Levice

Po dvaceti letech zamířil do polského Sejmu návrh zákona o registrovaném partnerství. Předchozí pokusy o jeho přijetí selhaly. Vládní norma by dala partnerům včetně stejnopohlavních párů právo dědit, mít společný majetek i příjmení. Naopak s adopcí dětí nepočítá. Přesto není jisté, že začne platit, jelikož rozpory vyvolává i uvnitř samotné koalice.

Zemské volby ve východoněmeckém Durynsku vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V Sasku, které hraničí s Českem, AfD skončila těsně druhá za Křesťanskodemokratickou unií (CDU) současného zemského premiéra Michaela Kretschmera. Pro strany celoněmecké vládní koalice kancléře Olafa Scholze volby skončily debaklem. Vyplývá to z prognóz, které po uzavření volebních místností zveřejnily veřejnoprávní stanice ARD a ZDF.

Představitelé levicové Nové lidové fronty (NFP) dali najevo, že se nezúčastní dalšího kola jednání o povolební situaci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Reagují tak na Macronovo pondělní prohlášení, že tuto koalici nepověří sestavením vlády, píší francouzská média. NFP sice zvítězila v parlamentních volbách, nemá však v dolní komoře většinu.

V polské vládě propukla krize. V Sejmu totiž koaliční lidovci hlasovali společně s opozicí proti liberalizaci potratů, o kterou usiluje zbytek stran tvořících kabinet premiéra Donalda Tuska. Nejnovější spor může podle některých politologů vést i k odchodu menšího koaličního partnera z vlády. Samotní politici ale takový scénář vylučují.

Pravděpodobná kandidátka amerických demokratů do listopadové prezidentské volby Kamala Harrisová si za svého kandidáta na viceprezidenta vybrala guvernéra Minnesoty Tima Walze. Informaci serveru televize CNN potvrdila v příspěvku na Instagramu, kde vyzdvihla Walzovo úsilí o ochranu reprodukčních práv žen či jeho vztah k rodině. Společně pak vystoupili na volebním mítinku ve Filadelfii, kde Harrisová Walze představila jako člověka, který tvrdě pracuje pro svou zemi. Současný guvernér Harrisové poděkoval za důvěru, a za to, že do kampaně „přinesla zpět radost“.

Část volební reformy, kterou chce vláda německého kancléře Olafa Scholze zastavit stále se zvyšující počet poslanců Spolkového sněmu, je protiústavní. Ústavní soud se ve verdiktu zveřejněném v úterý vymezil proti znevýhodnění menších stran, které se do parlamentu před reformou mohly dostat i bez překonání pětiprocentní hranice. Zbytek novely volebního zákona, která počet poslaneckých míst v parlamentu omezuje na nejvýše 630, je ale podle soudu v pořádku.

První kolo předčasných parlamentních voleb ve Francii bylo katastrofou pro prezidenta Emmanuela Macrona, kterému hrozí naprostá politická izolace. V reakci na bezprecedentní úspěch krajní pravice v nedělních volbách to píší francouzská média. Podle části z nich skončila Macronova éra, ačkoli sám prezident po volbách v úřadě zůstane. Není jisté, zda se ve druhém kole podaří odvrátit vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN). Řada listů vyzývá voliče, aby ve druhém kole voleb nedopustili vítězství politických extrémů. Zemi patrně čeká období politické nestability, shodují se média.

Po běloruské trase přichází do Evropské unie stále více migrantů – a tlak na polskou hranici roste. Tamní prokuratura nyní přehodnotila případ dvou vojáků, kteří začátkem června na výstrahu pálili proti běžencům. Už jim nehrozí propuštění a po dobu vyšetřování budou brát plný plat. Po incidentu začal na pomezí platit přísnější režim a vznikla nárazníková zóna. Evropská unie i Polsko obviňují Rusko a jeho spojence, že migraci podporují a používají proti Západu. Opatření ale rozdělují společnost a navíc kazí obchod v turisticky vyhledávané oblasti.

Ve volbách do Evropského parlamentu těsně zvítězila proevropská Občanská koalice (KO) premiéra Donalda Tuska, druhé skončilo národněkonzervativní Právo a spravedlnost (PiS). Vyplývá to z údajů zveřejněných polskou volební komisí. Portál Onet.pl píše, že Tuskovi se podařilo prolomit sérii volebních vítězství PiS, která trvala od roku 2014.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Levice Jan Májíček uvedl, že zástupci strany by v europarlamentu prosazovali sociální soudržnost a spravedlnost Evropy i boj proti nadnárodním korporacím. Přijetím migračního paktu podle něj EU rezignovala na humanistický rozměr, výhrady má i ke Green Dealu. Zelená transformace by se podle něj měla soustředit na obyčejné občany, nikoliv na velké firmy. V souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem se podle něj Evropa chytá „nebezpečného trendu“ zbrojení. Vyslovil se proti přijetí eura, které podmínil demokratizací Unie.

Politická korektnost podle známého amerického komika, spisovatele a producenta Jerryho Seinfelda zabíjí humor. Úspěšný tvůrce, který nedávno oslavil sedmdesátku, vyslovuje obavy o svobodu umění v poslední době opakovaně. Naposledy tak učinil při slavnostním proslovu na Dukeově univerzitě v Severní Karolíně, odkud na protest proti němu a jeho proizraelským názorům odešla skupina několika desítek studentů.

