Zástupci zemí EU odsouhlasili třináctý balík sankcí proti Rusku

7 minut
Horizont ČT24: Třináctý balík sankcí EU
Zdroj: ČT24

Zástupci zemí Evropské unie odsouhlasili další balík sankcí proti Rusku, už třináctý v souvislosti s plnohodnotnou ruskou pozemní invazí na Ukrajinu. Opatření rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi proti Ukrajině. Sankce musí ještě formálně schválit členské státy, stane se tak písemnou procedurou v příštích dnech ideálně tak, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení plnohodnotné ruské války, které připadá na sobotu.

Kromě ruských subjektů na sankčním seznamu nově figuruje i několik čínských firem za to, že pomáhají Moskvě obcházet dříve přijatá opatření znemožňující nákup vojensky využitelných technologií. Jde o společnosti vyrábějící takzvané zboží či technologie dvojího užití, zejména drony.

Firmy ze sankčního seznamu mají zmrazený majetek na území EU a subjekty z Unie s nimi mají zakázáno jakkoli obchodovat či jim poskytovat finance. Podle dosavadních informací by mělo jít o čtyři čínské firmy a jednu indickou.

„Jedná se o demonstraci toho, že pokud ty firmy budou narušovat sankce, čekají je postihy. Vidíme třeba, že velké banky v Turecku, Číně nebo Spojených arabských emirátech, které byly poměrně přátelské vůči ruským subjektům, tak najednou přestaly přijímat platby z Ruska kvůli obavám z těch sekundárních sankcí,“ podotkl Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Rusko kvůli sankcím patrně nezkolabuje, tvrdí expert

Schválení nových sankcí do poslední chvíle blokovalo Maďarsko, které k němu mělo výhrady. Podle ministra zahraničí Pétera Szijjártóa ukládání dalších sankcí vůči Rusku nedává smysl a poškozuje pouze ekonomiku Evropské unie. Nakonec ale Budapešť uvedla, že balíček nebude vetovat.

Ruská ekonomika se podle Svobody v souvislosti s invazí na Ukrajině potýká s problémy. „Je tam obrovské rozšíření zbrojní výroby. Produkce tanků vám zvedne HDP, ale nezlepší to blahobyt občanů. Rusko naráží na vleklé problémy, protože válčí, lidé mu odešli do zbrojního průmyslu a chybí jinde. Vidíme stagnaci zbrojního průmyslu, nedostatek lidí a hrozbu inflace,“ popsal Svoboda.

10 minut
Studio ČT24: Odborník na Rusko Karel Svoboda komentuje další balík sankcí proti Rusku
Zdroj: ČT24

Doplnil, že Moskvu hospodářský kolaps pod tíhou sankcí pravděpodobně nečeká, v zemi se spíše začne projevovat pozvolný ekonomický úpadek. „Rusko čeká pozvolná primitivizace, pokud neudělá nějaký ekonomický zázrak. Je to docela logické. Nemůžete se zapojit do světového obchodu, dovážet technologie a vyrábět si všechno sami,“ dodal Svoboda.

Unie nedokáže Rusko citelně zasáhnout, míní ekonom

Podle ekonoma a člena NERV Petra Zahradníky neumí EU ekonomicky zasáhnout to, co by Rusko skutečně bolelo. „Už z těch první reakcí v únoru 2022 a z prvních sankcí bylo zjevné, že toto není munice, která by byla schopna zastavit válku. Existovala očekávání ve smyslu toho, že bude možné Rusko ekonomicky limitovat, ale to se nenaplnilo, ruská ekonomika se přeorientovala na válečné hospodářství. (…) Po dvou letech tady máme třináctý sankční balík. Proč jsme takto vehementně nepostupovali od samého začátku? Ukazuje se, že ta účinnost asi úplně hvězdná nebude,“ poznamenal v Interview ČT24.

Dodal, že optikou standardních statistických ukazatelů to dokonce vypadá, že se ruské ekonomice daří téměř nad očekávání dobře. Jde ale podle něj o ekonomiku úplně jiného charakteru, než na co jsme v demokratickém světě zvyklí, odráží jinou kvalitu i nastavení společnosti. „A sám si kladu otázku, jak je tato ekonomika udržitelná,“ dodal.

28 minut
Interview ČT24: Ekonom Petr Zahradník
Zdroj: ČT24

Matesová: Evropské sankce se masivně obcházejí

Ekonomka a bývalá zástupkyně Česka u Světové banky Jana Matesová zdůraznila, že hlavním problémem je, že jsou evropské sankce masivně obcházeny. Na rozdíl od těch amerických, protože americká legislativa umožňuje vznést sankce i proti vlastním firmám, které tyto postihy obcházejí.

„A nejde jen o obcházení sankcí z hlediska čínských a indických firem, ale je potřeba se začít dívat na to, jak lépe demotivovat z toho obcházení sankcí evropské firmy,“ řekla Matesová v Událostech, komentářích.

Jako příklad uvedla sankce na dodávky luxusního zboží do Ruska: „Podle oficiálních německých statistik jen v prvním roce ruské invaze zvýšily německé automobilky vývoz svých aut do Kyrgyzstánu o více než čtyři tisíce procent. Tam je ale volná celní unie s Ruskem – takže cokoliv přijde do Kyrzgyzstánu, může jít volně do Ruska. A totéž se týká většiny postsovětských republik.“

15 minut
Události, komentáře: Státy EU se shodly na dalších sankcích proti Rusku
Zdroj: ČT24

Omezení pohybu ruských diplomatů zatím chybí

Česká republika chtěla do balíčku prosadit svůj návrh, aby EU omezila pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím, což je podle něj „veřejně známým faktem“.

Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém Schengenu. Zároveň chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.

