Boje jsou na mrtvém bodě, tvrdí velitel ukrajinské armády. Zelenskyj nesouhlasí, spojenci znervózněli

Reakci z Kyjeva i z Moskvy vyvolal rozhovor náčelníka ukrajinského generálního štábu Valerije Zalužného pro The Economist, ve kterém poprvé zhodnotil ukrajinskou protiofenzivu. Vojáci při ní navzdory velkému očekávání dokázali postoupit jen o sedmnáct kilometrů, což podle Zalužného není dost k přesvědčení Kremlu, že válku na Ukrajině nemůže vyhrát.

„Když se podíváte do příruček NATO a na naše propočty, čtyři měsíce by nám měly stačit na to, abychom se dostali na Krym, bojovali na Krymu, vrátili se z Krymu a přejeli znovu zpět a zase na Krym,“ podotkl generál Zalužnyj.

Přiznal, že se v plánování dopustil chyb – když například počítal s tím, že vysoké ruské ztráty konflikt ukončí. „V každé jiné zemi by takové ztráty válku zastavily,“ poznamenal. 

Zákopová válka

Po pomalém začátku protiofenzivy se pokoušel dynamiku bojů změnit výměnou velitelů i přeskupením vojáků ve formacích, tato opatření však výsledky nepřinesla. Příčinu Zalužnyj našel v knize sovětského generála Smirnova z roku 1941, který analyzoval boje během první světové války. Zalužnému se kniha dostala do rukou během jeho studentských let, nyní ji otevřel znovu.

„A ještě než jsem se dostal do poloviny, uvědomil jsem si, že přesně tam se nacházíme, protože stejně jako tehdy úroveň našeho dnešního technologického rozvoje uvedla jak nás, tak naše nepřátele do mrtvého bodu.“

Zalužnyj poukázal na to, že ani ruská armáda není schopná většího postupu vpřed. Než se jí podařilo obsadit Bachmut, sváděli okupanti o město o rozloze 41 kilometrů čtverečních boje deset měsíců. V posledních týdnech vešla ruská armáda do protiútoku okolo měst Avdijivka v Doněcké oblasti a Kupjansk v Charkovské oblasti, ovšem také bez výraznějších zisků.

„Stejně jako v první světové válce jsme se dostali na technologickou úroveň, která nás staví do patové situace,“ řekl Zalužnyj. Střety tak podle něj přešly do další fáze pozičních bojů a ty spíš vyhovují Kremlu.

Se Zalužným nesouhlasí Zelenskyj ani Peskov

Proti výroku o patu na bojišti se shodně ohradil jak Kyjev, tak Moskva. „Ne, konflikt není ve slepé uličce,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko podle něj „neúnavně pokračuje ve své speciální vojenské operaci“, jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu z 24. února 2022. Peskov doplnil, že ruské jednotky budou pokračovat, dokud „nedosáhnou všech stanovených cílů“.

Zalužného postoj vyvrátil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Nemyslím si, že se jedná o patovou situaci,“ prohlásil v rozhovoru pro americkou televizi NBC News. „Čas plyne, lidé jsou unavení bez ohledu na jejich postavení a to je pochopitelné,“ řekl. „Naše armáda přichází s různými plány, s různými operacemi, abychom postupovali rychleji a nečekaně zasáhli Ruskou federaci,“ doplnil. 

Jádro problému je podle prezidenta v ruské převaze ve vzduchu. „Rusko kontroluje nebe. My chráníme své vojáky. Jednoduše předhazovat své lidi jako maso, jak to dělá Rusko, nikdo nechce,“ řekl Zelenskyj. Je tak třeba vyčkat, až bude Ukrajina moci využívat letadla F-16, „až se to na nich kluci naučí“. Když je na frontě k dispozici protiletecká obrana, ukrajinští vojáci postupují, poznamenal prezident.

I podle Zalužného by vývoj na bojišti zvrátila ve prospěch Kyjeva lepší vojenská technika – nové drony, prostředky elektronického boje, vzdušné obrany a odminovací zařízení. To podle něj nevyhnutelně znamená další podporu ze Západu, zejména Spojených států. „Nejsou povinni nám nic dávat a my jsme vděční za to, co jsme dostali, ale já prostě konstatuji fakta,“ řekl. 

„Panika“ mezi spojenci

Spojenecké státy Kyjeva si však mezitím všímají rozepří mezi civilním a vojenským vedením Ukrajiny, což leckde vyvolává obavy. Ihor Žovka z kanceláře ukrajinského prezidenta prohlásil ve státní televizi, že tvrzení generála Zalužného způsobila „paniku“ mezi západními spojenci.

Byla podle něj příčinou telefonátů spolupracovníků ze spojeneckých zemí, kteří se ptali, zda je Ukrajina „opravdu ve slepé uličce“ a co teď „mají hlásit svým představitelům“.

Spekulace o napětí mezi prezidentem a velitelem armády na Ukrajině se podle listu The New York Times objevovaly již více než rok, dosud se však nedostaly na veřejnost.

Prezident odvolal Zalužného zástupce

Zelenskyj navíc bez zdůvodnění přistoupil k výměně na postu zástupce Zalužného, šéfa speciálních sil. Ten po svém propuštění přiznal, že byl krokem zaskočen. Zda o výměně dopředu věděl právě šéf ukrajinské armády, není jasné.

Dění v Kyjevě mnohé spojence překvapilo, generál Viktor Chorenko totiž v čele speciálních sil dosáhl řady úspěšných operací za nepřátelskou linií. Také američtí vojenští představitelé vztahy s Chorenkem popisují jako blízké a efektivní.

Ukrajinský prezident má podle ústavy pravomoc šéfa speciálních sil odvolat, tato funkce je však přímo podřízena vrchnímu veliteli armády. Objevují se tak spekulace o tom, že Zelenského krok měl za cíl podkopat Zalužného autoritu.

Politolog Olexij Haran z Kyjevsko-mohyljanské akademie se domnívá, že prezidentská kancelář se svými kroky pokouší sdělit, že „je lepší komunikovat o této věci (údajném patu na bojišti – pozn. redakce) za zavřenými dveřmi“. To má podle něj také předejít otázkám mezi západními spojenci, které by mohly vyústit až v pozastavení vojenské pomoci.

Právě v Kongresu Spojených států lze nyní sledovat prudký pokles ochoty části jeho členů podpořit financování potřeb Kyjeva dalšími miliardami dolarů, o které žádá prezident Joe Biden.

Mezitím boje na Ukrajině pokračují – na města z východu dále létají rakety, které se budou během zimy snažit podkopat morálku Ukrajinců útoky na civilní infrastrukturu. A obránci na frontě čekají v bahnitých zákopech skrápěných podzimními dešti na vybavení, které by jim pomohlo prorazit přes ruská minová pole.