Členské státy EU urychlí a zintenzivní poskytování nezbytné vojenské pomoci Ukrajině, shodli se prezidenti a premiéři členských zemí Unie na summitu v Bruselu. V závěrech rovněž ocenili českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová upřesnila, že první miliardu eur by země mohla získat už na počátku července. K summitu se prostřednictvím videokonference připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který účastníky vyzval k dalším dodávkám munice, zbraní a systémů protivzdušné obrany. Kromě tématu Ukrajiny lídři jednali i o situaci na Blízkém východě a vyzvali k okamžité humanitární pauze vedoucí k příměří v Gaze. V pátek by se měli šéfové států a vlád zabývat ještě tématem zemědělství.
Ukrajina podle EU potřebuje zejména systémy protivzdušné obrany, rakety a munici. „Evropská rada vítá všechny nedávné iniciativy v tomto ohledu, včetně iniciativy zahájené Českem, která se týká urychleného obstarání munice pro Ukrajinu, což umožní rychlé splnění závazku EU poskytnout Ukrajině milion nábojů dělostřelecké munice,“ stojí v závěrech z jednání.
Dodávky munice jsou podle Zelenského zásadní. „Jsem vděčný za vytvoření Fondu na pomoc Ukrajině (Ukraine Assistance Fund) ve výši pěti miliard eur a za podporu české iniciativy na nákup munice pro naše vojáky. To nám pomůže. Děkuji,“ řekl Zelenskyj ve videohovoru. Evropa ale podle něj může pomoci Ukrajině ještě více a je potřeba, aby tak učinila hned.
„Včera v noci (noc na čtvrtek, pozn. red) byl další raketový útok na Kyjev. Sestřelili jsme 31 ruských raket, včetně balistických. Velmi si vážíme veškeré podpory naší obrany,“ prohlásil ukrajinský prezident hned v úvodu vystoupení.
Zdůraznil, že veškerá protivzdušná obrana poskytovaná Ukrajině, zejména evropskými zeměmi, udržuje tamní města a vesnice při životě. „Stávající systémy protivzdušné obrany ale na ochranu celého našeho území před ruským terorem nestačí,“ dodal prezident a vyzval představitele EU, aby pomohli chránit ukrajinská města.
Výnosy z ruských aktiv na zbraně pro Ukrajinu
Summit také zhodnotil pokrok ohledně možného využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv pro podporu Ukrajiny. Zmínil i možnost využít tyto peníze na vojenskou podporu napadené země. Šéf unijních schůzek Charles Michel novinářům řekl, že EU je v tomto ohledu odhodlána postupovat velmi rychle.
Evropská komise ve středu navrhla, aby se devadesát procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu. Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země.
Summit vyzval k okamžité humanitární pauze v Gaze
Šéfové států a vlád členských zemí EU také ve čtvrtek vyzvali k okamžité humanitární pauze vedoucí k udržitelnému příměří v Pásmu Gazy. Podle Charlese Michela dospěl summit ohledně situace na Blízkém východě „k silnému a jednotnému“ prohlášení.
„Úplný a bezpečný humanitární přístup do Gazy je nezbytný pro poskytnutí pomoci civilnímu obyvatelstvu při záchraně životů v této katastrofální situaci v Gaze,“ dodal Michel.
O špatné humanitární situaci v oblasti hovoří závěry z jednání hned na několika místech. „Evropská rada je hluboce znepokojena katastrofální humanitární situací v Gaze a jejím nepřiměřeným dopadem na civilisty, zejména děti, jakož i bezprostředním rizikem hladomoru,“ píše se v článku 23 dokumentu, na kterém se státníci shodli. Podle unijních vůdců je rovněž potřeba zajistit „úplný, rychlý, bezpečný a neomezený“ humanitární přístup do Pásma Gazy.
