Polsko vyšetřuje ruskou špionážní síť zaměřenou proti EU, akci koordinuje zejména s Českem

Nahrávám video

Polská kontrarozvědka ABW vyšetřuje činnost proruské špionážní sítě zaměřené proti členským státům a orgánům Evropské unie. Ve čtvrtek to podle portálu onet.pl oznámil Jacek Dobrzyński, mluvčí vládního koordinátora tajných služeb. Polsko při vyšetřování spolupracuje s Českem. O rozkrytí ruské propagandistické sítě a spolupráci s českými zpravodajskými službami ve čtvrtek podle listu Politico informoval i belgický premiér Alexander De Croo.

Členové sítě chtěli podle ABW uspořádat v EU proruské iniciativy a mediální kampaně s cílem prosazovat oficiální ruskou zahraniční politiku, včetně oslabení pozice Polska na mezinárodní scéně, diskreditace Ukrajiny a pověsti orgánů Evropské unie.

Polská kontrarozvědka informovala, že kvůli tomu síť založila například internetový portál Voice of Europe, „na kterém jsou zveřejňované články, komentáře nebo rozhovory s tendenčním, proruským vyzněním a spojené se současnou mezinárodní situací, včetně ruské války proti Ukrajině“.

Zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos uvedl, že zatím nikdo nebyl zadržen, ale probíhají domácí prohlídky, výslechy a analýzy zajištěných elektronických zařízení. Budou následovat i další procesní úkony. „V této věci jsme zatím neřekli poslední slovo,“ řekl pro ČT mluvčí Dobrzyński.

Český premiér Petr Fiala (ODS) ve středu informoval o zařazení několika ruských osob na národní sankční seznam. Je mezi nimi i společnost Voice of Europe.

Polská kontrarozvědka v souvislosti s tímto vyšetřováním podnikla prohlídky ve Varšavě a v Tychách ve Slezském vojvodství, při kterých zajistila 48,5 tisíce eur (1,2 milionu korun) a 36 tisíc dolarů dolarů (asi 844 tisíc korun). „Provedené akce jsou výsledkem mezinárodní spolupráce s různými evropskými tajnými službami a koordinované zejména s partnery z Česka,“ informovala ABW.

Nizozemský premiér Mark Rutte ve čtvrtek označil zprávy o proruských pokusech ovlivňovat politiky EU za znepokojivé a prohlásil, že Nizozemsko „udělá, co bude třeba“. Informovala o tom agentura Reuters.

„Ukazuje to, jak velké je riziko zahraničního vlivu,“ řekl Rutte novinářům v Haagu. „Je to hrozba pro naši demokracii, pro naše svobodné volby, pro naši svobodu slova, pro všechno.“

Agentura Reuters uvedla, že nejnovější kroky ABW vyplynuly z vyšetřování, které bylo završeno letos v lednu – byl v něm obviněn polský občan podezřelý ze špionáže pro ruské speciální služby. „Muž, který byl umístěn mezi polské a evropské poslance, plnil úkoly zadávané a financované spolupracovníky ruských zpravodajských služeb, které zahrnovaly propagandu, dezinformace a politické provokace,“ informovala k tomu ABW.

Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) byl jedním z politiků, kteří dostali peníze od ruské vlivové organizace, poslanec německé Alternativy pro Německo Petr Bystroň, napsali Deník N a časopis Der Spigel. „Této informace si nejsem vědom. Na základě bolestných zkušeností z předchozích volebních kampaní předpokládám, že jde o pomluvy,“ řekl týdeníku Der Spiegel politik českého původu Bystroň.

Mezinárodní spolupráce je klíčová, uvedl Koudelka

Spolupráci s polskými kolegy potvrdila na sociální síti také česká kontrarozvědka BIS. Její ředitel Michal Koudelka k tomu napsal: „Mezinárodní spolupráce je v současné bezpečnostní situaci naprosto klíčová.“

Belgický premiér De Croo ve čtvrtek během debaty v národním parlamentu uvedl, že nejmenovaní europoslanci dostávali zaplaceno za to, aby šířili ruskou propagandu. Konkrétní jména členů Evropského parlamentu premiér nezmínil. Na rozbití ruské propagandistické sítě podle něj spolupracovaly belgické a české zpravodajské služby.

„Vyšlo například najevo, že Rusko bylo v kontaktu s europoslanci, ale rovněž jim i platilo, aby tady šířili ruskou propagandu,“ uvedl belgický předseda vlády v diskusi na téma vměšování ze zahraničí. Premiérův mluvčí následně serveru Politico řekl, že vyjádření De Crooa souvisejí s rozhodnutím české vlády umístit na sankční seznam server Voice of Europe.

