Petra Bahounková, pet

Už během války získalo Rakousko víceméně náhodou nálepku první oběti Hitlerovského Německa a rádo si ji ponechalo i po roce 1945. Teze oběti zemi zbavila viny za zvěrstva holocaustu a pro budování poválečné rakouské identity byla vítaným odrazovým můstkem. S tichým souhlasem Západu nebyli rakouští váleční zločinci potrestáni a země si mohla žít desítky let v sebeklamu. O to tvrdší dopad měla koncem 80. let aféra Kurta Waldheima, která společnost postavila před realitu historických událostí.

Zvolení papeže Františka do čela katolické církve v roce 2013 vzbudilo velké naděje. Na svatopetrský stolec usedl poprvé v historii jezuita a Jihoameričan. Kardinál z Argentiny, který měl vždy blíž k prostému lidu než k mocným a který nebyl svázán s vatikánských aparátem. Během svého pontifikátu kladl důraz na ty nejpotřebnější a nejzranitelnější, jež chtěl vrátit do centra zájmu církve. V jejím čele strávil 12 let.

Zemřel legendární francouzský herec a producent Alain Delon, bylo mu 88 let. Agentuře AFP to sdělily jeho tři děti. Zemřel obklopen rodinou ve svém domě v Douchy asi sto kilometrů jižně od Paříže. Ve své době byl považován za ikonu a lamače srdcí a zároveň za egocentrického a arogantního muže. Jeho kariéru charakterizovaly především role ledově chladných osamělých bojovníků s pronikavým pohledem. V noirových filmech zemřel téměř třicetkrát. „Jsem ponurý hrdina,“ říkal smířlivě. Z pohledného mladíka se postupem věku stal pochybující muž, který se ale nikdy nedokázal vyrovnat s traumaty, která utrpěl v dětství.

Výběrem dvanácti porotců a čtyř náhradníků začal v pondělí ve Wilmingtonu první ze dvou procesů s Hunterem Bidenem. Syn amerického prezidenta Joea Bidena čelí obžalobě o třech bodech spojených s držením střelné zbraně. Jedná se o první trestní proces s potomkem úřadujícího amerického prezidenta v historii USA. Další proces čeká Huntera Bidena na podzim. V Los Angeles čelí obvinění z devíti federálních daňových deliktů. Kvůli kontroverzním podnikatelským i soukromým aktivitám svého syna je prezident Joe Biden dlouhodobě terčem kritiky Republikánské strany.

Téměř sto milionů Mexičanů zamíří tuto neděli do volebních místností. Zemi čekají největší volby v její historii, ať už co do počtu oprávněných voličů, tak i rozdělovaných mandátů, kterých je přes dvacet tisíc. Volit se budou místní úřady i obě komory parlamentu. Kromě toho Mexičané rozhodnou i o nové hlavě státu, kterou se podle dosavadních předvolebních průzkumů s největší pravděpodobností poprvé stane žena. Letošní volby ovšem provází mimořádná míra násilí včetně zastrašování a vražd kandidátů.

Vstup Pétera Magyara do maďarské politiky otřásl vládnoucí stranou, ale i opozicí. Fidesz premiéra Viktora Orbána za posledních čtrnáct let své vlády nečelil tak významné politické výzvě. Magyar poukazuje na zkorumpovanost současného systému a klientelismus. Dokázal strhnout davy lidí a při svých protivládních demonstracích plní náměstí maďarských měst. Šance, že dokáže zájem voličů přetavit v úspěch v nadcházejících evropských a komunálních volbách, existuje. O poznání těžší podle politologů pro něj bude udržet si popularitu až do roku 2026, kdy půjdou Maďaři k parlamentním volbám.

Německý týdeník Der Spiegel s odvoláním na své zdroje ve zpravodajských službách uvedl, že na nahrávkách, na kterých poslanec AfD Petr Bystroň údajně přebírá peníze od ruského propagandisty, zazní stížnost, že s takovými bankovkami nikde nezaplatí. Bystroň veškerá obvinění ze spolupráce s prokremelskou vlivovou sítí odmítá. Na dotaz Spiegelu prohlásil, že informace pocházejí z nedůvěryhodného zdroje a jsou součástí „kampaně organizované NATO“.

Existují klasické mýty o zákazu křivých banánů nebo okurek, ale i ty mnohem fantastičtější a absurdnější, jako o zavádění normovaného eurokondomu s předepsanou délkou 16 centimetrů. Ty nejčastěji diskutované se snaží Evropská komise sama vyvracet, už v roce 2004, krátce před vstupem Česka do společenství, tímto úkolem pověřila svého mluvčího. Navzdory tomu mnoho mýtů spojených s domnělými nařízeními „z Bruselu“ přežívá ve společnosti dál. Na konci článku si můžete v kvízu vyzkoušet jejich znalosti.

