O hlasy voličů se v říjnu bude ucházet 22 seskupení, méně než minule

Nahrávám video

K letošním volbám do sněmovny předložilo kandidátní listiny 22 volebních seskupení. Je jich zhruba o třetinu méně než při minulých volbách před čtyřmi roky. Lhůta pro nominace v úterý v 16:00 skončila. Podobně jako v minulých letech ne všechna seskupení přihlásila své adepty na poslance ve všech krajích.

Největší výběr by mohli mít voliči v Praze a v Jihomoravském kraji, kde bylo podáno 21 kandidátek. Naopak v Karlovarském, Ústeckém, Libereckém a Královéhradeckém kraji se sešlo po 17 kandidátkách.

Z dvou set zákonodárců bude o svá sněmovní křesla znovu bojovat 167. Do voleb už naopak nepůjde 33 současných zákonodárců. 

Kandidátní listiny podle očekávání podaly všechny sněmovní strany, které podle průzkumů mají šanci znovu obsadit poslanecká křesla. ANO, SPD, ČSSD a KSČM kandidují samostatně, ODS, KDU-ČSL a TOP 09 vytvořily koalici Spolu, koaliční kandidátku sestavili také Piráti se Starosty. 

Repete

ANO má ve sněmovně 78 poslanců, obhajovat křeslo jich bude pětašedesát. Napříč kraji za něj kandiduje 343 lidí. „Historicky jsme vyhrávali v Moravskoslezském kraji, v Ústí. Tento rok máme jiné lídry, těžko predikovat, my bychom rádi vyhráli ve všech krajích,“ říká premiér a předseda ANO Andrej Babiš.

ANO
Zdroj: ČT24

Za strany koalice Spolu už nebude obhajovat devět poslanců. Do voleb uskupení posílá také plné kandidátky a věří si. „Máme silné kandidátky opravdu ve všech regionech. Respektujeme důležitý princip znát dobře svůj region a oslovit voliče tam, kde je člověk doma,“ míní místopředseda ODS Martin Kupka.

Spolu
Zdroj: ČT24

Koalice musely také vyřešit stranické rozdělení lídrů. Ve Spolu dělení nakonec skončilo poměrem 2 ku 3 ku 9 s největším počtem nominací pro ODS.

Poměrně si síly rozdělila další koalice Starostů s Piráty. „My jsme tím strávili nějaký čas v prosinci, ale poměrně rychle jsme se dokázali dohodnout, čtyři lídři jsou od STAN, zbylých deset je za Piráty,“ přiblížil pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík. I Piráti se Starosty obsadili všechny kandidátní listiny a neobhajují dva jejich současní poslanci.

Piráti
Zdroj: ČT24

Sociální demokraté si věří na jižní Moravě a na Vysočině. „Sociální demokracie tradičně mívá nejlepší výsledek na Vysočině, jsem přesvědčen, že to odpracujeme a že uspějeme ve všech krajích republiky,“ uvedl první místopředseda strany ČSSD Roman Onderka. 

ČSSD
Zdroj: ČT24

I SPD kandiduje ve všech krajích v plném počtu. Z 19 současných poslanců hnutí SPD se pokusí zopakovat mandát 17. „Předpokládám, že nejlepší volební výsledek bude tradičně v Moravskoslezském kraji, v Olomouckém a také například v Ústeckém kraji,“ sdělil předseda Tomio Okamura.

SPD
Zdroj: ČT24

Všech 14 kandidátních listin odevzdali i komunisté. Post obhajují všichni poslanci kromě Miroslava Grebeníčka. Obsazení je podle předsedy strany Vojtěch Filipa vyvážené ve všech krajích. „Situace vyžadovala, abychom dali nejen stávající poslance, ale abychom dali i zkušené krajské zastupitele,“ doplnil. 

  • Zajímavý souboj se odehraje v Ústeckém kraji, kde se proti sobě postaví předseda hnutí ANO Andrej Babiš a lídr koalice Pirátů a hnutí STAN Ivan Bartoš. 
  • V Praze půjde hlavně o klání mezi ženami političkami. Soupeřit spolu budou třeba šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, Olga Richterová za Piráty nebo Jana Maláčová za ČSSD.  
  • Nejlidnatější střední Čechy nabídnou střet vicepremiérů - Jana Hamáčka z ČSSD a Karla Havlíčka za hnutí ANO. V kraji kandiduje i předseda STAN Vít Rakušan za koalici s Piráty. 
  • Lídr koalice SPOLU a předseda ODS Petr Fiala se o přízeň voličů bude ucházet na jižní Moravě. Šéf SPD Tomio Okamura v Moravskoslezském kraji. Předseda komunistů Vojtěch Filip v jižních Čechách a v Olomouckém kraji šéf lidovců Marian Jurečka.
  • Zdroj: ČT24

Bezchybné kandidátky zaregistrují úřady 20. srpna

Do sněmovny kandidují také strany, které v minulých volbách ještě neexistovaly nebo nepřekročily pětiprocentní hranici. Zástupci Trikolóry se propojili se Soukromníky a Svobodnými jako jedna volební strana. Místa ve sněmovně by si chtěl udržet rovněž Volný blok. Favorizovanější je ale podle průzkumů nová Přísaha bývalého policisty Roberta Šlachty.

Novou volební stranou je také Hnutí Prameny, které tvoří mimo jiné hnutí Cesta odpovědné společnosti a Strana národní svobody. Podobně v Alianci pro budoucnost jsou zástupci Rozumných nebo Demokratické strany zelených. Konkurenci budou mít mimo jiné v Alianci národních sil. Mezi nováčky patří rovněž hnutí Otevřeme Česko normálnímu životu, které bojuje mimo jiné proti koronavirovým opatřením, dále hnutí Senioři 21, Švýcarská demokracie nebo nově registrovaná anarchistická strana Nevolte Urza.cz.

