AfD není podle Bildu spokojena s Bystroňovým vysvětlením v kauze proruské sítě

Vedení pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) není podle informací deníku Bild spokojeno s vyjádřením svého poslance a dvojky na stranické kandidátce pro volby do Evropského parlamentu Petra Bystroně k podezřením z braní úplatků od proruské propagandistické platformy. Sociálnědemokratický poslanec Jörg Nürnberger Bystroně vyzval, aby odstoupil z čela slovensko-česko-maďarské parlamentní skupiny.

Bystroň ve čtvrtek v dopise spolupředsedům AfD Alici Weidelové a Tinu Chrupallovi sice odmítl, že by dostával peníze od proruského webu Voice of Europe či „od jakéhokoliv Rusa“. Zároveň ale přijímání úplatků zcela nepopřel, napsal Bild.

Peníze tak mohl podle Bildu obdržet třeba od Ukrajince Viktora Medvedčuka, bývalé prodloužené ruky ruského vůdce Vladimira Putina na Ukrajině, kterého Česko zařadilo na svůj sankční seznam i kvůli jeho finančním vazbám na Voice of Europe.

Bystroň se prezentuje jako oběť kampaně proti lidem, kteří se podle něj zasazují za mír a konec války, sám ale otevřeně podporuje Kreml, píše Bild.

„Fakta, která Bystroň poskytl dohromady s konspiračním vysvětlením, nestačí,“ zní podle Bildu z vedení AfD. Vedení strany ztrácí v Bystroně důvěru, což umocňuje i to, že poslanec příliš často a příliš okatě cestoval do Ruska či Běloruska, napsal Bild.

Německý list třeba připomněl, že se Bystroň účastnil jako „volební pozorovatel“ nelegálních hlasování na Ruskem okupovaných ukrajinských územích, která Kreml prezentoval jako volby.

Podezření se týká i lídra kandidátky AfD

Podezřením nečelí jen Bystroň, ale také lídr AfD pro eurovolby Maximilian Krah. Podezření vůči Krahovi ale nejsou tak konkrétní jako proti Bystroňovi, což Krah využil k tomu, aby se od volební dvojky distancoval. Podle Kraha by se Bystroň prozatím neměl účastnit předvolební kampaně. Bystroň míní, že pro to není důvod.

„Vedeme kampaň jako strana právního státu, nyní ale čelí vedoucí dvojice podezřením z korupce,“ citoval Bild nejmenovaného vysokého představitele AfD. Deník dodal, že strana Kraha ani Bystroně nemůže z kandidátky vyškrtnout, i kdyby chtěla, protože už vypršel časový limit pro změnu kandidátky.

V pondělí zasedne vedení AfD, které se kauzou bude zabývat. Bystroň řekl, že chce předsednictvu celou věc osobně vysvětlit.

Bystroň čelí výzvě k odstoupení z čela parlamentní skupiny

Poslanec SPD Nürnberger v pátek Bystroně vyzval, aby odstoupil z postu předsedy slovensko-česko-maďarské parlamentní skupiny ve Spolkovém sněmu. Společná činnost Prahy a tohoto grémia je ale kvůli Bystroňově předsednictví a jeho příslušnosti k AfD prakticky pozastavená, náhradou funguje německo-české parlamentní diskuzní fórum, které vzniklo i díky Nürnbergerově iniciativě.

„Za těchto okolností a kvůli předběžnému vyšetřování státním zastupitelstvím je absolutně nemístné, aby osoba, která je v takto závažném kontextu vyšetřována, zastávala předsednictví v parlamentní skupině, jež by měla podporovat výměnu a spolupráci mezi Německem a našimi partnerskými zeměmi,“ uvedl Nürnberger, který je místopředsedou slovensko-česko-maďarské parlamentní skupiny. Dodal, že Bystroňovy aktivity naopak této výměně brání.

Předběžné vyšetřování, které Nürnberger zmiňuje, zahájilo státní zastupitelství v Mnichově, kde Bystroň žije. Takzvané předběžné vyšetřovací řízení neznamená, že by poslanec byl podezřelý, ale souvisí s prověřením aktuálních zpráv v médiích.

