Zalužnyj skončil v čele ukrajinské armády, nahradil ho Syrskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal z postu náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného. Toho v čele armády střídá dosavadní velitel pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Jde o nejzásadnější změnu ve velení ukrajinské armády od začátku ruské invaze před dvěma roky.

Prezident Zelenskyj ve čtvrtek prohlásil, že ukrajinská armáda vyžaduje okamžité změny a nový přístup k mobilizaci a náboru.

Zelenskyj uvedl, že ukrajinské síly prokázaly, že dokážou znovu získat kontrolu nad oblohou, ale nedokázaly dosáhnout svých cílů na zemi v roce 2023, informovala agentura Reuters.

8 minut
Události: Změny ve vedení ukrajinské armády
Zdroj: ČT24

„Rok 2024 může být pro Ukrajinu úspěšný pouze tehdy, pokud dojde k účinným změnám v základu naší obrany, kterým jsou ozbrojené síly,“ zdůraznil prezident.

„Akce armády musí být technologicky vyspělejší. Restrukturalizace generality je potřeba. Velitelství na všech úrovních musejí znát a cítit frontovou linii stejně jako vojáci v jejím čele. Znamená to, že potřebujeme jiný přístup zejména k rotaci vojáků. Jiný přístup k mobilizaci a náboru. Jiný přístup k řízení frontové linie,“ řekl prezident.

Prezident poděkoval Zalužnému za dva roky při obraně Ukrajiny a navrhl mu, aby zůstal členem týmu.

Prezidentově rozhodnutí předcházely měsíce spekulací v médiích o neshodách mezi šéfem státu a velitelem armády ohledně dalšího stylu vedení obrany proti ruské invazi.

Ukrajina má na změnu na pozici hlavního velitele ukrajinské armády jako svrchovaný stát plné právo, uvedly americká diplomacie a Pentagon. Spolu s generálním tajemníkem Jensem Stoltenbergem se shodují, že na jejich podpoře Ukrajiny ve válce s Ruskem, která trvá už bezmála dva roky, oznámení o výměně na vedoucí pozici nic nemění.

Výměna může vyvolat jisté společenské pnutí, soudí Šír

Zelenskyj oznámil, že armáda potřebuje nový impuls, protože současný stav konfliktu je výrazně odlišný od situace před dvěma lety. O jiných důvodech ukrajinské vedení nemluví, podotýká Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Zalužnyj je podle Šíra „génius“, který má zásluhu na tom, že se Ukrajina efektivně brání ruské agresi. Syrskyj ho podle analytika bude schopen adekvátně nahradit. Očekává, že výměna může vyvolat jisté společenské pnutí, protože Zalužnyj osobně i armáda mají v zemi velmi vysokou důvěru. „Armáda funguje vysoce profesionálně, nicméně to nelze říci o celém ukrajinském státu,“ podotkl s odkazem mimo jiné na diplomacii, která nedokázala zajistit dostatečné dodávky zbraní.

9 minut
Analytik Šír o výměně v čele ukrajinské armády (8. února 2024)
Zdroj: ČT24

Dvě velmi úspěšné operace Syrského

Syrskyj za sebou má dvě úspěšné operace, které podle Šíra vejdou do učebnic. První je obrana Kyjeva v období února až května 2022, kdy Syrskyj natáhl ruské jednotky až téměř k městu a poté jim zezadu odřízl zásobovací linie, což vedlo k tomu, že Rusové museli prchat a nechat na místě velkou část techniky. Druhou operací je pak úspěšná protiofenziva na přelomu léta a podzimu 2022, kdy Ukrajina osvobodila Charkovskou oblast a část Doněcké oblasti.

Syrského působení v armádě po celou dobu současné války i zaměření na vševojskové operace dává podle Šíra tušit, že lze očekávat kontinuitu ve velení.

Prezident a dva generálové

Padesátiletý Zalužnyj nastoupil do čela ukrajinské armády půl roku před ruskou invazí. Pak se 24. února 2024 tento někdejší velitel mechanizované brigády a držitel magisterského titulu v mezinárodních vztazích postavil největší hrozbě ukrajinské samostatnosti od roku 1991.

Díky modernímu způsobu velení a flexibilnímu použití menších jednotek dokázal se svými silami nejprve zbrzdit a později i zastavit ruské invazní svazy postupující na Kyjev nebo Charkov. V létě 2022 velel úspěšným protiofenzivám na jihu i na východě Ukrajiny.

Později se však začalo spekulovat o tom, že mezi prezidentem a nejvýše postaveným generálem existují rozpory. Valerij Zalužnyj se mezitím stal druhou nejznámější tváří ukrajinské obrany a získal obrovskou popularitu doma i v zahraničí.

