Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně schválili balík finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) na další čtyři roky, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, zda maďarský premiér Viktor Orbán odvolá své veto z prosincové vrcholné schůzky. Podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) je shoda dobrou zprávou také pro Česko, ukazuje schopnost EU dohodnout se i na velmi složitých otázkách. Summit také vyzval k urychlení dodávek munice pro Ruskem napadenou Ukrajinu.
Summit EU schválil padesát miliard eur pro Kyjev a vyzval k urychlení dodávek munice
Studio ČT24: Andreas Papadopulos o summitu v Bruselu (zdroj: ČT24)
Zpráva o shodě na padesátimiliardovém balíku pro Ukrajinu přišla jen několik minut poté, co v Bruselu začal mimořádný summit EU o této otázce.
„Máme dohodu. Všech 27 lídrů se shodlo na padesátimiliardovém balíku dodatečné podpory. Zaručuje to pevné, dlouhodobé, předvídatelné financování pro Ukrajinu,“ napsal Michel na sociální síti X.
Podle diplomatických zdrojů se v závěrech summitu změnily dva odstavce. Jeden zmiňuje možné budoucí přezkoumání pomoci Kyjevu. O penězích pro Ukrajinu se podle něj bude vést každoroční debata, ovšem bez možnosti, že by Maďarsko mohlo pomoc vetovat.
„Pokud to bude třeba, za dva roky Evropská rada vyzve Evropskou komisi, aby předložila návrh na přezkum v souvislosti s novým víceletým finančním rámcem,“ stojí dále v novém odstavci. Zda by to znamenalo možnost veta po těchto dvou letech, nebylo zcela jasné. Podle českého premiéra Fialy (ODS) v závěrech není nic o každoročním přezkumu pomoci či vetu, což v minulých týdnech žádal maďarský premiér.
Podle informací unijních diplomatů dorazil Michel na jednání a bezprostředně poté byla odsouhlasena dohoda. Zahájení summitu předcházela řada bilaterálních schůzek, a to jak ve středu večer, tak ve čtvrtek ráno. Větší setkání uspořádal právě předseda Evropské rady, na zveřejněné fotografii bylo vidět, že se ho zúčastnili maďarský premiér, italská premiérka, německý kancléř, francouzský prezident i šéfka Evropské komise.
Události: Shoda EU na pomoci Ukrajině (zdroj: ČT24)
Orbán své neblokování pomoci označil za vítězství
Proti novému balíku se několik měsíců vymezovalo Maďarsko, jehož premiér na prosincovém summitu úpravu víceletého rozpočtu zablokoval. Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, zda Orbán veto z prosincové vrcholné schůzky odvolá. V posledních dnech za jeho odvolání požadoval mimo jiné to, aby se finanční pomoc musela každoročně znovu jednomyslně potvrzovat. Také vznášel požadavky ohledně čerpání peněz z unijních fondů, které má Budapešť zablokované kvůli sporům ohledně fungování právního státu či boje proti korupci.
Orbán své rozhodnutí neblokovat poskytnutí pomoci označil za vítězství. Dostal prý záruky, že maďarské peníze, které byly kvůli zmrazení některých fondů Budapešti odepřeny, neskončí na Ukrajině. Přezkum finanční pomoci, na němž se shodli unijní lídři, podle Orbána „zaručuje rozumné využití peněz pro Ukrajinu“. „Měli jsme obavy, že peníze EU, které nám Evropská komise dosud nedala, dříve nebo později skončí na Ukrajině,“ uvedl maďarský premiér.
Polský premiér Donald Tusk před oznámením o shodě unijních států podotkl, že Budapešť se musí rozhodnout, zda je součástí komunity, či ne. „Jestli bude Orbánova pozice v Evropě dominovat, Ukrajina prohraje,“ varoval už dříve nový šéf polské vlády. Otázka pomoci Kyjevu je podle Tuska otázkou celoevropské bezpečnosti. Později poznamenal, že Orbánův odpor zmizel tváří v tvář jednotě EU, píše Reuters. Tusk ovšem dodal, že neručí za to, že Orbán v budoucnu zůstane týmovým hráčem.
