Berlín poskytne Kyjevu nový zbrojní balík v ceně 500 milionů eur, v přepočtu zhruba 12,6 miliardy korun. Jeho součástí je zaplacení 180 tisíc kusů dělostřelecké munice z české iniciativy. Tu spolkový ministr obrany Boris Pistorius ocenil, díky ní prý nastal pokrok v zásobování Ukrajiny dělostřeleckou municí. České úsilí na úvod jednání na americké základně Ramstein vyzdvihl také ministr obrany USA Lloyd Austin, který schůzku uspořádal. V průběhu dne oznámily své finanční příspěvky do české iniciativy také Helsinky a Ottawa.
„Převezmeme náklady na 180 tisíc kusů munice z české iniciativy. Dodávky budou postupné, začít by měly v létě. Organizují to Češi. Mluvil jsem o tom o víkendu s českou kolegyní Janou Černochovou, našim sousedům a přátelům jsem za to poděkoval,“ prohlásil Pistorius.
Součástí německého balíku je také deset tisíc dělostřeleckých granátů z armádních zásob. Spolkový ministr obrany ujistil, že tyto dodávky začnou okamžitě. Dalších sto tisíc kusů dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů Německo podle ministra obrany objednalo tak, aby granáty Ukrajina dostala ještě v letošním roce. Německo rovněž Ukrajině předá stovku pancéřovaných vozidel pro pěchotu a stovku nákladních vozidel.
Dozvuky české iniciativy
„Nastal pokrok díky české iniciativě na jedné straně, ale také my dnes budeme moci oznámit další balík pomoci,“ uvedl Pistorius k dodávkám munice pro Ukrajinu. Na základně Ramstein jednala takzvaná kontaktní skupina pro Ukrajinu – tedy země zbrojně podporující napadenou zemi. Česko na úterním jednání zastupoval náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.
Česko má v zemích mimo Evropskou unii možnost nakoupit 800 tisíc dělostřeleckých granátů, které Ukrajina potřebuje pro obranu před ruskou invazí. Na nákup munice nyní přispívá řada spojeneckých zemí včetně Německa. Americký ministr Austin přiblížil, že Spojené státy před několika dny ohlásily dodávku další zbrojní pomoci v hodnotě 300 milionů dolarů (v přepočtu sedm miliard korun).
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800 tisíc dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání otevřené ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo osmnáct zemí, včetně Kanady, Nizozemska či Polska.
K české iniciativě se připojily i Finsko a Kanada
Třiceti miliony eur (zhruba 756 milionů korun) se do české iniciativy zapojilo také Finsko. Na síti X to oznámil tamní ministr obrany Antti Häkkänen po jednání s náčelníkem Generálního štábu AČR Karlem Řehkou. „Diskutovali jsme zejména o české muniční iniciativě. Finsko se na této iniciativě podílí 30 miliony eur,“ uvedl ministr.
Podle agentury Reuters oznámil pomoc také kanadský ministr obrany Bill Blair. Příspěvek Ottawy na munici pro Ukrajinu bude podle něj činit více než 40 milionů kanadských dolarů, tedy v přepočtu více než 684 milionů korun.
Blair oznámil, že kanadský příspěvek pomůže zajistit několik stovek dělostřeleckých granátů. Kanada už minulý měsíc s Českem podepsala obrannou dohodu, jejíž součástí je závazek pomoci s nákupem dělostřeleckých granátů. V tu dobu ale Ottawa nekonkretizovala částku, kterou do iniciativy vloží.
Svobodný svět nenechá Ukrajinu padnout, slíbil Austin
Americký ministr obrany prohlásil, že se Ukrajina v obraně může nadále spoléhat na americkou a západní pomoc. Poznamenal, že Kyjev pro zastavení ruské agrese potřebuje zbrojní dodávky na svou obranu. Poděkoval proto zemím, které v poslední době připravily nové zbrojní balíčky.
„Rusko za imperiální sny (Vladimira) Putina platí ohromnou cenu. Přinejmenším 315 tisíc vojáků bylo zabito nebo zraněno,“ tvrdí Austin. Vedle ztrát musí Moskva podle něj kvůli válce počítat i s hospodářskými dopady. „Putinovo rozhodnutí válčit bude Rusko do roku 2026 na původně odhadovaném hospodářském růstu stát 1,3 bilionu dolarů (v přepočtu 30,3 bilionu korun),“ odhadnul.
„USA nenechají Ukrajinu padnout, tato koalice nenechá Ukrajinu padnout, svobodný svět nenechá Ukrajinu padnout,“ deklaroval Austin.
