„Je nejvyšší čas na mír.“ Guterres a padesátka států vyzvali Rusko k ukončení války proti Ukrajině

Generální tajemník OSN António Guterres a více než padesát států vyzvali Rusko, aby ukončilo válku na Ukrajině a okamžitě se stáhlo z jejího území. Je nejvyšší čas na mír, prohlásil Guterres. V sobotu to jsou přesně dva roky ode dne, kdy Rusko na Ukrajině zahájilo plnohodnotnou invazi. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský ministerský předseda Rishi Sunak slíbili u příležitosti výročí další podporu Ruskem napadené zemi. Německý kancléř Olaf Scholz zase vyzval k posílení evropské obranyschopnosti. Podporu Ukrajině vyjádřili v sobotu také polský prezident Andrzej Duda, slovenská hlava státu Zuzana Čaputová či britský král Karel III. V evropských městech se na podporu napadené země sešly tisíce lidí.

Společné prohlášení desítek zemí představil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. „Znovu vznášíme náš požadavek na Rusko, aby zastavilo svou agresivní válku proti Ukrajině,“ řekl. Moskva by podle prohlášení měla především zajistit „úplné, okamžité a bezpodmínečné stažení“ všech svých sil z mezinárodně uznaného ukrajinského území.

„Je nejvyšší čas na mír – spravedlivý mír založený na Chartě OSN, mezinárodním právu a rezolucích Valného shromáždění,“ prohlásil zase Guterres před Radou bezpečnosti OSN. Zdůraznil také, že musí být vyšetřeny četné válečné zločiny, zejména ty spáchané ruskými ozbrojenými silami. Odpovědné osoby musí stanout před soudem.

„Rusko, stálý člen této Rady, chce, aby se suverénní stát vzdal svého práva na existenci. Kde bychom byli, kdyby tento princip převládl?“ tázala se na stejném fóru německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, podle níž nemá šéf Kremlu Vladimir Putin zájem na vyjednávání o míru, ale na dokončení dobyvačného tažení.

Podle Kuleby Ukrajina nikdy nepřijme „nabídku kapitulace nebo vzdání se naší země a svobody pod záminkou míru“. Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová zase zdůraznila, že ve válce na Ukrajině existuje jen jeden agresor, a právě ten ji jediný může ukončit.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja naproti tomu tvrdil, že západní země mají na Ukrajině svou skrytou agendu a uplatňují dvojí metr.

Macron a Sunak slíbili další podporu Ukrajině

Dva roky války připravily o život nebo zmrzačily tisíce ukrajinských civilistů a miliony ukrajinských obyvatel vyhnaly z domovů. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva k závěru loňského roku evidoval nejméně deset tisíc úmrtí civilistů a 18,5 tisíce zraněných od začátku války, skutečný počet obětí však bude nejspíš ještě mnohem vyšší.

„Dva roky války. Potlučená a pohmožděná, ale stále stojící. Ukrajina bojuje sama za sebe, za své ideály, za naši Evropu. Naše odhodlání být po jejím boku nezakolísá,“ slíbil na síti X Macron.

Sunak se zase zavázal, že Londýn bude stát při Kyjevu „tak dlouho, jak to bude nutné“. „Nyní je čas ukázat, že tyranie nikdy nezvítězí,“ uvedl také v prohlášení.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg při příležitosti sobotního výročí prohlásil, že situace na bojišti zůstává mimořádně obtížná. „Cíl prezidenta (Vladimira) Putina ovládnout Ukrajinu se nezměnil a nic nenasvědčuje tomu, že by se připravoval na mír. Nesmíme však ztrácet naději.“ Ukrajina se podle Stoltenberga k NATO připojí – otázkou je jen kdy. „Zatímco se na tento den připravujeme, Severoatlantická aliance bude i nadále stát při Ukrajině,“ ujistil.

Scholz a Duda akcentují význam obrany

Scholz v podcastu vyzval ke zvýšení obranyschopnosti Evropy tak, aby si ji nikdo netroufl napadnout. „Odstrašení, obranná připravenost – vím, že z úst německého kancléře to jsou neobvyklá slova; slova, která jsme v Německu nepoužívali tak dlouho, že jsme je téměř zapomněli. Tato slova však znamenají velmi důležitý úkol: společně s našimi spojenci musíme být tak silní, aby se nás nikdo neodvážil napadnout,“ řekl.

