Levice strana 2 z 3

Do francouzských voleb zbývá padesát dní a všechny průzkumy ukazují, že by měl prezident Macron hladce postoupit do druhého kola. Proti němu stane někdo z trojice kandidátů pravice. A nemusí to být nutně Marine Le Penová.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro je na zahraniční cestě v Moskvě, kde se ve středu setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, to vše v době napjaté situace mezi Ruskem a sousední Ukrajinou. To ale brazilského prezidenta příliš nezajímá, podle Lukáše Perutky z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mu jde především o sebe a posílení mezinárodního obrazu před nadcházejícími volbami.

Německé Spolkové shromáždění v neděli zvolí federálního prezidenta. Pokud se nestane něco nečekaného, bude ve funkci pokračovat stávající hlava státu Frank-Walter Steinmeier, kterému kromě vládní koalice slíbili podporu i opoziční konzervativci. Spíš než otázka, kdo bude stát v čele Německa dalších pět let, tak před volbou budila pozornost nominace jednoho ze tří Steinmeierových soupeřů, jenž kvůli kandidatuře zřejmě přijde o stranickou knížku. Samotnou volbu, které se coby delegátka spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko zúčastní mimo jiné i exkancléřka Angela Merkelová, ovlivnila pandemie, a oproti zvyklostem se nebude konat ve Spolkovém sněmu.

Ve Francii šest měsíců před prezidentskými volbami přestává být jasné, kdo má největší šance dostat se do druhého kola spolu se stávajícím prezidentem Emmanuelem Macronem. Zatímco dosud předvolební průzkumy i média nejčastěji předpovídaly druhé kolo kandidátce krajní pravice Marine Le Penové, v posledních dnech si v preferencích nečekaně výrazně polepšil další krajně pravicový kandidát, novinář Éric Zemmour. O post hlavy státu usiluje asi třicítka lidí, oficiálně kandidaturu oznámila ale jen část z nich.

Německé parlamentní volby vyhráli sociální demokraté (SPD), kteří v nedělním hlasování získali podle předběžných konečných výsledků 25,7 procenta hlasů. Na druhé příčce skončila konzervativní unie CDU/CSU se ziskem 24,1 procenta hlasů, což představuje po šestnácti letech vlád kancléřky Angely Merkelové rekordní minimum. O kancléřský úřad po odcházející Merkelové se přihlásili oba volební lídři – Olaf Scholz (SPD) i Armin Laschet (CDU/CSU) – kteří si nyní musí na svou stranu naklonit Zelené a svobodné demokraty (FDP), bez kterých vláda nejspíš nebude možná. Volební účast činila 76,6 procenta.

Německo čekají složitá povolební vyjednávání, shodují se periodika napříč Německem i Evropou. Několik deníků poukazuje na to, že kvůli výsledku bude příští německý kancléř – ať už to bude kdokoliv – možná slabší než kterýkoliv jeho předchůdce. Silnou pozici mají liberálové z FDP a uspěli rovněž Zelení, hodnotí média.

Obyvatelé Berlína se v nedělním referendu vyslovili pro vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů. Pro jich hlasovalo 56,4 procenta, informovala zemská volební komise. Referendum mělo jen poradní charakter, pro politickou reprezentaci tak není jeho výsledek právně závazný.

Německé parlamentní volby podle prvních odhadů vyhrála těsně sociální demokracie (SPD) před druhou konzervativní unií CDU/CSU. Naznačují to projekce stanic ARD a ZDF, které se postupně sbližují. SPD vede před konzervativci ziskem 25,8 procenta (ARD), respektive 26 procent (ZDF). Konzervativní unie má podle ARD 24,1 procenta hlasů, podle ZDF 24,2 procenta. Šéf CDU Armin Laschet není spokojen, slíbil ale nadále bojovat za vznik vlády pod jeho vedením. Naopak Scholz uvedl, že prognózy svědčí o úspěchu SPD, a zdůraznil, že chce být kancléřem. Podoba koalice tak bude do značné míry záviset na tom, s kým budou chtít spolupracovat třetí Zelení a čtvrtí svobodní demokraté (FDP).

