Z Orbánova spojence hlavním rivalem. Magyar strhnul davy, přízeň ale potřebuje udržet

Vstup Pétera Magyara do maďarské politiky otřásl vládnoucí stranou, ale i opozicí. Fidesz premiéra Viktora Orbána za posledních čtrnáct let své vlády nečelil tak významné politické výzvě. Magyar poukazuje na zkorumpovanost současného systému a klientelismus. Dokázal strhnout davy lidí a při svých protivládních demonstracích plní náměstí maďarských měst. Šance, že dokáže zájem voličů přetavit v úspěch v nadcházejících evropských a komunálních volbách, existuje. O poznání těžší podle politologů pro něj bude udržet si popularitu až do roku 2026, kdy půjdou Maďaři k parlamentním volbám.

Viktor Orbán je maďarským premiérem od roku 2010 a za celou tuto dobu na domácí půdě nečelil větším problémům. Ty se objevily až letos v únoru, kdy se jeho dosavadní spojenec a člen Fideszu Péter Magyar rozhodl stranu opustit a zároveň poukázat na ohromnou zkorumpovanost ve vedení země. Magyar se okamžitě stal Orbánovým úhlavním rivalem a během pouhých tří měsíců získal takovou popularitu, že Orbánova vláda musela nasadit celý svůj arzenál ve snaze jej zdiskreditovat, píší The Financial Times.

V provládních médiích se psalo mimo jiné o tom, že se Magyar projevoval násilnicky, objevila se i kritika jeho „zženštilých“ slunečních brýlí. V posledních dnech byly také vylepeny billboardy placené stranou Fidesz, na nichž je zobrazena předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová – už tradiční terč kampaní Fideszu – a mezi jejími sluhy, kteří servírují „válku, migraci a gender“, se objevuje kromě zástupců tradičních opozičních stran právě i Magyar.

„Mým cílem je připravit Fidesz o většinu v příštích (parlamentních) volbách a přinejmenším ho přinutit (k vytvoření) koalice,“ řekl v rozhovoru pro Financial Times. „Mohu s Fideszem spolupracovat, ale bez Orbána a jeho kumpánů – pokud vůbec něco takového existuje,“ dodal Magyar.

Z manžela Orbánovy ministryně hlavním rivalem

Počátkem února otřásla maďarskou politickou scénou aféra, když vyšlo najevo, že prezidentka Katalin Nováková udělila v dubnu 2023 milost muži odsouzenému do vězení za to, že kryl sexuální zneužívání chlapců svým nadřízeným v dětském domově ve městě Bicske. Prezidentka se 10. února pod tlakem veřejného mínění a podle maďarských opozičních médií na přímý pokyn premiéra Orbána vzdala funkce. Týž den na Facebooku oznámila svou rezignaci na poslanecký mandát i bývalá ministryně spravedlnosti Judit Vargová, která milost spolupodepsala. O Vargové se přitom předtím hovořilo jako o jedničce na kandidátce Fideszu pro červnové volby do Evropského parlamentu.

A jen několik hodin po odchodu Vargové vtrhl na politickou scénu třiačtyřicetiletý podnikatel, potomek staré budapešťské konzervativní rodiny a hlavně bývalý manžel Vargové: Péter Magyar.

„Ani minutu už nechci být součástí systému, v němž se skutečně odpovědní lidé skrývají za ženskými sukněmi, jejichž nositelkám se mohou smát do tváře, zatímco bez rozmyslu obětují ty, kteří na rozdíl od nich nikdy nepracovali pro své vlastní hmotné zájmy, ale pro dobro své země a svých krajanů,“ napsal v prohlášení jen několik minut poté, co se jeho exmanželka stáhla z veřejného života.

Důležitý zákulisní hráč se okamžitě vzdal funkcí v bance a na ředitelství silnic a dálnic, v nichž drží významný podíl stát. Na Facebooku začal ukazovat na ty, kdo podle něj díky současnému režimu nemístně vydělávají, třeba na Orbánova zetě nebo mluvčího. „Je normální, aby půlku země vlastnilo jen pár rodin? Nemyslím si to,“ řekl v rozhovoru na YouTube, který nasbíral přes dva a půl milionu zhlédnutí. Vládu v něm Magyar obvinil z vedení špinavých kampaní proti oponentům a ministra Antala Rogana označil za šéfa propagandy.

Každá lavina začíná sněhovou vločkou.
Péter Magyar
Facebook

V projevu k desetitisícovému davu, který se 6. dubna sešel v Budapešti, slíbil Magyar, že sjednotí konzervativní i liberální Maďary rozčarované Orbánovou vládou a rozdělenou a neefektivní opozicí. „Krok za krokem, cihlu po cihle si bereme zpět naši vlast a budujeme novou zemi. Suverénní, moderní, evropské Maďarsko,“ prohlásil Magyar a protest označil za „největší politickou demonstraci za poslední roky“.

Společnost se snaží mobilizovat proti vládě v době před dvojími volbami. V neděli 9. června se uskuteční v Maďarsku volby do Evropského parlamentu a zároveň komunální volby, v nichž se hraje i o křeslo starosty dvoumilionové Budapešti.

