Z Orbánova spojence hlavním rivalem. Magyar strhnul davy, přízeň ale potřebuje udržet

Vstup Pétera Magyara do maďarské politiky otřásl vládnoucí stranou, ale i opozicí. Fidesz premiéra Viktora Orbána za posledních čtrnáct let své vlády nečelil tak významné politické výzvě. Magyar poukazuje na zkorumpovanost současného systému a klientelismus. Dokázal strhnout davy lidí a při svých protivládních demonstracích plní náměstí maďarských měst. Šance, že dokáže zájem voličů přetavit v úspěch v nadcházejících evropských a komunálních volbách, existuje. O poznání těžší podle politologů pro něj bude udržet si popularitu až do roku 2026, kdy půjdou Maďaři k parlamentním volbám.

Viktor Orbán je maďarským premiérem od roku 2010 a za celou tuto dobu na domácí půdě nečelil větším problémům. Ty se objevily až letos v únoru, kdy se jeho dosavadní spojenec a člen Fideszu Péter Magyar rozhodl stranu opustit a zároveň poukázat na ohromnou zkorumpovanost ve vedení země. Magyar se okamžitě stal Orbánovým úhlavním rivalem a během pouhých tří měsíců získal takovou popularitu, že Orbánova vláda musela nasadit celý svůj arzenál ve snaze jej zdiskreditovat, píší The Financial Times.

V provládních médiích se psalo mimo jiné o tom, že se Magyar projevoval násilnicky, objevila se i kritika jeho „zženštilých“ slunečních brýlí. V posledních dnech byly také vylepeny billboardy placené stranou Fidesz, na nichž je zobrazena předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová – už tradiční terč kampaní Fideszu – a mezi jejími sluhy, kteří servírují „válku, migraci a gender“, se objevuje kromě zástupců tradičních opozičních stran právě i Magyar.

„Mým cílem je připravit Fidesz o většinu v příštích (parlamentních) volbách a přinejmenším ho přinutit (k vytvoření) koalice,“ řekl v rozhovoru pro Financial Times. „Mohu s Fideszem spolupracovat, ale bez Orbána a jeho kumpánů – pokud vůbec něco takového existuje,“ dodal Magyar.

Z manžela Orbánovy ministryně hlavním rivalem

Počátkem února otřásla maďarskou politickou scénou aféra, když vyšlo najevo, že prezidentka Katalin Nováková udělila v dubnu 2023 milost muži odsouzenému do vězení za to, že kryl sexuální zneužívání chlapců svým nadřízeným v dětském domově ve městě Bicske. Prezidentka se 10. února pod tlakem veřejného mínění a podle maďarských opozičních médií na přímý pokyn premiéra Orbána vzdala funkce. Týž den na Facebooku oznámila svou rezignaci na poslanecký mandát i bývalá ministryně spravedlnosti Judit Vargová, která milost spolupodepsala. O Vargové se přitom předtím hovořilo jako o jedničce na kandidátce Fideszu pro červnové volby do Evropského parlamentu.

A jen několik hodin po odchodu Vargové vtrhl na politickou scénu třiačtyřicetiletý podnikatel, potomek staré budapešťské konzervativní rodiny a hlavně bývalý manžel Vargové: Péter Magyar.

„Ani minutu už nechci být součástí systému, v němž se skutečně odpovědní lidé skrývají za ženskými sukněmi, jejichž nositelkám se mohou smát do tváře, zatímco bez rozmyslu obětují ty, kteří na rozdíl od nich nikdy nepracovali pro své vlastní hmotné zájmy, ale pro dobro své země a svých krajanů,“ napsal v prohlášení jen několik minut poté, co se jeho exmanželka stáhla z veřejného života.

Důležitý zákulisní hráč se okamžitě vzdal funkcí v bance a na ředitelství silnic a dálnic, v nichž drží významný podíl stát. Na Facebooku začal ukazovat na ty, kdo podle něj díky současnému režimu nemístně vydělávají, třeba na Orbánova zetě nebo mluvčího. „Je normální, aby půlku země vlastnilo jen pár rodin? Nemyslím si to,“ řekl v rozhovoru na YouTube, který nasbíral přes dva a půl milionu zhlédnutí. Vládu v něm Magyar obvinil z vedení špinavých kampaní proti oponentům a ministra Antala Rogana označil za šéfa propagandy.

Každá lavina začíná sněhovou vločkou.
Péter Magyar
Facebook

V projevu k desetitisícovému davu, který se 6. dubna sešel v Budapešti, slíbil Magyar, že sjednotí konzervativní i liberální Maďary rozčarované Orbánovou vládou a rozdělenou a neefektivní opozicí. „Krok za krokem, cihlu po cihle si bereme zpět naši vlast a budujeme novou zemi. Suverénní, moderní, evropské Maďarsko,“ prohlásil Magyar a protest označil za „největší politickou demonstraci za poslední roky“.

Společnost se snaží mobilizovat proti vládě v době před dvojími volbami. V neděli 9. června se uskuteční v Maďarsku volby do Evropského parlamentu a zároveň komunální volby, v nichž se hraje i o křeslo starosty dvoumilionové Budapešti.

