Šéf poradců slovenského premiéra Roberta Fica a poslanec Erik Kaliňák (oba Smer–SD) podle svých slov pověřil náměstka Slovenské informační služby (SIS) Pavla Gašpara, aby prověřil osobní účty novinářů. Synovec ministra obrany Roberta Kaliňáka (Smer–SD) tak učinil v reakci na podezření, že je placen Rusy. Podle serveru Sme to vyplývá ze zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o odhalení informační sítě okolo portálu Voice of Europe. Kauza zasáhla i německého poslance Petra Bystroně, zjištění reflektuje i Evropský parlament.
Požádal jsem o kontrolu novinářů, reagoval slovenský poslanec na podezření, že je placen Rusy
„Včera jsem kontaktoval Palo Gašpara a požádal ho, aby provedl hloubkovou kontrolu finančních vazeb všech slovenských médií i osobních účtů jednotlivých novinářů,“ řekl podle serveru Sme Kaliňák ve středu na tiskové konferenci. Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok i koaliční poslanci to označili za nešťastný vtip.
„Pokud by to byla pravda, tak se pod to nepodepíšu,“ řekl podle Denníku N poslanec Samuel Migaľ (Hlas–SD) s tím, že nikdo na Slovensku nesmí být nezákonně lustrován, odposloucháván, zejména ne novináři. „Osobně se zeptám Erika Kaliňáka, jak to dnes myslel, a budu požadovat vysvětlení,“ dodal.
„V této souvislosti bych chtěla upozornit, že lustraci novinářů, i když ne takovou, už jsme tu měli a skončilo to nakonec vraždou Jána Kuciaka a jeho snoubenky,“ uvedla v této souvislosti šéfka zvláštního výboru Národní rady Slovenské republiky pro kontrolu činnosti SIS Mária Kolíková (Sloboda a solidarita).
Bylo to v době, kdy byl policejním prezidentem otec Pavla Gašpara Tibor. Ten je v současnosti poslancem strany Smer – sociálna demokracia (Smer–SD) a šéfem parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost, dodal server SME. Kolíková považuje Pavla Gašpara za „de facto současného šéfa SIS“.
Ľubomír Daňko, bývalý šéf Národní kriminální agentury (NAKA), který v současnosti pracuje pro Nadační fond Stop korupci, považuje žádost Erika Kaliňáka o lustraci novinářů za „přinejmenším nekompetentní“.
Tajná služba SIS neodpověděla na otázku serveru Sme, zda Kaliňák dal Gašparovi takový pokyn a jak na něj náměstek tajné služby reagoval. Její mluvčí Zuzana Morávková pouze uvedla, že SIS „monitoruje a vyhodnocuje potenciální bezpečnostní hrozby proti zájmům Slovenské republiky a získané informace poskytuje adresátům ze zákona“. Tím však Erik Kaliňák jako šéf poradců premiéra a poslanec není.
Na otázku, zda SIS považuje za normální vyhovět Kaliňákově žádosti o lustraci novinářů, Morávková odpověděla, že není úkolem tajné služby „sledovat osoby, které nepředstavují bezpečnostní hrozbu pro Slovenskou republiku“.
Rozhovory pro Voice of Europe
Erik Kaliňák se objevil na seznamu politiků, kteří poskytli rozhovor proruskému serveru Voice of Europe. Podle BIS je úkolem tohoto média ovlivnit nadcházející volby do Evropského parlamentu tím, že dává prostor proruským a antisystémovým politikům. Česká republika web zablokovala minulý čtvrtek. Podle BIS byli někteří politici, kteří médiu poskytli rozhovory, za to placeni. Erik Kaliňák to odmítá a nejsou známy žádné důkazy o tom, že zaplaceno dostal.
Erik Kaliňák rozhovor Voice of Europe poskytl na večeru česko-slovenské diplomacie. „S tímto médiem komunikovali i další lidé, které jsem viděl. Položili mi nějaké otázky, tak jsem jim odpověděl,“ řekl Kaliňák minulý týden deníku Sme. Dodal, že toto médium předtím neznal a nevěděl o jeho pozadí.
