). 

Poslanci se nad sněmovní a senátní verzí sejdou 22. prosince, ale není vyloučeno, že nepůjde o poslední hlasování o daňovém balíčku v dolní komoře.

Prezident republiky Miloš Zeman totiž už dříve avizoval, že chce daňový balíček – v jeho původní, sněmovní verzi – vetovat. Nelíbila se mu výše slevy na poplatníka a její dopad na veřejné finance.

Senátní verzi chtějí s prezidentem probrat premiér a ministryně financí. Na Pražský hrad za hlavou státu zamíří v úterý.

Pokud by prezident předlohu vetoval, mohou ho poslanci – s definitivní platností – přehlasovat. S ohledem na stanovené legislativní lhůty ale nejdřív v lednu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
11:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 8 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 9 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 13 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 23 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
včera v 13:15

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...