Opět se spekuluje o osudu Zalužného. Chce-li Zelenskyj nahradit generála s aurou hrdiny, nebude to mít jednoduché

8 minut
Horizont ČT24: Spekulace o odvolání Zalužného
Zdroj: ČT24

Spekulace kolem údajného napětí mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a hlavním velitelem ukrajinských ozbrojených sil Valerijem Zalužným znovu nabraly na obrátkách. Ukrajinská média v pondělí informovala o tom, že byl hlavní velitel ozbrojených sil odvolán, mluvčí prezidenta Serhij Nykyforov vzápětí informaci popřel. Zprávu o odvolání označilo za nepravdivou také ukrajinské ministerstvo obrany. O napjatých vztazích obou mužů se začalo hovořit poprvé už v listopadu poté, co napjatě očekávaná ukrajinská protiofenziva nedosáhla svých ambiciózních cílů dobýt ztracené území a odříznout ruský pozemní most na Krym.

Na otázku, zda prezident Volodymyr Zelenskyj Zalužného odvolal, prezidentův mluvčí serveru Ukrajinska pravda odpověděl: „Určitě ne. Prezident hlavního velitele neodvolal.“ „Vážení novináři, odpovíme všem najednou: Ne, není to pravda,“ uvedlo pak bez jakéhokoli kontextu na komunikační platformě Telegram ukrajinské ministerstvo obrany.

O údajném odvolání hlavního velitele ukrajinských sil napsal předtím například ukrajinský portál Cenzor.net. Tento web také uvedl, že o Zalužného post má zájem šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. Jiné zdroje ale tvrdí, že Budanov post odmítl.

Server Ukrajinska pravda pak s odvoláním na svůj nejmenovaný zdroj v ukrajinské bezpečnostní radě napsal, že Zalužného postavili před návrh, zda by přijal jinou funkci, například diplomata. Zalužnyj podle tohoto zdroje ale odmítl. Server The Economist napsal, že schůzka, na které měl Zelenskyj Zalužného odvolat, skutečně proběhla. „Byla mu nabídnuta funkce tajemníka Rady národní bezpečnosti, odmítl to,“ napsal server.

Podle serveru Financial Times dva zdroje z jednání uvedly, že Zelenskyj dal Zalužnému jasně najevo, že bez ohledu na to, zda tuto funkci vezme, bude ze své současné pozice odvolán. Zatím se tak nestalo a k situaci se prozatím nevyjádřil ani Zelenskyj.

List The Washington Post (WP) napsal, že Zelenskyj a Zalužnyj mají neshody ohledně generálova požadavku mobilizovat dalších až pět set tisíc Ukrajinců. Podle nejmenovaného zdroje WP Zelenskyj Zalužného během jejich pondělní schůzky informoval, že ho odvolá. Nyní se pouze čeká, až prezident vydá oficiální nařízení v tomto smyslu, tvrdí také tento zdroj. Agentura Reuters uvedla, že Zalužného místo už bylo nabídnuto veliteli ukrajinských pozemních sil Oleksandru Syrskému.

Neshody ohledně situace na bojišti

„Jde o určitý proces, který byl zahájen už před velmi dlouhou dobou. Jedná se o to, že existuje určité tření mezi prezidentským úřadem a hlavním štábem. Je to veřejné tajemství,“ uvedl pro ČT24 předseda správní rady Institutu světové politiky v Kyjevě Viktor Šlinčak. Dodal, že existovalo mnoho různých problémů, které se „postupně hromadily, a všichni očekávali, že prezidentská kancelář dříve či později učiní toto rozhodnutí a bude chtít vyměnit hlavního velitele Zalužného“.

Poprvé se spekulace o napětí mezi oběma muži objevily v médiích v listopadu loňského roku, kdy Zalužnyj v rozhovoru pro The Economist připustil, že válka dosáhla „patové situace“. „Válka nyní přechází do nové fáze: do toho, čemu ve vojenství říkáme ‚poziční‘ válka se statickými a vyčerpávajícími boji, jako tomu bylo v první světové válce,“ poznamenal tehdy Zalužnyj s tím, že Rusku to umožní obnovovat své síly a nakonec ohrozit postavení ukrajinské armády i samotného ukrajinského státu.

