Levice

V Hondurasu stále pokračuje sčítání hlasů po nedělních prezidentských volbách. Dva pravicoví kandidáti, Nasry Asfura prosazovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Salvador Nasralla, získali prakticky stejný počet hlasů – oba necelých čtyřicet procent. Naproti tomu levicová vládní kandidátka Rixi Moncadaová, které se dávaly podobné šance jako oběma konkurentům, je s velkou ztrátou třetí se ziskem devatenácti procent, uvedla agentura Reuters.

Obyvatelé Hondurasu v neděli volili novou hlavu státu i všechny členy Kongresu. Volby se odehrávají v napjaté atmosféře, v níž se tři hlavní kandidáti navzájem obviňují z korupce a možné manipulace výsledků, píše Financial Times. Do kampaně navíc zasáhl americký prezident Donald Trump, který otevřeně podpořil konzervativního kandidáta Nasryho Asfuru a jeho výhrou podmínil další pomoc USA jedné z nejchudších zemí Latinské Ameriky. Podle analytiků hrozí, že poražení kandidáti výsledek voleb neuznají a v zemi mohou vypuknout nepokoje.

Levicová politička Jeannette Jaraová a krajně pravicový kandidát José Antonio Kast postupují do druhého kola prezidentských voleb v Chile. Podle chilských médií to vyplývá z průběžných výsledků nedělních voleb po sečtení skoro sta procent volebních okrsků. Politička podporovaná současnou vládní koalicí získala 26,8 procenta hlasů, její konkurent 23,9 procenta. Rozhodující duel se uskuteční 14. prosince.

Polarizované Chile stojí na křižovatce. Podle průzkumů jsou mezi favority nedělních prezidentských voleb dva kandidáti krajní pravice, kteří hájí Pinochetovu diktaturu. Levice by navíc mohla přijít o většinu v parlamentu. Zemi trápí rostoucí kriminalita, příliv migrantů a stagnující hospodářství. Do náruče radikální pravice žene Chilany i únava z politiky, včetně neshod na změnách ústavy z roku 1980.

Americký prezident Donald Trump se rozhodl jít po hnutí Antifa, které označil za teroristické. Podle expertů však v USA neexistuje zákon, který by takový krok umožňoval v případě domácí organizace. Antifa navíc nemá pevnou hierarchii a jedná se hlavně o ideologii. Odborníci i proto varují, že úřady by nyní mohly snadno přistoupit k politickým represím vůči širší skupině lidí. Už příští měsíc by měl v USA začít historicky první soud s údajnými členy Antify obviněnými z poskytování materiální podpory teroristům.

Prezidentské volby v Bolívii vyhrál křesťanskodemokratický senátor Rodrigo Paz. Po sečtení 97 procent okrsků z nedělních voleb získal téměř 55 procent hlasů, zatímco bývalý konzervativní prezident Jorge Quiroga Ramírez obdržel 45 procent. Podle bolivijských médií o tom informoval nejvyšší volební tribunál s tím, že Pazovo vítězství je „nezvratné“.

Poslanci Evropského parlamentu v úterý zamítli žádosti maďarských státních zástupců o zbavení poslanecké imunity lídra maďarské proevropské opozice Pétera Magyara a italské europoslankyně Ilarie Salisové. Hlasování o Magyarově imunitě vzbudilo pozornost vzhledem k tomu, že je kritikem maďarského premiéra Viktora Orbána a že se v zemi příští rok budou konat parlamentní volby. Naopak o imunitu přišli dva polští europoslanci, kteří ve své domovině čelí obvinění ze zneužití moci.

Americký prezident Donald Trump podepsal nařízení, kterým oficiálně označil levicové hnutí Antifa za „domácí teroristickou organizaci“. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Bílého domu.

Česká televize dává před volbami prostor i představitelům uskupení, která se v předvolebních průzkumech neumísťují na žádném z prvních osmi míst. Pozvání do třetího dílu debatní série Politické spektrum přijali zástupci čtyř subjektů: Pavel Čižinský (Levice), Tomáš Raždík (Švýcarská demokracie), Vojtěch Círus (Koruna Česká) a Jiří Hrdina (Balbínova poetická strana).

Nedělní komunální volby v nejlidnatější německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze. Vyplývá to z konečných výsledků zveřejněných volební komisí, které v hrubých obrysech potvrdily nedělní prognózu. Na druhém místě skončila sociální demokracie (SPD). Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) oproti minulým volbám svůj zisk téměř ztrojnásobila a skončila třetí.

Komunální volby v nejlidnatější německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko v neděli vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze. Podle prognózy agentury Infratest dimap získala 34 procent hlasů. Na druhém místě skončila sociální demokracie (SPD) s 22,5 procenta. Výrazně posílila strana Alternativa pro Německo (AfD). Německá média označovala volby za první test pro kancléře Merze, který nastoupil do funkce v květnu 2025.

