Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při komunikaci s některými veliteli ozbrojených sil obchází náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného, což generálovi ztěžuje řízení celé armády. V pondělí to napsal list Ukrajinska pravda s odvoláním na nejmenované zdroje. O napětí mezi politickým a vojenským velením Ukrajiny, která čelí ruské agresi, se spekuluje již přinejmenším několik týdnů.
Rusko-ukrajinská válka
- 16:53
Od začátku dne bylo podél celé fronty zaznamenáno 58 bojových střetů. Boje pokračují ve čtyřech sektorech, Rusko nejvíce útočí ve směru na Pokrovsk, informuje Ukrinform.
- 15:59
Ukrajinská tajná služba SBU ráno zasáhla drony s dlouhým doletem ropné sklady Temp ve městě Rybinsk v ruské Jaroslavské oblasti. Zařízení je součástí systému Rosrezerv a slouží ke skladování velkých objemů pohonných hmot, píše Ukrinform.
- 14:55
Rusko v letošním roce vyslalo na Ukrajinu více než šedesát tisíc leteckých bomb, asi 2,4 tisíce raket a přibližně sto tisíc dronů, píše ruskojazyčný server BBC s odkazem na platformu United24.
„Občas vzniká dojem, že Zelenskyj má dva druhy ozbrojených sil. Ty ,dobré‘, kterým velí velitel pozemních sil generál Oleksandr Syrskyj nebo další favorité, a ,špatné‘, jež jsou podřízené Zalužnému. To je pro hlavního velitele (Zalužného) velmi demotivující,“ citoval deník svůj zdroj „z blízkého okolí Zalužného“.
Zelenskyj, který je z titulu funkce šéfa státu současně vrchním velitelem ozbrojených sil, podle zdrojů deníku vytvořil paralelní cesty pro jednání s veliteli různých armádních složek. Ty přitom obcházejí náčelníka generálního štábu. Podle listu se to týká například komunikace s velitelem pozemních sil Syrským či velitelem letectva Mykolou Oleščukem.
„Přímý kontakt s veliteli urychluje prezidentovi práci, ale destabilizuje práci hlavního velitele ozbrojených sil Zalužného, který se dozvídá část informací od svých podřízených na poradách vrchního velení. Pokud se je vůbec dozví,“ píše Ukrajinska pravda.
Propouštění uškodilo armádě
Dalším příkladem chování Zelenského se podle deníku stala mediálně známá historka s propuštěním komisařů oblastních vojenských správ. Poté, co deník Ukrajinska pravda odhalil neslýchané obohacování komisaře oděské správy za války, prezident požadoval propuštění všech náčelníků oblastních mobilizačních center a prověření stavu jejich majetku.
Na poradě vrchního velení náčelník vyšetřovatelů Oleksij Suchačov podle anonymního zdroje podal hlášení, jak vyhodili velitele vojenských správ. Poté předali slovo Zalužnému, který poznamenal, že gratuluje strážcům zákona a že problém korupce je důležitý.
Generál ale zároveň dodal, že chce také poukázat na nejnovější údaje o stavu mobilizace, kdy nábor nových vojáků ve všech oblastech prudce poklesl. Čili to, co se z politického hlediska jevilo jako rychlé a rozhodné naplnění poptávky veřejnosti, mělo z vojenského hlediska špatné důsledky.
Nevoli může vzbuzovat Zalužného popularita
Podobný efekt mají podle deníku i kádrové změny v ozbrojených silách, jež postihují Zalužného spolupracovníky a destabilizují velení. Zvláštní kapitolu představuje vyšetřování selhání jižního uskupení sil na počátku války, které se zdá být zaměřené proti Zalužnému.
Zelenského nevoli může také vzbuzovat rostoucí Zalužného popularita v průzkumech veřejného mínění, naznačující, že stávající prezident by nemusel uspět v případě, že by se ucházel o znovuzvolení a za soupeře by měl Zalužného.
Napětí mezi oběma klíčovými muži se podle deníku ještě zvýšilo během ukrajinské protiofenzivy. Minulý měsíc Zalužnyj v interview připustil, že se situace na bojišti dostala do slepé uličky. V reakci na to prohlásil, že nepokládá situaci za patovou a že vojáci, kteří se chystají vstoupit do politiky, by neměli současně vést válku.
Se Zalužným nesouhlasil Zelenskyj ani Peskov
Proti výroku o patu na bojišti se tehdy shodně ohradil jak Kyjev, tak Moskva. „Ne, konflikt není ve slepé uličce,“ uvedl v reakci na generálův listopadový výrok mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko podle něj „neúnavně pokračuje ve své speciální vojenské operaci“, jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu z 24. února 2022.
Zalužného postoj tehdy vyvracel rovněž ukrajinský prezident Zelenskyj. „Nemyslím si, že se jedná o patovou situaci,“ prohlásil v rozhovoru pro americkou televizi NBC News. „Čas plyne, lidé jsou unavení bez ohledu na jejich postavení a to je pochopitelné. Naše armáda přichází s různými plány, s různými operacemi, abychom postupovali rychleji a nečekaně zasáhli Ruskou federaci,“ doplnil.