Německo po letech, kdy zaostávalo za cílem NATO, dá letos na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) a tento cíl bude podle Scholze naplňovat i v dalších desítkách let.

Podobně Duda upozornil, že v nebezpečné době je nezbytné posilovat armádu. „Nemůžeme zůstat nečinní, a proto posilujeme naši armádu tady a teď – a budeme ji posilovat i nadále,“ řekl. „Bezpečnost Polska závisí na naší síle, ale také na našich spojencích,“ dodal podle agentury DPA.

Duda také ujistil Kyjev o podpoře. „Dnes je tato pomoc stále mimořádně potřebná. Bez ohledu na únavu z války. Svobodný svět nesmí dovolit Putinovi a Rusku, aby zvítězili,“ zdůraznil polský prezident podle agentury Reuters.

„Dva roky ukrajinského hrdinství, dva roky ruského barbarství. Dva roky hanby těch, kteří zůstávají lhostejní,“ uvedl podle deníku Rzeczpospolita k výročí ruské invaze polský premiér Donald Tusk.

Odhodlání Ukrajinců vyzdvihl i britský král. „Odhodlání a síla ukrajinského lidu nepřestává inspirovat, zatímco nevyprovokovaný útok na jeho zemi, životy a živobytí vstupuje do tragického třetího roku,“ uvedl panovník na sociální síti X. V prohlášení také uvítal podporu, kterou Kyjevu poskytla Británie a další západní země. „Navzdory obrovskému strádání a bolesti, které jim byly způsobeny, Ukrajinci nadále prokazují hrdinství, s nímž si je svět tak úzce spojuje,“ sdělil monarcha, který se ke světovým záležitostem vyjadřuje jen zřídka. „To je jejich skutečná statečnost tváří v tvář nevýslovné agresi,“ dodal.

Fico mluví o mírovém plánu, Ukrajinu vojensky podporovat nechce

Slovenská prezidentka v sobotu řekla, že na Ukrajině se bojuje i za respekt ke státní suverenitě a územní celistvosti, které byly pošlapány. „Je naším bezpečnostním zájmem mít souseda, který má na svém území mír a který prosperuje,“ řekla Čaputová. Vyjádřila také vděk obyvatelům Slovenska za pomoc Ukrajině a za solidaritu s touto východoevropskou zemí.

Slovenský premiér Robert Fico v rozhlasové debatě veřejnoprávní stanice RTVS označil za naivní domněnky, že jadernou velmoc, jako je Rusko, lze porazit v konvenční válce. Evropská unie by podle něj měla nabídnout mírový plán. Fico také zopakoval, že nechce, aby Slovensko podporovalo Ukrajinu vojensky.

Právě nynější Ficova vláda, která nastoupila do úřadu loni v říjnu, zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze slovenských státních zásob. Předtím Bratislava předala Ukrajincům například stíhačky MiG-29, systém protivzdušné obrany S-300, bojová vozidla pěchoty, zařízení na zneškodňování min či vrtulníky a v rámci komerčního kontraktu i samohybné houfnice Zuzana 2.

„Slovenská republika apeluje na co nejdřívější zahájení mírových jednání, což nebude možné bez politické vůle a aktivní kolektivní diplomacie,“ napsalo slovenské ministerstvo zahraničí. Dodalo, že Slovensko chce nadále poskytovat Ukrajině materiální, humanitární a rozvojovou pomoc.

Podporu napadené zemi vyjádřily tisíce lidí

Tisíce lidé také v různých evropských městech vyrazily do ulic, aby Ukrajině vyjádřily podporu. Podle německé policie se na pět tisíc lidí sešlo u Braniborské brány v centru Berlína. Ve Francii si lidé připomněli druhé výročí nejen v metropoli, ale také ve Štrasburku, Nice, Lille či Bordeaux. Na pařížské demonstraci, které se zúčastnilo několik tisíc lidí, vládlo podle agentury AFP pozoruhodné ticho, které jen občas přerušilo skandování hesel jako „Putin je vrah“ či „Rusko, pryč z Ukrajiny“.

