Vojtěch Filip strana 2 z 5

Ještě předtím, než lidé rozhodnou o novém složení sněmovny, sejde se příští týden ta současná. Její schůze poznamenala epidemie a někteří politici v tom vidí jeden z důvodů, proč teď v programu zůstává přes 350 neprojednaných zákonů. To je zdaleka nejvyšší počet, který po sobě končící poslanci zanechali. Někteří poslanci proto navrhují změny jednacího řádu.

V Česku stále platí pandemická pohotovost, která umožňuje udržovat restrikce. Podle některých politiků už ale není nutná. Pohotovost rozhoduje nejenom o opatřeních, ale i o podobě říjnových voleb do sněmovny. Pokud bude platit aspoň do 15. září, budou moci speciálním způsobem hlasovat i lidé v izolaci nebo karanténě.

Do říjnových voleb zbývá zhruba měsíc a končící volební období vede k bilancování, co stávající vláda ze svého programového prohlášení splnila. Koaliční lídři přiznávají, že ne všechny priority se podařilo dokončit, obecně jsou ale spokojení. Jednou z největších výhrad opozice je prohlubující se zadlužování státu.

Poslanci se na své poslední řádné schůzi nejspíše vůbec nebudou zabývat návrhy, které do voleb již nemohou stihnout projednat – tedy zákony, které jsou v prvním nebo druhém čtení ani mezinárodními smlouvami v prvním čtení. Ze stovek neprojednaných bodů by tedy měly zbýt jen desítky – zákony ve třetím čtení, smlouvy ve druhém čtení a také předpisy, které do sněmovny vrátil Senát.

Téměř šest stovek neprojednaných bodů figuruje v podkladech pro poslední řádnou sněmovní schůzi před říjnovými volbami. Její pořad bude organizační výbor řešit tento týden, samotná schůze je pak plánovaná na polovinu září. Někteří poslanci včetně předsedy komory Radka Vondráčka (ANO) nevylučují svolání mimořádného zasedání pléna.

Komunisté v sobotu u Brněnské přehrady zahájili celostátní „ostrou“ část kampaně před podzimními sněmovními volbami. První místopředseda strany Petr Šimůnek uvedl, že jen KSČM má ucelený program pro sociální oblast. Právě na sociální témata klade volební program důraz. Zmiňuje ale také například vyšší zdanění velkých nadnárodních firem nebo prosazování vystoupení Česka z NATO.

Česko se posunulo v čerpání evropských dotací. Jednotlivé programy už většinu peněz aktuálního sedmiletého období rozdělily. Příjemci zatím získali víc než 430 miliard, což jsou dvě třetiny celkové sumy.

Testy ve čtvrtek potvrdily 167 případů covidu, o 22 méně než před týdnem. Reprodukční číslo je nejnižší za posledních třináct dní, stále ale zůstává nad zlomovou hodnotou jedna. V nemocnicích bylo ve čtvrtek 56 lidí s prokázanou nákazou novým koronavirem. Očkování zpomaluje, podle opozice by měla vláda přiznat lidem s protilátkami bezinfekčnost. Finanční správa také dosud podala 126 trestních oznámení v souvislosti s pokusy o zneužití vyplácení kompenzačního bonusu.

Vláda v pondělí pověřila nynějšího šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku zastupováním na pozici ředitele civilní kontrarozvědky od 16. srpna do doby jmenování nového šéfa. Po krátkém mimořádném zasedání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Výběr nového ředitele BIS bude podle něj náležet vládě, která vzejde z říjnových sněmovních voleb. Koudelkovi končí funkční období v polovině srpna.

Už přes dva roky dostávají zaměstnanci náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Ke konci letošního června bylo zhruba o třetinu víc ukončených neschopenek než před změnou systému. Vliv na to měl i koronavirus. Většina současných sněmovních stran se shoduje, že karenční doba by se obnovit neměla.

K letošním volbám do sněmovny předložilo kandidátní listiny 22 volebních seskupení. Je jich zhruba o třetinu méně než při minulých volbách před čtyřmi roky. Lhůta pro nominace v úterý v 16:00 skončila. Podobně jako v minulých letech ne všechna seskupení přihlásila své adepty na poslance ve všech krajích.

