Představitelé některých států EU se na summitu v Paříži domluvili na posílení dodávek munice na Ukrajinu, řekl po jednání premiér Petr Fiala (ODS). Pokusí se také co nejrychleji zvýšit výrobní kapacity munice a zbraní. Shodli se rovněž na nutnosti posílit kybernetickou bezpečnost a podpořit ohrožené země, jako například Moldavsko. Podle Fialy vyvolala velkou pozornost česká iniciativa na nákup munice pro Ukrajinu ve třetích zemích, na které chce podle něj participovat až patnáct států. Nizozemský premiér Mark Rutte oznámil, že jeho země do projektu přispěje 100 miliony eur.
EU posílí dodávky munice Ukrajině a navýší výrobu zbraní, shodl se pařížský summit
Události: Pařížský summit o pomoci Ukrajině (zdroj: ČT24)
„V průběhu jednání se řada států k (české) iniciativě přihlásila nebo mně v kuloárech kolegové říkali, že o ní rychle budou jednat. Myslím, že nakonec tato akce bude mít velkou podporu, odhaduji to tak na patnáct států,“ uvedl český premiér v Paříži po vrcholné schůzce. Nákup a dodání munice by podle premiéra Fialy měly proběhnut v následujících „týdnech až měsících“. K české iniciativě se připojí i Paříž, sdělil francouzský prezident Emmanuel Macron.
Myšlenku nakoupit ve třetích zemích stovky tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu bránící se ruské invazi poprvé veřejně oznámil český prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Podle Pavla má Česko možnost v nejmenovaných zemích mimo EU nakoupit až půl milionu dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů a 300 tisíc kusů ráže 122 milimetrů.
Macron munici označil za „prioritu všech priorit“ v podpoře Kyjeva, partnerské země však podle něj budou rovněž s napadenou zemí spolupracovat na kybernetické bezpečnosti a vojenské produkci přímo na Ukrajině. Vznikne rovněž nová koalice pro dodávky raket středního a dlouhého doletu, oznámil.
Francouzský prezident ve svém projevu po skončení summitu jednadvaceti zemí apeloval na nutnost evropské jednoty vůči Rusku, a to jak v podpoře Ukrajiny, tak budování vlastní obrany a bezpečnosti, která je s tou ukrajinskou provázaná.
Premiér Petr Fiala komentoval výsledky pařížského summitu (zdroj: ČT24)
Zelenskyj: Musíme zajistit, aby Putin nemohl zničit naše úspěchy
Ukrajinský prezident Zelenskyj na konferenci do Paříže osobně nepřijel, zaslal ale videovzkaz, v němž poděkoval francouzskému prezidentovi za podporu a za bezpečnostní dohodu, kterou Francie a Ukrajina nedávno podepsaly. Uvedl, že se těší na Macronovu návštěvu Ukrajiny, poděkoval také lídrům všech zemí, které poslední dva roky pomáhají Ukrajině.
„Společně už jsme zachránili miliony životů a společně musíme zajistit, aby Putin nemohl zničit naše úspěchy a nemohl rozšířit svou agresi na další země,“ řekl ve veřejné části projevu, která byla zpřístupněna médiím.
Rezistentní postoj k pomoci Ukrajině zaujal premiér Maďarska Viktor Orbán, setkání v Paříži se proto nezúčastnil. Dlouhodobě je považován za hlavního evropského spojence ruského vůdce Vladimira Putina.
Francouzský prezident Emmanuel Macron o výsledcích summitu v Paříži (zdroj: ČT24)
Zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd ještě před začátkem summitu upozornil, že je neobvyklé, když se obdobná setkání konají tak narychlo – běžně bývají oznámena s větším předstihem. „Prezident si je zřejmě vědom současné situace,“ uvedl Šmíd s odkazem na průběh bojů na Ukrajině.
Francouzský prezident v posledních měsících také podle analytiků více naslouchá evropským spojencům. Před ruskou invazí a v jejích začátcích se snažil jednat sám a neuspěl. „Jednou ze slabin zahraniční politiky Macrona je, že dostatečně nekonzultoval se zeměmi střední a východní Evropy,“ podotkla diplomatická reportérka deníku Le Figaro Isabelle Lasserreová.
Fiala: Česko se nechystá posílat vojáky na Ukrajinu
Česko se nechystá vysílat vojáky na Ukrajinu, konstatoval premiér Fiala ještě před odletem na pařížský summit. Reagoval tak na tvrzení slovenského premiéra Roberta Fica, podle kterého několik členských zemí NATO a Evropské unie údajně zvažuje vyslání svých vojáků na Ukrajinu.
Podle Fialy se navíc nikdo nemusí bát ani toho, že by se v České republice uvažovalo o nějaké formě povinné vojny, třebaže platí, že „nebudeme ustupovat agresivnímu zlu. K míru nikdy nevedlo, že složíme zbraně a ustoupíme agresorům“.
Také francouzský prezident reagoval na Ficovo prohlášení. „Otevřeně jsme o tom jednali a nevznikla žádná dohoda o tom, že bychom měli na Ukrajinu oficiálně vyslat pozemní jednotky,“ poznamenal s tím, že „vyloučit však nelze nic“. „Byly doby, kdy jsme si mysleli, že (Ukrajincům) pošleme jen helmy a spacáky,“ dodal Macron.
Premiér Fila (ODS) před odletem na summit v Paříži (zdroj: ČT24)
Proti Ficovým slovům se ohradila i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. „Za nepřiměřené považuje prezidentka především to, že pocit ohrožení Slovenska premiér vyvolává ze strany zemí Evropské unie a NATO,“ citovala tamní média prohlášení prezidentské kanceláře.
Dodala, že informace, které má Čaputová k dispozici, nezmiňují zapojení slovenských vojáků do války na Ukrajině ani nejsou důvodem, aby se vyvolával ve společnosti pocit ohrožení.
„Plán vojenské spolupráce mezi státy NATO a Ukrajinou samozřejmě na bilaterální bázi existuje. Každá složitější technika, která je posílána do Ukrajiny, je funkční, jen když proběhne to správné školení. Jsou to příslušníci německé, francouzské, americké armády, kteří pomáhají připravit techniky a uživatele z řad ukrajinské armády na to správné používání, v drtivé většině se to děje mimo území Ukrajiny,“ uvedl k Ficovu výroku v Interview ČT24 vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Interview ČT24: Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný (zdroj: ČT24)