Delphine Colardová z tiskového oddělení Evropského parlamentu se nechala slyšet, že europarlament v současné době zjištění českých úřadů ohledně Voice of Europe prověřuje.

Nahrávám video

Ruská propaganda

Bezpečnostní analytik Otakar Foltýn v Událostech, komentářích upozornil, že ruských špionážních sítí je v Evropě mnohonásobně víc. Práce BIS podle něj byla velmi detailní, ale její výsledek „pouze ilustruje to, co Rusové dlouhodobě dělají nejen v České republice a Polsku“.

Rusko se podle něj v rámci své propagandy snaží vyvolat dojem, že „nic není pravda“. „První markant, který vám řekne, že je to pravděpodobně ruská propaganda, je zpochybňování samotné existence pravdy,“ přiblížil Foltýn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hormuz se otevře v neděli, hned po podpisu dohody s Íránem, tvrdí Trump

Podpis dohody s Íránem je naplánován na neděli, uvedl v sobotu americký prezident Donald Trump. Ihned po podpisu bude pro všechny otevřen Hormuzský průliv, tvrdí také. Teherán však v sobotu uvedl, že v neděli memorandum podepsané nebude. Írán chce také účtovat služby poskytované v Hormuzském průlivu.
19:43Aktualizovánopřed 49 mminutami

Obrazem: Přehlídka, přelet a davy v ulicích. Karel III. slavil oficiální narozeniny

Britský král Karel III. má sice narozeniny až v listopadu, oficiálně je ale slaví v červnu společně s Brity. Ani letos nechyběla vojenská přehlídka a procesí, v němž se král a jeho rodina vydali usazeni v kočáře z Buckinghamského paláce do ulic. V Británii se mezitím probírá, s kolika penězi může armáda počítat.
před 1 hhodinou

Orbán dál povede Fidesz. Strana se musí změnit, uznal

Bývalý premiér Maďarska Viktor Orbán po nedávné volební porážce v politice nekončí. Stranu Fidesz povede i nadále. Na volebním sjezdu neměl soupeře – sám ale vzkázal, že partaj se musí změnit. Jeho nástupce Péter Magyar mezitím vyzývá k demisi mnohé tváře bývalé vlády.
před 2 hhodinami

Ukrajinské útoky způsobily požáry v ruském přístavu a v závodě pro přepravu ropy

Ukrajinský dronový útok v noci na sobotu způsobil požár v přístavu Těmrjuk v jihoruském Krasnodarském kraji. Jeden člověk zemřel a tři další utrpěli zranění, informoval tamní gubernátor Veniamin Kondratěv. V jihoruské Volgogradské oblasti ukrajinská armáda zasáhla závod zajišťující přepravu ropy, také tento úder vedl k požáru, uvedl ukrajinský generální štáb. Ukrajinské úřady hlásí téměř dvě desítky zraněných po ruských útocích.
před 10 hhodinami

Cizí rozvědky nás špehují pomocí želv a ryb, tvrdí Čína

Zahraniční rozvědky využívají želvy a ryby vybavené senzory ke sběru citlivých dat a mapování podmořských zón čínského pobřeží. V pátek to podle agentury AFP uvedlo čínské ministerstvo státní bezpečnosti v příspěvku na sociálních sítích nazvaném V hlubinách moře se proudy chvějí. Rozvědky podle Pekingu používají i další nové špionážní vybavení a čínští rybáři by proto měli být ostražití a hlásit veškeré podezřelé předměty, které na moři naleznou.
před 12 hhodinami

Palestinský lékař uvězněný Izraelem se obrátil na nejvyšší soud

Až u izraelského nejvyššího soudu skončil případ palestinského lékaře, kterého zadržela izraelská armáda na sklonku roku 2024 v Gaze s tím, že patří k teroristickému hnutí Hamás. Lidskoprávní organizace tvrdí, že strávil přes 500 dní ve vězení bez konkrétního formálního obvinění. Nejvyšší soud má teď na stole žádost o jeho propuštění.
před 12 hhodinami

Dohoda s USA počítá s ukončením americké blokády Íránu, tvrdí Arakčí

Návrh mírové dohody Íránu se Spojenými státy počítá s ukončením americké blokády íránských přístavů a s novým uspořádáním v Hormuzském průlivu. Prohlásil to v pátek večer íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Řekl také, že žádné rozhovory o íránském jaderném programu nezačnou, dokud nebude úmluva zcela převedena do praxe, píší agentury AFP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
před 14 hhodinami
Načítání...