Rusko po dobytí Avdijivky údajně zajalo až tisíc ukrajinských vojáků, píše deník The New York Times (NYT) s odkazem na západní představitele a nejmenované ukrajinské vojáky. Obsazení Avdijivky by podle amerického listu mohlo mít větší dopad, než se původně předpokládalo. Kyjev má totiž problémy s náborem nových sil a zničující ztráta by mohla ještě více otřást morálkou. Podle vojáků 110. samostatné mechanizované brigády přišlo stažení sil z Avdijivky pozdě a bylo chaotické. Řada vojáků se musela přesouvat pěšky v době intenzivního ruského ostřelování, popsali serveru Kyiv Independent.
Rusové ohlásili dobytí Avdijivky minulý víkend. Odhady, kolik Ukrajinců bylo při ústupu z města zajato nebo je pohřešováno, se liší. S potvrzením se čeká na zformování ukrajinských obranných sil mimo Avdijivku, píše The New York Times. Dva vojáci obeznámení se situací ale deníku řekli, že jejich odhady činí 850 až 1000 vojáků. K těmto číslům se přiklání i západní představitelé.
Američtí činitelé tvrdí, že ztráta Avdijivky není pro Kyjev významnou komplikací strategického významu. Ruské zisky na východní Ukrajině podle nich nutně nepovedou ke kolapsu ukrajinských linií a Moskva pravděpodobně nebude schopna navázat další velkou ofenzivou.
Marné snahy o novou mobilizaci
Možné zajetí stovek vojáků ale na tuto úvahu vrhá stín. Morálka v ukrajinských ozbrojených silách podle amerických představitelů upadá, k čemuž přispěla i neúspěšná protiofenziva z loňského léta a nedávná výměna hlavního velitele Valerije Zalužného. Ukrajinská armáda má kromě toho problémy s náborem nových lidí.
Ukrajinští vojenští představitelé uvedli, že chtějí zmobilizovat až půl milionu dalších lidí, jejich plán se ale setkal s odporem a v parlamentu narazil. Zajetí stovek vojáků, zejména těch, kteří mají zkušenosti s bojem, by zvýšilo potřebu dalších vojáků a zkomplikovalo úsilí o další nábor, píše americký list.
Armáda ohledně počtu zajatců mlží
Ukrajinské velení připouští, že někteří vojáci byli při ústupu z Avdijivky zajati, snaží se ale zlehčovat počty i dopad na armádu. Oblastní ukrajinský velitel Oleksandr Tarnavskij v sobotu uvedl, že ústup proběhl podle plánu, ale v konečné fázi operace někteří ukrajinští vojáci padli do zajetí. Kolik jich bylo zajato, generál neprozradil. Jeho mluvčí později popřel, že by se jednalo o stovky vojáků, připustil jen, že „určitý počet“ vojáků chybí.
Někteří vojáci i západní činitelé, kteří promluvili pod podmínkou zachování anonymity, hovoří o selhání ukrajinského velení, protože ústup z města probíhal chaoticky poté, co se koncem minulého týdne zhroutila ukrajinská obrana. Stažení sil z města bylo podle nich špatně naplánované a přišlo pozdě.
Ústup pod ničivou dělostřeleckou palbou, drony a nálety je jedním z nejobtížnějších vojenských manévrů. Úkolem velitelů v takových situacích je, aby minimalizovali ztráty na životech a umožnili jednotkám ústup, aniž by postoupili protivníkovi více území, než je nutné, poznamenal americký deník. Z rozhovorů s vojáky podle něj vyplývá, že ukrajinské síly nebyly připraveny na to, jak rychle Rusové začali postupovat.
Podle serveru Kyiv Independent západní vojenští experti sice hodnotí kladně, jak dlouho ukrajinská obrana odrážela rázné ruské útoky, přičemž nabyté vědomosti by mohl Kyjev využít i jinde na frontě, kritizovali ale ukrajinské vedení za to, že rozhodlo o ústupu příliš pozdě. Vojenští analytici poukázali na to, že Kyjev udělal podobné nákladné chyby už dříve v Bachmutu nebo v Soledaru.
Strádání obránců a ústup „na vlastní pěst“
Poslední dva měsíce byly pro ukrajinské obránce v Avdijivce mimořádně těžké, řekl webu Kyiv Independent voják Oleh, který byl mezi posledními, kdo uprchli z téměř obklíčeného bunkru u Zenitu, bývalé základny protivzdušné obrany. Ukrajinci z této klíčové pozice bránili ruskému postupu z jihu země směrem na Avdijivku už od roku 2014.
