Válka musí skončit naším vítězstvím, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti druhého výročí od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Z letiště Hostomel vzkázal, že právě zde si Rusové mysleli, že dobudou Ukrajinu za dva dny, proto dva roky poté právě zde vítá přátele a partnery. Do Kyjeva totiž v sobotu dorazili šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, italská premiérka Giorgia Meloniová a ministerští předsedové Belgie a Kanady Alexander De Croo a Justin Trudeau, aby vyjádřili solidaritu napadené zemi. Trudeau a Meloniová se Zelenským později podepsali bilaterální dohody o bezpečnostní spolupráci.
Válka musí skončit jen jedním způsobem, a to naším vítězstvím, vzkázal z letiště Hostomel Zelenskyj
Projev ukrajinského prezidenta Zelenského ke druhému výročí od zahájení plnohodnotné ruské invaze (zdroj: ČT24)
„Je to 730 dnů bolesti, ale stejně tak 730 dnů naděje. Naděje, že se uskuteční ta nejvyšší spravedlnost, ve kterou všichni doufáme od začátku války. Ale válka musí skončit jenom jedním způsobem a také tak skončí, a to naším vítězstvím,“ pronesl Zelenskyj. „Lze zničit budovy, lze zničit kov, ale nelze zničit nás, Ukrajince,“ dodal.
„Každý normální člověk chce, aby válka skončila. Ale nikdo z nás nedovolí, aby skončila i naše země. Proto ke slovům o ukončení války vždy dodáváme: za našich podmínek. Proto se slovem mír vždy zní: spravedlivý. Proto vždy v historii bude vedle Ukrajiny i výraz nezávislá. Pojďme za to bojovat. Vyhrajeme. Bude to nejlepší den našeho života,“ vzkázal Zelenskyj.
Podle Zelenského si den 24. února 2022 bezděky připomíná každý Ukrajinec a každý má svou unikátní vzpomínku. „Vzpomínku na to, jak se probudil, koho to ráno silně objal, komu zavolal, co řekl svým nejbližším,“ řekl. Všechny příběhy podle něj mají jedno společné – Ukrajinci už dva roky bojují bok po boku.
„Uběhlo už 730 dnů, které nás přiblížily k vítězství, a přemýšlíme, co přijde, až to vítězství nastane,“ uvedl. Připomněl zároveň, že je potřeba vzdát čest a vyjádřit úctu síle a odvaze bojujících vojáků.
Události: Ukrajina si připomíná dva roky od začátku plnohodnotné ruské invaze (zdroj: ČT24)
Do Kyjeva dorazila šéfka Evropské komise a trojice západních premiérů
Svůj projev Zelenskyj přednesl na letišti Hostomel u Kyjeva, kde ukrajinští vojáci na počátku války odráželi výsadek ruských vojáků, kteří měli za úkol zmocnit se Kyjeva. „Právě zde si Rusové mysleli, že dobudou Ukrajinu za dva dny. Proto právě dva roky poté zde vítáme naše přátele a naše partnery,“ vysvětlil.
Prezidenta doprovázeli západní politici, kteří v sobotu do Kyjeva přicestovali. „Věříme, že Ukrajina bojuje také za naši svobodu a za naše národní zájmy,“ řekla Meloniová. Podle serveru RBK-Ukrajina označila Hostomel za symbol ruské porážky a za místo, kde Ukrajinci naplnili slova své hymny, že dají duše a těla za svobodu.
Šéfka Evropské komise po příjezdu do Kyjeva uvedla, že přijela na oslavu mimořádného odporu ukrajinského lidu proti agresi. „Více než kdy jindy pevně stojíme při Ukrajině. Finančně, ekonomicky, vojensky, morálně. Dokud nebude země konečně svobodná,“ napsala na sociální síti X. Von der Leyenová vyzdvihla, že se Ukrajincům podařilo vybudovat efektivnější protivzdušnou obranu. Slíbila, že Evropská unie Kyjevu dodá více munice a posílí investice do zbrojní výroby v EU i na Ukrajině.
Návštěva má zdůraznit odhodlání Západu pomoci Ukrajině. Do ukrajinské metropole přijel i bývalý britský premiér Boris Johnson.
Kanada poskytne Ukrajině v přepočtu 52 miliard korun
Trudeau a Meloniová se Zelenským později podepsali bilaterální dohody o ukrajinsko-italské a ukrajinsko-kanadské bezpečnostní spolupráci. Dohoda s Kanadou podle Zelenského předpokládá, že Ottawa letos Ukrajině poskytne tři miliardy kanadských dolarů (52 miliard korun) pro obranné a makrofinanční účely.