„Magyar chce porazit režim a prvním krokem na této cestě jsou volby do Evropského parlamentu,“ řekl pro ČTK politolog Róbert László z nezávislého maďarského think-tanku Political Capital. Z administrativních důvodů musel ovšem Magyar najít stranu, která existovala už letos v březnu, kdy byly volby vyhlášeny. Zvolil si uskupení Tisztelet és Szabadság (TISZA), což v překladu znamená Respekt a svoboda. Její zkratka se navíc shoduje s tím, jak Maďaři ve své mateřštině zapisují jméno řeky Tisy.

Spolupráce Magyara a TISZY je výhodná pro obě strany – Magyar může kandidovat a TISZA profituje z jeho popularity – v posledních průzkumech se dostává nad deset procent, což je mezi opozičními stranami nejvíc. Fidesz si drží podporu zhruba 40 procent voličů.

Ohrozí víc Fidesz, nebo opozici?

Otázkou nyní je, komu nová tvář politické scény nakonec uškodí nejvíce. Hlásí se sice ke konzervativním hodnotám, podobně jako premiér Orbán, podle odborníků se ale zdá, že v nadcházejících volbách zásadně oslabí spíše opoziční strany, z nichž většina se hlásí ke středu či levici.

„Zdá se, že je existenčním rizikem pro všechny opoziční strany a – ne sice existenčním – ale obrovským rizikem i pro Fidesz,“ míní László.

Někteří zástupci maďarských opozičních stran připouštějí, že by jim Magyar mohl „zavařit“. „Pro mou stranu je velkou hrozbou,“ připustil například předseda pravicové strany Jobbik Márton Gyöngyösi pro ČTK. „Naším hlavním programem bylo představovat alternativu pro zklamané voliče Fideszu... Péter Magyar je mladý, pohledný, stal se nyní pro Maďary mesiášem,“ dodal.

Podle průzkumu agentury Závecz z tohoto týdne čerpá TISZA svou podporu především mezi dosavadními nevoliči a mezi voliči liberální strany Momentum a původně satirické Maďarské strany dvouocasého psa (MKKP).

Katalin Csehová, europoslankyně a členka vedení strany Momentum, ČTK řekla, že doufá, že Magyarovým cílem není zničit současnou opozici, ale přilákat nové voliče. „Musíme se všichni spojit, pokud chceme změnit tento zkorumpovaný, nenávistný, populistický režim,“ zdůraznila. Výrazně se proti Magyarovi vyhranila kandidátka MKKP do Evropského parlamentu Marietta Leová, podle níž se zařadí spíše k tradičním politikům. „Nepotřebujeme mesiáše, potřebujeme tisíce a tisíce lidí, kteří vykydají hnůj a udělají z Maďarska lepší místo,“ prohlásila.

Politolog Zoltán Lakner míní, že Magyar využil frustrace mnoha Maďarů ze současné politiky v zemi a neschopnosti opozice s tím něco udělat. „V osobě Magyara získala opozice konkurenci,“ řekl maďarské mutaci serveru Rádia svobodná Evropa / Rádia svoboda.

Nebudeme se klanět Západu, slibuje Magyar

Magyar brojí proti korupci a volá po dodržování pravidel právního státu. Stejně jako Orbán však odmítá „dvojí standardy“ EU a tvrdí, že blok by si neměl vynucovat reformy justice zadržováním finančních prostředků. „Je to vydírání a není úkolem EU řešit problémy Maďarska,“ řekl. „Brusel by měl pochopit, stejně jako Washington, že nátlak na Maďarsko je kontraproduktivní,“ prohlásil.

Také v otázce Ruska se zdá, že Magyar zaujímá zlatou střední cestu mezi jestřáby a Orbánem, který blokoval unijní pomoc pro Ukrajinu a přijetí protiruských sankcí. „Přerušení vazeb (s Ruskem) nepovede k míru,“ podotýká Magyar a zároveň dodává: „Možná považujete spojení s Ruskem za dobrou věc, ale jsme členy klubu (EU), jsme svázáni se západní ekonomikou.“ A pokud TIZSA uspěje a získá vliv, před Západem se sklánět nebude, ujišťuje.

I když se nyní těší výrazné podpoře a zájmu voličů, čeká Magyara těžká práce. Dal sice jasně najevo, že se staví proti systému, který Orbán a jeho Fidesz vytvořili, neřekl ale nic konkrétního o tom, jak hodlá tuto hluboce zakořeněnou stranu a jejího vůdce sesadit, podotýká web Rádia Svobodná Evropa / Rádia svoboda.

Magyar přesto doufá v úspěch: „S dobrým výsledkem v červnu začne spousta lidí věřit, že můžeme něčeho dosáhnout,“ míní. Jak moc velká je jeho podpora zhruba měsíc před volbami, ukáže další demonstrace, která v Budapešti začala v 18:00.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba se ocitla bez elektřiny, rozvodná síť opět zkolabovala

Kubánská energetická síť v neděli opět zkolabovala. V pondělí o tom informovala agentura AFP s tím, že obyvatelé ostrovní země včetně Havany se ocitli ve tmě a bez dodávek elektřiny.
před 13 mminutami

USA a Írán začnou podle Trumpa znovu jednat

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádaly Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež.
před 5 hhodinami

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
1. 8. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.