Z Orbánova spojence hlavním rivalem. Magyar strhnul davy, přízeň ale potřebuje udržet

Vstup Pétera Magyara do maďarské politiky otřásl vládnoucí stranou, ale i opozicí. Fidesz premiéra Viktora Orbána za posledních čtrnáct let své vlády nečelil tak významné politické výzvě. Magyar poukazuje na zkorumpovanost současného systému a klientelismus. Dokázal strhnout davy lidí a při svých protivládních demonstracích plní náměstí maďarských měst. Šance, že dokáže zájem voličů přetavit v úspěch v nadcházejících evropských a komunálních volbách, existuje. O poznání těžší podle politologů pro něj bude udržet si popularitu až do roku 2026, kdy půjdou Maďaři k parlamentním volbám.

Viktor Orbán je maďarským premiérem od roku 2010 a za celou tuto dobu na domácí půdě nečelil větším problémům. Ty se objevily až letos v únoru, kdy se jeho dosavadní spojenec a člen Fideszu Péter Magyar rozhodl stranu opustit a zároveň poukázat na ohromnou zkorumpovanost ve vedení země. Magyar se okamžitě stal Orbánovým úhlavním rivalem a během pouhých tří měsíců získal takovou popularitu, že Orbánova vláda musela nasadit celý svůj arzenál ve snaze jej zdiskreditovat, píší The Financial Times.

V provládních médiích se psalo mimo jiné o tom, že se Magyar projevoval násilnicky, objevila se i kritika jeho „zženštilých“ slunečních brýlí. V posledních dnech byly také vylepeny billboardy placené stranou Fidesz, na nichž je zobrazena předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová – už tradiční terč kampaní Fideszu – a mezi jejími sluhy, kteří servírují „válku, migraci a gender“, se objevuje kromě zástupců tradičních opozičních stran právě i Magyar.

„Mým cílem je připravit Fidesz o většinu v příštích (parlamentních) volbách a přinejmenším ho přinutit (k vytvoření) koalice,“ řekl v rozhovoru pro Financial Times. „Mohu s Fideszem spolupracovat, ale bez Orbána a jeho kumpánů – pokud vůbec něco takového existuje,“ dodal Magyar.

Z manžela Orbánovy ministryně hlavním rivalem

Počátkem února otřásla maďarskou politickou scénou aféra, když vyšlo najevo, že prezidentka Katalin Nováková udělila v dubnu 2023 milost muži odsouzenému do vězení za to, že kryl sexuální zneužívání chlapců svým nadřízeným v dětském domově ve městě Bicske. Prezidentka se 10. února pod tlakem veřejného mínění a podle maďarských opozičních médií na přímý pokyn premiéra Orbána vzdala funkce. Týž den na Facebooku oznámila svou rezignaci na poslanecký mandát i bývalá ministryně spravedlnosti Judit Vargová, která milost spolupodepsala. O Vargové se přitom předtím hovořilo jako o jedničce na kandidátce Fideszu pro červnové volby do Evropského parlamentu.

A jen několik hodin po odchodu Vargové vtrhl na politickou scénu třiačtyřicetiletý podnikatel, potomek staré budapešťské konzervativní rodiny a hlavně bývalý manžel Vargové: Péter Magyar.

„Ani minutu už nechci být součástí systému, v němž se skutečně odpovědní lidé skrývají za ženskými sukněmi, jejichž nositelkám se mohou smát do tváře, zatímco bez rozmyslu obětují ty, kteří na rozdíl od nich nikdy nepracovali pro své vlastní hmotné zájmy, ale pro dobro své země a svých krajanů,“ napsal v prohlášení jen několik minut poté, co se jeho exmanželka stáhla z veřejného života.

Důležitý zákulisní hráč se okamžitě vzdal funkcí v bance a na ředitelství silnic a dálnic, v nichž drží významný podíl stát. Na Facebooku začal ukazovat na ty, kdo podle něj díky současnému režimu nemístně vydělávají, třeba na Orbánova zetě nebo mluvčího. „Je normální, aby půlku země vlastnilo jen pár rodin? Nemyslím si to,“ řekl v rozhovoru na YouTube, který nasbíral přes dva a půl milionu zhlédnutí. Vládu v něm Magyar obvinil z vedení špinavých kampaní proti oponentům a ministra Antala Rogana označil za šéfa propagandy.

Každá lavina začíná sněhovou vločkou.
Péter Magyar
Facebook

V projevu k desetitisícovému davu, který se 6. dubna sešel v Budapešti, slíbil Magyar, že sjednotí konzervativní i liberální Maďary rozčarované Orbánovou vládou a rozdělenou a neefektivní opozicí. „Krok za krokem, cihlu po cihle si bereme zpět naši vlast a budujeme novou zemi. Suverénní, moderní, evropské Maďarsko,“ prohlásil Magyar a protest označil za „největší politickou demonstraci za poslední roky“.

Společnost se snaží mobilizovat proti vládě v době před dvojími volbami. V neděli 9. června se uskuteční v Maďarsku volby do Evropského parlamentu a zároveň komunální volby, v nichž se hraje i o křeslo starosty dvoumilionové Budapešti.

„Magyar chce porazit režim a prvním krokem na této cestě jsou volby do Evropského parlamentu,“ řekl pro ČTK politolog Róbert László z nezávislého maďarského think-tanku Political Capital. Z administrativních důvodů musel ovšem Magyar najít stranu, která existovala už letos v březnu, kdy byly volby vyhlášeny. Zvolil si uskupení Tisztelet és Szabadság (TISZA), což v překladu znamená Respekt a svoboda. Její zkratka se navíc shoduje s tím, jak Maďaři ve své mateřštině zapisují jméno řeky Tisy.