„Magyar chce porazit režim a prvním krokem na této cestě jsou volby do Evropského parlamentu,“ řekl pro ČTK politolog Róbert László z nezávislého maďarského think-tanku Political Capital. Z administrativních důvodů musel ovšem Magyar najít stranu, která existovala už letos v březnu, kdy byly volby vyhlášeny. Zvolil si uskupení Tisztelet és Szabadság (TISZA), což v překladu znamená Respekt a svoboda. Její zkratka se navíc shoduje s tím, jak Maďaři ve své mateřštině zapisují jméno řeky Tisy.

Spolupráce Magyara a TISZY je výhodná pro obě strany – Magyar může kandidovat a TISZA profituje z jeho popularity – v posledních průzkumech se dostává nad deset procent, což je mezi opozičními stranami nejvíc. Fidesz si drží podporu zhruba 40 procent voličů.

Ohrozí víc Fidesz, nebo opozici?

Otázkou nyní je, komu nová tvář politické scény nakonec uškodí nejvíce. Hlásí se sice ke konzervativním hodnotám, podobně jako premiér Orbán, podle odborníků se ale zdá, že v nadcházejících volbách zásadně oslabí spíše opoziční strany, z nichž většina se hlásí ke středu či levici.

„Zdá se, že je existenčním rizikem pro všechny opoziční strany a – ne sice existenčním – ale obrovským rizikem i pro Fidesz,“ míní László.

Někteří zástupci maďarských opozičních stran připouštějí, že by jim Magyar mohl „zavařit“. „Pro mou stranu je velkou hrozbou,“ připustil například předseda pravicové strany Jobbik Márton Gyöngyösi pro ČTK. „Naším hlavním programem bylo představovat alternativu pro zklamané voliče Fideszu... Péter Magyar je mladý, pohledný, stal se nyní pro Maďary mesiášem,“ dodal.

Podle průzkumu agentury Závecz z tohoto týdne čerpá TISZA svou podporu především mezi dosavadními nevoliči a mezi voliči liberální strany Momentum a původně satirické Maďarské strany dvouocasého psa (MKKP).

Katalin Csehová, europoslankyně a členka vedení strany Momentum, ČTK řekla, že doufá, že Magyarovým cílem není zničit současnou opozici, ale přilákat nové voliče. „Musíme se všichni spojit, pokud chceme změnit tento zkorumpovaný, nenávistný, populistický režim,“ zdůraznila. Výrazně se proti Magyarovi vyhranila kandidátka MKKP do Evropského parlamentu Marietta Leová, podle níž se zařadí spíše k tradičním politikům. „Nepotřebujeme mesiáše, potřebujeme tisíce a tisíce lidí, kteří vykydají hnůj a udělají z Maďarska lepší místo,“ prohlásila.

Politolog Zoltán Lakner míní, že Magyar využil frustrace mnoha Maďarů ze současné politiky v zemi a neschopnosti opozice s tím něco udělat. „V osobě Magyara získala opozice konkurenci,“ řekl maďarské mutaci serveru Rádia svobodná Evropa / Rádia svoboda.

Nebudeme se klanět Západu, slibuje Magyar

Magyar brojí proti korupci a volá po dodržování pravidel právního státu. Stejně jako Orbán však odmítá „dvojí standardy“ EU a tvrdí, že blok by si neměl vynucovat reformy justice zadržováním finančních prostředků. „Je to vydírání a není úkolem EU řešit problémy Maďarska,“ řekl. „Brusel by měl pochopit, stejně jako Washington, že nátlak na Maďarsko je kontraproduktivní,“ prohlásil.

Také v otázce Ruska se zdá, že Magyar zaujímá zlatou střední cestu mezi jestřáby a Orbánem, který blokoval unijní pomoc pro Ukrajinu a přijetí protiruských sankcí. „Přerušení vazeb (s Ruskem) nepovede k míru,“ podotýká Magyar a zároveň dodává: „Možná považujete spojení s Ruskem za dobrou věc, ale jsme členy klubu (EU), jsme svázáni se západní ekonomikou.“ A pokud TIZSA uspěje a získá vliv, před Západem se sklánět nebude, ujišťuje.

I když se nyní těší výrazné podpoře a zájmu voličů, čeká Magyara těžká práce. Dal sice jasně najevo, že se staví proti systému, který Orbán a jeho Fidesz vytvořili, neřekl ale nic konkrétního o tom, jak hodlá tuto hluboce zakořeněnou stranu a jejího vůdce sesadit, podotýká web Rádia Svobodná Evropa / Rádia svoboda.

Magyar přesto doufá v úspěch: „S dobrým výsledkem v červnu začne spousta lidí věřit, že můžeme něčeho dosáhnout,“ míní. Jak moc velká je jeho podpora zhruba měsíc před volbami, ukáže další demonstrace, která v Budapešti začala v 18:00.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 4 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 6 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 7 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 10 hhodinami

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého od 2. března zemřelo 108 záchranářů a zdravotníků. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...