Další shromáždění se uskutečnila i v Miláně, Pamploně, Kodani nebo v Londýně. Tam prošlo několik tisíc lidí v pochodu, který agentura AFP popsala jako záplavu ukrajinských vlajek. Několik tisíc lidí se shromáždilo i v Dublinu, Stockholmu a v Madridu. Na demonstraci v Bernu účastníci požadovali, aby Švýcarsko více podporovalo napadenou zemi. Kvůli své neutralitě Švýcarsko například nepovoluje vývoz vojenského materiálu na Ukrajinu.

Stovky lidí, převážně ukrajinští emigranti, si připomněly začátek plnohodnotné války také v Bělehradě. Srbsko přitom patří mezi země, které měly nejopatrnější přístup ke konfliktu, a Bělehrad například nezavedl sankce uvalené na Moskvu ze strany západních zemí. Tisíce lidí se na podporu Ukrajiny shromáždily také v Praze na Staroměstském náměstí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Rakousku se hnula jednání o vládě

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS jsou připraveni společně složit vládu. Po sobotním setkání setkání s jejich šéfy to uvedl rakouský prezident Alexander Van der Bellen. O nové vládě v Rakousku se jedná už bezmála půl roku.
před 45 mminutami

Hamás propustil dohodnutých šest rukojmí

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Propuštěná rukojmí vítali jejich příbuzní i lidé na náměstích.
07:05Aktualizovánopřed 47 mminutami

Některé kroky mohou zvýšit šanci přežít leteckou nehodu

Jen za poslední tři týdny havarovala v Severní Americe čtyři letadla. Odborníci radí, jak se na takovou situaci připravit. Například se před tím připoutat bezpečnostními pásy a ujistit se, že sedadlo je ve vzpřímené poloze. Důležité je také vědět, kolik řad je to k východu a mít o něm přehled i v prostoru plném dýmu či ohně. Kabinu letadla je pak třeba urychleně opustit bez osobních věcí.
před 2 hhodinami

Útok u památníku holocaustu v Berlíně měl antisemitský motiv

Páteční útok v památníku holocaustu v centru Berlína měl antisemitský motiv, uvedlo tamní státní zastupitelství. Podezřelý, kterým je devatenáctiletý Syřan, chtěl podle vlastní výpovědi zabíjet Židy. Obětí jeho útoku se stal třicetiletý turista ze Španělska, který utrpěl vážná bodná zranění a leží ve stabilizovaném stavu v nemocnici, informovala agentura DPA.
před 2 hhodinami

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Starlink je klíčový pro ukrajinské jednotky na frontě a slouží i civilistům v oblastech s poškozenou infrastrukturou. Podléhá ale kontrole miliardáře Elona Muska, který spolupracuje s prezidentem Donaldem Trumpem a Ukrajinu často kritizuje.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenského podpořili evropští lídři i domácí oponenti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je v úřadu již pět let a devět měsíců. O druhý mandát se měl ucházet na jaře minulého roku. Kvůli ruské agresi se ale volby uskutečnit nemohly. Zatímco americký prezident Donald Trump, který chce co nejrychleji válku ukončit, označil tento týden Zelenského za diktátora, který vládne bez voleb, za ukrajinského prezidenta se postavili evropští lídři i největší prezidentovi domácí oponenti.
před 6 hhodinami

Trump začal s čistkami v Pentagonu

Americký prezident Donald Trump odvolal z funkce předsedu sboru náčelníků štábů Charlese Browna a také pět dalších vysoce postavených důstojníků. Trump to oznámil v noci na sobotu na své sociální síti s tím, že na Brownovo místo hodlá jmenovat někdejšího příslušníka letectva Dana „Razina“ Cainea. Agentura Reuters upozorňuje, že jde o bezprecedentní personální změny ve velení americké armády.
07:52Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruské ostřelování ničí i ukrajinské lesy, úřady přemisťují pracovníky do bezpečí

Denní ruské nálety se netýkají jen obydlených území Ukrajiny. Následné požáry zachvacují i lesy, které jsou například v Sumské oblasti kvůli bojům místy nepřístupné. Úřady už zde uzavřely šest lesních závodů a pracovníky přemístily do bezpečnějších lokací. Na místě jsou totiž problémy s mobilním signálem, což ovlivňuje dostupnost varování o náletech či ostřelování. V Sumské oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajkou Ilonou Zasidkovyčovou.
před 9 hhodinami
Načítání...