„S hlavním velitelem ukrajinské armády Valerijem Zalužným máme pracovní vztahy. Za výsledky na bojišti se musí zodpovídat jako vrchní velitel společně s generálním štábem. Otázek je mnoho,“ řekl v prosinci loňského roku prezident. Reagoval tak mezi jiným na neúspěchy protiofenziv podpořených dodávkami západní vojenské pomoci. Náčelník generálního štábu se stal symbolem posledních vojenských neúspěchů i potřeby mobilizovat další vojáky. „Musím upřímně říct, že momentálně nejsem spokojený s prací odvodových komisí,“ řekl letos v lednu.

Nově jmenovaný velitel Oleksandr Syrskyj (58 let) je veteránem války proti ruským a separatistickým silám na východě Ukrajiny od roku 2014. O pět let později se stal velitelem pozemních jednotek. „Naše cíle se nezměnily. Chceme i nadále držet naše pozice, naše území a vyčerpávat nepřítele působením maximálních ztrát,“ řekl v lednu.

Na rozdíl od svého předchůdce Zalužného nemá novopečený náčelník generálního štábu takovou popularitu. Mimo jiné proto, že je spojován s vysokými ztrátami z nejtěžších bojišť na východě země.

4 minuty
Události, komentáře: Zelenskyj odvolal vrchního velitele armády
Zdroj: ČT24

Ukrajinu výměna nezaskočila

Zpravodajka ČT na Ukrajině Barbora Maxová uvedla, že zpráva o výměně Ukrajinu příliš nezaskočila. „O konci Zalužného ve funkci se v posledních měsících hojně spekulovalo.“ A to navzdory tomu, že se Zalužnyj těší opravdu velké popularitě, dodala. Pro některé Ukrajince je totiž ztělesněním samotné ukrajinské armády a jeho konec by mohl být problémem pro udržení morálky vojáků na frontě. Vzhledem k jeho popularitě se o něm často také mluvilo jako o možném vyzyvateli prezidenta Zelenského v následujících volbách.

Je populární i mezi civilisty. Podle jednoho průzkumu kyjevského Mezinárodního sociologického institutu jen dvě procenta dotázaných byla jasně pro konec Zalužného. Ten nyní sám napsal na síti Telegram, že úkol v roce 2022 byl odlišný oproti úkolu v roce 2024 a že je čas na změnu, dodala zpravodajka ČT.

Zpravodaj ČT v Polsku a dříve také na Ukrajině Andreas Papadopulos zmínil, že na Ukrajině zaznamenal proměňující se pověst Syrského. Když se vracel do Kyjeva, který se ubránil, či když projížděl osvobozenou Charkovskou oblastí na podzim 2022, tak byl Syrskyj označován za nejúspěšnějšího vojevůdce 21. století. „Ukrajinští vojáci z něj měli velký respekt a hovořili o něm jako o muži, který umí využít ruské slabiny, možná i díky tomu, že se v Rusku narodil a vychodil tam vojenské školy.“

Svými tahy generál osvobodil stovky kilometrů území, které nyní ukrajinská armáda drží. „Naopak jeho pověst utrpěla v souvislostmi s boji o Bachmut. Tehdy měla ukrajinská veřejnost velká očekávání.“ Hovořilo se o bachmutské pasti, do které jsou Rusové Syrským vlákáni. „Buď ale nesklapla, nebo šlo o porážku na bojišti a územní ztrátu, se kterou se část ukrajinské veřejnosti dodnes těžce smiřuje.“ Lidé této porážce přičítají i pozdější neúspěšnou letní protiofenzivu, protože v Bachmutu přišel Syrskyj a celá ukrajinská armáda o velké množství elitních bojeschopných útvarů, dodal zpravodaj ČT. Syrskyj navíc nedosahuje takového respektu a úcty jako jeho předchůdce Zalužnyj.

Obtížná situace na frontě

Rusové nyní útočí téměř po celé délce frontové linie, od severní po jižní hranici. Okupační síly nyní největší pozornost věnují směru od Doněcku na Záporoží. Ukrajinci zde se potýkají s kritickým nedostatkem munice.

Právě tady, jen kilometry za oblastním hlavním městem proruské správy, leží Avdijivka. Je to obec, která kvůli rozsahu totální zkázy dostala přízvisko druhý Bachmut. Rusové ji obklíčili ze tří stran, obráncům zbývá už jen zásobovací cesta na Západ. Agresor zde hlásí dílčí postupy a dál posiluje pozice kolem téměř zničeného města. Ukrajinské síly nicméně zatím drží pozice a ústup v těchto chvílích neplánují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...