AfD není podle Bildu spokojena s Bystroňovým vysvětlením v kauze proruské sítě

Vedení pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) není podle informací deníku Bild spokojeno s vyjádřením svého poslance a dvojky na stranické kandidátce pro volby do Evropského parlamentu Petra Bystroně k podezřením z braní úplatků od proruské propagandistické platformy. Sociálnědemokratický poslanec Jörg Nürnberger Bystroně vyzval, aby odstoupil z čela slovensko-česko-maďarské parlamentní skupiny.

Bystroň ve čtvrtek v dopise spolupředsedům AfD Alici Weidelové a Tinu Chrupallovi sice odmítl, že by dostával peníze od proruského webu Voice of Europe či „od jakéhokoliv Rusa“. Zároveň ale přijímání úplatků zcela nepopřel, napsal Bild.

Peníze tak mohl podle Bildu obdržet třeba od Ukrajince Viktora Medvedčuka, bývalé prodloužené ruky ruského vůdce Vladimira Putina na Ukrajině, kterého Česko zařadilo na svůj sankční seznam i kvůli jeho finančním vazbám na Voice of Europe.

Bystroň se prezentuje jako oběť kampaně proti lidem, kteří se podle něj zasazují za mír a konec války, sám ale otevřeně podporuje Kreml, píše Bild.

„Fakta, která Bystroň poskytl dohromady s konspiračním vysvětlením, nestačí,“ zní podle Bildu z vedení AfD. Vedení strany ztrácí v Bystroně důvěru, což umocňuje i to, že poslanec příliš často a příliš okatě cestoval do Ruska či Běloruska, napsal Bild.

Německý list třeba připomněl, že se Bystroň účastnil jako „volební pozorovatel“ nelegálních hlasování na Ruskem okupovaných ukrajinských územích, která Kreml prezentoval jako volby.

Podezření se týká i lídra kandidátky AfD

Podezřením nečelí jen Bystroň, ale také lídr AfD pro eurovolby Maximilian Krah. Podezření vůči Krahovi ale nejsou tak konkrétní jako proti Bystroňovi, což Krah využil k tomu, aby se od volební dvojky distancoval. Podle Kraha by se Bystroň prozatím neměl účastnit předvolební kampaně. Bystroň míní, že pro to není důvod.

„Vedeme kampaň jako strana právního státu, nyní ale čelí vedoucí dvojice podezřením z korupce,“ citoval Bild nejmenovaného vysokého představitele AfD. Deník dodal, že strana Kraha ani Bystroně nemůže z kandidátky vyškrtnout, i kdyby chtěla, protože už vypršel časový limit pro změnu kandidátky.

V pondělí zasedne vedení AfD, které se kauzou bude zabývat. Bystroň řekl, že chce předsednictvu celou věc osobně vysvětlit.

Bystroň čelí výzvě k odstoupení z čela parlamentní skupiny

Poslanec SPD Nürnberger v pátek Bystroně vyzval, aby odstoupil z postu předsedy slovensko-česko-maďarské parlamentní skupiny ve Spolkovém sněmu. Společná činnost Prahy a tohoto grémia je ale kvůli Bystroňově předsednictví a jeho příslušnosti k AfD prakticky pozastavená, náhradou funguje německo-české parlamentní diskuzní fórum, které vzniklo i díky Nürnbergerově iniciativě.

„Za těchto okolností a kvůli předběžnému vyšetřování státním zastupitelstvím je absolutně nemístné, aby osoba, která je v takto závažném kontextu vyšetřována, zastávala předsednictví v parlamentní skupině, jež by měla podporovat výměnu a spolupráci mezi Německem a našimi partnerskými zeměmi,“ uvedl Nürnberger, který je místopředsedou slovensko-česko-maďarské parlamentní skupiny. Dodal, že Bystroňovy aktivity naopak této výměně brání.

Předběžné vyšetřování, které Nürnberger zmiňuje, zahájilo státní zastupitelství v Mnichově, kde Bystroň žije. Takzvané předběžné vyšetřovací řízení neznamená, že by poslanec byl podezřelý, ale souvisí s prověřením aktuálních zpráv v médiích.

Podle Nürnbergera, který umí česky a který je velkým podporovatelem rozvoje česko-německých vztahů, nastal pro Bystroně čas odstoupit z vedení skupiny. „Vyzývám pana Bystroně, aby rezignoval na předsednictví této parlamentní skupiny.“ Bystroně označil kvůli jeho kontaktům v Rusku a v krajně pravicové scéně za bezpečnostní riziko.

Bystroňovu kauzu sledují i další poslanci Spolkového sněmu. Zákonodárkyně Levice Martina Rennerová chce, aby se Bystroňův případ a téma možného uplácení politiků dostaly příští týden ve středu na program jednání výboru pro vnitro Spolkového sněmu. Kancelář Rennerové sdělila, že počátkem příštího týdne bude jasné, zda se výbor věcí bude skutečně zabývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké úřady zveřejnily další dokumenty ke kauze Jeffreyho Epsteina

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Ta nyní prověřuje obsah těchto dokumentů. Náměstek americké ministryně spravedlnosti Pam Bondiové Todd Blanche podle portálu BBC už dříve řekl, že jeho úřad plánuje zveřejnit několik stovek tisíc stran, zbytek chce zpřístupnit v nadcházejících týdnech.
včeraAktualizovánopřed 47 mminutami

USA tvrdě útočí na IS v Sýrii v odvetě za zabití tří Američanů, uvedl Trump

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
před 1 hhodinou

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil sedm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil sedm lidí a dalších 15 zranil. Napsala to agentura Reuters. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy. Podle předběžných informací bylo zabito sedm lidí. Asi 15 (osob) bylo zraněno a je jim poskytována pomoc,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba.
před 3 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 7 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...