Zelenskyj obchází generála Zalužného, píše Ukrajinska pravda

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při komunikaci s některými veliteli ozbrojených sil obchází náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného, což generálovi ztěžuje řízení celé armády. V pondělí to napsal list Ukrajinska pravda s odvoláním na nejmenované zdroje. O napětí mezi politickým a vojenským velením Ukrajiny, která čelí ruské agresi, se spekuluje již přinejmenším několik týdnů.

  • 14:12

    Kreml uvedl, že ruský vůdce Vladimir Putin a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan spolu v neděli hovořili telefonicky o návrhu uspořádat v Instanbulu rusko-ukrajinská mírová jednání, píše agentura Reuters.

  • 13:13

    Ruská ochota jednat přímo s Ukrajinou nestačí, nejdřív se musí zastavit boje, řekl podle agentur německý kancléř Friedrich Merz o návrhu ruského vůdce Vladimira Putina.

  • 12:53

    Trump se zapojuje čím dál tím víc,“ podotkl v Otázkách Václava Moravce senátor Přísahy Róbert Šlachta. Vliv Spojených států na posuny v mírových jednáních o válce na Ukrajině jsou podle něj zřejmé.

„Občas vzniká dojem, že Zelenskyj má dva druhy ozbrojených sil. Ty ,dobré‘, kterým velí velitel pozemních sil generál Oleksandr Syrskyj nebo další favorité, a ,špatné‘, jež jsou podřízené Zalužnému. To je pro hlavního velitele (Zalužného) velmi demotivující,“ citoval deník svůj zdroj „z blízkého okolí Zalužného“.

Zelenskyj, který je z titulu funkce šéfa státu současně vrchním velitelem ozbrojených sil, podle zdrojů deníku vytvořil paralelní cesty pro jednání s veliteli různých armádních složek. Ty přitom obcházejí náčelníka generálního štábu. Podle listu se to týká například komunikace s velitelem pozemních sil Syrským či velitelem letectva Mykolou Oleščukem.

„Přímý kontakt s veliteli urychluje prezidentovi práci, ale destabilizuje práci hlavního velitele ozbrojených sil Zalužného, který se dozvídá část informací od svých podřízených na poradách vrchního velení. Pokud se je vůbec dozví,“ píše Ukrajinska pravda.

Propouštění uškodilo armádě

Dalším příkladem chování Zelenského se podle deníku stala mediálně známá historka s propuštěním komisařů oblastních vojenských správ. Poté, co deník Ukrajinska pravda odhalil neslýchané obohacování komisaře oděské správy za války, prezident požadoval propuštění všech náčelníků oblastních mobilizačních center a prověření stavu jejich majetku.

Na poradě vrchního velení náčelník vyšetřovatelů Oleksij Suchačov podle anonymního zdroje podal hlášení, jak vyhodili velitele vojenských správ. Poté předali slovo Zalužnému, který poznamenal, že gratuluje strážcům zákona a že problém korupce je důležitý.

Generál ale zároveň dodal, že chce také poukázat na nejnovější údaje o stavu mobilizace, kdy nábor nových vojáků ve všech oblastech prudce poklesl. Čili to, co se z politického hlediska jevilo jako rychlé a rozhodné naplnění poptávky veřejnosti, mělo z vojenského hlediska špatné důsledky.

Nevoli může vzbuzovat Zalužného popularita

Podobný efekt mají podle deníku i kádrové změny v ozbrojených silách, jež postihují Zalužného spolupracovníky a destabilizují velení. Zvláštní kapitolu představuje vyšetřování selhání jižního uskupení sil na počátku války, které se zdá být zaměřené proti Zalužnému.

Zelenského nevoli může také vzbuzovat rostoucí Zalužného popularita v průzkumech veřejného mínění, naznačující, že stávající prezident by nemusel uspět v případě, že by se ucházel o znovuzvolení a za soupeře by měl Zalužného.  