Zelenskyj v reakci na to v médiích prohlásil, že situaci nepokládá za patovou, nicméně připustil, že část světa je už ruskou válkou na Ukrajině unavena. Zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Ihor Žovkva však následně v ukrajinské televizi řekl, že Zalužného komentáře do médií „ulehčují práci“ Rusku, přičemž armáda by se podle něj „měla zdržet komentování situace na bojišti“. „Jsem si jist, že vše bylo velmi pečlivě přečteno (v Rusku), zaznamenáno a byly vyvozeny závěry,“ řekl. „Pokud dokážeme nějak uspět tímto způsobem (...), možná je to nějaká chytrá strategie. Ale pro mě je to velmi zvláštní,“ dodal.

Na začátku prosince se pak objevila zpráva, že ukrajinský prezident při komunikaci s některými veliteli ozbrojených sil Zalužného, který je v očích veřejnosti i armády velmi oblíben, obchází, napsal server Ukrajinska Pravda s odkazem na nejmenované zdroje.

„Občas vzniká dojem, že Zelenskyj má dva druhy ozbrojených sil: ‚dobré‘, kterým velí (velitel pozemních sil generál Oleksandr) Syrskyj a další favorité, a ‚špatné‘, podřízené Zalužnému. To je pro hlavního velitele (Zalužného) velmi demotivující, a hlavně to překáží velení celé armádě,“ citoval deník svůj zdroj „z blízkého okolí Zalužného“. Podle serveru se tak často Zalužnyj dozvídal některá rozhodnutí od svých podřízených.

Zelenskyj během tiskové konference 19. prosince podle serveru The Kyiv Independent na otázky o údajných sporech odpověděl, že má s generálem Zalužným „pracovní vztah“. „On a generální štáb (ukrajinských ozbrojených sil) jsou odpovědní za situaci na bojišti. Je tam ale mnoho problémů, které je třeba řešit,“ řekl tehdy Zelenskyj.

„Spory mezi Zalužným a Zelenským trvají dlouho, oni se údajně neměli rádi ani před tou velkou (ruskou) invazí (z února 2022). Možná, že si jen lidsky nesedli a teď, ve chvílích, kdy se Ukrajincům méně daří, tak i pospolitost a demonstrace jednoty je mnohem složitější, protože když se nedaří, tak někdo musí nést za ten nezdar zodpovědnost,“ dodala Petra Procházková z Deníku N.

Aureola lidového hrdiny

Sesazení Zalužného by podle médií znamenalo určitý zlom v ukrajinském velení a také pozdvižení nejen v armádě, ale i občanské společnosti. Obrana Kyjeva a severovýchodní Ukrajiny na začátku války udělala podle serveru The Economist z generála Zalužného, kterému se rovněž přezdívá „železný generál“, doslova kultovní postavu. Průzkumy totiž opakovaně ukázaly, že je populárnější než prezident, a pokud by vstoupil do politiky, mohl by Zelenskému být silným konkurentem.

„Vytvořil určitou aureolu lidového hrdiny, těší se velkému lidovému obdivu a to by měl Zelenskyj brát v potaz, protože chce vyhovět ukrajinské společnosti. Ta se může na takový krok dívat velice kriticky,“ podotkl pro ČT24 Šlinčak s tím, že nyní bude prezident nejspíše také řešit, kdo by měl stanout na jeho místě a jakým způsobem společnosti vysvětlit, proč k takovému kroku došlo. „Myslím, že to je hlavní příčinou toho, proč nedošlo k Zalužného odvolání v pondělí,“ poznamenal.

9 minut
Předseda správní rady Institutu světové politiky v Kyjevě Viktor Šlinčak o situaci kolem Valerije Zalužného
Zdroj: ČT24

Média spekulují, že mezi možnými kandidáty na Zalužného pozici jsou už zmíněný Oleksandr Syrskyj, velitel ukrajinských pozemních sil, a Kyrylo Budanov, šéf ředitelství vojenské rozvědky země, přičemž oba muži mají blízko k Zelenskému.

