Evropská komise navrhla, aby se devadesát procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF). Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země, která již více než dva roky čelí otevřené ruské agresi.
Na návrhu, co se zmrazenými aktivy, pracovala společně unijní exekutiva a šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Budou se jím zabývat i šéfové států a vlád na summitu EU, který se koná ve čtvrtek a v pátek v Bruselu. Návrh pak musí jednomyslně schválit ministři zahraničí členských států EU.
Nejprve se uvažovalo o tom, že by mohly být výnosy ze zmrazených ruských aktiv použity na obnovu Ukrajiny, nyní se ale hovoří spíše o zbraních. Důvod je podle místopředsedkyně Komise Věry Jourové jasný. „Zbraně teď Ukrajina potřebuje víc než peníze na rekonstrukci. My si nemůžeme v této situaci dovolit dát peníze, s prominutím, do štrozoku a čekat, až se bude rekonstruovat,“ prohlásila eurokomisařka.
„Bavíme se zhruba o třech miliardách eur ročně. Devadesát procent by šlo na munici, zbytek by se připravil na rekonstrukci,“ dodala.
Kyjev letos může dostat až 113 miliard korun
Západní země v reakci na plnohodnotnou invazi ruských vojsk na Ukrajinu před více než dvěma lety zmrazily aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 210 miliard eur (zhruba 5,3 bilionu korun). Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. Právě výnosy z těchto aktiv chce Evropská komise poskytnout Ukrajině.
Přesná částka, která bude pro Kyjev každý rok k dispozici, bude záviset na globálních úrokových sazbách. Kromě těchto peněz dostane Ukrajina podle agentury Reuters každý rok rovněž i finance v hodnotě 25procentní daně, kterou belgická vláda na tyto výnosy uvaluje. Pro rok 2024 by to mělo být 1,7 miliardy eur, z nichž 1,5 miliardy eur má být vyplaceno letos. Celkový finanční příspěvek pro Ukrajinu ze zmrazených ruských aktiv v EU tak letos může být až 4,5 miliardy eur (113,4 miliardy korun).
Jakmile návrh Komise schválí unijní ministři zahraničí, budou finance pro Ukrajinu připraveny dvakrát ročně, první tranše by se mohla do země dostat již v červenci. „Máme signály z několika zemí, které mají větší problém s posíláním zbraní Ukrajině. Budeme čekat, jak se k tomu státy postaví, neumím to předvídat,“ poznamenala Jourová. V minulosti proti posílání zbraní Kyjevu bylo zejména Maďarsko a Slovensko.
Právní problém
Systém je podle eurokomisařky nastavený tak, že by měl reagovat i na aktuální situaci v zemi. „To znamená, že každým rokem by měly mít členské státy možnost ověřit, jestli je ten poměr devadesát ku deseti správný, nebo jestli už nenastal čas na to, aby se poměr otočil a znovu se to vrátilo k použití hlavně na obnovu Ukrajiny,“ vysvětlila.
Kyjev očekává, že Evropská unie a země G7, které dohromady drží asi 260 miliard eur ve zmrazených ruských aktivech, podniknou další kroky a zabaví Moskvě právě i samotná aktiva, nejen výnosy z nich. Během své středeční návštěvy Bruselu to uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
„Je to právně velmi náročné a skoro bych řekla odporující mezinárodnímu právu,“ reagovala na tyto návrhy česká eurokomisařka. Jak dodala, i využití samotných výnosů Evropská komise řešila s mnoha právníky, nejen evropskými, ale komunikovala i se zástupci Spojených států, Británie či Japonska. Použití přímo zmrazených ruských aktiv podle Jourové nikdy nebylo na stole. „Tyto peníze budou zmrazeny, dokud budou fungovat sankce, tak hovoří mezinárodní právo,“ dodala.