Kromě Kaliňáka poskytla v prosinci loňského roku rozhovor Voice of Europe také ministryně kultury Martina Šimkovičová (Slovenská národná strana). Na internetu se objevil seznam politiků, kterým proruský server poskytl prostor. Kromě již zmíněného Kaliňáka a Šimkovičové mezi nimi byli Milan Uhrík (Republika), Ján Čarnogurský a Miroslav Radačovský (Slovenský patriot). V Německu to byl například poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň.
Situace Petra Bystroně
„Nikdy jsem od pracovníka Voice of Europe (nebo od nějakého Rusa) nedostal peníze či kryptoměnu,“ napsal Bystroň v dopise vedení své strany, informovala agentura DPA, která má dopis k dispozici.
Poslanec poznamenal, že němečtí vládní činitelé se pokouší vysoké volební preference opozice zvrátit očerňující kampaní a s pomocí tajných služeb. Dodal, že podezření vůči němu jsou lži a falešná obvinění.
Spolupředsedové AfD Tino Chrupalla a Alice Weidelová vyzvali Bystroně, aby jim do čtvrtečních 14 hodin poskytl písemné vysvětlení celého případu. Bystroň už dříve řekl, že chce vedení strany celou kauzu osobně vysvětlit po velikonočních prázdninách. Ty v Berlíně skončí tento týden. Příležitost k tomu tedy bude mít v pondělí, kdy zasedá vedení AfD.
Reakce německé ministryně
„Nesmíme být naivní,“ odpověděla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková na žádost o komentář k Bystroňově kauze. Spolkovému poslanci a podezřením, kterým čelí, se ale výslovně nevěnovala. Místo toho řekla, že Rusko útokem na Ukrajinu před dvěma lety nenapadlo jen tuto zemi, ale celé bezpečnostní uspořádání Evropy.
Poznamenala, že ozbrojenou invazi doplňuje také hybridní vedení války. „Jsou to dezinformace, snahy rozdělit společnost a falešné zprávy s cílem narušit zevnitř naši demokracii,“ řekla. Podobně se Baerbocková vyjádřila už ve chvíli, kdy aféru okolo Voice of Europe zveřejnily český Deník N a německý magazín Der Spiegel.
V současnosti je Bystroň dvojkou AfD pro červnové volby do Evropského parlamentu. Ve straně se mezitím objevily názory, že by až do vysvětlení kauzy měl zůstat mimo volební kampaň.
Evropský parlament
Před červnovými volbami do Evropského parlamentu (EP) se europoslanci rozhodli reagovat na rostoucí tlak v souvislosti s kauzou serveru Voice of Europe, který podle belgického premiéra Alexandera De Croa platil evropským politikům za šíření ruské propagandy – mezi nimi by mohli být i členové EP, připomněl server Euractive.
Po korupční aféře známé jako Qatargate v roce 2022 zahájil EP reformy ke zvýšení transparentnosti a dokončuje jednání o zcela novém etickém orgánu EU. A v návaznosti na odhalení BIS a dění kolem serveru Voice of Europe parlamentní skupiny rychle vyzvaly k plenární rozpravě EP.
Skupina Renew (Obnova Evropy) působící v EP požaduje důraznější kroky. Chce se zaměřit na přísnější procesy bezpečnostních prověrek a důsledné prověřování zaměstnanců EP – zejména těch, kteří se účastní citlivých schůzí.
Renew prosazuje v rámci pozměňovacích návrhů ke zprávě o plnění rozpočtu EU přísnější kontrolu přístupu ke komunikačním platformám EP a kontrolu akcí pořádaných na půdě Evropského parlamentu. Jedná se o zprávu, která je často využívána k nastolování politických otázek.
„Jde o to zdůraznit, že potřebujeme, aby EP a všechny instituce EU měly dostatečné zdroje na ochranu informací před manipulačními kampaněmi před volbami,“ uvedl mluvčí Renew pro Euractiv.
Parlament již zavazuje k dodržování právních a etických požadavků, navrhuje školení a bezpečnostní prověrky pro osoby, které nakládají s utajovanými informacemi. Renew očekává silnou podporu ostatních politických skupin a většinu pro přijetí návrhu.