„Budanov ale v současné době není na pořadu jednání, protože prý tuto funkci odmítl, ale ta otázka je skutečně složitá, protože nejde jen o Zalužného, ale o celý jeho tým,“ podotkl Šlinčak a dodal, že někteří lidé začali tuto nabídku odmítat, protože jde o náročnou funkci. „Člověk, který nastoupí do této funkce, bude srovnáván se Zalužným a nikdo se zatím netěší takovému obdivu,“ dodal.

Šlinčak také zmínil, že je tu další strana mince. „Člověk, který by nastoupil na jeho místo, bude muset prokázat úspěchy na bojišti. Fronta se chystá na jinou strategii, která by byla obranná. Je to vlastně i předmět sporu Zalužného se Zelenským,“ podotkl.

„Držet se svého kopyta“

Podle průzkumu zveřejněného Kyjevským mezinárodním sociologickým institutem (KIIS) v prosinci 92 procent Ukrajinců uvedlo, že Zalužnému důvěřuje v jeho vojenských schopnostech. Zelenskému naopak průzkum zveřejněný o pár dní dříve přisoudil 77procentní podporu. Průzkum navíc ukázal, že s odvoláním generála by nesouhlasilo 72 procent Ukrajinců.

„Zalužnyj si udržuje vysokou důvěru veřejnosti a Ukrajinci jsou obecně imunní vůči kritice, která může zaznít. A vezmeme-li v úvahu současnou situaci s veřejnou podporou různých institucí, kritika Zalužného bude mít spíše negativní dopad nikoli na něj, ale na politickou moc Ukrajiny obecně,“ píší autoři průzkumu.

„Zdůraznil bych, že u Zalužného nejde o důvěru politickou. Nejprve se těch voleb musíme dožít. Jsme ve válce a nejprve ji musíme vyhrát a až potom můžeme přemýšlet o politických bodech a sociologii,“ uvedl Šlinčak s tím, že tato „hra na sociology není správná.“

Valerij Zalužnyj
Zdroj: Ukrainian Presidential Press Service/Handout via Reuters

„Kvůli tomu se na Zalužného mohou lidé dívat ne jako na odborníka ve vojenství, ale na politika a potenciálního soupeře. Proto se může objevit žárlivost nebo snaha ho nějak vyštípat z politické platformy,“ dodal a zmínil jiný průzkum, podle kterého jsou lidé toho názoru, že každý by se měl „držet svého kopyta“. „Byli kategoricky proti v otázce, zda chtějí, aby Zalužnyj vstoupil do politiky. Chápou, že jde o otevření Pandořiny skříňky,“ uzavřel.

Podle vojenského historika Mychajla Žyrokhova však bude mít Zalužného případné odvolání „velmi negativní dopad na morálku armády“. Řekl to kyjevskému Radio NV a dodal, že věří, že jde pouze o výmysly.

Zalužnyj tvrdí, že nemá žádné politické ambice. Pozornost však v roce 2022 vzbudila charitativní nadace zřízená jeho jménem, což někteří komentovali jako „příliš politický krok“. Zalužnyj se po tomto kroku rozešel s několika poradci. Zelenskyj ale není jediný, kdo zaznamenal popularitu generála.

Nervozita

Komentáře o odvolání Zalužného se rovněž objevily v komentářích opozičních politiků úzce spjatých s bývalým prezidentem Petrem Porošenkem, kterého Zelenskyj porazil ve volbách v roce 2019. Sám Porošenko ihned reagoval na sociálních sítích. „Pokud je to pravda, odstavit Zalužného by zasáhlo srdce národní jednoty,“ napsal a dodal, že rozhodnutí bylo založeno „na emocích a žárlivosti.“

Nahrazení Zalužného by také mohlo znervóznit západní partnery Ukrajiny, včetně vojenských představitelů, kteří s generálem v posledních dvou letech úzce spolupracovali na vymýšlení strategií. Válka je v kritickém bodě, protože Kyjev čeká, zda dostane od USA a EU vojenskou a finanční pomoc v hodnotě miliard dolarů. Podle serveru The Economist tyto spekulace situaci příliš nepomáhají, protože Zalužnyj je Západem respektovaný.