Podle Nürnbergera, který umí česky a který je velkým podporovatelem rozvoje česko-německých vztahů, nastal pro Bystroně čas odstoupit z vedení skupiny. „Vyzývám pana Bystroně, aby rezignoval na předsednictví této parlamentní skupiny.“ Bystroně označil kvůli jeho kontaktům v Rusku a v krajně pravicové scéně za bezpečnostní riziko.

Bystroňovu kauzu sledují i další poslanci Spolkového sněmu. Zákonodárkyně Levice Martina Rennerová chce, aby se Bystroňův případ a téma možného uplácení politiků dostaly příští týden ve středu na program jednání výboru pro vnitro Spolkového sněmu. Kancelář Rennerové sdělila, že počátkem příštího týdne bude jasné, zda se výbor věcí bude skutečně zabývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nobelova cena za mír je nepřenosná, upozornil Norský Nobelův institut

Nobelovu cenu za mír nelze převést na jinou osobu nebo ji s ní sdílet ani ji nelze nikomu odejmout, upozornily v sobotu Norský Nobelův institut a Norský Nobelův výbor. Uvedly to v souvislosti se záměrem loni oceněné venezuelské opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové přenechat cenu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
před 1 hhodinou

Kyjev byl dočasně bez vody a tepla. Výpadky hlásí i další části Ukrajiny a Ruska

Části Ukrajiny i Ruska jsou bez elektřiny, mezi nimi byla asi hodinu také celá ukrajinská metropole. Kyjevskou elektrickou soustavu podle úřadů odstavili kvůli nutným opravám po předchozích masivních útocích. Moskva během noci a v sobotu přes den útočila na několika místech uvnitř Ukrajiny, kde zabila či zranila několik obyvatel, informují ukrajinské zdroje. Trosky z ukrajinského dronu zase způsobily požár ve skladu pohonných hmot na jihu ruské Volgogradské oblasti.
před 9 hhodinami

„Slova přímo z ruské propagandy,“ říká k Turkovým výrokům v Kyjevě Gregorová

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
před 10 hhodinami

Syrská armáda tvrdí, že dokončila boje ve čtvrti Aleppa. Kurdové to popřeli

Syrská armáda oznámila, že v jedné ze dvou čtvrtí Aleppa dokončila to, co označila za komplexní bezpečnostní operaci. Kurdské síly, proti nimž vládní jednotky v severosyrském městě od úterý bojují, však krátce nato podle agentury Reuters obsazení čtvrti Šajch Maksúd armádou popřely. V pátek armáda obyvatele čtvrti vyzvala, aby opustili několik pozic, které následně hodlala bombardovat.
před 12 hhodinami

Nevolit je nebezpečné. Junta v Myanmaru zvyšuje tlak

V Myanmaru se v neděli koná druhá fáze parlamentních „voleb“. Ze země sužované občanskou válkou přicházejí zprávy o zastrašování obyvatel vojenskou juntou, která zavedla až trest smrti za narušování hlasování. Myanmar čelí pět let od puče hluboké humanitární krizi, kterou umocnily škrty v zahraniční pomoci. Podle expertů ale „volby“ situaci nezlepší a režim je využije k upevnění moci a dalším represím.
před 14 hhodinami

Návštěva Macinky v Kyjevě byla důležitá, ocenil Vondra

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Interview ČT24 ocenil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navštívil v pátek Ukrajinu i jeho slova na podporu Kyjeva. Považuje to za důležité zvláště po novoročním projevu předsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury, který mezi jiným kritizoval vedení Ukrajiny i poskytování zbraní kyjevskému režimu. Vondra řekl, že „noty SPD jsou psané v Rusku a Okamura je obchodník s fašismem". Moderátorka pořadu Barbora Kroužková k tomuto tvrzení uvedla, že Okamura by to odmítl.
před 15 hhodinami

Kvůli masivním útokům na Kyjev se sejde Rada bezpečnosti OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to vyplývá z upraveného programu Rady zveřejněného v pátek večer. Rada se sejde na žádost Ukrajiny čelící téměř čtyři roky plnohodnotné ruské agresi.
před 16 hhodinami
Načítání...