Kandidátky předložili také Zelení, Moravané, Moravské zemské hnutí, monarchistická strana Koruna česká, strana Levice a strana Volte Pravý Blok jako jeden z volebních matadorů.

Krajské úřady a pražský magistrát v nadcházejících dnech zkontrolují, zda strany a hnutí a jejich kandidáti splnili všechny náležitosti požadované volebním zákonem. Bezchybné kandidátky zaregistrují, čas na to mají do 20. srpna. A 24. srpna potom losování přidělí stranám a hnutím volební čísla, kterými označí hlasovací lístky. Volby se uskuteční 8. a 9. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPočet střetů se zvěří se zvyšuje, prevencí je nižší rychlost jízdy

S příchodem zimních měsíců narůstá riziko střetu se zvěří. Podle nejnovějších statistik dochází v tomto období v průměru ke stovce srážek za den. Rekordní počet střetů v nedávné době zapříčinilo i letošní sucho, kvůli němuž musí lesní zvěř častěji migrovat za vodou i potravou. Zvyšuje se i samotná škoda, kterou řidičům pojišťovny vyplácí – jedna takováto nehoda „vyjde“ v průměru na 53 tisíc korun. Kolize hrozí i ve městech, nejrizikovější jsou ale silnice nižších tříd. „Určitě bychom měli uzpůsobit rychlost tak, že když se jezdí devadesát, klidně pojedu osmdesát, sedmdesát. Přece jen jde o moje bezpečí, zvěř je nevyzpytatelná a může skočit odkudkoliv,“ doporučuje Ondřej Žabenský z BESIPu. Pokud se střetu nedá zabránit, je třeba brzdit a hlavně nestrhávat volant. Poté zapnout výstražná světla, umístit trojúhelník a volat linku 158.
před 7 hhodinami

Lidé v Brně a dalších městech se sešli, aby podpořili ČT a ČRo

Lidé v několika městech v sobotu vyjadřovali nesouhlas s chystanými změnami ve financování veřejnoprávních médií. Účastníci shromáždění přišli podpořit nezávislost České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), které podle nich mají patřit občanům, nikoli politikům. Demonstrace se konaly v Brně, Liberci či Českých Budějovicích. Koaliční poslanci v noci poslali návrh na zrušení poplatků do druhého čtení navzdory odporu opozice.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Opozice kritizuje jednání o poplatcích. Média budou mít nezávislost, ujišťuje Babiš

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně v sobotu uvedl, že financování obou médií po zrušení poplatků zaručí zákon jako mandatorní výdaj a bude navázáno na inflaci. Veřejnoprávní média podle něj získají větší jistotu, stabilitu a nezávislost.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Způsob jednání o poplatcích dle Pavla budí pochyby o záměrech předkladatelů

Neočekávané zařazení a noční víkendové hlasování o návrhu novely zákona, jež ruší poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas, podkopává víru v dobré úmysly a vede k vážným pochybnostem o záměrech předkladatelů, napsal v sobotu odpoledne na síti X prezident Petr Pavel. Doplnil, že média veřejné služby řadí mezi základní pilíře české demokracie a každé velké změně má předcházet široká odborná i veřejná diskuse.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Krajně neobvyklé, hodnotí analytici a politologové noční jednání o poplatcích

Překotné schvalování zrušení poplatků České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) a přechod na financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu je krajně neobvyklé, shodují se analytici a politologové. Podle nich k tomu nebyl věcný důvod a chybí celospolečenská debata. Poukazují ale na to, že jde o reakci kabinetu na komunální a senátní volby, kdy musí doručit voličům „nějaký výsledek“. Někteří experti míní, že vláda nyní testovala, jak budou voliči reagovat. Kabinet v sobotu velmi brzy ráno nečekaně prosadil v prvním čtení návrh novely, která ruší poplatky a převádí financování obou veřejnoprávních médií na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Lidé protestovali u sněmovny proti záměru zrušit mediální poplatky

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
23. 10. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoMasivní porušování jednacího řádu, říká Hřib k jednání o poplatcích. Vondráček o tom prý dopředu nevěděl

Koalice ANO, SPD a Motoristů v pátek nečekaně zařadila do projednávání předlohu, která ruší poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, snižuje také příjem obou médií. V sobotu nad ránem ji poslala hlasy svých poslanců do druhého čtení. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že o projednávání bodu dopředu nevěděl. Poslanci prý připravovaný zákon „znají dost dobře a baví se o něm velice dlouho“, byť nebyl ani jednou načten na pořad jednání. Člen hospodářského výboru Zdeněk Hřib (Piráti) podotknul, že způsob projednávání není ani legitimní, ani legální. Podle něj dochází „k masivnímu porušování jednacího řádu“ – jak ze strany předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD), tak i dalších členů koalice. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 19 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu delší, končí letní čas

O víkendu skončí letní čas a začne platit standardní středoevropský čas (SEČ) označovaný jako zimní. V neděli ve 3:00 se hodiny posunou zpátky na 2:00, noc tak bude o hodinu delší. S posunem času by měli počítat mimo jiné lidé, kteří budou v tu dobu cestovat veřejnou dálkovou dopravou. Noční vlaky a autobusy totiž ve stanicích hodinu vyčkají. Dopravní experti upozorňují na rizika spojená se změnou, která mohou negativně ovlivnit chování řidičů. Zimní čas bude platit následujících pět měsíců, tedy do poslední březnové neděle.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.