Výnosy ze zmrazených ruských aktiv pomohou Ukrajině, navrhuje Evropská komise

Evropská komise navrhla, aby se devadesát procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF). Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země, která již více než dva roky čelí otevřené ruské agresi.

Na návrhu, co se zmrazenými aktivy, pracovala společně unijní exekutiva a šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Budou se jím zabývat i šéfové států a vlád na summitu EU, který se koná ve čtvrtek a v pátek v Bruselu. Návrh pak musí jednomyslně schválit ministři zahraničí členských států EU.

Nejprve se uvažovalo o tom, že by mohly být výnosy ze zmrazených ruských aktiv použity na obnovu Ukrajiny, nyní se ale hovoří spíše o zbraních. Důvod je podle místopředsedkyně Komise Věry Jourové jasný. „Zbraně teď Ukrajina potřebuje víc než peníze na rekonstrukci. My si nemůžeme v této situaci dovolit dát peníze, s prominutím, do štrozoku a čekat, až se bude rekonstruovat,“ prohlásila eurokomisařka.

„Bavíme se zhruba o třech miliardách eur ročně. Devadesát procent by šlo na munici, zbytek by se připravil na rekonstrukci,“ dodala.

Kyjev letos může dostat až 113 miliard korun

Západní země v reakci na plnohodnotnou invazi ruských vojsk na Ukrajinu před více než dvěma lety zmrazily aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 210 miliard eur (zhruba 5,3 bilionu korun). Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. Právě výnosy z těchto aktiv chce Evropská komise poskytnout Ukrajině.

Přesná částka, která bude pro Kyjev každý rok k dispozici, bude záviset na globálních úrokových sazbách. Kromě těchto peněz dostane Ukrajina podle agentury Reuters každý rok rovněž i finance v hodnotě 25procentní daně, kterou belgická vláda na tyto výnosy uvaluje. Pro rok 2024 by to mělo být 1,7 miliardy eur, z nichž 1,5 miliardy eur má být vyplaceno letos. Celkový finanční příspěvek pro Ukrajinu ze zmrazených ruských aktiv v EU tak letos může být až 4,5 miliardy eur (113,4 miliardy korun).

Jakmile návrh Komise schválí unijní ministři zahraničí, budou finance pro Ukrajinu připraveny dvakrát ročně, první tranše by se mohla do země dostat již v červenci. „Máme signály z několika zemí, které mají větší problém s posíláním zbraní Ukrajině. Budeme čekat, jak se k tomu státy postaví, neumím to předvídat,“ poznamenala Jourová. V minulosti proti posílání zbraní Kyjevu bylo zejména Maďarsko a Slovensko.

Právní problém

Systém je podle eurokomisařky nastavený tak, že by měl reagovat i na aktuální situaci v zemi. „To znamená, že každým rokem by měly mít členské státy možnost ověřit, jestli je ten poměr devadesát ku deseti správný, nebo jestli už nenastal čas na to, aby se poměr otočil a znovu se to vrátilo k použití hlavně na obnovu Ukrajiny,“ vysvětlila.

Kyjev očekává, že Evropská unie a země G7, které dohromady drží asi 260 miliard eur ve zmrazených ruských aktivech, podniknou další kroky a zabaví Moskvě právě i samotná aktiva, nejen výnosy z nich. Během své středeční návštěvy Bruselu to uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

„Je to právně velmi náročné a skoro bych řekla odporující mezinárodnímu právu,“ reagovala na tyto návrhy česká eurokomisařka. Jak dodala, i využití samotných výnosů Evropská komise řešila s mnoha právníky, nejen evropskými, ale komunikovala i se zástupci Spojených států, Británie či Japonska. Použití přímo zmrazených ruských aktiv podle Jourové nikdy nebylo na stole. „Tyto peníze budou zmrazeny, dokud budou fungovat sankce, tak hovoří mezinárodní právo,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev a Washington se podle Reuters dohodly na podobě smlouvy o těžbě ukrajinských nerostů

