Z Orbánova spojence hlavním rivalem. Magyar strhnul davy, přízeň ale potřebuje udržet

Vstup Pétera Magyara do maďarské politiky otřásl vládnoucí stranou, ale i opozicí. Fidesz premiéra Viktora Orbána za posledních čtrnáct let své vlády nečelil tak významné politické výzvě. Magyar poukazuje na zkorumpovanost současného systému a klientelismus. Dokázal strhnout davy lidí a při svých protivládních demonstracích plní náměstí maďarských měst. Šance, že dokáže zájem voličů přetavit v úspěch v nadcházejících evropských a komunálních volbách, existuje. O poznání těžší podle politologů pro něj bude udržet si popularitu až do roku 2026, kdy půjdou Maďaři k parlamentním volbám.

Viktor Orbán je maďarským premiérem od roku 2010 a za celou tuto dobu na domácí půdě nečelil větším problémům. Ty se objevily až letos v únoru, kdy se jeho dosavadní spojenec a člen Fideszu Péter Magyar rozhodl stranu opustit a zároveň poukázat na ohromnou zkorumpovanost ve vedení země. Magyar se okamžitě stal Orbánovým úhlavním rivalem a během pouhých tří měsíců získal takovou popularitu, že Orbánova vláda musela nasadit celý svůj arzenál ve snaze jej zdiskreditovat, píší The Financial Times.

V provládních médiích se psalo mimo jiné o tom, že se Magyar projevoval násilnicky, objevila se i kritika jeho „zženštilých“ slunečních brýlí. V posledních dnech byly také vylepeny billboardy placené stranou Fidesz, na nichž je zobrazena předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová – už tradiční terč kampaní Fideszu – a mezi jejími sluhy, kteří servírují „válku, migraci a gender“, se objevuje kromě zástupců tradičních opozičních stran právě i Magyar.

„Mým cílem je připravit Fidesz o většinu v příštích (parlamentních) volbách a přinejmenším ho přinutit (k vytvoření) koalice,“ řekl v rozhovoru pro Financial Times. „Mohu s Fideszem spolupracovat, ale bez Orbána a jeho kumpánů – pokud vůbec něco takového existuje,“ dodal Magyar.

Z manžela Orbánovy ministryně hlavním rivalem

Počátkem února otřásla maďarskou politickou scénou aféra, když vyšlo najevo, že prezidentka Katalin Nováková udělila v dubnu 2023 milost muži odsouzenému do vězení za to, že kryl sexuální zneužívání chlapců svým nadřízeným v dětském domově ve městě Bicske. Prezidentka se 10. února pod tlakem veřejného mínění a podle maďarských opozičních médií na přímý pokyn premiéra Orbána vzdala funkce. Týž den na Facebooku oznámila svou rezignaci na poslanecký mandát i bývalá ministryně spravedlnosti Judit Vargová, která milost spolupodepsala. O Vargové se přitom předtím hovořilo jako o jedničce na kandidátce Fideszu pro červnové volby do Evropského parlamentu.

A jen několik hodin po odchodu Vargové vtrhl na politickou scénu třiačtyřicetiletý podnikatel, potomek staré budapešťské konzervativní rodiny a hlavně bývalý manžel Vargové: Péter Magyar.

„Ani minutu už nechci být součástí systému, v němž se skutečně odpovědní lidé skrývají za ženskými sukněmi, jejichž nositelkám se mohou smát do tváře, zatímco bez rozmyslu obětují ty, kteří na rozdíl od nich nikdy nepracovali pro své vlastní hmotné zájmy, ale pro dobro své země a svých krajanů,“ napsal v prohlášení jen několik minut poté, co se jeho exmanželka stáhla z veřejného života.

Důležitý zákulisní hráč se okamžitě vzdal funkcí v bance a na ředitelství silnic a dálnic, v nichž drží významný podíl stát. Na Facebooku začal ukazovat na ty, kdo podle něj díky současnému režimu nemístně vydělávají, třeba na Orbánova zetě nebo mluvčího. „Je normální, aby půlku země vlastnilo jen pár rodin? Nemyslím si to,“ řekl v rozhovoru na YouTube, který nasbíral přes dva a půl milionu zhlédnutí. Vládu v něm Magyar obvinil z vedení špinavých kampaní proti oponentům a ministra Antala Rogana označil za šéfa propagandy.

Každá lavina začíná sněhovou vločkou.
Péter Magyar
Facebook

V projevu k desetitisícovému davu, který se 6. dubna sešel v Budapešti, slíbil Magyar, že sjednotí konzervativní i liberální Maďary rozčarované Orbánovou vládou a rozdělenou a neefektivní opozicí. „Krok za krokem, cihlu po cihle si bereme zpět naši vlast a budujeme novou zemi. Suverénní, moderní, evropské Maďarsko,“ prohlásil Magyar a protest označil za „největší politickou demonstraci za poslední roky“.

Společnost se snaží mobilizovat proti vládě v době před dvojími volbami. V neděli 9. června se uskuteční v Maďarsku volby do Evropského parlamentu a zároveň komunální volby, v nichž se hraje i o křeslo starosty dvoumilionové Budapešti.

„Magyar chce porazit režim a prvním krokem na této cestě jsou volby do Evropského parlamentu,“ řekl pro ČTK politolog Róbert László z nezávislého maďarského think-tanku Political Capital. Z administrativních důvodů musel ovšem Magyar najít stranu, která existovala už letos v březnu, kdy byly volby vyhlášeny. Zvolil si uskupení Tisztelet és Szabadság (TISZA), což v překladu znamená Respekt a svoboda. Její zkratka se navíc shoduje s tím, jak Maďaři ve své mateřštině zapisují jméno řeky Tisy.