Ruské síly se nejprve přiblížily ke klíčové zásobovací trase do Avdijivky tím, že obklíčily město ze tří stran a zesílily útoky na projíždějící vozidla. Podle Oleha v lednu dostávali vojáci náboje, jídlo a vodu už jen na příděl. „Jedenapůllitrová lahev pitné vody byla pro tři lidi, alespoň na čtyři dny,“ popsal Oleh.
V únoru Rusové ještě přitvrdili. Třináctého února večer pak dostali zbývající vojáci v Zenitu rozkaz k útěku do Avdijivky „na vlastní pěst“, říká Oleh. Vojáci utíkali často pěšky za těžkého bombardování, protože do oblasti se nemohla dostat žádná vozidla. Řada jich utrpěla zranění, jiní umírali.
Mluvčí 110. jednotky řekl, že vojákům prchajícím ze Zenitu pomáhaly seshora drony dostat se do Avdijivky a poté do evakuačního bodu. Zdůraznil, že pro evakuaci vojáků ze Zenitu bylo uděláno „vše možné i nemožné“. Těžce zranění ale na místě zůstali.
Zpravodajský kanál DeepState, blízký ukrajinské armádě, pak v neděli informoval o zastřelení šesti raněných ukrajinských vojáků, kteří zůstali v Zenitu. Ukrajinská armáda v pondělí oznámila, že Rusové postříleli zraněné ukrajinské vojáky, ačkoliv předtím souhlasili s jejich zajetím a následnou výměnou. Podle ukrajinského ombudsmana se jedná o válečný zločin. Obrátil se proto na OSN a Červený kříž, aby zabití zajatců prošetřily.
Ukrajinské armádě chybí americká pomoc
The New York Times hodnotí pád Avdijivky do ruských rukou jako jeden z projevů toho, že americký Kongres zatím nedokázal schválit další vojenskou pomoc Ukrajině, která počítá s 60 miliardami dolarů (asi 1,4 bilionu korun) pro Kyjev. O peníze požádala vláda prezidenta Joea Bidena už loni v říjnu. Pro ukrajinské síly je podle amerického listu těžké udržet pozice v situaci, kdy váznou dodávky dělostřelecké munice.
Nečinnost Kongresu ostře kritizoval i bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. „Ujasněme si to: k rozhodnutí Ukrajinců stáhnout se z Avdijivky nedošlo proto, že by nebyli dost odvážní. Nebylo to proto, že by neměli dostatečně dobré vedení. Nebylo to proto, že by nebyli trénovaní. Nebylo to proto, že by neměli taktické schopnosti bránit sebe a to město. Bylo to kvůli nečinnosti Kongresu. Varovali jsme Kongres, že pokud nebude jednat, Ukrajina utrpí ztráty na bitevním poli. A tady to máme,“ prohlásil Kirby.
Po ruském dobytí Avdijivky mnozí obyvatelé okolních měst a obcí odcházejí do bezpečnějších regionů. „Ještě dvacet až třicet kilometrů a je to. Zničí i nás. Viděli jste, jak ta města vymazali z povrchu zemského?“ řekla agentuře Reuters Maryna Batraková z obce Selydove. „Ostřelování zesílilo. A poté, co naši vojáci opustili Avdijivku, to teď bude ještě horší,“ obává se Ukrajinka Valentyna Kitušová. „Všechno bombardují a ničí. Mám čekat, až nás zničí? Už jsem se rozhodla. Odcházím,“ podotkla žena.
Lidé opouštějí také Pokrovsk nebo Kurachove. Řada z prchajících Ukrajinců jsou senioři a mohou se stěží hýbat. S evakuací jim pomáhá charitativní organizace Schid SOS (Východ SOS), píše Reuters. „Město je neustále ostřelované. Jak se přiblížili, je pro ně snazší ho ostřelovat. Město je pro ně snadno dosažitelné. Fronta je deset nebo dokonce osm kilometrů odsud,“ řekl Reuters Volodymyr z obce Kurachove.
Boje v oblasti u Avdijivky na východě země mezitím pokračují. Zástupce velitele 3. útočné brigády Maksym Žorin uvedl, že ukrajinské síly už začaly bránit své pozice u města. Ruské jednotky podle něj útočí ve směru na vesnici Lastočkyne západně od Avdijivky. Generál varoval, že Rusové mají dostatek sil k zahájení ofenzivy v tomto směru.
