Summit EU se shodl na posílení ochrany hranic, ne na financování plotů

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po zhruba čtyřhodinové debatě shodli na tom, že by evropský blok měl zvláště v reakci na počínání běloruského režimu posílit ochranu svých vnějších hranic. Lídři však zůstali rozděleni v pohledu na požadavek zemí východního křídla Unie, aby společenství financovalo stavbu plotů na hranicích. Podpořili naproti tomu urychlenou přípravu dalších sankcí vůči běloruským představitelům a společnostem.

Šéfové unijních států se o migraci bavili zejména v souvislosti se strategií běloruského autoritářského vládce Alexandra Lukašenka, který nechává k hranicím Polska či pobaltských států svážet lidi snažící se dostat z asijských zemí do Evropy.

„Lidé využívaní Lukašenkem jsou oběti… Budeme pokračovat v tlaku na Lukašenkův režim,“ řekla po jednání s lídry předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Summit vyzval unijní exekutivu, aby urychleně připravila další sankce, které by se podle většiny zemí měly týkat zejména letecké společnosti Belavia organizující převozy migrantů.

EU již v červnu v rámci dosud největšího balíku sankcí proti Lukašenkovu režimu zakázala běloruské letecké společnosti vstup do svého vzdušného prostoru. Aerolinkám z unijních zemí pak doporučila nevyužívat běloruský vzdušný prostor.

Politici z pobaltských zemí, Polska či dalších států regionu se dožadovali, aby do závěrů přibyla zmínka o společném financování stavby hraničních bariér. Lucembursko a některé další západoevropské země však trvaly na tom, že EU musí respektovat mezinárodní právo a umožnit lidem požádat o azyl. Proto se do závěrů dostala pouze obecná výzva k přípravě a financování konkrétních opatření, která umožní „okamžitou a odpovídající reakci EU“.

Summit řešil i postup digitalizace a vzestup kyberzločinu

Summit také podpořil rychlý postup několika unijních iniciativ souvisejících s digitalizací společnosti, jako je například tvorba právního rámce pro využívání umělé inteligence ve veřejné i soukromé sféře. Ve většině případů ale nestanovil konkrétnější termíny pro dokončení jejich projednávání.

V případě snahy prodloužit zrušení poplatků za roaming vybízí k dohodě do konce roku, u norem o digitálních službách a digitálních trzích se ale hovoří jen o „co nejdřívějším“ dojednání finálních návrhů.

Summit dále vyzval ke svižnému postupu při rozhodování o takzvané Cestě k digitální dekádě, což je jakýsi návod pro dosažení cílů vytyčených k roku 2030. Týkají  se „digitálních dovedností“ obyvatelstva nebo přechodu veřejných služeb do on-line sféry. 

Summit se také podle přijatých závěrů zabýval „zřetelným zesílením nekalých kybernetických aktivit namířených proti našim demokratickým hodnotám a bezpečnosti základních funkcí našich společností“. Podle Evropské rady je za této situace potřeba například dále rozvíjet systém „krizového managementu“ kyberbezpečnosti v EU a posílit opatření zejména proti útokům typu ransomware, které spočívají v zablokování počítačového systému, přičemž jeho uvolnění je podmíněno výkupným.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kaliningradská oblast zřejmě čelila útoku. Litva vinu odmítá

Ruská Kaliningradská oblast čelila podle serveru Ukrajinska pravda možným dronovým náletům. Poplašné sirény se v regionu rozezněly poprvé od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tamní úřady uvedly, že systém reagoval na podezřelý objekt přilétající od Litvy, po prověření ale oznámily, že nebezpečí pominulo. Monitorovací kanály mezitím informovaly o explozích a činnosti protivzdušné obrany v přístavním městě Baltijsk, kde se nachází základna ruské Baltské flotily. Litva odpovědnost za možný útok popírá. V noci pokračovaly také vzájemné údery v jiných regionech Ruska a Ukrajiny, jež si vyžádaly zraněné.
09:05Aktualizovánopřed 6 mminutami

Eisenkot označil novou vlnu osadnického násilí za „židovský teror“

Radikální izraelští osadníci v noci vtrhli do několika palestinských obcí na okupovaném Západním břehu, kde zapálili tucet vozidel a několik domů. Šéf opoziční strany Jašar Gadi Eisenkot, kterého prezident pověřil sestavením nové vlády, to označil za „židovský terorismus“, píše server Times of Israel (ToI). Vláda Benjamina Netanjahua podle něj přivedla Západní břeh na „pokraj nekontrolované anarchie“.
před 18 mminutami

Zemřel Paolo Bulgari. Rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
04:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Agenti ICE v Seattlu zadrželi dva lidi na nástupním mostě do letadla

Maskovaní agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v sobotu v Seattlu zadrželi dva lidi na přeplněném nástupním mostě při nástupu do letadla směřujícího do Los Angeles. Cestující i zaměstnance to podle letecké společnosti Alaska Airlines rozrušilo a let nabral zpoždění, napsala agentura AP. ICE od léta zintenzivnil zatýkání na letištích a zaměřuje se zejména na osoby s prošlými vízy.
04:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 13 hhodinami

Francouzští vojáci na Ukrajině pobouřili Rusko. Podle médií jsou tam už měsíce

Bouřlivou reakci Moskvy vyvolala přítomnost francouzských vojáků na ukrajinském území. Rusko nyní považuje Paříž za přímého účastníka konfliktu. Podle deníku Le Monde se francouzský vojenský personál na Ukrajině v omezeném rozsahu pohyboval už dřív, informace ale nebyla veřejná. V posledních měsících francouzská aktivita zesílila.
před 15 hhodinami

Ve Francii protestovalo proti drahotě a za práva studentů přes 80 tisíc lidí

Na převážně pokojných demonstracích proti drahotě a za práva studentů se v sobotu po celé Francii sešlo 82 500 lidí, tedy o zhruba 24 tisíc méně než před týdnem, uvedlo podle Reuters tamní ministerstvo vnitra. Podle organizátorů bylo účastníků 150 tisíc.
před 16 hhodinami

Po útoku na loď ve Finském zálivu hlásí Helsinky možné narušení vzdušného prostoru

Finsko má podezření, že jeho vzdušný prostor narušil ruský vrtulník. Mohlo to souviset se zásahem po útoku dronů na ruskou nákladní loď v neutrálních vodách ve Finském zálivu. Podle estonských médií jde o ruské plavidlo Sparta II, které se nachází na americkém sankčním seznamu. Finské ministertvo obrany se domnívá, že za dronovým útokem na loď stojí Ukrajina, píše agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.