Levice

Strany možné příští německé vlády, konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se dohodly se stranou Zelených na podpoře finančního balíku s penězi na obranu a investice. Potvrdil to předák konzervativců a nejspíš příští německý kancléř Friedrich Merz. Na základě kompromisu se má podle webů RND či Handelsblatt mimo jiné do fondu na boj s klimatickými změnami přesunout místo padesáti až sto miliard eur (2,5 bilionu korun). CDU/CSU a SPD potřebují hlasy Zelených, aby mohly opatření schválit ve Spolkovém sněmu dvoutřetinovou většinou.

Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek debatovali v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.

Strany možné budoucí německé vlády se na úterních sondážních rozhovorech dohodly na finančním balíku, který má obsahovat stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Konzervativci z unie CDU/CSU a sociální demokraté (SPD) také uvedli, že chtějí změnit – ještě hlasy dosluhujících poslanců – dluhovou brzdu a vytvořit zvláštní infrastrukturní fond o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu korun).

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.

V německých předčasných parlamentních volbách měly Alternativa pro Německo (AfD) a Levice ve věkové skupině od 18 do 34 let podporu okolo 42 procent. Ukazuje se tak trend příklonu ke krajní pravici na straně jedné a krajní levici na straně druhé mezi mladými voliči. Pro konzervativní CDU/CSU a Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) hlasovali spíše starší voliči. Nabízíme analýzu toho, které demografické skupiny a faktory rozhodly volby.

Německé politické strany uzavírají svou kampaň před nedělními předčasnými parlamentními volbami. Mezi hlavní témata patřila ekonomika, která je už druhým rokem v recesi. I letos hrozí, že se bude její výkon opět propadat. Důvodem jsou stále vysoké ceny energií, byrokracie a nově i napjaté obchodní vztahy se Spojenými státy.

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.

Poslanci německého Spolkového sněmu neschválili návrh zákona opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který měl omezit migraci. Nenaplnily se tak spekulace, že bude předloha poprvé v dějinách spolkové republiky schválena pomocí hlasů krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Už ve středu schválil sněm návrh CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky, a to rovněž za pomoci AfD. Jednalo se ale o právně nezávaznou rezoluci. Hlasování vyvolalo protesty desítek tisíc lidí po celém Německu.

Alternativa pro Německo (AfD) si zvolila kandidátkou na kancléřku svou spolupředsedkyni Alice Weidelovou. Proti sjezdu strany v saském městě Riesa demonstrovalo několik tisíc lidí, kteří zablokovali příjezdové cesty k místu konání, policie proti nim použila i slzný plyn. Sjezd kvůli tomu začal s dvouhodinovým zpožděním. Sociální demokraté (SPD) na sjezdu potvrdili současného kancléře Olafa Scholze jako kandidáta na tuto pozici v předčasných volbách. V sobotu se konalo i setkání vedení Křesťanskodemokratické unie (CDU), na kterém jeho zástupci představili volební program.

První kolo prezidentských voleb v Polsku se uskuteční 18. května. Oznámil to předseda dolní komory polského parlamentu Szymon Hołownia. Pokud žádný z kandidátů nezíská přes padesát procent hlasů, bude 1. června následovat druhé kolo. Nynější hlavě státu Andrzeji Dudovi v srpnu vyprší druhé funkční období, o znovuzvolení se už nemůže ucházet.

Spolkový sněm schválil v pátek dopoledne novelu zákona, jež ruší poplatek za tranzit plynu přes Německo, který dosud platilo také Česko. Berlín zrušení poplatku slíbil sousedním zemím už v květnu. Kvůli listopadovému rozpadu koaliční vlády kancléře Olafa Scholze ale dlouho nebylo jasné, zda se příslušnou normu podaří schválit do konce roku. Kromě vládních sociálních demokratů a zelených ji nyní podpořila i část opozice. Německé poplatky byly podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) důvodem zvýšených dodávek z Ruska.

Motoristé v sobotu ráno na prvním kongresu strany potvrdili mandát předsednictva na další dva roky, jeho skladba se nemění. Předseda Motoristů Petr Macinka se v projevu vymezil proti levicovým pokrokářům a takzvaným zeleným ideologům, představil také základní desatero ideových východisek strany. Na závěr kongresu Macinka řekl, že hlavní ambicí Motoristů v nadcházejících volbách je porazit ODS.

Francouzský prezident Emmanuel Macron obdržel demisi premiéra Michela Barniera, jehož kabinetu ve středu vyslovilo nedůvěru tamní Národní shromáždění. Macron slíbil jmenovat nového premiéra v následujících dnech. V Národním shromáždění neexistuje jasná většina, situace proto podle něj vyžaduje kompromisy. Odmítl také výzvy opozice, aby odstoupil z funkce hlavy státu.