Časopis The Economist koncem listopadu napsal, že Zelenskyj vidí v Zalužném soupeře a že politické hašteření škodí Ukrajině.
Na Ukrajině byl zabit ruský generál
Gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev podle ruských a zahraničních médií mezitím oznámil, že byl na Ukrajině zabit ruský generál Vladimir Zavadskij, který byl zástupcem velitele 14. armádního sboru. O zabití sedmého ruského generála ve válce proti Ukrajině informovala minulý týden stanice BBC s odvoláním na několik ruských zdrojů. Generálova smrt ale až dosud nebyla potvrzena z úředních míst.
Gubernátor podle listu Kommersant podotkl, že generálmajor Zavadskij zahynul „na bojovém stanovišti v oblasti speciální vojenské operace“. Další podrobnosti neuvedl. Za „speciální vojenskou operaci“ označuje Moskva invazi proti Ukrajině, kterou rozpoutala před 649 dny.
Ruské ministerstvo obrany dosud o generálově smrti nic neoznámilo, a to ani poté, co o jejich smrti veřejně hovořili jejich známí. Jako první o Zavadského smrti podle BBC informoval jeden z absolventů moskevské školy vojenských velitelů, podle něhož se jeho někdejší spolužák stal obětí výbuchu miny.
Rusko ztratilo více generálů
Podle agentury Novorossija generál zahynul u města Izjum v Charkovské oblasti. Podle jiných zdrojů mohl Zavadskij přijít o život u vsi Krynky v Chersonské oblasti, kde ruská armáda bojuje s ukrajinskými jednotkami. Ty zde vytvořily předmostí na levém břehu řeky Dněpr.
Generál byl v době smrti zástupcem velitele 14. armádního sboru. Ten v mírových dobách býval dislokován v Murmanské oblasti na severu evropského Ruska a byl podřízen velení Severní flotily ruského vojenského námořnictva. Jedna z brigád 14. armádního sboru je údajně nasazena v Chersonské oblasti.
BBC připomněla, že čtyři ruští generálové – Andrej Suchoveckij, Vladimir Frolov, ale také Kanamat Botašev a Roman Kutuzov, zahynuli během prvních čtyř měsíců konfliktu na Ukrajině. Následoval přesně rok bez potvrzených ztrát vysokých ruských důstojníků.
O další generály začalo Rusko přicházet od letošního června, kdy začala ukrajinská protiofenziva. Od léta do konce listopadu zahynuli další dva ruští generálové, a to náčelník štábu 35. vševojskové armády generálmajor Sergej Gorjačev a zástupce velitele Jižního vojenského okruhu generálporučík Oleg Cokov.
Bulharský prezident vetoval dodávku transportérů
Bulharský prezident Rumen Radev vetoval zákon, kterým parlament jeho země schválil dohodu o darování stovky obrněných transportérů Ukrajině. Hlava státu své veto odůvodnila tím, že podle jeho názoru nebyli bulharští poslanci dostatečně obeznámeni s konkrétními podmínkami předání obrněnců. V pondělí to uvedla média s odvoláním na komuniké prezidentské kanceláře.
Vrácený zákon může parlament znovu schválit, poznamenal list Ukrajinska pravda. Připomněl, že by šlo o první přímou dodávku zbraní Ukrajině z Bulharska, které tak až dosud činilo za pomoci prostředníků. Radev zdůraznil, že dohoda nebrala zřetel na úlohy, které stojí před ministerstvem vnitra, pohraniční policií a hasiči.
Obrněná technika s vysokou průchodností terénem by podle hlavy státu měla být přednostně použita při ochraně bulharských hranic a poskytování pomoci obyvatelstvu v případě živelných pohrom nebo průmyslových katastrof v těžko přístupných oblastech, uvedl server Nova.bg.
Radev je nakloněný Rusku
„Bezpečnost, zdraví a život bulharských občanů mají mít nejvyšší prioritu,“ uvedl Radev. Šéf státu je pokládán za nakloněného Rusku. Před časem se vyjádřil, že za válku může Ukrajina a že dodávky zbraní jen prodlužují konflikt.
Poskytnutí stovky obrněných transportérů Ukrajině schválil bulharský parlament minulý měsíc, kdy současně zamítl návrh opozice na vyslovení nedůvěry vládě kvůli vojenské podpoře Ruskem napadené země. Dohodu o bezplatné dodávce obrněné techniky uzavřely Sofia a Kyjev v létě tohoto roku, zahrnuje také munici a náhradní díly.
Dodávku transportérů poslanci schválili poměrem 131 ku 49. Proti byli socialisté (BSP), kteří často vyjadřují proruské postoje, a také otevřeně promoskevští nacionalisté ze strany Obrození.
Obrněné transportéry BTR sovětské výroby byly v 80. letech minulého století dodány Bulharsku, tehdy spojenci Sovětského svazu ve Varšavské smlouvě. Bulharsko má stále ve skladech množství zbraní sovětské konstrukce a četné podniky pro ně vyrábějí munici.
