Generální tajemník OSN António Guterres a více než padesát států vyzvali Rusko, aby ukončilo válku na Ukrajině a okamžitě se stáhlo z jejího území. Je nejvyšší čas na mír, prohlásil Guterres. V sobotu to jsou přesně dva roky ode dne, kdy Rusko na Ukrajině zahájilo plnohodnotnou invazi. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský ministerský předseda Rishi Sunak slíbili u příležitosti výročí další podporu Ruskem napadené zemi. Německý kancléř Olaf Scholz zase vyzval k posílení evropské obranyschopnosti. Podporu Ukrajině vyjádřili v sobotu také polský prezident Andrzej Duda, slovenská hlava státu Zuzana Čaputová či britský král Karel III. V evropských městech se na podporu napadené země sešly tisíce lidí.
„Je nejvyšší čas na mír.“ Guterres a padesátka států vyzvali Rusko k ukončení války proti Ukrajině
Společné prohlášení desítek zemí představil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. „Znovu vznášíme náš požadavek na Rusko, aby zastavilo svou agresivní válku proti Ukrajině,“ řekl. Moskva by podle prohlášení měla především zajistit „úplné, okamžité a bezpodmínečné stažení“ všech svých sil z mezinárodně uznaného ukrajinského území.
„Je nejvyšší čas na mír – spravedlivý mír založený na Chartě OSN, mezinárodním právu a rezolucích Valného shromáždění,“ prohlásil zase Guterres před Radou bezpečnosti OSN. Zdůraznil také, že musí být vyšetřeny četné válečné zločiny, zejména ty spáchané ruskými ozbrojenými silami. Odpovědné osoby musí stanout před soudem.
„Rusko, stálý člen této Rady, chce, aby se suverénní stát vzdal svého práva na existenci. Kde bychom byli, kdyby tento princip převládl?“ tázala se na stejném fóru německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, podle níž nemá šéf Kremlu Vladimir Putin zájem na vyjednávání o míru, ale na dokončení dobyvačného tažení.
Podle Kuleby Ukrajina nikdy nepřijme „nabídku kapitulace nebo vzdání se naší země a svobody pod záminkou míru“. Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová zase zdůraznila, že ve válce na Ukrajině existuje jen jeden agresor, a právě ten ji jediný může ukončit.
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja naproti tomu tvrdil, že západní země mají na Ukrajině svou skrytou agendu a uplatňují dvojí metr.
Macron a Sunak slíbili další podporu Ukrajině
Dva roky války připravily o život nebo zmrzačily tisíce ukrajinských civilistů a miliony ukrajinských obyvatel vyhnaly z domovů. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva k závěru loňského roku evidoval nejméně deset tisíc úmrtí civilistů a 18,5 tisíce zraněných od začátku války, skutečný počet obětí však bude nejspíš ještě mnohem vyšší.
„Dva roky války. Potlučená a pohmožděná, ale stále stojící. Ukrajina bojuje sama za sebe, za své ideály, za naši Evropu. Naše odhodlání být po jejím boku nezakolísá,“ slíbil na síti X Macron.
Sunak se zase zavázal, že Londýn bude stát při Kyjevu „tak dlouho, jak to bude nutné“. „Nyní je čas ukázat, že tyranie nikdy nezvítězí,“ uvedl také v prohlášení.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg při příležitosti sobotního výročí prohlásil, že situace na bojišti zůstává mimořádně obtížná. „Cíl prezidenta (Vladimira) Putina ovládnout Ukrajinu se nezměnil a nic nenasvědčuje tomu, že by se připravoval na mír. Nesmíme však ztrácet naději.“ Ukrajina se podle Stoltenberga k NATO připojí – otázkou je jen kdy. „Zatímco se na tento den připravujeme, Severoatlantická aliance bude i nadále stát při Ukrajině,“ ujistil.
Scholz a Duda akcentují význam obrany
Scholz v podcastu vyzval ke zvýšení obranyschopnosti Evropy tak, aby si ji nikdo netroufl napadnout. „Odstrašení, obranná připravenost – vím, že z úst německého kancléře to jsou neobvyklá slova; slova, která jsme v Německu nepoužívali tak dlouho, že jsme je téměř zapomněli. Tato slova však znamenají velmi důležitý úkol: společně s našimi spojenci musíme být tak silní, aby se nás nikdo neodvážil napadnout,“ řekl.
Německo po letech, kdy zaostávalo za cílem NATO, dá letos na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) a tento cíl bude podle Scholze naplňovat i v dalších desítkách let.