Spolupráce Magyara a TISZY je výhodná pro obě strany – Magyar může kandidovat a TISZA profituje z jeho popularity – v posledních průzkumech se dostává nad deset procent, což je mezi opozičními stranami nejvíc. Fidesz si drží podporu zhruba 40 procent voličů.

Ohrozí víc Fidesz, nebo opozici?

Otázkou nyní je, komu nová tvář politické scény nakonec uškodí nejvíce. Hlásí se sice ke konzervativním hodnotám, podobně jako premiér Orbán, podle odborníků se ale zdá, že v nadcházejících volbách zásadně oslabí spíše opoziční strany, z nichž většina se hlásí ke středu či levici.

„Zdá se, že je existenčním rizikem pro všechny opoziční strany a – ne sice existenčním – ale obrovským rizikem i pro Fidesz,“ míní László.

Někteří zástupci maďarských opozičních stran připouštějí, že by jim Magyar mohl „zavařit“. „Pro mou stranu je velkou hrozbou,“ připustil například předseda pravicové strany Jobbik Márton Gyöngyösi pro ČTK. „Naším hlavním programem bylo představovat alternativu pro zklamané voliče Fideszu... Péter Magyar je mladý, pohledný, stal se nyní pro Maďary mesiášem,“ dodal.

Podle průzkumu agentury Závecz z tohoto týdne čerpá TISZA svou podporu především mezi dosavadními nevoliči a mezi voliči liberální strany Momentum a původně satirické Maďarské strany dvouocasého psa (MKKP).

Katalin Csehová, europoslankyně a členka vedení strany Momentum, ČTK řekla, že doufá, že Magyarovým cílem není zničit současnou opozici, ale přilákat nové voliče. „Musíme se všichni spojit, pokud chceme změnit tento zkorumpovaný, nenávistný, populistický režim,“ zdůraznila. Výrazně se proti Magyarovi vyhranila kandidátka MKKP do Evropského parlamentu Marietta Leová, podle níž se zařadí spíše k tradičním politikům. „Nepotřebujeme mesiáše, potřebujeme tisíce a tisíce lidí, kteří vykydají hnůj a udělají z Maďarska lepší místo,“ prohlásila.

Politolog Zoltán Lakner míní, že Magyar využil frustrace mnoha Maďarů ze současné politiky v zemi a neschopnosti opozice s tím něco udělat. „V osobě Magyara získala opozice konkurenci,“ řekl maďarské mutaci serveru Rádia svobodná Evropa / Rádia svoboda.

Nebudeme se klanět Západu, slibuje Magyar

Magyar brojí proti korupci a volá po dodržování pravidel právního státu. Stejně jako Orbán však odmítá „dvojí standardy“ EU a tvrdí, že blok by si neměl vynucovat reformy justice zadržováním finančních prostředků. „Je to vydírání a není úkolem EU řešit problémy Maďarska,“ řekl. „Brusel by měl pochopit, stejně jako Washington, že nátlak na Maďarsko je kontraproduktivní,“ prohlásil.

Také v otázce Ruska se zdá, že Magyar zaujímá zlatou střední cestu mezi jestřáby a Orbánem, který blokoval unijní pomoc pro Ukrajinu a přijetí protiruských sankcí. „Přerušení vazeb (s Ruskem) nepovede k míru,“ podotýká Magyar a zároveň dodává: „Možná považujete spojení s Ruskem za dobrou věc, ale jsme členy klubu (EU), jsme svázáni se západní ekonomikou.“ A pokud TIZSA uspěje a získá vliv, před Západem se sklánět nebude, ujišťuje.

I když se nyní těší výrazné podpoře a zájmu voličů, čeká Magyara těžká práce. Dal sice jasně najevo, že se staví proti systému, který Orbán a jeho Fidesz vytvořili, neřekl ale nic konkrétního o tom, jak hodlá tuto hluboce zakořeněnou stranu a jejího vůdce sesadit, podotýká web Rádia Svobodná Evropa / Rádia svoboda.

Magyar přesto doufá v úspěch: „S dobrým výsledkem v červnu začne spousta lidí věřit, že můžeme něčeho dosáhnout,“ míní. Jak moc velká je jeho podpora zhruba měsíc před volbami, ukáže další demonstrace, která v Budapešti začala v 18:00.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armádní letoun s vojáky na palubě se zřítil na jihu Kolumbie

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Agentura Reuters napsala s odkazem na představitele kolumbijských ozbrojených sil, že v letadle bylo 125 lidí. Reuters s odkazem na guvernéra kolumbijského departementu Putumayo později uvedla, že zahynulo nejméně 34 lidí.
včeraAktualizovánopřed 25 mminutami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 41 mminutami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 2 hhodinami

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi. Pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky. Ve 14:00 místního času (19:00 SEČ) letiště opět otevřelo jednu ranvej, zároveň upozornilo cestující, že nadále lze očekávat zpoždění a rušení letů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Protikorupční protesty v Albánii vyústily ve střet s policií

Policie použila v albánské Tiraně vodní kanony proti opozičním demonstrantům požadujícím rezignaci tamní vlády. Reagovali tak na některé protestující, kteří házeli zápalné lahve na kancelář předsedy vlády. Děje se tak poté, co byla místopředsedkyně Belinda Ballukuová obviněna z ovlivňování veřejných tendrů na velké infrastrukturní zakázky ve prospěch některých společností, což Ballukuová odmítá. Boj proti korupci a organizovanému zločinu je pro Albánii zásadní, protože usiluje o vstup do Evropské unie, píše Reuters.
před 4 hhodinami
Načítání...