Vojtěch Filip

ČT24 připravila rozhovory s kandidáty do Senátu, kteří postoupili do druhého kola, a kteří tak mají reálnou šanci stát se zákonodárci v horní komoře parlamentu. Ve volebním obvodu České Budějovice postoupil českobudějovický radní Zbyněk Sýkora (ODS), který se utká s bývalým vojenským pilotem Ladislavem Ondřichem (nestraník za ANO). Prostor ve vysílání dostali každý zvlášť.

ČT24 připravila rozhovory s kandidáty do Senátu, kteří postoupili do druhého kola, a kteří tak mají reálnou šanci stát se zákonodárci v horní komoře parlamentu. Ve volebním obvodu České Budějovice se utká Zbyněk Sýkora (ODS) s Ladislavem Ondřichem (za ANO). Prostor ve vysílání dostali každý zvlášť.

Do druhého kola senátních voleb v obvodu České Budějovice postoupil českobudějovický radní Zbyněk Sýkora (ODS). Za týden se utká s bývalým vojenským pilotem Ladislavem Ondřichem (za ANO). Sýkora získal 39,84 procenta hlasů, druhý Ondřich má 21,88 procenta hlasů. Dosavadní senátor Ladislav Faktor (nezávislý) letos nekandidoval. Voleb se zúčastnilo 35,09 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů.

Bývalý premiér Andrej Babiš nadále zůstává šéfem hnutí ANO. Zvolen byl na sobotním sněmu, a to i přesto, že před dvěma lety tvrdil, že už kandidovat nebude. Ve funkci šéfa hnutí je už téměř dvanáct a půl roku, tedy od jeho založení v roce 2011. Ovšem nejdéle sloužícím předsedou v rámci české politické scény zatím není, tento post si drží Vojtěch Filip, jenž byl v čele KSČM šestnáct let. I Ivan Bartoš kormidluje pirátskou loď už čtrnáct let a osm měsíců.

Spor bývalého předsedy KSČM Vojtěcha Filipa a někdejšího ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta po téměř čtyřech letech končí. Filip se v únoru omluvil Fajtovi za výrok, že v institucích, ve kterých působil, vytvořil nekryté dluhy za desítky milionů korun. Smír pravomocně schválil Městský soud v Praze. Muži se soudili i kvůli Filipově výroku, že Fajt jako šéf galerie uzavřel smlouvu sám se sebou. Soud dal ale bývalému poslanci za pravdu.

Bývalý předseda KSČM Vojtěch Filip uspěl s odvoláním a nemusí se omlouvat spolku Milion chvilek za to, že ho spojil s kybernetickým útokem na benešovskou nemocnici. Soudce Vrchního soudu v Praze zdůvodnil verdikt tím, že Nejvyšší soud v jiném případě stanovil, že právnická osoba nemá nárok na odčinění neoprávněného zásahu do své pověsti.

Do prezidentských voleb vyšle KSČM svého bývalého místopředsedu Josefa Skálu. Komunisté kandidáta vybírali mezi Skálou a expředsedou Vojtěchem Filipem, jehož neúspěšným vyzyvatelem Skála v boji o předsednictví strany několikrát byl.

První místopředsedkyní sněmovny se stala Věra Kovářová z hnutí STAN. Rozhodla o tom předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), když stanovila pořadí nyní pětice místopředsedů. Kovářová tak bude Pekarovou Adamovou přednostně zastupovat při její absenci, pokud bude sama přítomná. Jde například o svolávání schůzí sněmovny a o řízení organizačního výboru.

Ve středu budou poslanci od 10:00 pokračovat v ustavující schůzi nové dolní komory. Zákonodárci by měli volit hlavně svého předsedu a místopředsedy. Na předsednické místo jsou dva kandidáti, a to šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a místopředseda dosluhující vlády, ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO).

Předsedkyní KSČM se v sobotu na mimořádném sjezdu na pražském Chodově stala europoslankyně Kateřina Konečná. Zvolena byla v prvním kole s velkou převahou nad protikandidáty. Získala 175 hlasů při kvoru 160. Její protikandidát Josef Skála bral 70 a Hana Aulická Jírovcová, kterou před volbou doporučil odcházející předseda Vojtěch Filip, 63 hlasů. Účastníci sjezdu pak dali při výběru místopředsedů na doporučení nové lídryně.

Někteří poslanci se po víkendových volbách do lavic ve Sněmovní ulici už nevrátí. Jedná se v mnoha případech o politiky, kteří byli s dolní komorou spojeni po několik funkčních období a patřili k výrazným osobnostem domácí politiky. Končí ale i poslanci, kteří se ve sněmovně zdrželi jen na jedno volební období.

Den po volbách navštívil předseda ANO a úřadující premiér Andrej Babiš prezidenta Miloše Zemana na lánském zámku. Předem tvrdil, že se schůzka nemá týkat výsledku voleb, z Lán odjel bez komentáře poté, co Zemana odvezla sanitka do nemocnice. Podle hradního mluvčího prezident na jednání Babiše nepověřil vyjednáváním o vládě, píší Lidovky.cz. Ve volbách získala nejvíce hlasů koalice SPOLU, ale Babišovo ANO má díky volebnímu systému o jednoho poslance více. SPOLU však má s koalicí PirátiSTAN většinu ve sněmovně a oba bloky již vyzvaly prezidenta, aby vyjednáváním o sestavení vlády pověřil lídra SPOLU Petra Fialu.

