Z Orbánova spojence hlavním rivalem. Magyar strhnul davy, přízeň ale potřebuje udržet

Vstup Pétera Magyara do maďarské politiky otřásl vládnoucí stranou, ale i opozicí. Fidesz premiéra Viktora Orbána za posledních čtrnáct let své vlády nečelil tak významné politické výzvě. Magyar poukazuje na zkorumpovanost současného systému a klientelismus. Dokázal strhnout davy lidí a při svých protivládních demonstracích plní náměstí maďarských měst. Šance, že dokáže zájem voličů přetavit v úspěch v nadcházejících evropských a komunálních volbách, existuje. O poznání těžší podle politologů pro něj bude udržet si popularitu až do roku 2026, kdy půjdou Maďaři k parlamentním volbám.

Viktor Orbán je maďarským premiérem od roku 2010 a za celou tuto dobu na domácí půdě nečelil větším problémům. Ty se objevily až letos v únoru, kdy se jeho dosavadní spojenec a člen Fideszu Péter Magyar rozhodl stranu opustit a zároveň poukázat na ohromnou zkorumpovanost ve vedení země. Magyar se okamžitě stal Orbánovým úhlavním rivalem a během pouhých tří měsíců získal takovou popularitu, že Orbánova vláda musela nasadit celý svůj arzenál ve snaze jej zdiskreditovat, píší The Financial Times.

V provládních médiích se psalo mimo jiné o tom, že se Magyar projevoval násilnicky, objevila se i kritika jeho „zženštilých“ slunečních brýlí. V posledních dnech byly také vylepeny billboardy placené stranou Fidesz, na nichž je zobrazena předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová – už tradiční terč kampaní Fideszu – a mezi jejími sluhy, kteří servírují „válku, migraci a gender“, se objevuje kromě zástupců tradičních opozičních stran právě i Magyar.

„Mým cílem je připravit Fidesz o většinu v příštích (parlamentních) volbách a přinejmenším ho přinutit (k vytvoření) koalice,“ řekl v rozhovoru pro Financial Times. „Mohu s Fideszem spolupracovat, ale bez Orbána a jeho kumpánů – pokud vůbec něco takového existuje,“ dodal Magyar.

Z manžela Orbánovy ministryně hlavním rivalem

Počátkem února otřásla maďarskou politickou scénou aféra, když vyšlo najevo, že prezidentka Katalin Nováková udělila v dubnu 2023 milost muži odsouzenému do vězení za to, že kryl sexuální zneužívání chlapců svým nadřízeným v dětském domově ve městě Bicske. Prezidentka se 10. února pod tlakem veřejného mínění a podle maďarských opozičních médií na přímý pokyn premiéra Orbána vzdala funkce. Týž den na Facebooku oznámila svou rezignaci na poslanecký mandát i bývalá ministryně spravedlnosti Judit Vargová, která milost spolupodepsala. O Vargové se přitom předtím hovořilo jako o jedničce na kandidátce Fideszu pro červnové volby do Evropského parlamentu.

A jen několik hodin po odchodu Vargové vtrhl na politickou scénu třiačtyřicetiletý podnikatel, potomek staré budapešťské konzervativní rodiny a hlavně bývalý manžel Vargové: Péter Magyar.

„Ani minutu už nechci být součástí systému, v němž se skutečně odpovědní lidé skrývají za ženskými sukněmi, jejichž nositelkám se mohou smát do tváře, zatímco bez rozmyslu obětují ty, kteří na rozdíl od nich nikdy nepracovali pro své vlastní hmotné zájmy, ale pro dobro své země a svých krajanů,“ napsal v prohlášení jen několik minut poté, co se jeho exmanželka stáhla z veřejného života.

Důležitý zákulisní hráč se okamžitě vzdal funkcí v bance a na ředitelství silnic a dálnic, v nichž drží významný podíl stát. Na Facebooku začal ukazovat na ty, kdo podle něj díky současnému režimu nemístně vydělávají, třeba na Orbánova zetě nebo mluvčího. „Je normální, aby půlku země vlastnilo jen pár rodin? Nemyslím si to,“ řekl v rozhovoru na YouTube, který nasbíral přes dva a půl milionu zhlédnutí. Vládu v něm Magyar obvinil z vedení špinavých kampaní proti oponentům a ministra Antala Rogana označil za šéfa propagandy.

Každá lavina začíná sněhovou vločkou.
Péter Magyar
Facebook

V projevu k desetitisícovému davu, který se 6. dubna sešel v Budapešti, slíbil Magyar, že sjednotí konzervativní i liberální Maďary rozčarované Orbánovou vládou a rozdělenou a neefektivní opozicí. „Krok za krokem, cihlu po cihle si bereme zpět naši vlast a budujeme novou zemi. Suverénní, moderní, evropské Maďarsko,“ prohlásil Magyar a protest označil za „největší politickou demonstraci za poslední roky“.

Společnost se snaží mobilizovat proti vládě v době před dvojími volbami. V neděli 9. června se uskuteční v Maďarsku volby do Evropského parlamentu a zároveň komunální volby, v nichž se hraje i o křeslo starosty dvoumilionové Budapešti.

