McCarthy ztratil pozici šéfa americké sněmovny. V dějinách USA to nemá obdoby

Republikán Kevin McCarthy přišel o funkci předsedy americké Sněmovny reprezentantů, když návrh na jeho odvolání vedle hrstky stranických rebelů podpořili všichni hlasující kongresmani Demokratické strany. McCarthy byl teprve třetím šéfem zákonodárné komory, který byl v jejích 234 let dlouhých dějinách vystaven pokusu o odvolání, a jako první z této bitvy odchází poražený, napsal list The New York Times. Prozatímním předsedou byl jmenován republikán Patrick McHenry.

Příslušné usnesení navržené radikálním floridským republikánem Mattem Gaetzem bylo přijato poměrem 216 hlasů ku 210. Jeden z McCarthyho spojenců Tom Cole před hlasováním varoval, že takovýto výsledek uvrhne sněmovnu do chaosu. Gaetz oponoval, že chaosem je předsednictví McCarthyho, kterému se podle něj nedá věřit.

Gaetz byl součástí skupiny republikánů, která v lednu McCarthymu výrazně zkomplikovala nástup do čela sněmovny. Návrh na odvolání McCarthyho předcházel víkendový kompromis v otázce financování federální vlády, který dočasně odvrátil ochromení úřadů a nezahrnoval body požadované Gaetzem a dalšími ultrapravicovými zákonodárci. McCarthy spolupracoval na právních předpisech potřebných pro zamezení paralyzování úřadů s demokraty.

Podle radikálních republikánských kongresmanů McCarthy dostatečně neprosazoval stranické priority a je neschopný čelit tlaku Bílého domu a Senátu, které má pod kontrolou Demokratická strana.

V čele sněmovny stanul prozatímní předseda

Těsně po ohlášení výsledků hlasování se z republikánských lavic ozvalo provolání: „A teď jako co?“, načež byl na základě zákonů přijatých v roce 2001 prozatímním předsedou Sněmovny reprezentantů jmenován republikánský kongresman ze Severní Karolíny Patrick McHenry. Dolní komora je nicméně po odvolání McCarthyho, jenž ve funkci setrval 269 dní, ve viditelném neklidu, napsala americká média.

„Nikdo neví, co se teď bude dít, ani ti, kteří hlasovali pro uvolnění místa předsedy, o tom nemají ponětí. Nemají žádnou alternativu. Prostě hlasovali pro chaos,“ řekl médiím podle stanice CNN McCarthyho spojenec Cole krátce po hlasování.

4 minuty
Zprávy ve 23: Republikánští rebelové uspěli ve snaze odvolat McCarthyho z čela sněmovny USA
Zdroj: ČT24

Republikáni drží v dolní komoře Kongresu těsnou většinu 221 ku 212 křeslům, teoreticky tedy stačilo, aby kromě všech demokratů pro McCarthyho odvolání hlasovalo pět rebelujících republikánů.

Sněmovní klub demokratů se k jednání o dalším postupu podle informací CNN sejde až ve středu ráno (v 15:00 SELČ), republikáni budou jednat už v úterý v půl sedmé (ve středu 00:30 SELČ). Hlasování o novém předsedovi se podle stanice však patrně už v úterý washingtonského času (dříve než ve středu odpoledne SELČ) neuskuteční.

Zhruba pětina republikánů ve sněmovně patří k radikální frakci

„Je nyní odpovědností Republikánské strany, aby ukončila sněmovní republikánskou občanskou válku,“ prohlásil šéf demokratické menšiny Hakeem Jeffries. Demokraté v uplynulých dnech zvažovali, zda McCarthyho svými hlasy v čele komory podrží výměnou za politické ústupky. Jeffries nicméně podle amerických médií na víkendovém jednání za zavřenými dveřmi vydal pokyn, aby tak jeho spolustraníci neučinili, jelikož republikáni podle něj „nejsou schopní se odpoutat od extremistické politiky“.

Většina republikánů ve Sněmovně reprezentantů nesouhlasí s migrační ani ekonomickou politikou demokratického prezidenta Joea Bidena, požadují škrty ve vládním rozpočtu, přísnější dohled na hranicích a chovají nechuť vůči jistým progresivním sociálním změnám. Zhruba pětina zvolených republikánů v Kongresu spadá do radikální frakce nazvané Freedom Caucus, jež mimo jiné sdružuje McCarthyho odpůrce.

„(Tato frakce) se pomyslně dělí na dvě hlavní skupiny. První de facto souhlasí s republikánským hlavním proudem, ale má za to, že tito lidé neumějí vyjednávat. Druhá, menší skupina McCarthyho osobně nesnáší a mnoho lidí v Kongresu má za to, že nejednají z dobré vůle a McCarthyho by nepodpořili za žádných okolností,“ komentuje washingtonský zpravodaj týdeníku The Economist Adam O'Neal.

Předsedou by se teoreticky mohl stát i Trump

Obě americké strany budou nyní jednat o jménech, která nominují jako kandidáty na nového předsedu. Otázkou zůstává, zda se křeslo pokusí získat zpět McCarthy. Je to nicméně nepravděpodobné vzhledem k tomu, že v úterý osm jeho spolustraníků zvedlo ruku pro jeho odvolání.

Kromě McCarthyho spekulují média o několika jménech jako možných nových předsedech dolní komory. Podle agentury Reuters by jím mohli být například Jim Jordan, šéf výboru pro soudnictví a spojenec exprezidenta Donalda Trumpa, Steve Scalise, jemuž vyjádřil podporu iniciátor úterního hlasování Gaetz, nebo sám Donald Trump.

Americká ústava totiž nespecifikuje, že by předsedou dolní komory Kongresu musel být zvolen její člen. V úvahu připadá také varianta, že plnohodnotným šéfem Sněmovny reprezentantů se stane nyní prozatímní předseda McHenry, McCarthyho spojenec, jenž hlasoval pro jeho setrvání v čele komory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Diplomaté zemí EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku

Zástupci členských států EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balík obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
před 9 mminutami

Velká část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
před 21 mminutami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 26 mminutami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 2 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
06:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 2 hhodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obžalobě z pokusu o převrat

Brazilský generální prokurátor Paulo Gonet obžaloval bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara z pokusu o státní převrat. Údajně se ho dopustil v roce 2022, kdy se snažil zůstat u moci navzdory tomu, že prohrál volby, píše agentura AP. Politik vinu odmítá. Obžalobě čelí spolu s ním dalších 33 lidí.
před 3 hhodinami

Černá Hora řeší zbraňový problém

Premiér Černé Hory Milojko Spajič oznámil, že zpřísní podmínky pro získání zbrojního průkazu, a vyhlásil dvouměsíční amnestii na odevzdání nepřihlášených zbraní. Je to reakce na tragédii, kdy útočník zavraždil v zemi nelegální zbraní třináct lidí. Podle kritiků to ale k vyřešení problému stačit nebude. Odhaduje se totiž, že v Černé hoře je v oběhu přes sto tisíc nelegálních zbraní. Přibližně 250 tisíc jich Černohorci drží legálně.
před 3 hhodinami
Načítání...