Stažení Ukrajinců z Avdijivky se jeví dramaticky pouze z pohledu na konkrétní část fronty, ta ovšem měří tisíc kilometrů, a Kyjevu se navíc podařilo za dva roky osvobodit polovinu území obsazeného Rusy, zhodnotil v pořadu Události, komentáře vrchní ředitel bezpečnostní a multilaterální sekce ministerstva zahraničí David Konecký. Pokud nicméně Rusko na Ukrajině zvítězí, bezpečnost Evropy je v ohrožení, obává se expert.
Vítězství Ruska by znamenalo přímou hrozbu, jsme v jeho imperialistickém perimetru, říká expert
9 minut
Události, komentáře: Ruská ofenziva na Ukrajině
Vnímání Ruska v očích Západu se po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu zásadně změnilo, podotkl Konecký. „Ta skutečnost, že Rusové zaútočili na Ukrajinu, je fakt historického významu a je to fakt, který zásadním způsobem mění systém mezinárodních vztahů. I kdyby Ukrajina zvítězila a vytlačila ruská vojska z celého svého území, nic by to nezměnilo na skutečnosti, že Rusko k té agresi sáhlo, a pokud by se nezměnilo něco v Rusku, tak bychom si nemohli být jistí, že se ten útok nemůže zopakovat, ať už vůči Ukrajině, nebo vůči aliančnímu území,“ konstatoval bezpečnostní expert.
Kdyby Rusko na Ukrajině zvítězilo, mělo by to hluboké dopady na bezpečnost Evropy,“ obává se Konecký. „Cíl Ruska totiž není jen likvidace ukrajinské státnosti a ukrajinského národa jako samostatného národa, ale ten cíl je širší, je imperialistický a my jsme v perimetru ruského vnímání imperialismu. To znamená, že pokud by Rusko uspělo na Ukrajině, dá se říct, že my bychom mohli být přímo ohroženi,“ upozornil odborník.
Situace na bojišti není tragická, míní expert
Moskva před ruskými prezidentskými volbami převzala aktivitu na bojišti, a to i za cenu velkých ztrát. Podle amerických analytiků vede ofenzivu nejméně na třech místech. Kyjev se před několika dny stáhl ze zničené Avdijivky a Rusko tvrdí, že dobylo i další obec v Doněcké oblasti nedaleko Marjinky. Ukrajinský generální štáb naopak prohlašuje, že ukrajinští vojáci v regionu dál zadržují útoky invazního vojska.
Podle Koneckého je důležité vnímat, jak rozsáhlá je fronta, kde se bojuje. „Pokud bychom se soustředili mikropohledem na jednu obec, ze které se ukrajinské jednotky stáhly, tak to v rámci té statické situace může vypadat dramaticky, ale Rusko v zásadě okupuje území o velikosti České republiky, a ta linie kontaktu je dlouhá zhruba tisíc kilometrů, takže vzdálenost mezi Prahou a Bruselem,“ srovnává expert.
Naopak Ukrajincům se podařilo osvobodit během posledních dvou let polovinu území, které Rusové okupovali po své prvotní ofenzivě, která začala 24. února 2022. Ukrajinci navíc podle Koneckého obnovili kontrolu nad Černým mořem. „Situace v tom makropohledu tedy nevypadá nijak tragicky,“ myslí si expert.
Problém je podle něj nerovnováha zdrojů. „Ta je tak zásadní, že pokud my jako Západ nebudeme podporovat Ukrajinu, tak není schopná se udržet,“ zdůraznil odborník. Připomněl velké dodávky zbraní a navyšování kapacit obranného průmyslu na Západě, které jsou až desetinásobné. Kyjevu nyní chybí hlavně dělostřelecká munice.
Moskva spoléhala na rozhádaný Západ
Rusko podle Koneckého počítalo s tím, že Západ nebude jednotný a nebude schopen Ukrajinu podporovat. „Tahle situace se nestala a dá se to dokázat na sankčních opatřeních Evropské unie. V této chvíli prochází schvalováním třináctý balíček sankcí. Schvalují se od roku 2014, kdy Rusové začali okupovat Krym, vždy na šest měsíců a byly vždy prodlouženy. Takže ve vnitřních debatách existují určité pozice, které je třeba vyjasňovat, ale strategická jednota trvá,“ zdůraznil expert.
Od zahájení plnohodnotné ruské invaze uplynou v sobotu dva roky. Moskva nyní kontroluje asi pětinu ukrajinského území včetně poloostrova Krym, který anektovala v roce 2014.