Podle zahraničního zpravodaje ČT Andrease Papadopulose si polská média všímají „různých aspektů“ summitu. „Bývalý polský zpravodaj v Bruselu a USA Jędrzej Bielecki upozornil na to, že takto rychlá shoda mezi členskými státy nebyla v minulých letech pravidlem a nebylo také pravidlem, že by se Orbán postavil sám zbytku bloku. I díky tomu, že se v Polsku vyměnila dřívější konzervativní vláda, která upustila od spojenectví s Orbánem, maďarský premiér nenašel dalšího spojence,“ komentoval Papadopulos.
Shoda lídrů EU na pomoci Ukrajině (zdroj: ČT24)
Úpravy ve víceletém rozpočtu
Program dlouhodobé finanční pomoci Kyjevu je součástí úpravy víceletého unijního rozpočtu pro období 2021 až 2027 a sestává se z půjček v objemu 33 miliard eur a sedmnácti miliard v grantech. Válkou sužovaná Ukrajina peníze nutně potřebuje na zajištění základních funkcí státu včetně platů vojáků nebo úředníků.
Předseda Evropské rady Michel a šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová se po konci summitu shodli, že schválením úprav víceletého unijního rozpočtu s až padesáti miliardami eur pomoci pro Ukrajinu vyslala EU jasný signál o své jednotě, a to svým vlastním občanům, partnerům v zahraničí i Rusku samotnému.
„Museli jsme udělat několik obtížných rozhodnutí,“ podotkla šéfka EK. „Nakonec jsme ale s přijetím (úpravy víceletého unijního rozpočtu pro období 2021 až 2027) potvrdili své odhodlání bojovat s ilegální migrací, podporovat naše partnery na západním Balkánu i rozvíjet evropskou obranu a konkurenceschopnost.“
Komise původně požadovala v revizi rozpočtu navíc 66 miliard eur (1,6 bilionu korun), pak se tato částka snížila na 22,5 miliardy (560 miliard korun), tedy na třetinu. I to ale bylo pro některé členské státy EU na prosincovém setkání příliš mnoho. Nakonec se tato částka snížila na 21 miliard eur (522,6 miliardy korun), a tak to i zůstalo.
Pomoc Ukrajině
Podle posledního návrhu revize unijního rozpočtu by tedy mělo jít na Ukrajinu skutečně padesát miliard eur, 9,6 miliardy eur (239 miliard korun) by mělo směřovat na oblast migrace a ochranu vnějších hranic, ale i pro syrské uprchlíky v Turecku či v Jordánsku, či pro západní Balkán. Dalších 1,5 miliardy eur (37,3 miliardy korun) je v rámci revize unijního rozpočtu určeno na podporu konkurenceschopnosti a odolnosti EU ve strategických odvětvích, takzvanou platformu STEP. Rovněž 1,5 miliardy je určeno do fondu na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech (SEAR).
Nakonec pak ještě dvě miliardy eur (49,8 miliardy korun) by měly být v položce používané k financování akcí, které nemohou získat finanční prostředky z jiných zdrojů rozpočtu. Celkově jde o částku 31,6 miliardy eur, nicméně 10,6 miliardy by mělo být získáno ušetřením v jiných položkách rozpočtu. Takzvané „fresh money“, tedy peníze, které bude potřeba do rozpočtu dodat, tak činí výše zmíněných 21 miliard eur, vyplývá ze závěrů Evropské rady.
Jde o předvídatelné financování na čtyři roky, řekl Kurfürst
V závěrech summitu je formulace, že pokud bude potřeba, může být po dvou letech navržena revize (čtvrtečního rozhodnutí), a tam samozřejmě Evropská rada může revidovat, ale zároveň to není žádné automatické právo veta žádné jiné země, uvedl v pořadu Interview ČT24 vrchní ředitel evropské sekce ministerstva zahraničních věcí Jaroslav Kurfürst.
Rozhodnutí Evropské rady si interpretuje tak, že „tu máme na čtyři roky předvídatelné financování a po tuto dobu bychom tady neměli absolvovat takto složité jednání, jako jsme viděli dosud“. Dodal, že svět se díval, zda je EU schopna přijmout silné rozhodnutí – a toto je silné rozhodnutí.
Diplomat zároveň nevidí, že by v závěrech Evropské rady byl uveden slib Budapešti, že dostane peníze z fondů, které byly zmrazeny kvůli pochybám Bruselu o právním státě v Maďarsku.