Tam od loňského října izraelská armáda bojuje s ozbrojenci palestinského teroristického hnutí Hamás. Její operace jsou reakcí na teroristický útok, při němž bylo na jihu Izraele zabito přes 1200 lidí a dalších asi 250 odvlečeno do Pásma Gazy jako rukojmí. Při prvním a dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna necelá polovina rukojmí.
Evropská rada dnes rovněž vyzvala izraelskou vládu, aby nepodnikala pozemní operaci v Rafáhu, která by „zhoršila již tak katastrofální humanitární situaci“ v oblasti. Do Rafáhu se před boji v jiných částech Pásma Gazy uchýlil více než milion Palestinců.
Komise chce zvýšit cla na ruské a běloruské obiloviny
Několik zemí EU usiluje v posledních týdnech o zavedení omezení na dovoz ukrajinských zemědělských produktů do Evropy. Pokračování liberalizace obchodu mezi Ukrajinou a EU, tedy fakt, že ukrajinské zboží může do Unie proudit bez cel, ale podle Zelenského pomáhá Ukrajině celkově „odolávat ruské agresi“. „Jakékoli ztráty v obchodu znamenají ztratit zdroje, které nám pomáhají zastavit Rusko,“ řekl Zelenskyj.
Ukrajinské obilí je podle něj důležité pro jižní část Evropské unie, konkrétně pro zemědělský sektor ve Španělsku a v Itálii. Cukr zase potřebuje rumunský trh. Ukrajině se rovněž znovu podařilo z přístavů v Oděse vyvážet zboží i do dalších destinací, jako je severní Afrika a Asie, a přispívat tak k potravinové bezpečnosti.
„Zároveň vidíme, že přístup Ruska na evropský zemědělský trh je bohužel stále neomezený. A zatímco je ukrajinské obílí vyhazováno na silnici či na koleje, do Evropy se stále vozí ruské produkty a také zboží z Putinem ovládaného Běloruska. To není fér,“ dodal ukrajinský prezident.
Von der Leyenová ve čtvrtek večer oznámila, že Komise připravila návrh na zvýšení cel na ruské a běloruské obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty. Podle ní zabrání tomu, aby ruské obilí destabilizovalo unijní trh, a rovněž znemožní Rusku využívat výnosy z vývozu těchto produktů do EU.
Česká republika, Polsko a tři pobaltské státy předtím v dopise vyzvaly Evropskou komisi, aby k takovému omezení přistoupila. Země uvádějí, že Rusko ze zisků z tohoto vývozu financuje pokračující válku na Ukrajině.
„Tímto dopisem se snažíme řešit společný a naléhavý problém, který nás všechny spojuje – dovoz obilí z Ruska do EU,“ vyplývá z dopisu, který je adresován eurokomisařům Valdisi Dombrovskisi a Januszi Wojciechowskému. „Zatímco Ruská federace nadále vede brutální, nezákonnou a neopodstatněnou útočnou válku proti Ukrajině, její obilí nadále vstupuje na trh Evropské unie. Například v roce 2023 EU dovezla 1,53 milionu tun ruského obilí za 437,5 milionu eur,“ stojí dále v dopise.
„Přijde nám důležité, abychom se bavili o dovozech obilí z Ruska, které představuje poměrně velký problém. Je to otázka, která byla dosud přehlížena,“ uvedl k věci český premiér.
Maďarsko a Polsko zase kritizují, že EU nezavedla výraznější omezení na dovoz ukrajinských zemědělských produktů. Vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu se tento týden dohodli na prodloužení liberalizace obchodu s Ukrajinou o další rok. Cla budou zavedena jen na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud jejich dovoz překročí určité množství. Konkrétně jde o drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřice, krupice a med.
„Nejdůležitějším tématem je otázka ukrajinského obilí. Dumping pomalu ničí evropské a maďarské farmáře. Maďarský postoj je jasný: musíme chránit naše farmáře,“ napsal během jednání summitu na sociální síti X maďarský premiér Viktor Orbán.