Napětí mezi oběma klíčovými muži se podle deníku ještě zvýšilo během ukrajinské protiofenzivy. Minulý měsíc Zalužnyj v interview připustil, že se situace na bojišti dostala do slepé uličky. V reakci na to prohlásil, že nepokládá situaci za patovou a že vojáci, kteří se chystají vstoupit do politiky, by neměli současně vést válku.

Valerij Zalužnyj
Zdroj: Ukrainian Presidential Press Service/Handout via Reuters

Se Zalužným nesouhlasil Zelenskyj ani Peskov

Proti výroku o patu na bojišti se tehdy shodně ohradil jak Kyjev, tak Moskva. „Ne, konflikt není ve slepé uličce,“ uvedl v reakci na generálův listopadový výrok mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko podle něj „neúnavně pokračuje ve své speciální vojenské operaci“, jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu z 24. února 2022.

Zalužného postoj tehdy vyvracel rovněž ukrajinský prezident Zelenskyj. „Nemyslím si, že se jedná o patovou situaci,“ prohlásil v rozhovoru pro americkou televizi NBC News. „Čas plyne, lidé jsou unavení bez ohledu na jejich postavení a to je pochopitelné. Naše armáda přichází s různými plány, s různými operacemi, abychom postupovali rychleji a nečekaně zasáhli Ruskou federaci,“ doplnil. 

Časopis The Economist koncem listopadu napsal, že Zelenskyj vidí v Zalužném soupeře a že politické hašteření škodí Ukrajině.

Na Ukrajině byl zabit ruský generál

Gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev podle ruských a zahraničních médií mezitím oznámil, že byl na Ukrajině zabit ruský generál Vladimir Zavadskij, který byl zástupcem velitele 14. armádního sboru. O zabití sedmého ruského generála ve válce proti Ukrajině informovala minulý týden stanice BBC s odvoláním na několik ruských zdrojů. Generálova smrt ale až dosud nebyla potvrzena z úředních míst.

Gubernátor podle listu Kommersant podotkl, že generálmajor Zavadskij zahynul „na bojovém stanovišti v oblasti speciální vojenské operace“. Další podrobnosti neuvedl. Za „speciální vojenskou operaci“ označuje Moskva invazi proti Ukrajině, kterou rozpoutala před 649 dny.

Ruské ministerstvo obrany dosud o generálově smrti nic neoznámilo, a to ani poté, co o jejich smrti veřejně hovořili jejich známí. Jako první o Zavadského smrti podle BBC informoval jeden z absolventů moskevské školy vojenských velitelů, podle něhož se jeho někdejší spolužák stal obětí výbuchu miny.

Rusko ztratilo více generálů

Podle agentury Novorossija generál zahynul u města Izjum v Charkovské oblasti. Podle jiných zdrojů mohl Zavadskij přijít o život u vsi Krynky v Chersonské oblasti, kde ruská armáda bojuje s ukrajinskými jednotkami. Ty zde vytvořily předmostí na levém břehu řeky Dněpr.

Generál byl v době smrti zástupcem velitele 14. armádního sboru. Ten v mírových dobách býval dislokován v Murmanské oblasti na severu evropského Ruska a byl podřízen velení Severní flotily ruského vojenského námořnictva. Jedna z brigád 14. armádního sboru je údajně nasazena v Chersonské oblasti.

BBC připomněla, že čtyři ruští generálové – Andrej Suchoveckij, Vladimir Frolov, ale také Kanamat Botašev a Roman Kutuzov, zahynuli během prvních čtyř měsíců konfliktu na Ukrajině. Následoval přesně rok bez potvrzených ztrát vysokých ruských důstojníků.

Generál Oleg Cokov
Zdroj: Wiki Commons / Kremlin/Пресс-служба Президента России

O další generály začalo Rusko přicházet od letošního června, kdy začala ukrajinská protiofenziva. Od léta do konce listopadu zahynuli další dva ruští generálové, a to náčelník štábu 35. vševojskové armády generálmajor Sergej Gorjačev a zástupce velitele Jižního vojenského okruhu generálporučík Oleg Cokov.

