Gitanas Nauseda

„Platí, že jsme schopni z této iniciativy dodávat munici na Ukrajinu už v průběhu června, pak postupně do konce roku,“ prohlásil na návštěvě Litvy premiér Petr Fiala (ODS). „Uvědomujeme si, že Ukrajina nevede boj jenom za svou nezávislost a svobodu, ale za bezpečnost celé Evropy,“ poznamenal po návštěvě vojenské základny Rukla. V pobaltské zemi má šéf vlády na programu ještě večeři pořádanou předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.

Průlet dvou běloruských vrtulníků polským vzdušných prostorem, nejasná mise ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny v Bělorusku, možné hybridní útoky Minsku a Moskvy – to vyvolává horečnou aktivitu Varšavy. Podle polské opozice až takovou, že jde o přeceňování hrozby a její využívání v době před podzimními parlamentním volbami.

K silnějším sankcím proti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina a k podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi, vyzvala běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská. Uvedla to v projevu na konferenci o ruské hybridní válce proti demokratickému světu, která se ve čtvrtek dopoledne konala v Praze.

David se vzepřel Goliášovi. I tak glosují experti měsíce trvající spor Litvy s Čínou. Malý pobaltský stát utužuje vztahy s Tchaj-wanem, ostrovním státem, jehož území si Peking  nárokuje. Napětí trvá od doby, kdy Vilnius nechal Tchajwance otevřít de facto ambasádu pod vlastním názvem.

Lídři členských zemí Evropské unie za vzestupu koronavirové varianty omikron znovu vyzdvihli význam očkování proti covidu-19 a slíbili silnější podporu vakcinace po celém světě. Uvádí to závěry přijaté na čtvrtečním zasedání Evropské rady. Po debatě o vývoji pandemie se lídři přesunuli k cenám energií, kde však shodu nenašli. Pak se věnovali zahraniční politice. Vyzvali unijní orgány, aby pokročily s iniciativami spojenými s nelegální imigrací včetně návrhu na uvolnění imigračních pravidel kvůli krizi na hranicích s Běloruskem. Pohrozili také Rusku vysokou cenou za případný vpád na Ukrajinu.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po zhruba čtyřhodinové debatě shodli na tom, že by evropský blok měl zvláště v reakci na počínání běloruského režimu posílit ochranu svých vnějších hranic. Lídři však zůstali rozděleni v pohledu na požadavek zemí východního křídla Unie, aby společenství financovalo stavbu plotů na hranicích. Podpořili naproti tomu urychlenou přípravu dalších sankcí vůči běloruským představitelům a společnostem.