„Magyar chce porazit režim a prvním krokem na této cestě jsou volby do Evropského parlamentu,“ řekl pro ČTK politolog Róbert László z nezávislého maďarského think-tanku Political Capital. Z administrativních důvodů musel ovšem Magyar najít stranu, která existovala už letos v březnu, kdy byly volby vyhlášeny. Zvolil si uskupení Tisztelet és Szabadság (TISZA), což v překladu znamená Respekt a svoboda. Její zkratka se navíc shoduje s tím, jak Maďaři ve své mateřštině zapisují jméno řeky Tisy.

Spolupráce Magyara a TISZY je výhodná pro obě strany – Magyar může kandidovat a TISZA profituje z jeho popularity – v posledních průzkumech se dostává nad deset procent, což je mezi opozičními stranami nejvíc. Fidesz si drží podporu zhruba 40 procent voličů.

Ohrozí víc Fidesz, nebo opozici?

Otázkou nyní je, komu nová tvář politické scény nakonec uškodí nejvíce. Hlásí se sice ke konzervativním hodnotám, podobně jako premiér Orbán, podle odborníků se ale zdá, že v nadcházejících volbách zásadně oslabí spíše opoziční strany, z nichž většina se hlásí ke středu či levici.

„Zdá se, že je existenčním rizikem pro všechny opoziční strany a – ne sice existenčním – ale obrovským rizikem i pro Fidesz,“ míní László.

Někteří zástupci maďarských opozičních stran připouštějí, že by jim Magyar mohl „zavařit“. „Pro mou stranu je velkou hrozbou,“ připustil například předseda pravicové strany Jobbik Márton Gyöngyösi pro ČTK. „Naším hlavním programem bylo představovat alternativu pro zklamané voliče Fideszu... Péter Magyar je mladý, pohledný, stal se nyní pro Maďary mesiášem,“ dodal.

Podle průzkumu agentury Závecz z tohoto týdne čerpá TISZA svou podporu především mezi dosavadními nevoliči a mezi voliči liberální strany Momentum a původně satirické Maďarské strany dvouocasého psa (MKKP).

Katalin Csehová, europoslankyně a členka vedení strany Momentum, ČTK řekla, že doufá, že Magyarovým cílem není zničit současnou opozici, ale přilákat nové voliče. „Musíme se všichni spojit, pokud chceme změnit tento zkorumpovaný, nenávistný, populistický režim,“ zdůraznila. Výrazně se proti Magyarovi vyhranila kandidátka MKKP do Evropského parlamentu Marietta Leová, podle níž se zařadí spíše k tradičním politikům. „Nepotřebujeme mesiáše, potřebujeme tisíce a tisíce lidí, kteří vykydají hnůj a udělají z Maďarska lepší místo,“ prohlásila.

Politolog Zoltán Lakner míní, že Magyar využil frustrace mnoha Maďarů ze současné politiky v zemi a neschopnosti opozice s tím něco udělat. „V osobě Magyara získala opozice konkurenci,“ řekl maďarské mutaci serveru Rádia svobodná Evropa / Rádia svoboda.

Nebudeme se klanět Západu, slibuje Magyar

Magyar brojí proti korupci a volá po dodržování pravidel právního státu. Stejně jako Orbán však odmítá „dvojí standardy“ EU a tvrdí, že blok by si neměl vynucovat reformy justice zadržováním finančních prostředků. „Je to vydírání a není úkolem EU řešit problémy Maďarska,“ řekl. „Brusel by měl pochopit, stejně jako Washington, že nátlak na Maďarsko je kontraproduktivní,“ prohlásil.

Také v otázce Ruska se zdá, že Magyar zaujímá zlatou střední cestu mezi jestřáby a Orbánem, který blokoval unijní pomoc pro Ukrajinu a přijetí protiruských sankcí. „Přerušení vazeb (s Ruskem) nepovede k míru,“ podotýká Magyar a zároveň dodává: „Možná považujete spojení s Ruskem za dobrou věc, ale jsme členy klubu (EU), jsme svázáni se západní ekonomikou.“ A pokud TIZSA uspěje a získá vliv, před Západem se sklánět nebude, ujišťuje.

I když se nyní těší výrazné podpoře a zájmu voličů, čeká Magyara těžká práce. Dal sice jasně najevo, že se staví proti systému, který Orbán a jeho Fidesz vytvořili, neřekl ale nic konkrétního o tom, jak hodlá tuto hluboce zakořeněnou stranu a jejího vůdce sesadit, podotýká web Rádia Svobodná Evropa / Rádia svoboda.

Magyar přesto doufá v úspěch: „S dobrým výsledkem v červnu začne spousta lidí věřit, že můžeme něčeho dosáhnout,“ míní. Jak moc velká je jeho podpora zhruba měsíc před volbami, ukáže další demonstrace, která v Budapešti začala v 18:00.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 2 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 mminutami

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 44 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 54 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...