Hostem pořadu Interview ČT24 byl ředitel evropské sekce ministerstva zahraničí Jaroslav Kurfürst (zdroj: ČT24)
Vondra: Orbán dostal písemný slib férového jednání o zablokovaných penězích
Europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který byl hostem pořadu Události, komentáře, považuje dosaženou dohodu za velmi důležité rozhodnutí a signál vůči USA, kde se stále ještě hádají republikáni a demokraté, jak s pomocí dál. „Kdyby se ještě hádala EU, je to úplně špatně.“ Dodal, že součástí dohody je, že Orbán dostal písemný příslib férového jednání ze strany Evropské komise, pokud jde o řešení zablokovaných peněz.
Poslanec Jaroslav Bžoch (ANO), který byl dalším hostem pořadu, považuje za důležitý příslib, že se budou peníze a jejich vydávání kontrolovat, protože Ukrajina je ve válce a je tam podle něj silná korupce. I on, stejně jako Vondra, zdůraznil, že k dohodě došlo díky dlouhodobějšímu vyjednávání italské premiérky Giorgie Meloniové s Orbánem.
Vondra a Bžoch hovořili o summitu EU (zdroj: ČT24)
Zelenskyj: Evropská pomoc posílí stabilitu Ukrajiny
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal rozhodnutí evropských zemí uvítal. „Členské země tím znovu projevily solidaritu a jednotu v krocích na podporu ukrajinského lidu, který odolává válce. Každý hlas je významným příspěvkem k našemu společnému vítězství,“ napsal na sociální síti X.
Balík pomoci okomentoval rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj další podpora EU Kyjevu posílí dlouhodobou hospodářskou a finanční stabilitu Ukrajiny. „Toto je jasný signál, že Ukrajina odolá a že Evropa odolá. Je velmi důležité, že rozhodnutí učinilo všech 27 představitelů, což znovu prokázalo silnou jednotu EU,“ pronesla ke shodě evropských zemí ukrajinská hlava státu.
„Když se Evropská rada setkala naposledy, byla v sázce důvěryhodnost Evropy, a my všichni jsme tuto důvěryhodnost posílili,“ dodal Zelenskyj.
Český premiér Fiala zdůraznil, že dohoda členských zemí je pro Česko, Evropskou unii i Ukrajinu dobrou zprávou. „Blesková dohoda na revizi víceletého finančního rámce, která vychází z prosincové dohody 26 zemí. Nyní bylo pro všech 27 členů včetně Maďarska,“ reagoval na schválení finanční pomoci.
Summit: Je třeba urychlit dodávky munice na Ukrajinu
Summit se také shodl, že Evropská unie musí urychleně vystupňovat dodávky dělostřelecké munice a raket na Ukrajinu. V závěrech prezidenti a premiéři společně vyzvali unijní vlády, aby přibližně do měsíce dotáhly do konce návrh, který počítá do roku 2027 s pěti miliardami eur ročně (přes 120 miliard korun) pro fond na vojenskou podporu Kyjeva. Z fondu jsou propláceny bilaterální dodávky vojenského materiálu Ukrajině a společné nákupy munice.
Ve společném prohlášení připomenuli „naléhavou potřebu urychlit dodávky munice a raket, zejména v souvislosti se závazkem poskytnout Ukrajině milion kusů dělostřelecké munice“. Tento slib EU učinila loni a podle středečního vyjádření šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella jej zatím splnila jen zhruba ze třetiny. Na milion kusů se podle jeho odhadů součet dostane až ke konci letošního roku, přičemž původně splnění cíle Unie spojovala s březnem.
Bruselem otřásají protesty zemědělců
Kromě summitu EU je Brusel i místem, kde nyní protestují zemědělci. Farmáři se shromáždili zejména nedaleko budovy Evropského parlamentu, kde zapálili pneumatiky. Podle policejního mluvčího se v bruselských ulicích nachází přes tisíc zemědělských strojů a pro některé delegace tak bylo složitější se na jednání Evropské rady dostat.
U náměstí Schuman, kde se konal summit, nicméně od rána panoval klid. Zemědělci doufají, že představitelé unijních zemí vyslyší jejich volání po snížení regulace a přísnější kontrole dovozu, které podle farmářů zhoršují jejich živobytí.