Spolupráce Magyara a TISZY je výhodná pro obě strany – Magyar může kandidovat a TISZA profituje z jeho popularity – v posledních průzkumech se dostává nad deset procent, což je mezi opozičními stranami nejvíc. Fidesz si drží podporu zhruba 40 procent voličů.

Ohrozí víc Fidesz, nebo opozici?

Otázkou nyní je, komu nová tvář politické scény nakonec uškodí nejvíce. Hlásí se sice ke konzervativním hodnotám, podobně jako premiér Orbán, podle odborníků se ale zdá, že v nadcházejících volbách zásadně oslabí spíše opoziční strany, z nichž většina se hlásí ke středu či levici.

„Zdá se, že je existenčním rizikem pro všechny opoziční strany a – ne sice existenčním – ale obrovským rizikem i pro Fidesz,“ míní László.

Někteří zástupci maďarských opozičních stran připouštějí, že by jim Magyar mohl „zavařit“. „Pro mou stranu je velkou hrozbou,“ připustil například předseda pravicové strany Jobbik Márton Gyöngyösi pro ČTK. „Naším hlavním programem bylo představovat alternativu pro zklamané voliče Fideszu... Péter Magyar je mladý, pohledný, stal se nyní pro Maďary mesiášem,“ dodal.

Podle průzkumu agentury Závecz z tohoto týdne čerpá TISZA svou podporu především mezi dosavadními nevoliči a mezi voliči liberální strany Momentum a původně satirické Maďarské strany dvouocasého psa (MKKP).

Katalin Csehová, europoslankyně a členka vedení strany Momentum, ČTK řekla, že doufá, že Magyarovým cílem není zničit současnou opozici, ale přilákat nové voliče. „Musíme se všichni spojit, pokud chceme změnit tento zkorumpovaný, nenávistný, populistický režim,“ zdůraznila. Výrazně se proti Magyarovi vyhranila kandidátka MKKP do Evropského parlamentu Marietta Leová, podle níž se zařadí spíše k tradičním politikům. „Nepotřebujeme mesiáše, potřebujeme tisíce a tisíce lidí, kteří vykydají hnůj a udělají z Maďarska lepší místo,“ prohlásila.

Politolog Zoltán Lakner míní, že Magyar využil frustrace mnoha Maďarů ze současné politiky v zemi a neschopnosti opozice s tím něco udělat. „V osobě Magyara získala opozice konkurenci,“ řekl maďarské mutaci serveru Rádia svobodná Evropa / Rádia svoboda.

Nebudeme se klanět Západu, slibuje Magyar

Magyar brojí proti korupci a volá po dodržování pravidel právního státu. Stejně jako Orbán však odmítá „dvojí standardy“ EU a tvrdí, že blok by si neměl vynucovat reformy justice zadržováním finančních prostředků. „Je to vydírání a není úkolem EU řešit problémy Maďarska,“ řekl. „Brusel by měl pochopit, stejně jako Washington, že nátlak na Maďarsko je kontraproduktivní,“ prohlásil.

Také v otázce Ruska se zdá, že Magyar zaujímá zlatou střední cestu mezi jestřáby a Orbánem, který blokoval unijní pomoc pro Ukrajinu a přijetí protiruských sankcí. „Přerušení vazeb (s Ruskem) nepovede k míru,“ podotýká Magyar a zároveň dodává: „Možná považujete spojení s Ruskem za dobrou věc, ale jsme členy klubu (EU), jsme svázáni se západní ekonomikou.“ A pokud TIZSA uspěje a získá vliv, před Západem se sklánět nebude, ujišťuje.

I když se nyní těší výrazné podpoře a zájmu voličů, čeká Magyara těžká práce. Dal sice jasně najevo, že se staví proti systému, který Orbán a jeho Fidesz vytvořili, neřekl ale nic konkrétního o tom, jak hodlá tuto hluboce zakořeněnou stranu a jejího vůdce sesadit, podotýká web Rádia Svobodná Evropa / Rádia svoboda.

Magyar přesto doufá v úspěch: „S dobrým výsledkem v červnu začne spousta lidí věřit, že můžeme něčeho dosáhnout,“ míní. Jak moc velká je jeho podpora zhruba měsíc před volbami, ukáže další demonstrace, která v Budapešti začala v 18:00.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 14 mminutami

Atmosféru v Davosu poznamenaly americké snahy o získání Grónska

Atmosféru na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu ovlivnilo úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná delegace, kterou Washington na fórum vyslal. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů. Ve středu se v Davosu čeká Trumpovo vystoupení.
před 52 mminutami

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 1 hhodinou

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 2 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů rozebrali rok Trumpa v úřadu

V úterý to byl rok od začátku druhého mandátu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Za dvanáct měsíců stihl nejen proměnit Bílý dům, když zboural jeho východní křídlo, ale i Ameriku a pravidla globálního řádu. Trumpovo úřadování probrali také hosté v Událostech, komentářích. Předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) Trumpa považují za mírotvůrce. Oceňují také určité změny v ideologické rovině. Podle exministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) je výsledkem Trumpova roku rozklad světového řádu a systému, člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL) hovoří o „krizi vzájemné důvěry a vztahů“. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 6 hhodinami
Načítání...