USA po měsících oznámily dodávku zbraní Ukrajině v hodnotě zhruba sedmi miliard korun

Vláda Spojených států poprvé od prosince oznámila novou zásilku vojenské pomoci Ukrajině, zatímco dál čeká na rozhodnutí Kongresu, které by uvolnilo k tomuto účelu dodatečné prostředky. Pro zemi bránící se ruské agresi Washington nyní připravil dodávku v hodnotě 300 milionů dolarů (skoro sedm miliard korun). Podle Bílého domu to umožnily úspory Pentagonu při dřívějších nákupech zbraní.

Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan oznámil, že součástí balíku je i munice. Podle agentury Reuters řekl, že dodávka nakrátko umožní Ukrajincům pokračovat v palbě. „Zdaleka to není dost na pokrytí potřeb Ukrajiny na bojišti,“ dodal Sullivan, podle kterého může zemi bránící se ruské agresi munice dojít v následujících týdnech.

Web Politico s odvoláním na informované vládní zdroje napsal, že zásilka zahrnuje i raketové systémy, které až do vzdálenosti 160 kilometrů odpalují hlavice s kazetovou municí. Američané poskytnou také dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů či projektily do raketometů HIMARS.

„Je to možné díky nepředpokládaným úsporám peněz při smlouvách, které DoD (anglická zkratka ministerstva obrany, pozn. red.) vyjednalo na nahrazení vybavení, které jsme už Ukrajině poslali,“ uvedl Sullivan na tiskové konferenci.

Republikáni pomoc blokují

Americká vláda od začátku plnohodnotné ruské agrese posílá na Ukrajinu vojenské vybavení ze svých zásob, které pak doplňuje za peníze uvolněné Kongresem. Na konci loňského roku však vyčerpala poslední prostředky, které zákonodárci na tento účel uvolnili, a americká vojenská pomoc je od té doby ochromená. Návrh, který by vládě poskytl dodatečných šedesát miliard dolarů na vojenskou i ekonomickou podporu Ukrajiny, již prošel Senátem, republikánské vedení Sněmovny reprezentantů jej ale zatím blokuje.

„Kongres musí jednat, Sněmovna reprezentantů musí co nejdříve schválit“ vyčlenění nových prostředků, řekl Sullivan. Agentura AP předtím citovala nejmenovaného vládního činitele, podle kterého představuje nově oznámený balík pomoci „jednorázovou věc“.

Lídr Republikánské strany v Senátu Mitch McConnell mezitím vyzval svého stranického kolegu a předsedu sněmovny Mikea Johnsona, aby o návrhu zahrnujícím dodatečnou podporu Ukrajiny nechal komoru hlasovat. McConnell je hlasitým zastáncem vyzbrojování Ukrajinců, mezi republikány je však se svým postojem čím dál osamocenější. Průzkumy zároveň naznačují, že mezi republikánskými voliči velká poptávka po navyšování vojenské pomoci není.

Johnson, jehož postoj k podpoře Kyjeva není příliš jasný, příslušný návrh blokuje už téměř měsíc a zatím nespecifikoval, jak hodlá v této věci postupovat. Panuje přitom přesvědčení, že kdyby se o něm hlasovalo, výdajový balík by prošel, neboť by jej podpořili mnozí členové těsné republikánské většiny, jakož i téměř všichni demokraté.

Johnson je pod rostoucím tlakem vládních představitelů, podle nichž absence americké pomoci už nyní způsobuje ukrajinské územní ztráty. Demokraté ve sněmovně se mezitím snaží předsedu obejít a v úterý spustili mechanismus, který by teoreticky mohl balík s penězi na podporu Kyjeva dostat na plénum. K iniciativě by se však musela přidat alespoň hrstka republikánů, uvedla AP, podle níž procedurální manévry tohoto typu nebývají často úspěšné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 21 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...