Peníze české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu přibývají. Belgie přispěje 200 miliony eur

Belgický premiér Alexander De Croo oznámil, že jeho země vyčlení 200 milionů eur (asi 216 milionů dolarů) na iniciativu vedenou Českou republikou na nákup dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu. Munice má pocházet ze zemí mimo EU. Český premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí uvedl, že iniciativu mu přislíbilo podpořit patnáct unijních zemí.

Myšlenku nakoupit ve třetích zemích stovky tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu bránící se už přes dva roky plnohodnotné ruské invazi poprvé veřejně oznámil český prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Podle něj má Česko možnost v nejmenovaných zemích mimo EU nakoupit až půl milionu dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů a tři sta tisíc kusů ráže 122 milimetrů.

Britský list Financial Times s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že nákup by měl stát 1,5 miliardy dolarů (35 miliard korun). České úřady částku nepotvrdily, ani neuvedly, z jakých zemí je možné munici nakoupit.

Nejnověji se veřejně k iniciativě připojila Belgie. „Nikdy se nemůžeme srovnávat s oběťmi, které Ukrajina přináší každý den. Ale můžeme dát prezidentovi (Volodymyru Zelenskému) to, co žádá – tedy víc munice k odražení ruského agresora,“ napsal belgický premiér De Croo na síti X.

Zelenskyj Belgii za její krok poděkoval: „Takové rozhodné a včasné akce jsou přesně to, co potřebujeme, abychom ubránili svobodu na Ukrajině i v celé Evropě.“

Dalších sto milionů eur (asi 108 milionů dolarů) do iniciativy slíbilo vložit Nizozemsko. „Víme, že se Putin připravuje na dlouhou válku. Musíme nadále ukazovat, že stojíme pevně a že čas není na jeho straně,“ uvedl premiér Mark Rutte.

Přidá se i Francie

Plán na nákup munice ze třetích zemí už veřejně podpořila i Kanada nebo Francie. Ta přitom původně plán na nákup munice ze třetích zemí odmítala, chtěla podpořit domácí zbrojní výrobu. Na pondělním summitu k Ukrajině svolaném do Paříže ale prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země je vůči českému plánu „zcela otevřena“.

„Český návrh je zcela v souladu s tím, co jsme dosud v oblasti dělostřelectva udělali. Požádali jsme i země, které nejsou členy EU, aby pomohly s řešením. Budeme se této iniciativy účastnit. Naším jediným cílem je efektivita,“ dodal.

Nákup a dodání munice by podle českého premiéra měly proběhnout v následujících „týdnech až měsících“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 4 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 6 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...