Bulharský prezident vetoval dodávku transportérů

Bulharský prezident Rumen Radev vetoval zákon, kterým parlament jeho země schválil dohodu o darování stovky obrněných transportérů Ukrajině. Hlava státu své veto odůvodnila tím, že podle jeho názoru nebyli bulharští poslanci dostatečně obeznámeni s konkrétními podmínkami předání obrněnců. V pondělí to uvedla média s odvoláním na komuniké prezidentské kanceláře.

Vrácený zákon může parlament znovu schválit, poznamenal list Ukrajinska pravda. Připomněl, že by šlo o první přímou dodávku zbraní Ukrajině z Bulharska, které tak až dosud činilo za pomoci prostředníků. Radev zdůraznil, že dohoda nebrala zřetel na úlohy, které stojí před ministerstvem vnitra, pohraniční policií a hasiči.

Obrněná technika s vysokou průchodností terénem by podle hlavy státu měla být přednostně použita při ochraně bulharských hranic a poskytování pomoci obyvatelstvu v případě živelných pohrom nebo průmyslových katastrof v těžko přístupných oblastech, uvedl server Nova.bg.

Bulharský prezident Rumen Radev
Zdroj: Caitlin Ochs/Reuters

Radev je nakloněný Rusku

„Bezpečnost, zdraví a život bulharských občanů mají mít nejvyšší prioritu,“ uvedl Radev. Šéf státu je pokládán za nakloněného Rusku. Před časem se vyjádřil, že za válku může Ukrajina a že dodávky zbraní jen prodlužují konflikt.

Poskytnutí stovky obrněných transportérů Ukrajině schválil bulharský parlament minulý měsíc, kdy současně zamítl návrh opozice na vyslovení nedůvěry vládě kvůli vojenské podpoře Ruskem napadené země. Dohodu o bezplatné dodávce obrněné techniky uzavřely Sofia a Kyjev v létě tohoto roku, zahrnuje také munici a náhradní díly.

Dodávku transportérů poslanci schválili poměrem 131 ku 49. Proti byli socialisté (BSP), kteří často vyjadřují proruské postoje, a také otevřeně promoskevští nacionalisté ze strany Obrození. 

Obrněné transportéry BTR sovětské výroby byly v 80. letech minulého století dodány Bulharsku, tehdy spojenci Sovětského svazu ve Varšavské smlouvě. Bulharsko má stále ve skladech množství zbraní sovětské konstrukce a četné podniky pro ně vyrábějí munici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
14:54Aktualizovánopřed 12 mminutami

Svět čelí třetí světové válce po kouscích, řekl Lev XIV. Vyzval k míru a konci bojů

Nový papež Lev XIV. v nedělním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy.
14:45Aktualizovánopřed 15 mminutami

Írán se nevzdá obohacování uranu, vzkázal Arakčí

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran. Podle agentury AFP to řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí před dalším nepřímým jednáním o íránském jaderném programu se Spojenými státy. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl.
13:06Aktualizovánopřed 25 mminutami

Přijměte příměří, pak můžeme jednat, reaguje Kyjev na návrh Putina

Ruský vládce Vladimir Putin v nočním projevu navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X následně napsal, že očekává, že Rusko potvrdí klid zbraní, na kterém se v sobotu v Kyjevě dohodla koalice ochotných. „Ukrajina je pak připravena se setkat,“ dodal.
01:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zaútočilo více než sto drony, hlásí ukrajinská armáda

Rusko zaútočilo více než sto drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Stalo se tak v noci na neděli, kdy skončilo jednostranné třídenní příměří, které vyhlásila Moskva. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během tohoto klidu zbraní Ukrajina zaútočila více než čtrnácttisíckrát.
před 1 hhodinou

Albánci hlasují v parlamentních volbách, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konají parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
před 6 hhodinami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 8 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 17 hhodinami
Načítání...