Zalužnyj skončil v čele ukrajinské armády, nahradil ho Syrskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal z postu náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného. Toho v čele armády střídá dosavadní velitel pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Jde o nejzásadnější změnu ve velení ukrajinské armády od začátku ruské invaze před dvěma roky.

Prezident Zelenskyj ve čtvrtek prohlásil, že ukrajinská armáda vyžaduje okamžité změny a nový přístup k mobilizaci a náboru.

Zelenskyj uvedl, že ukrajinské síly prokázaly, že dokážou znovu získat kontrolu nad oblohou, ale nedokázaly dosáhnout svých cílů na zemi v roce 2023, informovala agentura Reuters.

Nahrávám video

„Rok 2024 může být pro Ukrajinu úspěšný pouze tehdy, pokud dojde k účinným změnám v základu naší obrany, kterým jsou ozbrojené síly,“ zdůraznil prezident.

„Akce armády musí být technologicky vyspělejší. Restrukturalizace generality je potřeba. Velitelství na všech úrovních musejí znát a cítit frontovou linii stejně jako vojáci v jejím čele. Znamená to, že potřebujeme jiný přístup zejména k rotaci vojáků. Jiný přístup k mobilizaci a náboru. Jiný přístup k řízení frontové linie,“ řekl prezident.

Prezident poděkoval Zalužnému za dva roky při obraně Ukrajiny a navrhl mu, aby zůstal členem týmu.

Prezidentově rozhodnutí předcházely měsíce spekulací v médiích o neshodách mezi šéfem státu a velitelem armády ohledně dalšího stylu vedení obrany proti ruské invazi.

Ukrajina má na změnu na pozici hlavního velitele ukrajinské armády jako svrchovaný stát plné právo, uvedly americká diplomacie a Pentagon. Spolu s generálním tajemníkem Jensem Stoltenbergem se shodují, že na jejich podpoře Ukrajiny ve válce s Ruskem, která trvá už bezmála dva roky, oznámení o výměně na vedoucí pozici nic nemění.

Výměna může vyvolat jisté společenské pnutí, soudí Šír

Zelenskyj oznámil, že armáda potřebuje nový impuls, protože současný stav konfliktu je výrazně odlišný od situace před dvěma lety. O jiných důvodech ukrajinské vedení nemluví, podotýká Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Zalužnyj je podle Šíra „génius“, který má zásluhu na tom, že se Ukrajina efektivně brání ruské agresi. Syrskyj ho podle analytika bude schopen adekvátně nahradit. Očekává, že výměna může vyvolat jisté společenské pnutí, protože Zalužnyj osobně i armáda mají v zemi velmi vysokou důvěru. „Armáda funguje vysoce profesionálně, nicméně to nelze říci o celém ukrajinském státu,“ podotkl s odkazem mimo jiné na diplomacii, která nedokázala zajistit dostatečné dodávky zbraní.

Nahrávám video

Dvě velmi úspěšné operace Syrského

Syrskyj za sebou má dvě úspěšné operace, které podle Šíra vejdou do učebnic. První je obrana Kyjeva v období února až května 2022, kdy Syrskyj natáhl ruské jednotky až téměř k městu a poté jim zezadu odřízl zásobovací linie, což vedlo k tomu, že Rusové museli prchat a nechat na místě velkou část techniky. Druhou operací je pak úspěšná protiofenziva na přelomu léta a podzimu 2022, kdy Ukrajina osvobodila Charkovskou oblast a část Doněcké oblasti.

Syrského působení v armádě po celou dobu současné války i zaměření na vševojskové operace dává podle Šíra tušit, že lze očekávat kontinuitu ve velení.

Prezident a dva generálové

Padesátiletý Zalužnyj nastoupil do čela ukrajinské armády půl roku před ruskou invazí. Pak se 24. února 2024 tento někdejší velitel mechanizované brigády a držitel magisterského titulu v mezinárodních vztazích postavil největší hrozbě ukrajinské samostatnosti od roku 1991.

Díky modernímu způsobu velení a flexibilnímu použití menších jednotek dokázal se svými silami nejprve zbrzdit a později i zastavit ruské invazní svazy postupující na Kyjev nebo Charkov. V létě 2022 velel úspěšným protiofenzivám na jihu i na východě Ukrajiny.

Později se však začalo spekulovat o tom, že mezi prezidentem a nejvýše postaveným generálem existují rozpory. Valerij Zalužnyj se mezitím stal druhou nejznámější tváří ukrajinské obrany a získal obrovskou popularitu doma i v zahraničí.

