Alexander De Croo

Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku ve čtvrtek v tajné volbě rozhodli, že předsedkyní Evropské komise bude na dalších pět let opět Ursula von der Leyenová. Získala 401 hlasů. Evropský parlament má 720 členů, ke znovuzvolení tak potřebovala nejméně 361 hlasů. Proti setrvání von der Leyenové ve funkci se vyslovilo 284 europoslanců, patnáct se jich zdrželo hlasování. Sedm hlasů bylo neplatných.

Evropská unie má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliardy eur (až přes 170 miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Použití peněz ale blokuje Maďarsko. Další podpora Ukrajiny je i hlavním tématem jednání unijních ministrů obrany. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že použití zbraní dodaných Ukrajině západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by neučinilo z Aliance a jejích členů stranu konfliktu.

Belgické úřady začaly vyšetřovat činnost proruské manipulační sítě, která se před blížícími se eurovolbami údajně snaží docílit omezení podpory Ukrajiny v Evropské unii. Informoval o tom belgický premiér Alexander De Croo, podle něhož potvrdily tajné služby existenci organizovaných skupin pracujících v ruském zájmu v Belgii a dalších unijních zemích. Český premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že k vyšetřování proruských špionážních sítí v EU přispělo nedávné odhalení v Česku a že jde o výsledek mezinárodní spolupráce, kterou Češi koordinují.

Šéf poradců slovenského premiéra Roberta Fica a poslanec Erik Kaliňák (oba Smer–SD) podle svých slov pověřil náměstka Slovenské informační služby (SIS) Pavla Gašpara, aby prověřil osobní účty novinářů. Synovec ministra obrany Roberta Kaliňáka (Smer–SD) tak učinil v reakci na podezření, že je placen Rusy. Podle serveru Sme to vyplývá ze zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o odhalení informační sítě okolo portálu Voice of Europe. Kauza zasáhla i německého poslance Petra Bystroně, zjištění reflektuje i Evropský parlament.

Polská kontrarozvědka ABW vyšetřuje činnost proruské špionážní sítě zaměřené proti členským státům a orgánům Evropské unie. Ve čtvrtek to podle portálu onet.pl oznámil Jacek Dobrzyński, mluvčí vládního koordinátora tajných služeb. Polsko při vyšetřování spolupracuje s Českem. O rozkrytí ruské propagandistické sítě a spolupráci s českými zpravodajskými službami ve čtvrtek podle listu Politico informoval i belgický premiér Alexander De Croo.

Členské státy EU urychlí a zintenzivní poskytování nezbytné vojenské pomoci Ukrajině, shodli se prezidenti a premiéři členských zemí Unie na summitu v Bruselu. V závěrech rovněž ocenili českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová upřesnila, že první miliardu eur by země mohla získat už na počátku července. K summitu se prostřednictvím videokonference připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který účastníky vyzval k dalším dodávkám munice, zbraní a systémů protivzdušné obrany. Kromě tématu Ukrajiny lídři jednali i o situaci na Blízkém východě a vyzvali k okamžité humanitární pauze vedoucí k příměří v Gaze. V pátek by se měli šéfové států a vlád zabývat ještě tématem zemědělství.

Evropská unie v neděli v Káhiře uzavírá dohodu o tříleté finanční spolupráci s Egyptem. Na podporu jeho ekonomiky poskytne až 7,4 miliardy eur (186 miliard korun). EU chce stabilizací egyptské ekonomiky mimo jiné docílit snížení počtu imigrantů z regionu. S předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou do Egypta dorazili italská premiérka Giorgia Meloniová, předseda řecké vlády Kyriakos Mitsotakis a belgický premiér Alexander de Croo, jehož země právě předsedá Radě EU.

Belgický premiér Alexander De Croo oznámil, že jeho země vyčlení 200 milionů eur (asi 216 milionů dolarů) na iniciativu vedenou Českou republikou na nákup dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu. Munice má pocházet ze zemí mimo EU. Český premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí uvedl, že iniciativu mu přislíbilo podpořit patnáct unijních zemí.

Válka musí skončit naším vítězstvím, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti druhého výročí od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Z letiště Hostomel vzkázal, že právě zde si Rusové mysleli, že dobudou Ukrajinu za dva dny, proto dva roky poté právě zde vítá přátele a partnery. Do Kyjeva totiž v sobotu dorazili šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, italská premiérka Giorgia Meloniová a ministerští předsedové Belgie a Kanady Alexander De Croo a Justin Trudeau, aby vyjádřili solidaritu napadené zemi. Trudeau a Meloniová se Zelenským později podepsali bilaterální dohody o bezpečnostní spolupráci.

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně schválili balík finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) na další čtyři roky, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, zda maďarský premiér Viktor Orbán odvolá své veto z prosincové vrcholné schůzky. Podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) je shoda dobrou zprávou také pro Česko, ukazuje schopnost EU dohodnout se i na velmi složitých otázkách. Summit také vyzval k urychlení dodávek munice pro Ruskem napadenou Ukrajinu.

Belgická policie v bruselské čtvrti Schaerbeek zneškodnila v úterý podezřelého muže, který v pondělí večer zabil v Bruselu dva Švédy v době, kdy ve městě probíhal kvalifikační zápas mezi fotbalisty Belgie a Švédska o postup na mistrovství Evropy. Podezřelý následně zemřel v nemocnici. Belgický premiér Alexander De Croo vpodvečer uvedl, že pro Brusel již neplatí nejvyšší stupeň varování před terorismem vyhlášený bezprostředně po útoku. Švédský premiér Ulf Kristersson řekl, že jeho země a EU potřebují lepší hraniční kontroly a Švédsko musí posílit svou bezpečnost.

