Právnické osoby, tedy spolky či firmy, se mohou domáhat zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do dobré pověsti. Ústavní soud (ÚS) nově vyložil občanský zákoník. Postavil se proti interpretaci Nejvyššího soudu. Důvod ke zrušení sporných ustanovení však ÚS nenašel, nedostatky právní úpravy lze překlenout výkladem za použití analogie s právní úpravou ochrany proti nekalé soutěži.
ÚS: Právnické osoby mohou žádat zadostiučinění za zásah do dobré pověsti
Nejvyšší soud vzal nález na vědomí. „Seznamuje se s jeho odůvodněním i s argumentací odlišných stanovisek,“ uvedla jeho mluvčí Gabriela Tomíčková.
Zadostiučinění může spočívat v omluvě, případně v penězích. „Žádná lež není dost malá na to, aby si nezasloužila alespoň omluvu,“ sdělil soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. V nálezu uvedl, že právnické osoby nejsou jen samoúčelnou právní fikcí, ale nástrojem, prostřednictvím něhož mohou lidé naplňovat své zájmy.
„Dobrá pověst hraje klíčovou roli pro vystupování právnických osob v právních vztazích a pro naplnění práv jednotlivců, kteří jsou v nich sdruženi, a při neoprávněném zásahu do ní jim může vzniknout majetková i nemajetková újma,“ doplnil Jirsa.
Nejvyšší soud koncem roku 2021 interpretoval zákoník tak, že zadostiučinění za zásah do dobré pověsti náleží jen fyzickým osobám, tedy lidem. Právní názor tehdy vyvolal překvapení v odborných kruzích a promítl se do různých sporů. Spolek Milion chvilek kvůli tomu neuspěl s žalobou na někdejšího předsedu KSČM Vojtěcha Filipa. Právě na základě stížnosti Milionu chvilek se problematikou zabýval ÚS, ve středu se však vyjádřil jen v obecné rovině k právní úpravě.
Spolek se domáhal omluvy za výroky, kterými jej Filip spojil s kybernetickým útokem na benešovskou nemocnici. Soudy žalobě nevyhověly, poukázaly na tehdy nový rozsudek Nejvyššího soudu v jiné věci, podle kterého právnická osoba nemá právo na odčinění nemajetkové újmy způsobené neoprávněným zásahem do své pověsti.
Spolek Milion chvilek podal ústavní stížnost. Tříčlenný senát ÚS podnět loni postoupil plénu, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň. Zdůvodnil to závažností věci a jejím širším přesahem.
Pět soudců vyjádřilo odlišné stanovisko
Z projednávání na plénu pak vzešel návrh na zrušení dvou ustanovení občanského zákoníku, což je výjimečná procesní situace. Plénum obvykle dostává návrhy zvenčí, nejčastěji od poslanců, senátorů a jiných soudů, zákon však dává plénu i možnost vlastní iniciativy. Z databáze soudu plyne, že ji takto využilo poprvé. Výsledkem je středeční nález, ke kterému pět soudců z patnácti doplnilo takzvané odlišné stanovisko. Vyjádřili názor, že judikatura Nejvyššího soudu odpovídala textu i smyslu občanského zákoníku a nebyl důvod ji takto měnit.
„Širší zákonná ochrana práv právnických osob je jistě možná a je legitimní možností zákonodárce takovouto úpravu zvolit. Rozhodně však není úkolem ÚS, aby své představy o lepším právu promítal do platného občanského zákoníku, a to jako jakýsi alternativní zákonodárce,“ stojí ve stanovisku přehlasovaných soudců Zdeňka Kühna, Josefa Fialy, Tomáše Langáška, Kateřiny Ronovské a Jana Wintra.
O stížnosti Milionu chvilek, tedy o dopadu nového výkladu zákona na konkrétní kauzu, bude plénum teprve rozhodovat, zatím bylo řízení přerušeno, stejně jako řízení o další ústavní stížnosti s podobným půdorysem. Jde o stížnost agentury Bison & Rose ve sporu s předsedou opozičního hnutí ANO a bývalým premiérem Andrejem Babišem. Agentura žádala od Babiše omluvu za údajně nepravdivá tvrzení o své činnosti, avšak neuspěla, opět s odkazem na právní názor Nejvyššího soudu. Středeční nález dopadne také na další živé kauzy, které řeší české soudy.
