Maďarská prezidentka odstupuje. Po kritice za milost muži, který kryl zneužívání dětí

3 minuty
Události: Maďarská prezidentka rezignovala
Zdroj: ČT24

Katalin Nováková rezignuje na post maďarské prezidentky. Oznámila to v projevu vysílaném veřejnoprávní televizí. Kritiku vyvolala její milost udělená muži odsouzenému za krytí nadřízeného, jenž roky zneužíval chlapce v dětském domově. Prezidentka má v Maďarsku spíše ceremoniální funkce, většina moci je v rukou vlády Viktora Orbána.

„Udělala jsem chybu,“ prohlásila šestačtyřicetiletá Nováková. „Dnešek je posledním dnem, kdy k vám hovořím jako prezidentka. (...) Prosím o odpuštění ty, které jsem urazila, a také oběti, které to mohly vnímat tak, že nejsem na jejich straně,“ dodala.

Nováková se loni na jaře rozhodla omilostnit asi dva tucty odsouzených před návštěvou papeže Františka. Byl mezi nimi i zástupce ředitele dětského domova, který pomáhal bývalému šéfovi krýt jeho trestnou činnost. Ředitel byl odsouzen k osmi letům za zneužití nejméně deseti nezletilých chlapců v letech 2004 až 2016, jeho zástupce k více než třem letům odnětí svobody.

Bývalá maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová, která milost rovněž podepsala, v sobotu uvedla, že odstoupí z veřejného života, vzdá se křesla v parlamentu a vedoucího místa na kandidátce strany Fidesz do Evropského parlamentu.

Čelila tlaku

„Prezidentka celý minulý týden čelila enormnímu tlaku, na základě jejího rozhodnutí a na protest opustilo její poradní sbor několik osobností,“ uvedl zahraniční zpravodaj ČT Jan Šilhan a dodal, že prezidentka dosud jednoznačně nevysvětlila, proč udělila právě tomuto muži milost. „Nicméně její úřad dočasně převezme předseda parlamentu. Minimálně do té doby, než poslanci zvolí novou hlavu státu, což bude pravděpodobně během března,“ dodal Šilhan.

U sídla prezidentky se v sobotu sešlo kolem 200 lidí, kteří původně chtěli demonstrovat za odchod Novákové. Oznámení o prezidentčině rezignaci účastníci shromáždění přivítali, vyjádřili však názor, že tento krok není dostatečný k zásadní změně Orbánova systému řízení země. „Jsem ráda, že rezignovala, ale myslím si, že takhle se věci nevyřeší. Ona není hlavní zločinec, je třeba se podívat až nahoru,“ uvedla podle agentury AP jedna účastnice shromáždění.

Informace o udělení milosti se podle agentury DPA objevily v médiích až minulý týden. Proti milosti se konalo několik demonstrací. „Ne pedofilii,“ skandoval dav na té páteční. Na začátku této akce lidé uctili minutou ticha památku jedné z obětí, která spáchala sebevraždu.

Také maďarská opozice vyzvala Novákovou, která je spojenkyní a bývalou ministryní premiéra Viktora Orbána, aby odstoupila. Prezidentkou byla od května 2022. Odpůrci Orbánovy strany Fidesz kvůli skandálu obviňují její představitele z pokrytectví, protože vystupují jako ochránci dětí.

Prezidentka v úterý uvedla, že by nikdy nedala milost pedofilovi, a to platí i v tomto případě. „Odůvodnění rozhodnutí udělit milost není veřejné, a proto je přirozené, že každá milost vyvolá otázky a tyto otázky často zůstanou nezodpovězeny. O všech milostech také platí, že jsou svou povahou rozdělující,“ řekla.

Ve snaze zmírnit politické dopady skandálu Orbán, jehož strana Fidesz rozbíhá kampaň před volbami do Evropského parlamentu, předložil parlamentu novelu ústavy zbavující hlavu státu možnosti omilostnit pachatele zločinů na dětech. Nováková slíbila, že novelu podepíše.

Mert Pop, který byl jednou z obětí zneužívání, veřejně vyjádřil zděšení nad milostí a vyzval Novákovou, aby své rozhodnutí vysvětlila. „Bývalá ministryně pro rodinu Katalin Nováková je jednou z lidských tváří (vládní strany) Fidesz, které se dalo věřit, že je dobrou matkou pečující o rodinu a umírněnou prezidentkou. Ukázalo se, že tomu tak není,“ řekl AP Pop, který cítí odpovědnost jednat i jménem ostatních obětí a získat odpověď, proč milost získal muž, který napomáhal k jejich zneužívání.

Šéfka opoziční liberální strany Momentum Anna Donáthová uvedla, že vláda se ve skutečnosti o děti nezajímá a že rodina je pro vládní představitele pouze prázdnou frází. Dodala, že maďarská společnost potřebuje silné ženské vzory, ale nikoliv takové, jako je Nováková. Demokratická koalice, další opoziční uskupení, uvedla, že bude usilovat o přímou volbu prezidenta. Šéf parlamentního klubu Fideszu Máté Kocsis uvedl, že Nováková a Vargová učinily „zodpovědné rozhodnutí“, a vyjádřil oběma vděčnost za jejich práci.

Podle agentury APA se už spekuluje o nástupci Novákové. Zmiňován je například ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky či bývalý ústavní soudce, diplomat a ministr László Trócsányi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 19 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 21 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...