Český požadavek se zatím nepodařilo prosadit. Praha ale doufá, že by se mohl objevit v některém z dalších sankčních balíčků, které by měly brzy následovat. „Je to úkol, který jsem vytyčil pro českou diplomacii, pracujeme na tom,“ uvedl tento týden ministr Lipavský. „Věřím, že s tímto požadavkem jednoho dne uspějeme. Je potřeba mluvit s hlavními městy, abychom získali podporu dalších 26,“ dodal.

„Bude to legálně velice obtížné, nesmí to narušit základní diplomatická pravidla, navíc na sebe zde narážejí zájmy jednotlivých členských států,“ řekl ke snaze Prahy omezit pohyb Rusů výzkumný pracovník EU Institute for Security Studies Ondřej Ditrych.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) podotkl, že úřady by se měly v budoucnu zaměřit na řešení obcházení sankcí místo jejich rozšiřování. „V momentě, kdy sankce nejsou dostatečně dodržovány, tak nefungují, jak by měly. Na seznam se nyní dostává dalších zhruba dvě stě entit. To, že se sankce obcházejí a obchod probíhá jinými kanály, je důležitější, než přidávání dalších sektorů,“ řekl Dvořák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Letadlo ve Washingtonu se před srážkou snažilo změnit směr letu

Letadlo, které ve středu po srážce s armádním vrtulníkem spadlo do řeky Potomac ve Washingtonu, se krátce před kolizí snažilo změnit směr letu. Sdělil to představitel amerického Národního úřadu pro bezpečnost v dopravě (NTSB) Todd Inman, který nehodu se 67 mrtvými vyšetřuje, uvedla stanice CNN. Vyšetřovatelé se nyní mimo jiné zaměřují na nesoulady v záznamech o výšce letu civilního letadla a armádního vrtulníku.
před 17 mminutami

Kanada, Mexiko i Čína chystají odvetu za Trumpova cla

Kanada v odvetě za cla uvalená americkým prezidentem Donaldem Trumpem na dovoz kanadského zboží zavede cla ve výši 25 procent na dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (asi 2,6 bilionu korun), oznámil premiér Justin Trudeau. Odvetná cla nařídila i mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová. Odpověď chystá také Čína, která se chce obrátit k Světové obchodní organizaci.
před 2 hhodinami

Trump podepsal nařízení zavádějící cla na dovoz z Číny, Kanady a Mexika

Americký republikánský prezident Donald Trump podepsal nařízení, které zavádí cla ve výši 25 procent na zboží dovážené z Kanady a Mexika a 10 procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. V případě Kanady učinily Spojené státy výjimku u dovozu energetických produktů, na které je uvaleno desetiprocentní clo. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Bílý dům. Demokraté cla kritizují, neboť podle nich zřejmě povedou k růstu cen, což dopadne na americké spotřebitele.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ruské útoky na Ukrajině zabily patnáct lidí, další jsou zranění

Ruské raketové a dronové údery v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny v sobotu ráno zabily nejméně jednoho člověka a další čtyři zranily. Podle serveru Ukrajinska pravda to uvedl šéf vojenské správy regionu Oleh Syněhubov. Minimálně dalších jedenáct lidí zemřelo a sedmnáct utrpělo zranění při ruském útoku na obytný dům v Poltavské oblasti, informoval server Ukrajinska pravda s tím, že mezi oběťmi je i dítě. Další tři lidé zahynuli při ruském útoku na město Sumy, dodala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hamás předal tři rukojmí, Izrael propustil palestinské vězně

Palestinské hnutí Hamás v sobotu dopoledne propustilo tři rukojmí, která uneslo do Pásma Gazy při teroristickém útoku z předloňského 7. října. Na svobodu se v rámci dohody o příměří s Izraelem dostali tři muži – Jarden Bibas, Ofer Kalderon a Keith Siegel, píší agentury. Izrael výměnou za ně propustil 183 palestinských vězňů. V rámci dohody odešla z Pásma Gazy do Egypta přes přechod Rafah skupina 50 zraněných a nemocných. Další rukojmí držená v Pásmu Gazy by se v sobotu již na svobodu dostat neměla.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pád malého letadla ve Filadelfii má sedm obětí, zraněných je skoro dvacet

Malé letadlo se zřítilo v noci z pátku na sobotu v americké Filadelfii. Na palubě bylo podle úřadů šest lidí pocházejících z Mexika, kteří nehodu nepřežili. Na zemi poté v důsledku havárie zemřela jedna osoba a 19 dalších utrpělo zranění, uvedla pozdě odpoledne středoevropského času starostka Filadelfie Cherelle Parkerová. Tři lidé již byli z nemocnice propuštěni. Stroj krátce po startu spadl do hustě obydlené části města a způsobil rozsáhlý požár. Příčina havárie se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zóna ČT24: Experti z ČVUT pracují na posílení navigačních systémů v letectví

Satelitní navigace jsou v posledních letech terčem cílených útoků, a to především v letecké dopravě, konkrétně v oblasti kolem hranic Ruska a Baltského moře. Využívají se k tomu například rušičky signálu, které se dají jednoduše vyrobit i nakoupit. Jejich používání je ale běžně nelegální. Odborníci z ČVUT nyní společně s bezpečnostními složkami pracují na posílení navigačních systémů.
před 10 hhodinami

Ukrajinská rozvědka popřela, že by měla podíl na slovenských protestech

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) popřela, že by měla podíl na organizování protivládních protestů a přípravě údajného státního převratu na Slovensku. V sobotním vyjádření na síti Telegram uvedla, že jde o falešná obvinění ze strany slovenských úřadů. Zároveň vyzvala evropské politiky, aby se vyjadřovali zodpovědným způsobem a nenapomáhali nepřátelské propagandě.
před 17 hhodinami
Načítání...