McCarthy ztratil pozici šéfa americké sněmovny. V dějinách USA to nemá obdoby

Republikán Kevin McCarthy přišel o funkci předsedy americké Sněmovny reprezentantů, když návrh na jeho odvolání vedle hrstky stranických rebelů podpořili všichni hlasující kongresmani Demokratické strany. McCarthy byl teprve třetím šéfem zákonodárné komory, který byl v jejích 234 let dlouhých dějinách vystaven pokusu o odvolání, a jako první z této bitvy odchází poražený, napsal list The New York Times. Prozatímním předsedou byl jmenován republikán Patrick McHenry.

Příslušné usnesení navržené radikálním floridským republikánem Mattem Gaetzem bylo přijato poměrem 216 hlasů ku 210. Jeden z McCarthyho spojenců Tom Cole před hlasováním varoval, že takovýto výsledek uvrhne sněmovnu do chaosu. Gaetz oponoval, že chaosem je předsednictví McCarthyho, kterému se podle něj nedá věřit.

Gaetz byl součástí skupiny republikánů, která v lednu McCarthymu výrazně zkomplikovala nástup do čela sněmovny. Návrh na odvolání McCarthyho předcházel víkendový kompromis v otázce financování federální vlády, který dočasně odvrátil ochromení úřadů a nezahrnoval body požadované Gaetzem a dalšími ultrapravicovými zákonodárci. McCarthy spolupracoval na právních předpisech potřebných pro zamezení paralyzování úřadů s demokraty.

Podle radikálních republikánských kongresmanů McCarthy dostatečně neprosazoval stranické priority a je neschopný čelit tlaku Bílého domu a Senátu, které má pod kontrolou Demokratická strana.

V čele sněmovny stanul prozatímní předseda

Těsně po ohlášení výsledků hlasování se z republikánských lavic ozvalo provolání: „A teď jako co?“, načež byl na základě zákonů přijatých v roce 2001 prozatímním předsedou Sněmovny reprezentantů jmenován republikánský kongresman ze Severní Karolíny Patrick McHenry. Dolní komora je nicméně po odvolání McCarthyho, jenž ve funkci setrval 269 dní, ve viditelném neklidu, napsala americká média.

„Nikdo neví, co se teď bude dít, ani ti, kteří hlasovali pro uvolnění místa předsedy, o tom nemají ponětí. Nemají žádnou alternativu. Prostě hlasovali pro chaos,“ řekl médiím podle stanice CNN McCarthyho spojenec Cole krátce po hlasování.

Nahrávám video
Zprávy ve 23: Republikánští rebelové uspěli ve snaze odvolat McCarthyho z čela sněmovny USA
Zdroj: ČT24

Republikáni drží v dolní komoře Kongresu těsnou většinu 221 ku 212 křeslům, teoreticky tedy stačilo, aby kromě všech demokratů pro McCarthyho odvolání hlasovalo pět rebelujících republikánů.

Sněmovní klub demokratů se k jednání o dalším postupu podle informací CNN sejde až ve středu ráno (v 15:00 SELČ), republikáni budou jednat už v úterý v půl sedmé (ve středu 00:30 SELČ). Hlasování o novém předsedovi se podle stanice však patrně už v úterý washingtonského času (dříve než ve středu odpoledne SELČ) neuskuteční.

Zhruba pětina republikánů ve sněmovně patří k radikální frakci

„Je nyní odpovědností Republikánské strany, aby ukončila sněmovní republikánskou občanskou válku,“ prohlásil šéf demokratické menšiny Hakeem Jeffries. Demokraté v uplynulých dnech zvažovali, zda McCarthyho svými hlasy v čele komory podrží výměnou za politické ústupky. Jeffries nicméně podle amerických médií na víkendovém jednání za zavřenými dveřmi vydal pokyn, aby tak jeho spolustraníci neučinili, jelikož republikáni podle něj „nejsou schopní se odpoutat od extremistické politiky“.

Většina republikánů ve Sněmovně reprezentantů nesouhlasí s migrační ani ekonomickou politikou demokratického prezidenta Joea Bidena, požadují škrty ve vládním rozpočtu, přísnější dohled na hranicích a chovají nechuť vůči jistým progresivním sociálním změnám. Zhruba pětina zvolených republikánů v Kongresu spadá do radikální frakce nazvané Freedom Caucus, jež mimo jiné sdružuje McCarthyho odpůrce.

„(Tato frakce) se pomyslně dělí na dvě hlavní skupiny. První de facto souhlasí s republikánským hlavním proudem, ale má za to, že tito lidé neumějí vyjednávat. Druhá, menší skupina McCarthyho osobně nesnáší a mnoho lidí v Kongresu má za to, že nejednají z dobré vůle a McCarthyho by nepodpořili za žádných okolností,“ komentuje washingtonský zpravodaj týdeníku The Economist Adam O'Neal.

Předsedou by se teoreticky mohl stát i Trump

Obě americké strany budou nyní jednat o jménech, která nominují jako kandidáty na nového předsedu. Otázkou zůstává, zda se křeslo pokusí získat zpět McCarthy. Je to nicméně nepravděpodobné vzhledem k tomu, že v úterý osm jeho spolustraníků zvedlo ruku pro jeho odvolání.

Kromě McCarthyho spekulují média o několika jménech jako možných nových předsedech dolní komory. Podle agentury Reuters by jím mohli být například Jim Jordan, šéf výboru pro soudnictví a spojenec exprezidenta Donalda Trumpa, Steve Scalise, jemuž vyjádřil podporu iniciátor úterního hlasování Gaetz, nebo sám Donald Trump.

Americká ústava totiž nespecifikuje, že by předsedou dolní komory Kongresu musel být zvolen její člen. V úvahu připadá také varianta, že plnohodnotným šéfem Sněmovny reprezentantů se stane nyní prozatímní předseda McHenry, McCarthyho spojenec, jenž hlasoval pro jeho setrvání v čele komory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...