Policii v Drážďanech se v noci na neděli přihlásil sedmnáctiletý mladík, který tvrdí, že v pátek zbil europoslance sociální demokracie (SPD) Matthiase Eckeho. Informovala o tom agentura DPA. Čtyři útočníci Eckeho napadli, když vyvěšoval plakáty v rámci kampaně před volbami do Evropského parlamentu.

O křesla jednadvaceti českých europoslanců letos podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) usiluje 675 kandidátů. Je to méně než při minulých volbách do Evropského parlamentu před pěti lety, kdy kandidovalo o devět uskupení více než nyní. Letos ale kandiduje téměř dvojnásobek koalic. Úřad přehledy adeptů, pro které budou Češi hlasovat 7. a 8. června, zveřejnil na volebním webu.

Vedení pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) není podle informací deníku Bild spokojeno s vyjádřením svého poslance a dvojky na stranické kandidátce pro volby do Evropského parlamentu Petra Bystroně k podezřením z braní úplatků od proruské propagandistické platformy. Sociálnědemokratický poslanec Jörg Nürnberger Bystroně vyzval, aby odstoupil z čela slovensko-česko-maďarské parlamentní skupiny.

Německá politická scéna prožívá mimořádně rušnou zimu. Krátce po sobě vznikly dvě nové strany, které hodlají promluvit do letošních zemských voleb, ale hlavně se připravují na ty spolkové v příštím roce. S cílem oslovit konzervativní voliče v lednu založila své Spojenectví (BSW) bývalá dlouholetá politička postkomunistické Levice Sahra Wagenknechtová a v půlce února se stal stranou dosavadní ultrakonzervativní spolek WerteUnion kolem bývalého šéfa Úřadu na ochranu ústavy Hanse-Georga Maassena. Obě strany spojuje slib přitvrdit v azylové policie.

O generaci Z se mluví jako o jedné, podle nových výzkumů Gallupova ústavu jde ale o generace dvě. Mezi mladými muži a ženami ve věku od 18 do 29 let se má globálně otevírat významná názorová trhlina, kdy muži začínají být konzervativnější, a ženy naopak zase liberálnější. Data z Česka, která ČT24 exkluzivně poskytla marketingová skupina DFMG a agentura Behavio, ukazují však jiné třecí plochy. Podle výzkumníka Dana Urbana zde není politika ani zdaleka tak důležitou částí života mladých lidí.

Dolní komora polského parlamentu schválila novelu farmaceutického zákona, která liberalizuje přístup k nouzové postkoitální antikoncepci. Opatřit si pilulku po nechráněném sexu má být v budoucnu možné bez receptu. Ten má být nezbytný jen v případě dívek mladších 15 let. Koalice debatuje i o novele umožňující potraty. Jednotlivé strany mají ale na věc rozdílné názory.

V čele kandidátky strany Levice do eurovoleb bude Jan Májíček, na druhém místě figuruje stranická spolupředsedkyně Markéta Juřicová. Oznámil to předseda mediální komise strany Vítek Prokop. Levice jedná o kandidátní spolupráci ještě s hnutím Budoucnost a dalším subjektem, jméno však neupřesnila. Výsledek chtějí představit v první polovině ledna.

Německá postkomunistická strana Levice se rozštěpila. Její bývalá vlivná představitelka Sahra Wagenknechtová se rozhodla založit vlastní politické uskupení a v pondělí spolu s osmi dalšími poslanci Levici opustila. Poslanecký mandát si ale ponechávají.

Polské město Wieruszów v Lodžském vojvodství leží mezi konzervativními a liberálními regiony. Před čtyřmi lety místní radnice uspořádala před parlamentními volbami hlasování nanečisto a výsledky se téměř shodovaly s těmi reálnými. I proto se Wieruszówu přezdívá Polsko v kostce. Letos se zde nanečisto volilo opět, informoval zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Poláci v neděli rozhodnou, jestli u moci zůstane národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS), nebo ho ve vládě nahradí opoziční strany. Předvolební průzkumy sice předpovídají vítězství PiS, větší šanci sestavit vládu má ale podle nich opozice vedená proevropskou Občanskou koalicí. O letošní předvolební kampani se mluví jako o nejvyhrocenější, nejdelší a taky nejdražší.

Trestem za to, že slovenští sociální demokraté mají „suverénní názory,“ je podle předsedy strany Smer–SD a pravděpodobného příštího slovenského premiéra Roberta Fica rozhodnutí Strany evropských socialistů (PES) pozastavit Smeru–SD členství.

Polská liberální opozice vyhlíží nadcházející parlamentní volby s nadějí. Po osmi letech vlády konzervativců z Práva a spravedlnosti (PiS) a jejich spojenců má totiž šanci převzít moc. Do čela vlády by se tak mohl vrátit Donald Tusk, předseda nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (PO). Čeká se však těsný souboj. A i kdyby se opozici podařilo dát dohromady vládní většinu, bude se muset vyrovnat především se svou vlastní nesourodostí.

Německý parlament bude mít méně poslanců.  Rozhodli o tom zákonodárci vládních stran. Konzervativní opozice změny považuje za protiústavní a už předem ohlásila, že reformu předloží k posouzení ústavnímu soudu. Ve Spolkovém sněmu, kterému se kvůli neustálému bobtnání aktuálně přezdívá XXL, zasedá 736 zákonodárců, reforma ale jejich počet trvale omezí na 630.