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil ruského vládce Vladimira Putina za predátora a vyzval Evropany, aby nebyli naivní tváří v tvář Rusku. Německo a jeho spojenci usilovně pracují na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, řekl tamní ministr zahraničí Johann Wadephul po pondělním jednání v Bílém domě o ukončení rusko-ukrajinské války. Německý kancléř Friedrich Merz nevyloučil nasazení německých vojáků na Ukrajině.

O místa v Poslanecké sněmovně se bude v letošních volbách ucházet celkem 26 volebních uskupení, která v pátek zaregistrovaly krajské úřady a pražský magistrát. Počet subjektů je o čtyři vyšší než při minulých volbách před čtyřmi lety. Tehdy dodalo kandidátní listiny dvaadvacet stran, hnutí nebo jejich koalic.

Do sněmovních voleb se letos podle informací ČTK přihlásilo celkem 28 uskupení, prvotní informace hovořily o 27. Uskupení je dle ČTK o šest více než při minulých volbách před čtyřmi lety. Tehdy dodalo kandidátní listiny 22 stran, hnutí nebo jejich koalic. Lhůta pro nominace skončila v úterý v 16 hodin. Volby se uskuteční 3. a 4. října.

Kolumbijský soud uznal v pondělí bývalého prezidenta Álvara Uribeho vinným z ovlivňování svědků. Třiasedmdesátiletý pravicový politik se tak stal prvním odsouzeným exprezidentem této jihoamerické země. Uribemu hrozí až dvanáct let vězení. O výši trestu rozhodne soud později, informovala agentura AFP.

Členové Sociální demokracie budou v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny na kandidátkách hnutí Stačilo! „Nebereme historii na lehkou váhu. Na druhou stranu v roce 2025 hrozí jiná nebezpečí a jsou jiné výzvy,“ vysvětlila předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová spojení s hnutím. Podle ní je důležité, aby se do sněmovny dostala levicově smýšlející strana. Uvedla to v Interview ČT24, které moderoval Daniel Takáč.

„V tuhle chvíli na levici reálně prosazuje alespoň zčásti sociální program hnutí Stačilo! a je to pro nás logický partner,“ okomentoval v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem místopředseda SOCDEM Jiří Nedvěd snahu vedení strany o volební spolupráci s hnutím Stačilo!, ve kterém figurují komunisté. Bývalý ministr a senátor Jiří Dienstbier, který v reakci na rozhodnutí předsednictva opustil SOCDEM, označil krok za „sebevraždu Sociální demokracie“.

O tom, jaká by měla být hlavní témata předvolební kampaně, co Česko trápí, o bezpečnostní situaci ve světě a také o zahraniční politice či celní válce debatovali hosté Politického spektra s moderátorkou Štěpánkou Martanovou. Diskuse se zúčastnil 1. místopředseda Klubu angažovaných nestraníků František Laudát, člen celostátního výboru Levice Jan Májíček a také 1. místopředseda Liberálně ekologické strany Ladislav Miko.

Slovensko zavedlo kvůli šíření slintavky a kulhavky omezení pro nákladní dopravu na hranicích s Maďarskem. Zavádění opatření však provázel chaos, tamní úřady původně o chystaných omezeních v dopravě informovaly nejednotně. Ve slovenských médiích se také objevilo video s kamionem s otevřenou korbou, který převážel potenciálně infekční zvířata. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) vyzval svůj slovenský protějšek Richarda Takáče (Smer), aby k podobným situacím nedocházelo.

Strany možné příští německé vlády, konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se dohodly se stranou Zelených na podpoře finančního balíku s penězi na obranu a investice. Potvrdil to předák konzervativců a nejspíš příští německý kancléř Friedrich Merz. Na základě kompromisu se má podle webů RND či Handelsblatt mimo jiné do fondu na boj s klimatickými změnami přesunout místo padesáti až sto miliard eur (2,5 bilionu korun). CDU/CSU a SPD potřebují hlasy Zelených, aby mohly opatření schválit ve Spolkovém sněmu dvoutřetinovou většinou.

Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek debatovali v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.

Strany možné budoucí německé vlády se na úterních sondážních rozhovorech dohodly na finančním balíku, který má obsahovat stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Konzervativci z unie CDU/CSU a sociální demokraté (SPD) také uvedli, že chtějí změnit – ještě hlasy dosluhujících poslanců – dluhovou brzdu a vytvořit zvláštní infrastrukturní fond o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu korun).

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.

V německých předčasných parlamentních volbách měly Alternativa pro Německo (AfD) a Levice ve věkové skupině od 18 do 34 let podporu okolo 42 procent. Ukazuje se tak trend příklonu ke krajní pravici na straně jedné a krajní levici na straně druhé mezi mladými voliči. Pro konzervativní CDU/CSU a Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) hlasovali spíše starší voliči. Nabízíme analýzu toho, které demografické skupiny a faktory rozhodly volby.