Po dvaceti letech zamířil do polského Sejmu návrh zákona o registrovaném partnerství. Předchozí pokusy o jeho přijetí selhaly. Vládní norma by dala partnerům včetně stejnopohlavních párů právo dědit, mít společný majetek i příjmení. Naopak s adopcí dětí nepočítá. Přesto není jisté, že začne platit, jelikož rozpory vyvolává i uvnitř samotné koalice.

Zemské volby ve východoněmeckém Durynsku vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V Sasku, které hraničí s Českem, AfD skončila těsně druhá za Křesťanskodemokratickou unií (CDU) současného zemského premiéra Michaela Kretschmera. Pro strany celoněmecké vládní koalice kancléře Olafa Scholze volby skončily debaklem. Vyplývá to z prognóz, které po uzavření volebních místností zveřejnily veřejnoprávní stanice ARD a ZDF.

Představitelé levicové Nové lidové fronty (NFP) dali najevo, že se nezúčastní dalšího kola jednání o povolební situaci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Reagují tak na Macronovo pondělní prohlášení, že tuto koalici nepověří sestavením vlády, píší francouzská média. NFP sice zvítězila v parlamentních volbách, nemá však v dolní komoře většinu.

V polské vládě propukla krize. V Sejmu totiž koaliční lidovci hlasovali společně s opozicí proti liberalizaci potratů, o kterou usiluje zbytek stran tvořících kabinet premiéra Donalda Tuska. Nejnovější spor může podle některých politologů vést i k odchodu menšího koaličního partnera z vlády. Samotní politici ale takový scénář vylučují.

Pravděpodobná kandidátka amerických demokratů do listopadové prezidentské volby Kamala Harrisová si za svého kandidáta na viceprezidenta vybrala guvernéra Minnesoty Tima Walze. Informaci serveru televize CNN potvrdila v příspěvku na Instagramu, kde vyzdvihla Walzovo úsilí o ochranu reprodukčních práv žen či jeho vztah k rodině. Společně pak vystoupili na volebním mítinku ve Filadelfii, kde Harrisová Walze představila jako člověka, který tvrdě pracuje pro svou zemi. Současný guvernér Harrisové poděkoval za důvěru, a za to, že do kampaně „přinesla zpět radost“.

Část volební reformy, kterou chce vláda německého kancléře Olafa Scholze zastavit stále se zvyšující počet poslanců Spolkového sněmu, je protiústavní. Ústavní soud se ve verdiktu zveřejněném v úterý vymezil proti znevýhodnění menších stran, které se do parlamentu před reformou mohly dostat i bez překonání pětiprocentní hranice. Zbytek novely volebního zákona, která počet poslaneckých míst v parlamentu omezuje na nejvýše 630, je ale podle soudu v pořádku.

První kolo předčasných parlamentních voleb ve Francii bylo katastrofou pro prezidenta Emmanuela Macrona, kterému hrozí naprostá politická izolace. V reakci na bezprecedentní úspěch krajní pravice v nedělních volbách to píší francouzská média. Podle části z nich skončila Macronova éra, ačkoli sám prezident po volbách v úřadě zůstane. Není jisté, zda se ve druhém kole podaří odvrátit vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN). Řada listů vyzývá voliče, aby ve druhém kole voleb nedopustili vítězství politických extrémů. Zemi patrně čeká období politické nestability, shodují se média.

Po běloruské trase přichází do Evropské unie stále více migrantů – a tlak na polskou hranici roste. Tamní prokuratura nyní přehodnotila případ dvou vojáků, kteří začátkem června na výstrahu pálili proti běžencům. Už jim nehrozí propuštění a po dobu vyšetřování budou brát plný plat. Po incidentu začal na pomezí platit přísnější režim a vznikla nárazníková zóna. Evropská unie i Polsko obviňují Rusko a jeho spojence, že migraci podporují a používají proti Západu. Opatření ale rozdělují společnost a navíc kazí obchod v turisticky vyhledávané oblasti.

Ve volbách do Evropského parlamentu těsně zvítězila proevropská Občanská koalice (KO) premiéra Donalda Tuska, druhé skončilo národněkonzervativní Právo a spravedlnost (PiS). Vyplývá to z údajů zveřejněných polskou volební komisí. Portál Onet.pl píše, že Tuskovi se podařilo prolomit sérii volebních vítězství PiS, která trvala od roku 2014.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Levice Jan Májíček uvedl, že zástupci strany by v europarlamentu prosazovali sociální soudržnost a spravedlnost Evropy i boj proti nadnárodním korporacím. Přijetím migračního paktu podle něj EU rezignovala na humanistický rozměr, výhrady má i ke Green Dealu. Zelená transformace by se podle něj měla soustředit na obyčejné občany, nikoliv na velké firmy. V souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem se podle něj Evropa chytá „nebezpečného trendu“ zbrojení. Vyslovil se proti přijetí eura, které podmínil demokratizací Unie.