Koalice stále nemá dohodu na budoucí podobě penzí. Je sice shoda na navýšení o 300 korun nad rámec zákonné valorizace, na dřívějším odchodu do důchodu u náročných profesí nebo bonusu za vychované dítě ale ne. Obě úpravy dřív představila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) jako součást změn důchodového systému. Poslanci ČSSD je ale navrhují jako pozměňovací návrhy a k tomu má výhrady premiér. Poslance toho ale na třech mimořádných schůzích čeká mnohem víc.

Přídavky na děti se zvýší zhruba o čtvrtinu a rozšíří se okruh rodin, které na ně mají nárok. Rozhodli o tom v úterý na jednání poslanci, když schválili když schválili hlasy 177 ze 178 přítomných novelu o sociální podpoře s technickými úpravami Senátu. Předloha také zvýší sazby přídavků pro pracující rodiny a daňové zvýhodnění na druhé a další děti. Nyní ji dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Tento týden se sněmovna sejde naposled před poslaneckými prázdninami. Vrátí se třeba ke zvyšování důchodů. Na programu je i stavební zákon vrácený Senátem. Jestli se najde dostatek poslanců k jeho finálnímu schválení ale zatím jasné není.

Osud návrhu na zavedení takzvaného klouzavého mandátu, který má zabránit kumulaci politických funkcí, je nejistý. Po schválení ve sněmovně zaznívají v Senátu hlasy, aby se plénum předlohou zatím nezabývalo. Podle návrhu by členové vlády mohli dobrovolně předat poslanecké místo náhradníkovi.

Poslanci hledají způsob, jak zefektivnit interpelace, tedy pravidelné dotazy na premiéra a ministry. Zástupci sněmovny si dlouhodobě stěžují na špatnou docházku členů vlády. Ti zase argumentují jiným pracovním vytížením.

Vývoj kolem covidu se znovu promítne i do jednání sněmovny. Schůze začne ve středu. Část opozice chce mluvit zejména o pandemické pohotovosti. Někteří přímo volají po zrušení tohoto stavu, další zase žádají vysvětlení, proč je stále potřeba.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) navrhla vládě jako nového nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, prvního náměstka končícího šéfa žalobců Pavla Zemana. Vyplývá to z dokumentu, který má k dispozici ČTK. Nominaci Stříže vítá i Unie státních zástupců, naopak politici jednotní nejsou. Zeman ve funkci skončí 30. června.

Politické strany se připravují na volby. A postupně zveřejňují, na co budou klást v programech důraz. V úterý se přidali sociální demokraté. Jednou z priorit pro ně bude, aby náklady na pandemii zaplatili ti majetnější. S čím chtějí oslovit voliče, už oznámily volební koalice Pirátů a hnutí STAN, Spolu nebo komunisté.

Podle prezidenta Miloše Zemana je stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu chybou, kterou je třeba napravit, než se vymstí. Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala na Pražském hradě, to uvedl v Zemanově zdravici ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyjádřil s názorem Zemana souhlas.

Politici se s lepšící epidemickou situací vracejí k zahraničním cestám. Třeba prezident Miloš Zeman tento týden navštívil Rakousko a v neděli odlétá na summit NATO do Bruselu. Senát zase počítá s návštěvou Braniborska, Saska a Španělska.

Evropský parlament ve čtvrtek jasnou většinou hlasů odsoudil střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Právně nezávaznou rezoluci, která vyzývá orgány EU i české úřady k ráznějšímu přístupu vůči dotacím pro koncern Agrofert, podpořilo 505 zákonodárců. Proti bylo třicet europoslanců, hlasování se jich zdrželo 155. Podobné kritické usnesení před rokem podpořilo 510 poslanců a proti se jich vyslovilo 53. Sám Babiš dlouhodobě odmítá, že by ve střetu zájmů byl.

Předseda ODS Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce řekl, že důvod k rezignaci nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana je špatnou zprávou pro občany. Zeman totiž svůj krok zdůvodnil i tlakem ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Fiala také řekl, že v případě výběru jeho nástupce by měla vláda diskutovat i s opozicí. Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) si ale myslí, že rozhodnutí je na ministryni, která za to nese odpovědnost. Šéf KSČM Vojtěch Filip řekl, že není na co čekat a že by měl být nový nejvyšší státní zástupce jmenován do 30. června.

KSČM zahájila kampaň před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny. Za svůj slogan si strana zvolila „Šance na nový začátek“. Podle jejího předsedy se nestydí za svoji minulost ani za toleranci vlády. Jako svoji devizu komunisté vnímají nezatíženost kauzami nebo vysoké zastoupení žen lídryň na své kandidátce.