USA po měsících oznámily dodávku zbraní Ukrajině v hodnotě zhruba sedmi miliard korun

Vláda Spojených států poprvé od prosince oznámila novou zásilku vojenské pomoci Ukrajině, zatímco dál čeká na rozhodnutí Kongresu, které by uvolnilo k tomuto účelu dodatečné prostředky. Pro zemi bránící se ruské agresi Washington nyní připravil dodávku v hodnotě 300 milionů dolarů (skoro sedm miliard korun). Podle Bílého domu to umožnily úspory Pentagonu při dřívějších nákupech zbraní.

Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan oznámil, že součástí balíku je i munice. Podle agentury Reuters řekl, že dodávka nakrátko umožní Ukrajincům pokračovat v palbě. „Zdaleka to není dost na pokrytí potřeb Ukrajiny na bojišti,“ dodal Sullivan, podle kterého může zemi bránící se ruské agresi munice dojít v následujících týdnech.

Web Politico s odvoláním na informované vládní zdroje napsal, že zásilka zahrnuje i raketové systémy, které až do vzdálenosti 160 kilometrů odpalují hlavice s kazetovou municí. Američané poskytnou také dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů či projektily do raketometů HIMARS.

„Je to možné díky nepředpokládaným úsporám peněz při smlouvách, které DoD (anglická zkratka ministerstva obrany, pozn. red.) vyjednalo na nahrazení vybavení, které jsme už Ukrajině poslali,“ uvedl Sullivan na tiskové konferenci.

Republikáni pomoc blokují

Americká vláda od začátku plnohodnotné ruské agrese posílá na Ukrajinu vojenské vybavení ze svých zásob, které pak doplňuje za peníze uvolněné Kongresem. Na konci loňského roku však vyčerpala poslední prostředky, které zákonodárci na tento účel uvolnili, a americká vojenská pomoc je od té doby ochromená. Návrh, který by vládě poskytl dodatečných šedesát miliard dolarů na vojenskou i ekonomickou podporu Ukrajiny, již prošel Senátem, republikánské vedení Sněmovny reprezentantů jej ale zatím blokuje.

„Kongres musí jednat, Sněmovna reprezentantů musí co nejdříve schválit“ vyčlenění nových prostředků, řekl Sullivan. Agentura AP předtím citovala nejmenovaného vládního činitele, podle kterého představuje nově oznámený balík pomoci „jednorázovou věc“.

Lídr Republikánské strany v Senátu Mitch McConnell mezitím vyzval svého stranického kolegu a předsedu sněmovny Mikea Johnsona, aby o návrhu zahrnujícím dodatečnou podporu Ukrajiny nechal komoru hlasovat. McConnell je hlasitým zastáncem vyzbrojování Ukrajinců, mezi republikány je však se svým postojem čím dál osamocenější. Průzkumy zároveň naznačují, že mezi republikánskými voliči velká poptávka po navyšování vojenské pomoci není.

Johnson, jehož postoj k podpoře Kyjeva není příliš jasný, příslušný návrh blokuje už téměř měsíc a zatím nespecifikoval, jak hodlá v této věci postupovat. Panuje přitom přesvědčení, že kdyby se o něm hlasovalo, výdajový balík by prošel, neboť by jej podpořili mnozí členové těsné republikánské většiny, jakož i téměř všichni demokraté.

Johnson je pod rostoucím tlakem vládních představitelů, podle nichž absence americké pomoci už nyní způsobuje ukrajinské územní ztráty. Demokraté ve sněmovně se mezitím snaží předsedu obejít a v úterý spustili mechanismus, který by teoreticky mohl balík s penězi na podporu Kyjeva dostat na plénum. K iniciativě by se však musela přidat alespoň hrstka republikánů, uvedla AP, podle níž procedurální manévry tohoto typu nebývají často úspěšné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 37 mminutami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 5 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 6 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 7 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 11 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 12 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...