Spojenci z NATO se na summitu v Haagu zavázali dávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související. Španělsko uvedlo, že zůstane u svých dvou procent. Přezkoumání výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci též potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku pět smlouvy NATO. Shodli se i na potřebě další podpory Ukrajiny. Prezident USA Donald Trump ocenil závazek ohledně výdajů na obranu. Dle analytiků to bude znamenat velký zásah do českých veřejných financí.
Trump ocenil závazek členů NATO ke zvýšení výdajů na obranu
6 minut
Události ČT: Státy NATO výrazně navýší výdaje na obranu
„Zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP, na kterém se shodly členské státy Severoatlantické aliance, není úlitbou americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi,“ prohlásil po summitu generální tajemník NATO Mark Rutte.
Podle něj alianční státy musí výdaje zvýšit, aby dokázaly čelit hrozbám z Ruska, které je podle Rutteho hrozbou v krátkodobé i dlouhodobé perspektivě. Státy NATO „stojí za Ukrajinou“, zdůraznil generální tajemník. „Chceme zaručit, aby Ukrajina byla co nejsilnější,“ poznamenal v situaci, kdy není jasné, jak se bude vyvíjet vojenská pomoc ze strany USA, které loni Ukrajině z vojenského hlediska pomáhaly nejvíce.
49 minut
90′ ČT24: NATO – výdaje na obranu
Španělsko chce zůstat u dvou procent
Španělský premiér Pedro Sánchez později uvedl, že Španělsko nebude navyšovat své výdaje na obranu nad dvě procenta HDP. „Plán nám stanoví cíl dosáhnout výdajů na obranu a bezpečnost ve výši dvou procent HDP,“ řekl s tím, že výdaje v takové výši jsou cílem „dostatečným, realistickým a hlavně slučitelným s naším sociálním modelem“.
„Španělsko splní dojednané (vojenské) kapacity,“ uvedl premiér s tím, že ve středu dojednaná dohoda podle něj „uspokojuje všechny členské státy v Alianci“.
Sáncheze kritizoval americký prezident a belgický premiér
Španělský postoj po summitu kritizoval Trump. „Oni chtějí být tak trochu černými pasažéry, ale zaplatí nám za to v obchodě, nenechám to tak být,“ prohlásil americký prezident podle agentury AFP. Podle něj Spojené státy budou prosazovat vůči Španělsku přísnější podmínky při jednání o obchodních dohodách.
Již v neděli Sánchez prohlásil, že Španělsko je schopné plnit požadavky NATO s výdaji ve výši 2,1 procenta HDP. Podle něj mu Rutte zaručil flexibilitu. Šéf Aliance však později uvedl, že ze společných závazků NATO nejsou výjimky. Ve středu Sánchez zopakoval, že dostal od Rutteho záruky ohledně flexibility.
Podle Sáncheze není údaj v procentech HDP tak zásadní, za klíčové považuje, zda státy plní závazky uvnitř Aliance. Španělský premiér řekl, že Madrid například vojensky podporuje východní křídlo NATO a v této souvislosti se zmínil o španělských vojácích rozmístěných v Rumunsku a na Slovensku.
Belgický premiér Bart de Wever zdůraznil, že ačkoli Sánchez hovoří o jiných číslech, ke splnění pětiprocentního cíle se v deklaraci zavázali všichni spojenci, včetně Španělska. „Chci zdůraznit, že všichni spojenci se zavázali ke stejné deklaraci ze summitu NATO, nejsou žádné výjimky, nikdo nemá žádné speciální zacházení, je to jen otázka interpretace,“ řekl. A dodal, že „pokud to Sánchez dokáže udělat za méně, je génius“.
Trump nevyloučil, že konflikt Izraele s Íránem může znovu propuknout
Trump ve středu vyzdvihl závazek zvýšit výdaje na obranu a poznamenal, že tyto peníze musejí být použity k nákupu vojenské techniky, nejlépe ze Spojených států, a nikoliv na byrokracii. Šéf Bílého domu si na tiskové konferenci v závěru summitu NATO připsal zásluhy za tento příslib spojenců a zopakoval, že USA platí nejvíc. „Je to obrovský úspěch pro Spojené státy, protože jsme dávali mnohem víc, než je náš spravedlivý podíl,“ poznamenal.
Šéf Bílého domu na brífinku také zopakoval, že nedělní americký útok na íránské jaderné provozy zničil íránský jaderný program, a poznamenal, že dvanáct dní trvající válka mezi Íránem a Izraelem skončila. Zároveň ale připustil, že konflikt může znovu propuknout.
Trump podle Rutteho během summitu jasně řekl, že USA ctí své závazky v Severoatlantické alianci. Americký prezident v některých svých předchozích vyjádřeních dával najevo, že USA by zvážily, jakou formu pomoci by nabídly v případě napadení jiného člena NATO, čímž podle komentátorů naznačoval, že by nemusely nutně zasáhnout vojensky.
Taky podle německého kancléře Friedricha Merze se Trump na summitu jasně přihlásil k závazku společné obrany v případě napadení. Merz novinářům rovněž řekl, že na okraj summitu měl příležitost s americkým prezidentem hovořit a přitom ho vyzval ke zpřísnění sankcí proti Rusku, které v únoru 2022 napadlo Ukrajinu.