Koalice SPOLU těsně zvítězila ve volbách do Poslanecké sněmovny a s koalicí Pirátů a Starostů podepsala memorandum o vůli vytvořit společně většinovou vládu. Obě formace požádaly také prezidenta Miloše Zemana, aby pověřil předsedu ODS Petra Fialu jednáním o sestavení kabinetu. Prezident již avizoval, že jako prvního přijme v neděli před polednem předsedu ANO Andreje Babiše. Hnutí ANO ztratilo na SPOLU necelých sedm desetin procenta, ANO však díky volebnímu systému zřejmě získá o jeden mandát více. Volby také přinesly konec zastoupení ČSSD a KSČM v Poslanecké sněmovně. Předsedové obou stran Jan Hamáček a Vojtěch Filip ohlásili rezignaci. Sečteny jsou všechny okrsky.

Komunisté se poprvé od revoluce nedostanou do sněmovny, získají zhruba 3,6 procenta hlasů. Vedení strany včetně předsedy Vojtěcha Filipa rezignovalo. Řízením jsou pověřeni Petr Šimůnek a Václav Ort. Už ve volbách v roce 2017 utrpěli komunisté debakl, když se ziskem 15 mandátů dopadli nejhůře v polistopadové historii. Paradoxně ale dosáhli na největší porevoluční vliv: až do letošního dubna podporovali menšinovou vládu ANO a ČSSD, obsadili jednu z pozic místopředsedy sněmovny a vedli vlivný rozpočtový výbor.

ČT24 požádala vědce, kteří spolupracují s Univerzitou Karlovou, aby oficiální životopisy lídrů i části jejich programů, které se týkají budoucnosti, zadali ke zpracování umělé inteligenci jménem Matylda. Ta připravila pro každého účastníka předvolební superdebaty otázku. Odpovídali Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).

Část předvolební superdebaty se točila kolem postoje lídrů k možnému zákazu výroby aut se spalovacími motory po roce 2035. Všechny subjekty zastoupené v debatě uvedly, že proti zákazu bojovat budou, jen ČSSD uvedla, že proti zákazu spíše bude bojovat. Debaty se účastnili Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).

Lidem s příjmem do sto tisíc korun nechce zvyšovat daň z příjmu žádná z osmi stran, jejichž zástupci přišli do předvolební superdebaty České televize. Většina stran připouští nanejvýš zavedení digitální daně, levicoví lídři se zmínili i o možnosti více zdanit lidi s příjmem přes sto tisíc měsíčně. O ekonomice a také kauze Pandora Papers diskutovali Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).

Lidé očkovaní proti covidu-19 by neměli mít privilegia, která by je zvýhodňovala před neočkovanými. Vyplývá to z postojů většiny volebních subjektů, jejichž lídři diskutovali v superdebatě České televize. Pro zvýhodnění očkovaných je pouze hnutí ANO. Vedle jeho šéfa Andreje Babiše o koronaviru debatoval také Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA). Diskusi moderovala Světlana Witowská.

Česká televize ve středu večer po 20. hodině na ČT1 a ČT24 odvysílá předvolební superdebatu osmi lídrů stran, hnutí a koalic. Vůbec poprvé v historii předvolebních televizních debat v Česku jim bude otázky pokládat kromě moderátorky Světlany Witowské také umělá inteligence –⁠ virtuální moderátorka, která si sama vybrala jméno Matylda. Superdebata se uskuteční v prostorách Právnické fakulty UK.

Poslanci na odpolední mimořádné schůzi schválili vládní návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na následujících pět let. U novely vláda chtěla, aby ji sněmovna schválila zrychleně už v prvním čtení. Pokud by se nynější zákonná pravidla nezměnila, tyto platy by od ledna vzrostly zhruba o šest procent. Vládní novelu posoudí Senát.

Poslanci se ještě před volbami sejdou na dvou mimořádných schůzích. V úterý nejprve rozeberou závěrečnou zprávu sněmovní vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na Bečvě a poté rozhodnou o vládním návrhu, který má zmrazit platy politiků. K zákonu se poté musí vyjádřit i Senát.

Nejpozději ve čtvrtek musí vláda do sněmovny poslat návrh státního rozpočtu na příští rok. Prezident k němu podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) nemá silné výhrady, řekl to po společné schůzce. Ještě na konci srpna Miloš Zeman označil plán hospodaření za málo úsporný a nedostatečně investiční a dokonce pohrozil vetem. Ministryně financí pak rozpočet pozměnila. Schodek dosahuje skoro 380 miliard korun.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu na sněmovním plénu odmítl kritiku části opozice, že v souvislosti s brožurou o onkologické prevenci zneužívá veřejné peníze. Opozice pokládá brožuru, v níž je i Babišova fotografie, za součást volební kampaně hnutí ANO. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) odpoledne oznámila, že zvažuje odklad publikace až po volbách. Ministerský předseda uvedl, že nemá problém s tím, aby se distribuovala s odkladem.

Poslední řádná schůze sněmovny v tomto složení začne v úterý. Na programu má hlavně zákony vrácené Senátem a taky několik třetích čtení. Projednat by měli politici 196 bodů, a ani tentokrát není jasné, jestli to zvládnou.