Schodek státního rozpočtu v příštím roce bude významně pod 400 miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) to řekl při příchodu na jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o přípravě rozpočtu. Babiš také potvrdil, že vláda dá pro rok 2027 na obranu dvě procenta HDP. Schillerová po schůzce řekla, že přesnější odhad deficitu bude možné udělat až po zpracování srpnové makroekonomické prognózy.
„Nezkoušejte mě, já vám deficit neřeknu, protože ho sám nevím,“ prohlásil po jednání premiér. Schodek ale podle něj bude nejspíš v Bruselu akceptován.
Babiš připomněl, že vláda nahlásila Evropské komisi, že v příštím roce strukturální schodek veřejných financí nepřekročí 2,9 procenta HDP po letošních 2,4 procenta. „Tak je jasné, že deficit musí být významně pod 400 miliard. My samozřejmě tlačíme ministry, aby šetřili, aby snižovali provozní náklady, aby to dělali racionálně,“ řekl.
Rovněž podle Schillerové Evropská komise již horní limit pro strukturální deficit předběžně schválila. Na základě ekonomické predikce ministerstvo následně vypočítá očekávané příjmy rozpočtu, poté ministryně začne vyjednávat s jednotlivými resorty o výdajích jejich kapitol. S jednáním chce začít po vládních prázdninách, které jsou naplánovány na první dva srpnové týdny.
Schillerová předpokládá, že jednotliví ministři přijdou s vyššími požadavky, než bude možné uspokojit. Očekává je v řádech desítek až stovek milionů korun. „Resorty se vždy snaží maximalizovat své požadavky,“ konstatovala. V jednáních bude chtít znát vysvětlení požadavků. U investičních výdajů potom bude chtít doložit, že se investici podaří realizovat v příštím roce.
Nutnost investic
Koalice plánuje v letošním roce schodek 310 miliard korun. Premiér uvedl, že chce příští rok tlačit ministry k provozním úsporám, zároveň očekává růst investic.
„Máme zájem, aby byl co nejnižší deficit, ale na druhé straně potřebujeme investovat,“ zdůraznil premiér. V roce 2027 očekává investice do zdravotnických zařízení, zmínil mimo jiné budování psychiatrických nemocnic, chirurgických pavilonů či onkologických center.
Pokračovat podle něj bude výstavba dálnic i obchvatů měst. Potvrdil také, že by výdaje na obranu měly činit dvě procenta HDP.
Babiš dále sdělil, že ke splnění maximální hodnoty rozpočtového schodku by měly přispět nové zdroje příjmů, které vláda očekává od zavedení elektronické evidence tržeb (EET) nebo od tvrdšího postupu vůči nelegálnímu zaměstnávání.
Podpora v nezaměstnanosti podle Babiše nelogicky vzrostla a nyní je prý výhodné nepracovat. „To asi nechceme,“ řekl premiér s tím, že vláda hodlá situaci řešit. „Kdo si chce najít práci, tak může. Chybí tady zaměstnanci,“ podotkl.
Babiš se také divil výši peněz odváděných Bruselu. „Byl jsem šokován, kolik odvádíme peněz do Evropské unie, protože minulý rok to bylo necelých šedesát miliard a tento rok to skočilo na 82 a blíží se rok, kdy se staneme čistými plátci – může se to stát už v roce 2029, nejpozději 2030,“ uvedl po jednání Babiš s tím, že musí zjistit, jak tato záležitost funguje.
Opoziční kritika
Předseda ODS Martin Kupka připravovaný rozpočet kritizuje. Podle něj rozpoutali Babiš a Schillerová rozpočtový armageddon. „Ještě nedávno vláda připravovala občany na rekordní deficit, dnes premiér bez jediného vysvětlení tvrdí, že schodek bude výrazně pod 400 miliardami korun. Buď vláda nemá veřejné finance pod kontrolou, nebo občanům lže. Jediné, co po ní s jistotou zůstane, je účet za populismus, který budou splácet naše děti a vnoučata,“ uvedl pro ČT Kupka.