23 minut
Donald Trump k závěrům summitu NATO
Konflikty se vyhrávají reálnými schopnostmi, uvedl Pavel
Český prezident Petr Pavel uvedl, že přímo na armádu by mělo být určeno 3,5 procenta HDP, zbývajících 1,5 procenta pak na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. „Se samotnou tabulkou, že jsme dosáhli pěti procent, se žádný konflikt vyhrát nedá. Ale s reálnými schopnostmi, které jsou dostupné v čase, kdy je potřebuji, ano,“ uvedl Pavel.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je dohoda správnou cestou k zajištění bezpečné budoucnosti Česka. „Myslím, že je to velký úspěch pro celou naši zemi, můžeme na to být náležitě hrdí,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Summit byl přelomový z hlediska armády a obrany jednotlivých členských zemí, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
12 minut
Brífink prezidenta Petra Pavla na summitu NATO
Každá země si podle vzájemné dohody stanoví konkrétní cíle, které budou každoročně revidovány. Umožní to podle hlavy státu reagovat nejen na vývoj bezpečnostní situace, ale také na to, jak se daří plnit požadavky stanovené v cyklu obranného plánování na roky 2025 až 2029.
Pavel uvedl, že se členské státy Aliance shodly na potřebě další podpory Ukrajiny. Všechny země podle něj vnímají ruskou hrozbu s naprostou vážností. „Kvalita a forma míru, až ho jednou bude na Ukrajině dosaženo, bude mít podstatný vliv na bezpečnost každého občana v Evropě,“ dodal prezident.
V závěrečné deklaraci summitu se mimo jiné uvádí, že spojenci znovu zdůrazňují své závazky poskytovat pomoc Ukrajině, jejíž bezpečnost přispívá k bezpečnosti spojenců.
27 minut
Události, komentáře: Jan Lipavský (nestr.) a Richard Brabec (ANO) k summitu NATO
Závazek bude silným zásahem do českých veřejných financí, shodují se analytici
Zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu by představovalo velký zásah do veřejných financí, shodli se analytici, oslovení ČTK. Na výdaje by si podle nich Česko muselo půjčit, nebo zvýšit daně, případně obojí. V dopadu růstu obranných výdajů na firmy se analytici neshodli. Zatímco podle některých by se jednalo o příležitost pro tuzemský průmysl, jiní míní, že by efekt vzhledem k výrobním kapacitám nemusel být takový.
„Navýšení na obranu na pět procent HDP vychází z geopolitických potřeb, nicméně z ekonomického pohledu jde o velmi silný zásah do veřejných financí,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek a bývalý poradce prezidenta Pavla. Podle něj by se měly jasněji stanovit rozpočtové priority. „Momentálně není žádný fiskální prostor, který by dovolil zvýšit výdaje na obranu bez kompenzace jinde v rozpočtu,“ doplnil.
Zvýšení investic do armády podle hlavního ekonoma společnosti Investika Víta Hradila nepřinese významný ekonomický impulz. „Tento efekt bývá největší v sektorech, které mají velký podíl na celkové zaměstnanosti, vysokou technologickou přidanou hodnotu a nízký podíl dovozu, což v případě vojenské techniky u nás neplatí,“ řekl. V prvních letech by si Česko na výdaje spíše půjčilo, nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o dlouhodobý závazek, bylo by pravděpodobné nutné zvýšit daně, dodal.
HDP za loňský rok dosáhl podle Českého statistického úřadu 8,01 bilionu korun. Pokud by hospodářský růst v příštích letech pravidelně dosahoval dvouprocentní úrovně, jaká se očekává v letošním roce, plánovaný podíl obranných výdajů pěti procent HDP by v roce 2035 odpovídal 498 miliardám korun.
27 minut
Interview ČT24 s bývalým ministrem financí Miroslavem Kalouskem
Macron: Evropa bude více zbrojit kvůli Rusku
Evropa podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona bude investovat více do své obrany, aby dokázala lépe čelit ruské hrozbě. Zároveň řekl, že po Evropanech nelze žádat více peněz na armádu, pokud povedou obchodní válku se Spojenými státy, píše agentura Reuters. Macron tak vyzval k rychlému uzavření obchodních jednání mezi Evropskou unií a USA.
Ke zmíněnému článku, který útok proti jednomu členovi NATO považuje za útok proti všem, Macron řekl, že jeho úkolem není formulaci této pasáže smlouvy interpretovat. Poznamenal, že článek znamená vzájemnou solidaritu mezi členy.
Lídři varují před ruskou hrozbou, Orbán ne
Končící polský prezident Andrzej Duda ve středu řekl, že Rusko je po více než třech letech agrese vůči Ukrajině vyčerpané. Není tak nyní podle něj připraveno zaútočit na jinou zemi, do budoucna ale představuje skutečné riziko. Německý kancléř Merz varoval před tím, že Rusko je hrozbou pro bezpečnost evropského kontinentu. Podle maďarského premiéra Viktora Orbána Rusko nepředstavuje skutečnou hrozbu, protože NATO je mnohem silnější. Poznamenal také, že Ukrajina není věcí Aliance, protože není jejím členem.
Orbán rovněž sdělil, že za největší hrozbu považuje to, že Evropa ztrácí svou konkurenceschopnost v globálním obchodě. Litevský prezident Gitanas Nauseda s ním zčásti souhlasil. „Na druhou stranu bez bezpečnosti jsou veškerá další témata irelevantní,“ zdůraznil. „Když přijdeme o svou územní celistvost, k čemu nám bude konkurenceschopnost?“ poznamenal Nauseda.
GALERIE
Summit NATO