Sám generál zprávy o svém odvolání nekomentoval. V pondělí však zveřejnil na Facebooku fotografii se svým náčelníkem generálního štábu Serhijem Šaptalou, na kterém měli oba na sobě mikiny ukrajinské armády.

Šlinčak si nemyslí, že odvolání je průlomový krok. „Prezident má veškerá oprávnění jmenovat a odvolávat hlavního velitele. Jsem si jistý, že na Ukrajině máme mnoho odborníků, kteří budou schopni vést válku, nemyslím, že se fronta sesype nebo že se vojáci otočí a půjdou na Kyjev. Vše bude záviset na tom, jak to bude podáno,“ uvedl Šlinčak.

Server The Economist připomíná, že není neobvyklé, že prezidenti ve válce mění velitele, dokonce i ty nejvyšší. Někdy k tomu dochází kvůli neposlušnosti či kvůli špatným výkonům a někdy je za tím i politika. Připouští, že oba muži měli rozdílné názory na vojenské záležitosti, kdy Zalužnyj veřejně naléhal na Zelenského, aby zahájil rozsáhlou mobilizaci, prezident se tomu bránil, protože věděl, že by to bylo nepopulární.

„Mezi prezidentským palácem a generálním štábem se také vedly divoké debaty o vojenské strategii, včetně hádky o Bachmut. Ale ke konci to byl pravděpodobně stále rostoucí politický profil Zalužného, který Zelenského a jeho okolí pobouřil,“ píše v analýze The Economist.

Prezident má podle serveru právo změnit velitele, kterému již nevěří. „Podřízení armády civilnímu vedení je základním kamenem demokracie. Ale odstranění muže tak oblíbeného u svých vojáků a veřejnosti, jako je generál, s sebou nese politická a vojenská rizika,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj tvrdí, že některé české firmy dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní

Některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vyzval k sankcím vůči těmto společnostem, informovala agentura AFP. Jména podniků ale neuvedl. Šéf českého ministerstva průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) sdělil, že resort věc prověří. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je na takové obecné výroky obtížné reagovat.
14:42Aktualizovánopřed 27 mminutami

V Bělorusku propustili z vězení opozičního lídra Cichanouského

Běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski byl propuštěn z vězení, uvedla na síti X jeho manželka a vůdkyně exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Politik byl odsouzen k osmnácti letům vězení, připomněla agentura Reuters. Spolu s ním bylo propuštěno dalších třináct politických vězňů.
16:23Aktualizovánopřed 30 mminutami

Kvůli požáru u Splitu byly evakuovány desítky českých turistů

Cestovní kanceláře evidují v Chorvatsku desítky českých turistů, kteří museli být v sobotu preventivně evakuováni kvůli požáru poblíž druhého největšího města Splitu. Podle zpráv médií hoří v obcích Pisak a Marušići. „Nikdo není ohrožen na zdraví ani na životě,“ sdělil ve vysílání ČT24 místopředseda Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Jan Papež. Kanceláře podle něj turistům většinou zařizují přesun do jiných ubytování v nezasažených lokalitách.
15:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Poletí druhý repatriační let Čechů z Izraele, evakuováni byli i z Íránu

V sobotu poletí druhý repatriační let českých občanů z Izraele, který je od minulého pátku v konfliktu s Íránem. Uvedla to ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Stroj Airbus má kapacitu okolo osmdesáti lidí, bude zřejmě naplněn. V Praze už jsou Češi evakuovaní z ambasády v hlavním íránském městě Teheránu.
09:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael a Írán pokračují ve vzájemných útocích

Írán a Izrael v noci na sobotu pokračovaly ve vzájemných útocích. Podle íránské agentury Fars údery židovského státu cílily také na jaderné zařízení v Isfahánu, žádný nebezpečný materiál ale neunikl. Izraelský vojenský zdroj podle agentury AFP později údery v Isfahánu potvrdil. Terčem byla podle íránských médií také budova ve městě Kom, na místě zřejmě zemřela šestnáctiletá osoba a další dva lidé utrpěli zranění.
06:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 18 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 19 hhodinami
Načítání...