Americká Sněmovna reprezentantů schválila zákon, který pozastavuje dluhový strop. Biden to uvítal

Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek brzy ráno našeho času schválila zákon, který pozastavuje platnost dluhového stropu. Legislativní text nyní putuje do Senátu. Prezident Joe Biden výsledek hlasování uvítal a vyzval Senát, aby zákon schválil co nejdříve, napsala agentura Reuters. Podle americké ministryně financí Janet Yellenové je na schválení zákona čas do pondělka, aby se USA vyhnuly platební neschopnosti. Takový scénář by měl podle expertů i médií vážné dopady na domácí i světovou ekonomiku.

Podle výsledků zveřejněných deníkem The New York Times hlasovalo proti návrhu 117 zákonodárců, z nichž 71 bylo z Republikánské strany. Pro hlasovalo celkem 314 kongresmanů, z nichž bylo 165 z Demokratické strany. Pro zákon ale hlasovalo také 149 republikánských zákonodárců.

Schválení zákona ve Sněmovně reprezentantů, kde mají většinu republikáni, označil demokratický prezident Biden za „dobrou zprávu pro americký lid a americkou ekonomiku“. Podle něj je návrh kompromisem a žádná ze stran nezískala vše, co chtěla.

Na podporu schválení návrhu zákona vystoupil na plénu šéf Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy. Podle něj se podařilo „obrátit kurz“ ve vývoji amerických veřejných výdajů. Podle něj návrh jde správným směrem, ačkoliv neobsahuje všechny požadavky republikánů.

Kritika zákonodárců z obou táborů

Návrh však vyvolal nevoli u části republikánů i demokratů. Více pravicová část republikánských zákonodárců kritizovala, že návrh neobsahuje větší redukci veřejných výdajů, více levicovým kongresmanům zase vadilo například zpřísnění podmínek pro přístup k sociální pomoci.

Podle stanice CNN by Senát mohl začít zákon projednávat již na svém čtvrtečním zasedání a schválit ho do víkendu. Někteří senátoři z Demokratické i Republikánské strany již ale dali najevo, že budou hlasovat proti.

Zákon, o kterém nyní hlasovala Sněmovna reprezentantů, pozastavuje uplatňování dluhového stropu do ledna roku 2025. Počítá také s omezením růstu státních výdajů, škrty v rozpočtu daňové správy a zpřísňuje již zmíněné podmínky pro čerpání sociální pomoci.

Do pondělí, před nímž jako před nejzazším termínem varovala americká ministryně financí, chce mít zákon na stole k podpisu i prezident Biden. Návrh dojednal McCarthy právě se šéfem Bílého domu ve snaze odvrátit platební neschopnost vlády USA. Ta ještě nikdy v dějinách země nenastala.

Server Politico ale poukázal i na roli, kterou v dojednávání sehrály léta budované vztahy McCarthyho se členy ultrakonzervativní republikánské skupiny Freedom Caucus, který čítá desítky kongresmanů. Ačkoliv skupina k návrhu zákona nezaujala jasné stanovisko až do posledních hodin před volbou, její spoluzakladatel a kongresman z Ohia Jim Jordan zvedal telefon a vyzýval další členy, aby upustili od vyhraněných pozic, napsalo Politico s odkazem na svůj zdroj.

McCarthy: Nebyl to snadný boj

Jordan, bývalý dlouhodobý odpůrce a nyní příznivec McCarthyho, se podle Politica na stranu předsedy dolní komory postavil i proto, že mu pomohl získat vysokou funkci v jednom ze sněmovních výborů. Kromě telefonátů Jordan mluvil ve prospěch kompromisního návrhu z pera McCarthyho a Bidena také na jednáních za zavřenými dveřmi.

„Ke schválení jsme nedošli snadnou cestou. Nebyl to snadný boj, mám lidi na obou stranách, kteří jsou naštvaní. Ale myslím, že jsme udělali kus dobré práce pro americký lid,“ řekl McCarthy na tiskové konferenci poté, co zákon Sněmovnou reprezentantů prošel.

Zákonný limit na státní dluh je ve světě výjimkou a ten americký se v posledních desetiletích opakovaně posouvá kvůli neustálým rozpočtovým schodkům za demokratických i republikánských prezidentů. Aktuálně je na hodnotě 31,4 bilionu dolarů, kam byl posunut na konci roku 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA dokončily první prodej venezuelské ropy za zhruba 500 milionů dolarů

Spojené státy dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Agentuře Reuters to ve středu řekl nejmenovaný americký činitel. Dodal, že další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.
před 33 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 8 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...