Po střelbě v centrální části Bruselu zemřeli večer nejméně dva lidé a další utrpěl zranění. Útočník, který po nich pálil na ulici, vykřikoval islamistická hesla a večer byl stále na útěku. Informují o tom belgická média s tím, že oběťmi jsou dva švédští fotbaloví fanoušci. Podle premiéra Alexandra De Crooa je čin spojený s terorismem, úřady zvýšily stupeň varování. Zároveň byl kvůli útoku předčasně ukončen večerní fotbalový zápas Belgie se Švédskem.

Podpora Ukrajiny je důležitá pro celou Severoatlantickou alianci, sdělil před zahájením dvoudenního zasedání ministrů obrany NATO šéf Aliance Jens Stoltenberg. Podobně hovořil i americký ministr obrany Lloyd Austin. Belgie hodlá od roku 2025 dodávat Kyjevu stíhačky F-16 a starat se o jejich údržbu. Do Bruselu přicestoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v centrále NATO jedná poprvé od začátku loňské ruské invaze na Ukrajinu.

Největší nádraží v Bruselu se potýká se zhoršenou bezpečnostní situací. Kolem stanice Midi se koncentruje kriminalita v podobě krádeží nebo prodeje drog, ale i sociální problémy jako bezdomovectví. Vláda slíbila posílení hlídek a vznik nové policejní služebny. Nevládní organizace upozorňují, že jen represe problémy nevyřeší.

Belgie a Írán si v Ománu vyměnily vězně. Teherán propustil belgického humanitárního pracovníka odsouzeného za údajnou špionáž výměnou za diplomata, který byl v Belgii shledán vinným z pokusu o bombový útok na setkání íránských exulantů ve Francii. Pozdě večer Belgičan přiletěl do vlasti, přímo na letišti na něj čekala jeho rodina. Výměnu jako první oznámilo ománské ministerstvo zahraničí.

Ruský prezident Vladimir Putin si zaslouží být souzen v Haagu a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je si jist, že se to stane. Prohlásil to při návštěvě Nizozemska, kam přiletěl poprvé, a to z Finska. Později Zelenskyj v Haagu hovořil také s premiéry Nizozemska a Belgie Markem Ruttem a Alexanderem De Crooem, kteří Ukrajině přislíbili pokračující podporu. Prezident napadené země rovněž prohlásil, že věří v úspěch chystané protiofenzivy, Rusové jsou podle něj demoralizovaní.

Lídři zemí Evropské unie se shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií. Série kroků má zajistit bezpečnost dodávek a omezit spotřebu. Zástupci unijních zemí podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Případné zastropování ceny plynu, na něž mají členské země stále různé názory, spojil summit se splněním několika podmínek.

Belgický premiér Alexander De Croo 20. června oficiálně předá rodině prvního demokraticky zvoleného konžského premiéra Patrice Lumumby jeho ostatky. Konkrétně půjde o zub politika, kterého zabily konžské separatistické milice podporované Belgičany v lednu 1961, jen několik měsíců poté, co Kongo získalo na Belgii nezávislost. Informuje o tom server Politico.

Lídři zemí Severoatlantické aliance ve čtvrtek na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní. Spojené státy a Evropská unie podniknou konkrétní společné kroky ke snížení evropské závislosti na ruských energiích, uvedl americký prezident Joe Biden ve společném prohlášení s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Biden po jednání v Bruselu také vyzval, aby Západ zůstal sjednocen v postupu proti ruské invazi.

Joe Biden oznámil sankce proti Rusku poté, co podle jeho slov zahájilo brutální útok na ukrajinský lid. Cílem je podle něj omezit ruskou účast v globální ekonomice a odstřihnout zemi od části dovozů vyspělých technologií. Balík protiruských sankcí oznámilo i Spojené království, zmrazí aktiva ruských bank a vyřadí je z britského finančního systému. Export do Ruska zastavuje Kanada. Lídři EU se shodli na dosud nejtvrdších sankcích proti Rusku. Míří na finanční a bankovní sektor, energetiku, dopravu i obchod, týkají se i činitelů.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po zhruba čtyřhodinové debatě shodli na tom, že by evropský blok měl zvláště v reakci na počínání běloruského režimu posílit ochranu svých vnějších hranic. Lídři však zůstali rozděleni v pohledu na požadavek zemí východního křídla Unie, aby společenství financovalo stavbu plotů na hranicích. Podpořili naproti tomu urychlenou přípravu dalších sankcí vůči běloruským představitelům a společnostem.

Na Slovensku od středy platí v souvislosti s koronavirovou krizí přísnější zákaz vycházení. Potvrzení o negativním výsledku testu na koronavirus je nově až na výjimky potřeba také pro cesty do práce či do přírody. Německo zvažuje drastické omezení letecké dopravy kvůli novým variantám koronaviru, Velká Británie ze stejného důvodu zpřísňuje vstup ze zemí, kde se tyto varianty šíří. Ve Spojených státech se i přes rekordní počty obětí zpomaluje růst nově nakažených a hospitalizovaných.