„S hlavním velitelem ukrajinské armády Valerijem Zalužným máme pracovní vztahy. Za výsledky na bojišti se musí zodpovídat jako vrchní velitel společně s generálním štábem. Otázek je mnoho,“ řekl v prosinci loňského roku prezident. Reagoval tak mezi jiným na neúspěchy protiofenziv podpořených dodávkami západní vojenské pomoci. Náčelník generálního štábu se stal symbolem posledních vojenských neúspěchů i potřeby mobilizovat další vojáky. „Musím upřímně říct, že momentálně nejsem spokojený s prací odvodových komisí,“ řekl letos v lednu.

Nově jmenovaný velitel Oleksandr Syrskyj (58 let) je veteránem války proti ruským a separatistickým silám na východě Ukrajiny od roku 2014. O pět let později se stal velitelem pozemních jednotek. „Naše cíle se nezměnily. Chceme i nadále držet naše pozice, naše území a vyčerpávat nepřítele působením maximálních ztrát,“ řekl v lednu.

Na rozdíl od svého předchůdce Zalužného nemá novopečený náčelník generálního štábu takovou popularitu. Mimo jiné proto, že je spojován s vysokými ztrátami z nejtěžších bojišť na východě země.

Nahrávám video

Ukrajinu výměna nezaskočila

Zpravodajka ČT na Ukrajině Barbora Maxová uvedla, že zpráva o výměně Ukrajinu příliš nezaskočila. „O konci Zalužného ve funkci se v posledních měsících hojně spekulovalo.“ A to navzdory tomu, že se Zalužnyj těší opravdu velké popularitě, dodala. Pro některé Ukrajince je totiž ztělesněním samotné ukrajinské armády a jeho konec by mohl být problémem pro udržení morálky vojáků na frontě. Vzhledem k jeho popularitě se o něm často také mluvilo jako o možném vyzyvateli prezidenta Zelenského v následujících volbách.

Je populární i mezi civilisty. Podle jednoho průzkumu kyjevského Mezinárodního sociologického institutu jen dvě procenta dotázaných byla jasně pro konec Zalužného. Ten nyní sám napsal na síti Telegram, že úkol v roce 2022 byl odlišný oproti úkolu v roce 2024 a že je čas na změnu, dodala zpravodajka ČT.

Zpravodaj ČT v Polsku a dříve také na Ukrajině Andreas Papadopulos zmínil, že na Ukrajině zaznamenal proměňující se pověst Syrského. Když se vracel do Kyjeva, který se ubránil, či když projížděl osvobozenou Charkovskou oblastí na podzim 2022, tak byl Syrskyj označován za nejúspěšnějšího vojevůdce 21. století. „Ukrajinští vojáci z něj měli velký respekt a hovořili o něm jako o muži, který umí využít ruské slabiny, možná i díky tomu, že se v Rusku narodil a vychodil tam vojenské školy.“

Svými tahy generál osvobodil stovky kilometrů území, které nyní ukrajinská armáda drží. „Naopak jeho pověst utrpěla v souvislostmi s boji o Bachmut. Tehdy měla ukrajinská veřejnost velká očekávání.“ Hovořilo se o bachmutské pasti, do které jsou Rusové Syrským vlákáni. „Buď ale nesklapla, nebo šlo o porážku na bojišti a územní ztrátu, se kterou se část ukrajinské veřejnosti dodnes těžce smiřuje.“ Lidé této porážce přičítají i pozdější neúspěšnou letní protiofenzivu, protože v Bachmutu přišel Syrskyj a celá ukrajinská armáda o velké množství elitních bojeschopných útvarů, dodal zpravodaj ČT. Syrskyj navíc nedosahuje takového respektu a úcty jako jeho předchůdce Zalužnyj.

Obtížná situace na frontě

Rusové nyní útočí téměř po celé délce frontové linie, od severní po jižní hranici. Okupační síly nyní největší pozornost věnují směru od Doněcku na Záporoží. Ukrajinci zde se potýkají s kritickým nedostatkem munice.

Právě tady, jen kilometry za oblastním hlavním městem proruské správy, leží Avdijivka. Je to obec, která kvůli rozsahu totální zkázy dostala přízvisko druhý Bachmut. Rusové ji obklíčili ze tří stran, obráncům zbývá už jen zásobovací cesta na Západ. Agresor zde hlásí dílčí postupy a dál posiluje pozice kolem téměř zničeného města. Ukrajinské síly nicméně zatím drží pozice a ústup v těchto chvílích neplánují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 1 hhodinou

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
21:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 3 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 6 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 7 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 7 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 7 hhodinami

Evropský pohled