Americký Kongres odvrátil ochromení vládních úřadů

Obě komory amerického Kongresu schválily zákon o nouzovém financování vlády na příštích 45 dnů. Několik hodin po Sněmovně reprezentantů mu dal zelenou i Senát. Následně zákon podepsal prezident Joe Biden. Zákon na poslední chvíli odvrátil ochromení fungování vládních úřadů a agentur, takzvaný shutdown, neobsahuje však další pomoc Ukrajině bránící se ruské agresi.

Lídr demokratické většiny v Senátu Chuck Schumer po hlasování řekl, že „je to den plný zvratů, ale Američané si mohou oddechnout: shutdown dnes nenastane“.

Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy v sobotu ráno nečekaně přišel s návrhem přechodného rozpočtu, a vystavil tak demokraty tlaku na jeho přijetí. Kvůli rozložení sil v Kongresu byla pro přijetí zákona potřebná podpora obou politických táborů.

Pro Bílý dům byla další pomoc pro Ukrajinu prioritou, demokraté však stáli před dilematem, zda kvůli sporu o podpoře Kyjeva ochromit chod federálních úřadů a agentur, píše DPA. Zákon na druhou stranu počítá se zvýšením federální pomoci při katastrofách v rozsahu, jaký požadoval prezident Biden.

Televize CNN na svých internetových stránkách uvádí, že vedení Demokratické strany ve Sněmovně reprezentantů dalo najevo, že očekává, že republikánský předseda komory McCarthy přijde na další schůzi se zvláštním zákonem týkajícím se pomoci Ukrajině. Podle britské BBC zástupci Bidenovy administrativy upozorňují, že krátkodobě by mohly dodávky pomoci od Spojených států pro Ukrajinu váznout.

„Zcela očekávám, že předseda Sněmovny reprezentantů dodrží svůj závazek vůči Ukrajincům a zajistí v této kritické chvíli schválení pomoci jejich zemi,“ vzkázal McCarthymu prezident Biden.

Silné republikánské křídlo

DPA poznamenává, že zákon o nouzovém financování neobsahuje žádné výrazné omezení výdajů, což může znamenat pro McCarthyho problémy v jeho vlastní straně, protože přesně to požadovali její radikální zástupci.

Republikáni mají ve Sněmovně reprezentantů jen těsnou většinu, což posiluje pozici radikálního křídla. Někteří jeho představitelé dávali v poslední době najevo, že by McCarthyho chtěli funkce předsedy zbavit. Začátkem letošního roku se ho do ní zákonodárcům podařilo zvolit až na 15. pokus, protože ho odmítala podpořit část stranických kolegů.

BBC očekává, že současné problémy se schvalováním financování federální vlády se budou za 45 dnů opakovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 33 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 35 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 2 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 3 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...