Dohoda s Itálií podle Zelenského předpokládá „pevný základ pro dlouhodobé bezpečnostní partnerství“ mezi oběma zeměmi, podrobněji ale ukrajinský lídr smlouvu nepřiblížil. Bilaterální bezpečnostní dohody Ukrajina v nedávné době uzavřela také s Velkou Británií, Francií, Německem a Dánskem.
Zelenskyj také v sobotu jednal na dálku s lídry skupiny států G7, jejímiž členy jsou Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA. Zastoupení v ní má také Evropská unie. Ukrajinský lídr G7 řekl, že dobře vědí, co Ukrajina potřebuje, aby mohla dále čelit ruské invazi ve vzduchu, na souši i na moři. „A vy dobře chápete, že to vše potřebujeme včas. Spoléháme na vás,“ prohlásil ukrajinský prezident.
Skupina po jednání oznámila, že Ukrajina může nadále počítat s její pomocí. Země mimo jiné chtějí, aby majetek ruského státu zůstal zmrazený, dokud Moskva nezaplatí reparace za škody způsobené Ukrajině. V USA je nicméně pokračování podpory pro Ukrajinu zatím na mrtvém bodu. Americký Kongres po několika měsících neschválil zákon, který obsahuje balík další pomoci. Zákon čeká hlasování ve Sněmovně reprezentantů, kde je výsledek nejistý.
Dvouleté výročí plnohodnotného ruského vpádu na Ukrajinu přichází v době, kdy se ukrajinským silám už po měsíce nepodařilo dosáhnout významnějšího průlomu na bojišti. Ukrajinská armáda se potýká s ruskou početní i zbrojní převahou. Z Ukrajiny přesto v poslední době přicházely zprávy o úspěšném ničení ruských armádních plavidel nebo stíhacích letounů.
Klyčko: Bezpečí nemá na Ukrajině zaručené nikdo
„Experti na počátku války odhadovali, že proti jedné z největších armád na světě vydržíme pár dní, možná pár týdnů. Bráníme se už dva roky,“ řekl BBC kyjevský starosta Vitalij Klyčko. „Občas v Kyjevě vzniká iluze mírových dob. Ale v libovolném okamžiku může zaznít výstraha před náletem a všichni musí neprodleně do krytu. Bezpečí nemá na Ukrajině zaručené nikdo,“ upozornil.
Země nyní podle Klyčka potřebuje „mnohem, mnohem více“ západní pomoci. Podpora Kyjeva je důležitá nejen pro Ukrajinu, ale pro celý demokratický svět, zopakoval starosta v odpovědi na otázku, zda Ukrajina neprohraje válku, pokud USA nezvýší svou pomoc, což nyní blokují republikáni v americkém Kongresu. „Musíme bojovat, abychom ubránili naše domovy, naše rodiny,“ řekl Klyčko.
Dva roky plnohodnotné války připravily o život nebo zmrzačily tisíce ukrajinských civilistů a miliony ukrajinských obyvatel vyhnaly z domovů. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva k závěru loňského roku evidoval nejméně deset tisíc úmrtí civilistů a 18,5 tisíce zraněných od začátku války, skutečný počet obětí však bude ještě mnohem vyšší.
Ukrajinská první dáma Olena Zelenská na Telegramu napsala, že Rusové za dva roky války proti Ukrajině připravili o život 528 dětí, dalších 1230 zranili, přičemž 330 z nich potřebovalo protézy, a devatenáct tisíc dětí odvlekli do Ruska. Více než dva miliony dětí uprchly před válkou do ciziny. Milion dětí se učí jen prostřednictvím internetu, protože oblastem poblíž fronty hrozí ostřelování a skoro dvě tisícovky škol nemají kryty. Ty ukradené dva roky dětství nevrátíme, ale můžeme z nich udělat jen epizodu dlouhého a šťastného života, dodala.
Památku zabitých civilistů i vojáků si lidé v sobotu připomínají po celé Ukrajině. „Za několik dní, by to byly dva roky, co sloužil v armádě. Před jeho smrtí jsme ještě spolu mluvili. Zavolal mi devátého února a řekl mi: Mami, ještě tu musím vydržet pár dní,“ sdělila matka jednoho z padlých vojáků Ivanna Koloda.
I v řadě evropských měst se v sobotu konala shromáždění na podporu napadené země, na které dorazily tisíce lidí. Akce na podporu napadené země byly uspořádány také v Česku.