Washington a Kyjev se shodly na podmínkách dohody o ukrajinských nerostech, která je stěžejní pro udržení americké podpory Ukrajiny, jež se již tři roky brání ruské agresi, napsala agentura Reuters s odkazem na dva informované zdroje. Podle nich se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chystá v pátek odcestovat do USA na setkání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump chce prodávat zlaté karty umožňující za pět milionů dolarů pobyt v USA

Americký prezident Donald Trump chce zhruba za dva týdny začít prodávat „zlaté karty“, které by za cenu pěti milionů dolarů (téměř 120 milionů korun) umožnily svému majiteli trvalý pobyt ve Spojených státech. Podle tiskových agentur to v úterý večer středoevropského času sdělil v Bílém domě. Majitelé karet by v zemi vytvářeli pracovní místa a platili daně, prohlásil prezident. Do nového imigračního programu by se podle Trumpa mohli zapojit i ruští oligarchové.
před 2 hhodinami

Z Muskova úřadu pro efektivitu hromadně odcházejí pracovníci

Více než dvacet zaměstnanců skupiny pro efektivitu státní správy (DOGE) vedené miliardářem Elonem Muskem podalo hromadnou výpověď s tím, že nechtějí svoje odborné znalosti využívat k rušení klíčových veřejných služeb a k ohrožení vládních systémů, píší americká média. Americký prezident Donald Trump pověřil Muska a jeho tým zredukováním federální správy, což vede k propouštění zaměstnanců napříč federálními institucemi.
před 4 hhodinami

Musíme dělat všechno pro to, aby Ukrajina neprohrála mír, tvrdí Vondra

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) si myslí, že ruský vůdce Vladimir Putin musí být doveden k jednání o míru na Ukrajině. Jde však o to, aby tato země přežila jako suverénní stát na území, které dnes ovládá, sdělil v Interview ČT24. Vyjádřil se i k účasti na konferenci amerických konzervativců, kde si prý politici chodili pro potlesk, když mohli říct „něco nehezkého“ o Evropě.
před 5 hhodinami

Libanon sčítá škody po izraelských útocích. Opozice vidí v rekonstrukci šanci pro stát

Izraelské bombardování Libanonu trvající rok a čtvrt způsobilo škody za čtrnáct miliard dolarů, což odpovídá téměř osmdesáti procentům předválečného HDP země. Podle zpřesněného odhadu, ze kterého citují libanonská média, to uvádí Světová banka. Pomoc lidem slibuje i teroristické hnutí Hizballáh, které se tak snaží upevnit svou pozici na jihu země. Opozice naopak v rekonstrukci za přispění mezinárodní pomoci vidí příležitost k obnovení důvěry v oslabený stát. Mezinárodní společenství však podporu podmiňuje reformami.
před 6 hhodinami

V USA raketově stoupá cena vajec

V Americe je nedostatek slepičích vajec. Regály jsou teď často prázdné, případně prodejci omezují množství balení pro jednoho zákazníka. Může za to ptačí chřipka, kvůli které farmáři vybíjejí své chovy. Jen od začátku roku cena vyskočila o téměř 39 procent. V zemi roste zájem o chov slepic, vejce samotná se zase stala tématem pro mezinárodní politiku.
před 6 hhodinami

Mír chceme rychle, ale ne slabou dohodou, řekl Macron po jednání s Trumpem

Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem by mohlo být uzavřeno už v příštích týdnech, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí večer washingtonského času po setkání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Oba lídři během celodenního jednání demonstrovali svůj dlouholetý přátelský vztah, Macron však dal jasně najevo, že s Trumpem v některých klíčových otázkách nesouhlasí, píše agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ptačí chřipka je u amerických krav už endemická, varují virologové

Virus ptačí chřipky je už mezi dobytkem ve Spojených státech amerických tak rozšířený, že se zřejmě nezastaví bez lidského zákroku. Nemoc se šíří v situaci, kdy administrativa Donalda Trumpa a nový ministr zdravotnictví Robert Kennedy omezují počty expertů v organizacích, jež jsou za kontrolu nemocí zodpovědné.
před 10 hhodinami
Načítání...