Americká Sněmovna reprezentantů schválila zákon, který pozastavuje dluhový strop. Biden to uvítal

Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek brzy ráno našeho času schválila zákon, který pozastavuje platnost dluhového stropu. Legislativní text nyní putuje do Senátu. Prezident Joe Biden výsledek hlasování uvítal a vyzval Senát, aby zákon schválil co nejdříve, napsala agentura Reuters. Podle americké ministryně financí Janet Yellenové je na schválení zákona čas do pondělka, aby se USA vyhnuly platební neschopnosti. Takový scénář by měl podle expertů i médií vážné dopady na domácí i světovou ekonomiku.

Podle výsledků zveřejněných deníkem The New York Times hlasovalo proti návrhu 117 zákonodárců, z nichž 71 bylo z Republikánské strany. Pro hlasovalo celkem 314 kongresmanů, z nichž bylo 165 z Demokratické strany. Pro zákon ale hlasovalo také 149 republikánských zákonodárců.

Schválení zákona ve Sněmovně reprezentantů, kde mají většinu republikáni, označil demokratický prezident Biden za „dobrou zprávu pro americký lid a americkou ekonomiku“. Podle něj je návrh kompromisem a žádná ze stran nezískala vše, co chtěla.

Na podporu schválení návrhu zákona vystoupil na plénu šéf Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy. Podle něj se podařilo „obrátit kurz“ ve vývoji amerických veřejných výdajů. Podle něj návrh jde správným směrem, ačkoliv neobsahuje všechny požadavky republikánů.

Kritika zákonodárců z obou táborů

Návrh však vyvolal nevoli u části republikánů i demokratů. Více pravicová část republikánských zákonodárců kritizovala, že návrh neobsahuje větší redukci veřejných výdajů, více levicovým kongresmanům zase vadilo například zpřísnění podmínek pro přístup k sociální pomoci.

Podle stanice CNN by Senát mohl začít zákon projednávat již na svém čtvrtečním zasedání a schválit ho do víkendu. Někteří senátoři z Demokratické i Republikánské strany již ale dali najevo, že budou hlasovat proti.

Zákon, o kterém nyní hlasovala Sněmovna reprezentantů, pozastavuje uplatňování dluhového stropu do ledna roku 2025. Počítá také s omezením růstu státních výdajů, škrty v rozpočtu daňové správy a zpřísňuje již zmíněné podmínky pro čerpání sociální pomoci.

Do pondělí, před nímž jako před nejzazším termínem varovala americká ministryně financí, chce mít zákon na stole k podpisu i prezident Biden. Návrh dojednal McCarthy právě se šéfem Bílého domu ve snaze odvrátit platební neschopnost vlády USA. Ta ještě nikdy v dějinách země nenastala.

Server Politico ale poukázal i na roli, kterou v dojednávání sehrály léta budované vztahy McCarthyho se členy ultrakonzervativní republikánské skupiny Freedom Caucus, který čítá desítky kongresmanů. Ačkoliv skupina k návrhu zákona nezaujala jasné stanovisko až do posledních hodin před volbou, její spoluzakladatel a kongresman z Ohia Jim Jordan zvedal telefon a vyzýval další členy, aby upustili od vyhraněných pozic, napsalo Politico s odkazem na svůj zdroj.

McCarthy: Nebyl to snadný boj

Jordan, bývalý dlouhodobý odpůrce a nyní příznivec McCarthyho, se podle Politica na stranu předsedy dolní komory postavil i proto, že mu pomohl získat vysokou funkci v jednom ze sněmovních výborů. Kromě telefonátů Jordan mluvil ve prospěch kompromisního návrhu z pera McCarthyho a Bidena také na jednáních za zavřenými dveřmi.

„Ke schválení jsme nedošli snadnou cestou. Nebyl to snadný boj, mám lidi na obou stranách, kteří jsou naštvaní. Ale myslím, že jsme udělali kus dobré práce pro americký lid,“ řekl McCarthy na tiskové konferenci poté, co zákon Sněmovnou reprezentantů prošel.

Zákonný limit na státní dluh je ve světě výjimkou a ten americký se v posledních desetiletích opakovaně posouvá kvůli neustálým rozpočtovým schodkům za demokratických i republikánských prezidentů. Aktuálně je na hodnotě 31,4 bilionu dolarů, kam byl posunut na konci roku 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Farageovi spolupracovníci domlouvali, jak obejdou volební zákon, ukázala reportáž

Dva vysoce postavení představitelé britské Reform UK předsedy Nigela Farage odstoupili z funkcí, uvedla v pátek pravicová protiimigrační strana. Důvodem je reportáž stanice Channel 4 News, v níž mluvili o obcházení volebního zákona a financování průzkumů veřejného mínění ze zahraničí, napsal web BBC a další média. Jedné ze zaznamenaných schůzek o finančním daru se účastnil i sám Farage. Strana v pátek zahájila svůj výroční kongres.
Právě teď

Darja uprchla z okupovaného Krymu. Na Ukrajině se poprvé cítila doma a v bezpečí

Osmnáctiletá Darja se narodila a dlouho vyrůstala na okupovaném Krymu. Nikdy nenavštěvovala ukrajinskou školu, ukrajinštinu se však svépomocí naučila sama, což její učitelé ani spolužáci v Rusku, kam její rodina načas přesídlila, nechápali. Letos mladá žena z Krymu odešla a začala studovat na univerzitě v Kyjevě. Novinářům ze Suspilne Krym popsala, jak si během okupace zachovala ukrajinskou identitu a jak začíná nový život na svobodné Ukrajině.
před 1 hhodinou

USA budou po Evropě chtít zaplatit za Bidenovu vojenskou pomoc Ukrajině, prohlásil Trump

Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. V příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 3 hhodinami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 4 hhodinami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.