Podle předsedy STAN Víta Rakušana bude růst deficitu dál pokračovat na úkor budoucnosti. „My jsme schodky snižovali a v tom je podle mě nutné pokračovat. Už dnes si kvůli nezodpovědné rozpočtové politice Babišovy vlády půjčuje Česko nejdráž z celé EU a tyhle kroky nám dluh ještě prodraží. Údajný zázrak s elektronickou evidencí tržeb se evidentně konat nebude,“ podotkl Rakušan.
Za řešení pokládá reformy, konec „dárečků“ třeba v podobě převedení poplatků za podporované zdroje energie (POZE) na stát či změnu struktury daní.
„Nominálně je to velmi hrubá chyba v hospodaření – tahle vláda tvrdila, že bude hospodařit velmi dobře. Tvrdila dokonce, že bude mířit k vyrovnaným rozpočtům, zatím jde zcela opačnou cestou v době, kdy je nízká nezaměstnanost a kdy je ještě relativně hospodářský růst, nízká inflace, tak není jediný důvod k tomu, aby se takto masivně zvyšovaly schodky státního rozpočtu,“ míní člen hospodářského výboru sněmovny Benjamin Činčila (KDU-ČSL).
Pirátská poslankyně Vendula Svobodová zdůraznila, že schodek by měl odpovídat pravidlům rozpočtové odpovědnosti. „A vláda by tato pravidla neměla upravovat tak, aby nepřekážely jejím politickým cílům a potřebám. Investice do infrastruktury nebo obrany jsou důležité, ale nemohou být záminkou k trvalému zadlužování bez jasného plánu, jak veřejné finance stabilizovat. Vláda by měla hledat úspory a dodržovat pravidla, která pro hospodaření státu stanovuje zákon,“ uvedla.
Přes 400 miliard korun se schodek státního rozpočtu dostal pouze za pandemie covidu-19 v roce 2021, kdy dosáhl 419,7 miliardy korun. Letošek je třetím rokem, kdy by mohl být deficit mezi 300 a 400 miliardami korun. V době před pandemií covidu-19 hospodařilo Česko s výrazně menšími deficity, před rokem 2020 překročil schodek stomiliardovou hranici pětkrát.
Rozpočtová odpovědnost
Babiš v úterý odmítl, že by změna pravidel rozpočtové odpovědnosti, kterou vetoval prezident Petr Pavel a kterou chce vláda opětovně prosadit ve sněmovně, měla zcela rozvolnit výdajová pravidla státu.
Dvacet veřejně známých ekonomů naopak považuje Pavlův krok za opodstatněný. „Vláda svou poslaneckou většinou prosadila změny rozpočtových zákonů navzdory odborné kritice a přes vrácení ze strany Senátu, a to bez jakékoli úpravy či zohlednění argumentů upozorňujících na rizika těchto změn,“ napsali ve společném prohlášení.
Mezi signatáři jsou nejen ekonomové se zkušenostmi z různých významných veřejných pozic včetně dvou bývalých guvernérů ČNB, ale též špičkoví akademičtí ekonomové a makroekonomové působící v soukromém sektoru.
„Rozpočtová pravidla jsou standardním a důležitým prvkem legislativy vyspělých zemí. Neohrožují ekonomický rozvoj, nezpochybňují důležitost obranyschopnosti, vzdělávání, veřejného zdravotnictví ani sociálního zabezpečení. Naopak napomáhají tomu, aby všechny tyto společenské potřeby mohly být zajišťovány stabilně a dlouhodobě, tedy aby současné neodpovědné hospodaření neohrožovalo budoucí generace. Na ty budou dopadat naše dluhy,“ varovali experti.
Podle Babiše jde o politické prohlášení, které nemá smysl. „Není možné z jednoho roku na druhý snížit schodek na 150 miliard. To je vyloučeno. Není pravda, že bychom si dělali, co chceme. Jsme kontrolováni Evropskou komisí, která schvaluje strukturální deficit,“ reagoval premiér.