Podobně Duda upozornil, že v nebezpečné době je nezbytné posilovat armádu. „Nemůžeme zůstat nečinní, a proto posilujeme naši armádu tady a teď – a budeme ji posilovat i nadále,“ řekl. „Bezpečnost Polska závisí na naší síle, ale také na našich spojencích,“ dodal podle agentury DPA.
Duda také ujistil Kyjev o podpoře. „Dnes je tato pomoc stále mimořádně potřebná. Bez ohledu na únavu z války. Svobodný svět nesmí dovolit Putinovi a Rusku, aby zvítězili,“ zdůraznil polský prezident podle agentury Reuters.
„Dva roky ukrajinského hrdinství, dva roky ruského barbarství. Dva roky hanby těch, kteří zůstávají lhostejní,“ uvedl podle deníku Rzeczpospolita k výročí ruské invaze polský premiér Donald Tusk.
Odhodlání Ukrajinců vyzdvihl i britský král. „Odhodlání a síla ukrajinského lidu nepřestává inspirovat, zatímco nevyprovokovaný útok na jeho zemi, životy a živobytí vstupuje do tragického třetího roku,“ uvedl panovník na sociální síti X. V prohlášení také uvítal podporu, kterou Kyjevu poskytla Británie a další západní země. „Navzdory obrovskému strádání a bolesti, které jim byly způsobeny, Ukrajinci nadále prokazují hrdinství, s nímž si je svět tak úzce spojuje,“ sdělil monarcha, který se ke světovým záležitostem vyjadřuje jen zřídka. „To je jejich skutečná statečnost tváří v tvář nevýslovné agresi,“ dodal.
Fico mluví o mírovém plánu, Ukrajinu vojensky podporovat nechce
Slovenská prezidentka v sobotu řekla, že na Ukrajině se bojuje i za respekt ke státní suverenitě a územní celistvosti, které byly pošlapány. „Je naším bezpečnostním zájmem mít souseda, který má na svém území mír a který prosperuje,“ řekla Čaputová. Vyjádřila také vděk obyvatelům Slovenska za pomoc Ukrajině a za solidaritu s touto východoevropskou zemí.
Slovenský premiér Robert Fico v rozhlasové debatě veřejnoprávní stanice RTVS označil za naivní domněnky, že jadernou velmoc, jako je Rusko, lze porazit v konvenční válce. Evropská unie by podle něj měla nabídnout mírový plán. Fico také zopakoval, že nechce, aby Slovensko podporovalo Ukrajinu vojensky.
Právě nynější Ficova vláda, která nastoupila do úřadu loni v říjnu, zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze slovenských státních zásob. Předtím Bratislava předala Ukrajincům například stíhačky MiG-29, systém protivzdušné obrany S-300, bojová vozidla pěchoty, zařízení na zneškodňování min či vrtulníky a v rámci komerčního kontraktu i samohybné houfnice Zuzana 2.
„Slovenská republika apeluje na co nejdřívější zahájení mírových jednání, což nebude možné bez politické vůle a aktivní kolektivní diplomacie,“ napsalo slovenské ministerstvo zahraničí. Dodalo, že Slovensko chce nadále poskytovat Ukrajině materiální, humanitární a rozvojovou pomoc.
Podporu napadené zemi vyjádřily tisíce lidí
Tisíce lidé také v různých evropských městech vyrazily do ulic, aby Ukrajině vyjádřily podporu. Podle německé policie se na pět tisíc lidí sešlo u Braniborské brány v centru Berlína. Ve Francii si lidé připomněli druhé výročí nejen v metropoli, ale také ve Štrasburku, Nice, Lille či Bordeaux. Na pařížské demonstraci, které se zúčastnilo několik tisíc lidí, vládlo podle agentury AFP pozoruhodné ticho, které jen občas přerušilo skandování hesel jako „Putin je vrah“ či „Rusko, pryč z Ukrajiny“.
Další shromáždění se uskutečnila i v Miláně, Pamploně, Kodani nebo v Londýně. Tam prošlo několik tisíc lidí v pochodu, který agentura AFP popsala jako záplavu ukrajinských vlajek. Několik tisíc lidí se shromáždilo i v Dublinu, Stockholmu a v Madridu. Na demonstraci v Bernu účastníci požadovali, aby Švýcarsko více podporovalo napadenou zemi. Kvůli své neutralitě Švýcarsko například nepovoluje vývoz vojenského materiálu na Ukrajinu.
Stovky lidí, převážně ukrajinští emigranti, si připomněly začátek plnohodnotné války také v Bělehradě. Srbsko přitom patří mezi země, které měly nejopatrnější přístup ke konfliktu, a Bělehrad například nezavedl sankce uvalené na Moskvu ze strany západních zemí. Tisíce lidí se na podporu Ukrajiny shromáždily také v Praze na Staroměstském náměstí.