Zemské volby v Meklenbursku - Předním Pomořansku podle prvních odhadů vyhrála s velkým náskokem sociální demokracie (SPD) současné premiérky Manuely Schwesigové. Druhou nejsilnější stranou se stala protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Voliči ve spolkové zemi na severovýchodě Německa hlasovali o složení svého sněmu ve stejný den, kdy se konaly celoněmecké parlamentní volby.

Němečtí voliči v parlamentních volbách rozhodují o novém složení Spolkového sněmu. Poprvé od roku 1990 nestojí na kandidátce jméno Angela Merkelová a poprvé od roku 2005 bude kancléřem Spolkové republiky někdo jiný. Předvolební průzkumy slibují těsný boj mezi dosavadními koaličními partnery: konzervativní unií CDU/CSU a sociálními demokraty (SPD). První odhady výsledků se čekají po uzavření volebních místností v 18:00.

Zástupci pěti stran a hnutí, které kandidují ve volbách do Poslanecké sněmovny, debatovali v pořadu Politické spektrum na ČT24. Mluvili o snižování státního dluhu a způsobech, jak vést vyrovnaný rozpočet, nebo o covidu-19. V debatě zazněla i kritika vlády. Hosty byli Miloš Janeček (Senioři 21), Markéta Juřicová (Levice), Jan Michael Kubín (Hnutí Prameny), Pavel Sehnal (Aliance pro budoucnost) a David Tesař (Trikolora Svobodní Soukromníci).

Kdo v dalších čtyřech letech povede německou vládu? A které strany se budou podílet na koalici? Největší šance na vítězství mají podle průzkumů sociální demokraté (SPD) s Olafem Scholzem, konzervativní unie CDU/CSU v čele s Arminem Laschetem na ně v posledních týdnech ztrácí kolem tří procentních bodů. S odstupem třetí následují Zelení vedení Annalenou Baerbockovou. Velká část voličů je ale stále nerozhodnutá a Němce tak čeká mimořádně napínavá volební neděle a ještě napínavější skládání povolební koalice.

Náskok Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) před konzervativní unií CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové se podle průzkumu společnosti Forsa pro televizi RTL/n-tv ztenčil na tři procentní body. Pozorovatelé stále častěji předpokládají, že výsledek nedělních voleb do Spolkového sněmu bude těsný. V úterý večer se do kampaně osobně zapojila i kancléřka, když vystoupila na mítinku ve Stralsundu.

Oceňujeme obětavost zdravotníků. Vláda i opozice upřednostnily zisky nad životy. Jsme pro strategii zero covid: očkovat, efektivní opatření a kompenzace příjmu.

Proti černobílému dělení podle mocenských bloků. Buď demokratickou reformu EU, nebo zvážení výstupu. Výstup z NATO, konec podílu na vojenských intervencích.

Přepišme pravidla: stát pro občany, ne pro maximalizaci zisku. Přesun od zdanění práce ke zdanění kapitálu, daňové progresi. Přechod k nefosilní ekonomice.

Chceme, aby stát soustředil úsilí do oblasti bytové výstavby a dopravní infrastruktury. Chceme, aby dotace EU byly směrovány k dlouhodobým projektům.

Přístup ke spravedlnosti a „právo chudých“ jako garantovaná veřejná služba. Konec exekučního byznysu. Trestní řízení není likvidace nepohodlných.

Zelená ekonomika výhodná pro všechny. Sociálně orientovaný program reakce na změnu klimatu. Zemědělství jako součást krajiny a životního prostředí.

Zdravotní péči dostupnou všem. Nejlepší podmínky pro práci zdravotníků. Nechceme doplatky na předepsanou zdravotní péči, zavírání malých nemocnic a pohotovostí.

Kultura nezávislá na ekonomických i politických tlacích. Veřejná média, služba veřejnosti, ne dílčím zájmům. Kultura, umění a veřejný prostor dostupné všem.

Demokracii je potřeba rozšířit a prohloubit. Veřejnoprávní media musí být nezávislá, ale pod přísnou kontrolou. Odpor proti všem formám útlaku je samozřejmostí.

Chceme využít postavení našeho průmyslu k emancipovanému zapojení do mezinárodní dělby práce. Nechceme, aby obchod byl cestou, kterou od nás odtéká bohatství.

Cílem je kvalitní veřejné školství, dostatečně ekonomicky zajištěné, rozvíjející kompetence, zdravě samostatné a vytvářející základ rozvoje vědy a společnosti.