V sobotu večer místního času se ve Washingtonu sejdou členové Sněmovny reprezentantů, aby hlasovali o balíku zahraniční pomoci, který kromě peněz pro Izrael nebo Tchaj-wan zahrnuje i dlouho očekávanou miliardovou pomoc pro Ukrajinu. Republikánský šéf sněmovny s předložením balíku měsíce otálel, po důrazných varováních ze strany zpravodajských služeb ale otočil a své spolustraníky, kteří nejsou nakloněni Kyjevu, varuje, že situace je vážná a pokud Ukrajina prohraje, v nebezpečí se ocitne celá Evropa. Hlasování ve Sněmovně reprezentantů bude v noci ze soboty na neděli sledovat i ČT24.

Dubaj se potýká s následky přívalových dešťů, během kterých od pondělí do úterý napršelo 142 milimetrů srážek. Ulice se proměnily v řeky, řidiči dokonce ve spěchu kvůli rychle stoupající vodě opouštěli svá vozidla. V Dubaji prší i ve středu, srážky ale už nejsou tak intenzivní. Přesto se dubajské mezinárodní letiště, které patří k nejrušnějším na světě, stále potýká s problémy a omezuje lety. Cestující vyzvalo, aby si u své letecké společnosti předem ověřili, zda a kdy bude jejich spoj odbaven, než se na letiště vydají.

Íránský útok na Izrael se očekával, jeho rozsah, kdy Teherán na svého dlouholetého rivala vyslal stovky dronů a raket, byl ale překvapivý. I když byl útok bezprecedentní také tím, že Írán poprvé zaútočil na Izrael přímo ze svého území, stále to není krok, který by měl se strany Izraele vyvolat nějakou tvrdší reakci, shodli se analytici ve vysílání ČT24. Podle nich nemá Izrael ani Írán zájem o rozpoutání velkého válečného konfliktu.

V sobotu budou Slováci vybírat nového prezidenta. Předvolební sondáže dávají největší šance na postup do rozhodujícího druhého kola předsedovi parlamentu Petru Pellegrinimu (Hlas–SD) a bývalému ministru zahraničí Ivanu Korčokovi. I když se do předvolebního klání pustilo hned jedenáct kandidátů, kampaň před prvním kolem příliš viditelná nebyla – zastínily ji kroky vlády premiéra Roberta Fica, ať už ohledně změn v trestním právu, ve fungování veřejnoprávního rozhlasu a televize nebo slibu neposkytovat další vojenskou pomoc Ukrajině napadené ruským agresorem.

Německá politická scéna prožívá mimořádně rušnou zimu. Krátce po sobě vznikly dvě nové strany, které hodlají promluvit do letošních zemských voleb, ale hlavně se připravují na ty spolkové v příštím roce. S cílem oslovit konzervativní voliče v lednu založila své Spojenectví (BSW) bývalá dlouholetá politička postkomunistické Levice Sahra Wagenknechtová a v půlce února se stal stranou dosavadní ultrakonzervativní spolek WerteUnion kolem bývalého šéfa Úřadu na ochranu ústavy Hanse-Georga Maassena. Obě strany spojuje slib přitvrdit v azylové policie.

Belgický premiér Alexander De Croo oznámil, že jeho země vyčlení 200 milionů eur (asi 216 milionů dolarů) na iniciativu vedenou Českou republikou na nákup dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu. Munice má pocházet ze zemí mimo EU. Český premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí uvedl, že iniciativu mu přislíbilo podpořit patnáct unijních zemí.

Počet antisemitských incidentů ve Velké Británii loni prudce vzrostl, situace se ještě významně zhoršila po říjnové agresi palestinských teroristů z Hamásu na jihu Izraele. Útoků na britské Židy a jejich instituce přibylo natolik, že premiér Rishi Sunak musel osobně ujistit izraelské představitele, že židovské menšině zajistí bezpečnost. Na vážnost situace v britské společnosti upozornil i nedávný průzkum agentury YouGov, v němž více než polovina oslovených ve věku od osmnácti do 24 let uvedla, že Izrael zachází s Palestinci stejným způsobem jako kdysi nacisté s Židy.

Opakované spolkové volby ze září 2021 v části Berlína přinesly zisky opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unii (CDU) a pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD), naopak vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze a koaliční liberální svobodní demokraté (FDP) musejí počítat se ztrátami. Vyplývá to z průběžných výsledků po sečtení takřka všech hlasů. Sociální demokracie nicméně i přes horší výsledek proti roku 2021 zůstává v Berlíně nejsilnější politickou stranou. Kvůli chybám a celkovému chaosu při volbách ze září 2021 loni německý ústavní soud rozhodl, že se zhruba v pětině volebních okrsků Berlína muselo hlasování do Spolkového sněmu opakovat.

Vojenská i finanční pomoc západních zemí Ukrajině, která se už druhým rokem brání plnohodnotné ruské agresi, je na historickém minimu, oznámil tento týden Kielský institut pro světovou ekonomiku. Před únavou z konfliktu a s tím související neochotou napadené zemi pomáhat finančně i vojensky, v Otázkách Václava Moravce varoval předseda senátního výboru pro zahraniční věci Pavel Fischer (nestr.). Také bývalý slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer zdůraznil, že prohra Ukrajiny by byla katastrofou.