Rusko-ukrajinská válka

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová přijela do Kyjeva na svou první návštěvu od roku 2023, aby se setkala s prezidentem Volodymyrem Zelenským, premiérkou Julijou Svyrydenkovou a dalšími představiteli, píše Kyiv Independent.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha odsoudil Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) za to, že dal na roveň útoky Ruska a Ukrajiny na energetickou infrastrukturu. ICRC na X napsal, že nedávné útoky na kritickou infrastrukturu na Ukrajině a v Rusku „zanechaly miliony lidí s malým nebo žádným přísunem elektřiny, vody a topení uprostřed mrazivých teplot v Kyjevě, Dněpru, Doněcku, Bělgorodu a dalších oblastech“.

Kypr bude podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové hrát klíčovou roli v podpoře Ukrajiny. Úkolem současného předsednictví bude zajistit rychlé schválení půjčky pro Kyjev.

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl dnes náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. Rozhodla o tom polská vláda.

Ukrajinská strana vyjádřila vděk za to, že Česko pokračuje ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je klíčová, řekl prezident Petr Pavel po jednání ve Lvově.

Španělská ministryně obrany Margarita Roblesová sdělila, že je skeptická ohledně vyhlídek na dosažení dohody o příměří mezi Ukrajinou a Ruskem. „(Ruský vůdce Vladimir) Putin zřejmě nechce mír,“ řekla Roblesová podle Reuters na akci v Madridu.

Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu loni klesly téměř o čtvrtinu a byly nejnižší od roku 2020. Vyplývá to podle agentury Reuters z vládních údajů.

Rusko od začátku topné sezony, tedy od října, podniklo 256 útoků na objekty ukrajinské energetické infrastruktury. Podle ruské mutace BBC o tom informovala ukrajinská tajná služba SBU. Situace je za silných mrazů mimořádně komplikovaná například v Kyjevě.

Takzvaná koalice ochotných v současné době poskytuje veškerou mezinárodní podporu ukrajinskému vojenskému odporu, přičemž Francie sama poskytuje dvě třetiny zpravodajských kapacit Ukrajiny, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron v dnešním novoročním projevu k armádě.

Hlavní ukrajinský velitel Oleksandr Syrskyj uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly v loňském roce napadly 719 cílů v hloubi Ruska, čímž podle vlastního odhadu způsobily agresorovi vojenské a ekonomické škody ve výši přibližně 15 miliard dolarů (asi 313 miliard korun). Tyto informace není možné v bojových podmínkách nezávisle ověřit. „Tento rok bude také těžký, ale určitě překonáme jak těžkosti, tak ruského agresora,“ dodal podle médií Syrskyj.

Ruský dron zničil během evakuace obyvatel v okrese Čuhujiv, v Charkovské oblasti, policejní auto. Místní policie vyzvala občany, aby neprodleně opustili nebezpečná území a nevystavovali nebezpečí sebe či ty, kteří při evakuačních opatřeních pomáhají.

Dmitrij Peskov, mluvčí ruského vůdce Vladimira Putina, uvedl, že Rusko souhlasí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v názoru, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, a ne Putin zdržuje dosažení potenciální mírové dohody. Současně varoval, že se Kyjevu „každým dnem“ zužuje prostor pro rozhodování o ukončení války.

Během posledních 24 hodin došlo na frontě ke 132 střetům, uvedl ráno ukrajinský generální štáb. Nejvíce jich bylo tradičně zaznamenáno v oblasti Pokrovsku (25). Informovala o tom agentura Ukrinform.

Rusko vyhošťuje britského diplomata, o kterém ruská tajná služba FSB tvrdí, že jej kontrarozvědka odhalila jako pracovníka britské zpravodajské služby. Ruské ministerstvo zahraničí předalo protest britské chargé d'affaires v Moskvě a pohrozilo zrcadlovou odvetou, pokud by britská strana reagovala podobným krokem, uvedly tiskové agentury.

Ruská vojska podle údajů britské rozvědky loni přišla o přibližně 415 tisíc zabitých a raněných vojáků. Za rok 2024 byly ruské ztráty odhadovány na 430 tisíc vojáků. Celkově jsou ruské ztráty od rozpoutání války proti Ukrajině v únoru 2022 odhadovány na přibližně 1,2 milionu zabitých a raněných. Odhad ukrajinských ztrát britští zpravodajci nezveřejňují.

Americký prezident Donald Trump by potřeboval mír na Ukrajině, jenže on to vidí tak, že za každou cenu, řekl komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák. „A tomu se Ukrajina dost dobře podvolit nemůže", dodal. K mobilizaci, jejíž systém chce změnit nový ministr obrany, řekl, že je stále nesnadnější. Připomenul i nedávné opatření prezidenta Volodymyra Zelenského umožnit mnoha mladým mužům odejít do zahraničí. „Samozřejmě je tu problém, kdo tedy bude bojovat.“

Ukrajina se brání tomu, aby bez boje odevzdala Rusku celý Donbas, tedy čtyři oblasti na východě země, řekl komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák. Dodal, že Rusové nejsou schopni toto území vojensky dobýt. „Sice neustále tvrdí, že mají na bojišti převahu, ale mírně řečeno, ta převaha je chabá. Jiná věc je, že mezinárodně-politicky jsou na tom tak špatně, že (ruský vůdce Vladimir) Putin má patrně dojem, že Ukrajinu jen tak vzdát nemůže."

Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov tvrdí, že ruské síly za první polovinu ledna dobyly přes 300 kilometrů čtverečních ukrajinského území. Už dříve uvedl, že Rusko loni ovládlo 6640 čtverečních kilometrů Ukrajiny (pro srovnání, český Kraj Vysočina má rozlohu 6796 kilometrů čtverečních). V bojových podmínkách nelze tyto informace nezávisle ověřit.

Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ocenil ukrajinské inovace v obranném sektoru a zmínil možnou spolupráci Česka s Ukrajinou v oblasti ochrany proti dronům. Macinka to řekl ukrajinské agentuře Ukrinform.

Generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová přijela ve čtvrtek do Kyjeva, aby se setkala s ukrajinskými úředníky a představiteli podnikatelské sféry, uvádí Reuters.

Ukrajinští piloti, kteří navzdory složitosti procesu zvládli stíhačky F-16, nejenže tyto letouny integrovali do bojových operací, ale také dokázali přizpůsobit taktiku jejich použití specifikům plnohodnotné války s Ruskem, píše Ukrinform s odkazem na rozhovor s pilotem stíhačky F-16 ukrajinského letectva publikovaném na tureckém serveru Milliyet.

Ruská válka proti Ukrajině je doprovázena katastrofálním zhoršením humanitární situace a podkopává vyhlídky na dosažení spravedlivého a trvalého míru, uvedl dle serveru Ukrinform generální tajemník Rady Evropy Alain Berset. Vojenská eskalace „těžce doléhá na vyhlídky na mír, i když v Evropě a s našimi americkými partnery probíhají snahy o nalezení věrohodné cesty k ukončení války“, řekl.

Ukrajinská premiérka Julia Svyrydenková uspořádala koordinační schůzku o ochraně ukrajinského energetického systému za účasti ministrů obrany a energetiky, informuje Ukrinform.