Na závěrečné tiskové konferenci pak Austin zmínil i bezpečnostní riziko pro Spojené státy. „Dnes je přežití Ukrajiny v ohrožení a v nebezpečí je i bezpečnost Ameriky,“ řekl. Je prý odhodlán udržet americkou bezpečnostní a zbrojní podporu. „Pro Ukrajinu je to otázka přežití a suverenity a pro Ameriku otázka cti a bezpečnosti,“ uzavřel.
Washington posílá od začátku plnohodnotné ruské agrese na Ukrajinu vojenské vybavení ze svých zásob, které pak doplňuje za peníze uvolněné Kongresem. Na konci loňského roku však vyčerpal poslední prostředky, které zákonodárci na tento účel uvolnili, a americká vojenská pomoc je tak od té doby ochromená.
Návrh, který by americké vládě poskytl dodatečných 60 miliard dolarů (v přepočtu 1,4 bilionu korun) na vojenskou i ekonomickou podporu Ukrajiny, již prošel Senátem, republikánské vedení Sněmovny reprezentantů jej ale zatím blokuje.
Na jednání se měly potvrdit přijaté závazky, jak v průběhu dne přiblížil ve vysílání ČT24 bývalý náčelník Generálního štábu AČR a vedoucí katedry bezpečnostních studií Vysoké školy CEVRO Jiří Šedivý.
Setkání v Ramsteinu probíhalo v době, kdy ukrajinská armáda nezaznamenává žádný významný postup, pokračoval Šedivý. „Situace na frontě je pořád kritická. Skutečně se zdá, že na některých úsecích fronty výrazněji postupují Rusové a připravují se k rozsáhlejší protiofenzivě,“ uvedl.
Invazní jednotky jsou podle něj stále aktivní na severu země v oblasti Kupjansku, často užívaným směrem ruských úderů je také okolí vesnice Avdijivka. Ruská ofenziva by pak také mohla přijít na město Dnipro, stejně tak jako v Záporoží či v Doněcké oblasti.
Devadesát procent výnosů z ruských aktiv na zbraně pro Ukrajinu, navrhuje Borrell
Finanční injekci pro ukrajinské zbrojení navrhuje i šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Podle něj by Evropská unie (EU) měla použít 90 procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím Evropského mírového nástroje (EPF).
Zbývajících deset procent by podle Borrella mělo být převedeno do rozpočtu EU a mělo by být použito na posílení kapacity ukrajinského obranného průmyslu. Jak šéf unijní diplomacie dodal, svůj návrh předloží členským státům ve středu, tedy ještě před summitem EU, který se koná ve čtvrtek a v pátek.
Borrell ve svém návrhu zdůraznil, že návrh se týká použití výnosů z aktiv zmrazených v Evropě, nikoli aktiv samotných. Ročně by to podle něj mohlo vynést až tři miliardy eur (v přepočtu 75,6 miliardy korun).
V pondělí odsouhlasily členské státy EU navýšení EPF o pět miliard eur (v přepočtu 126 miliard korun), které budou určeny právě na vojenskou pomoc Ukrajině. Do Evropského mírového nástroje přispívají jednotlivé členské státy podle výše svého HDP.
Nově se nicméně podařilo prosadit, že si země mohou od svého příspěvku do fondu odečíst část pomoci, kterou přispívají Ukrajině bilaterálně. To se ale musí Bruselu prokázat. Tento požadavek prosazovalo zejména Německo, které poskytuje Kyjevu velké množství pomoci právě bilaterálně.
Unijní summit v tomto týdnu má být šancí sedmadvacítky posílit a urychlit snahu o poskytování vojenské pomoci Ukrajině, jak v tradičním předsummitovém dopise určeném prezidentům a premiérům uvedl předseda Evropské rady Charles Michel.
„Naším hlavním úkolem je rychlé poskytnutí vojenské pomoc Kyjevu a urychlený nákup a doručení munice, s využitím nedávných iniciativ, jako je ta česká,“ uvedl Michel, který vrcholným unijním schůzkám předsedá. Dvoudenní summit má podle předběžné verze závěrů českou iniciativu nepřímo ocenit.
Západní země v reakci na útok ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022 zmrazily aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 260 miliard eur (v přepočtu zhruba 6,6 bilionu korun). Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. Právě výnosy z těchto aktiv chce Evropská komise poskytnout Ukrajině. Ta by tímto způsobem mohla do roku 2027 získat patnáct až dvacet miliard eur, řekl agentuře Reuters nejmenovaný unijní představitel.
