Maďarská prezidentka odstupuje. Po kritice za milost muži, který kryl zneužívání dětí

3 minuty
Události: Maďarská prezidentka rezignovala
Zdroj: ČT24

Katalin Nováková rezignuje na post maďarské prezidentky. Oznámila to v projevu vysílaném veřejnoprávní televizí. Kritiku vyvolala její milost udělená muži odsouzenému za krytí nadřízeného, jenž roky zneužíval chlapce v dětském domově. Prezidentka má v Maďarsku spíše ceremoniální funkce, většina moci je v rukou vlády Viktora Orbána.

„Udělala jsem chybu,“ prohlásila šestačtyřicetiletá Nováková. „Dnešek je posledním dnem, kdy k vám hovořím jako prezidentka. (...) Prosím o odpuštění ty, které jsem urazila, a také oběti, které to mohly vnímat tak, že nejsem na jejich straně,“ dodala.

Nováková se loni na jaře rozhodla omilostnit asi dva tucty odsouzených před návštěvou papeže Františka. Byl mezi nimi i zástupce ředitele dětského domova, který pomáhal bývalému šéfovi krýt jeho trestnou činnost. Ředitel byl odsouzen k osmi letům za zneužití nejméně deseti nezletilých chlapců v letech 2004 až 2016, jeho zástupce k více než třem letům odnětí svobody.

Bývalá maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová, která milost rovněž podepsala, v sobotu uvedla, že odstoupí z veřejného života, vzdá se křesla v parlamentu a vedoucího místa na kandidátce strany Fidesz do Evropského parlamentu.

Čelila tlaku

„Prezidentka celý minulý týden čelila enormnímu tlaku, na základě jejího rozhodnutí a na protest opustilo její poradní sbor několik osobností,“ uvedl zahraniční zpravodaj ČT Jan Šilhan a dodal, že prezidentka dosud jednoznačně nevysvětlila, proč udělila právě tomuto muži milost. „Nicméně její úřad dočasně převezme předseda parlamentu. Minimálně do té doby, než poslanci zvolí novou hlavu státu, což bude pravděpodobně během března,“ dodal Šilhan.

U sídla prezidentky se v sobotu sešlo kolem 200 lidí, kteří původně chtěli demonstrovat za odchod Novákové. Oznámení o prezidentčině rezignaci účastníci shromáždění přivítali, vyjádřili však názor, že tento krok není dostatečný k zásadní změně Orbánova systému řízení země. „Jsem ráda, že rezignovala, ale myslím si, že takhle se věci nevyřeší. Ona není hlavní zločinec, je třeba se podívat až nahoru,“ uvedla podle agentury AP jedna účastnice shromáždění.

Informace o udělení milosti se podle agentury DPA objevily v médiích až minulý týden. Proti milosti se konalo několik demonstrací. „Ne pedofilii,“ skandoval dav na té páteční. Na začátku této akce lidé uctili minutou ticha památku jedné z obětí, která spáchala sebevraždu.

Také maďarská opozice vyzvala Novákovou, která je spojenkyní a bývalou ministryní premiéra Viktora Orbána, aby odstoupila. Prezidentkou byla od května 2022. Odpůrci Orbánovy strany Fidesz kvůli skandálu obviňují její představitele z pokrytectví, protože vystupují jako ochránci dětí.

Prezidentka v úterý uvedla, že by nikdy nedala milost pedofilovi, a to platí i v tomto případě. „Odůvodnění rozhodnutí udělit milost není veřejné, a proto je přirozené, že každá milost vyvolá otázky a tyto otázky často zůstanou nezodpovězeny. O všech milostech také platí, že jsou svou povahou rozdělující,“ řekla.

Ve snaze zmírnit politické dopady skandálu Orbán, jehož strana Fidesz rozbíhá kampaň před volbami do Evropského parlamentu, předložil parlamentu novelu ústavy zbavující hlavu státu možnosti omilostnit pachatele zločinů na dětech. Nováková slíbila, že novelu podepíše.

Mert Pop, který byl jednou z obětí zneužívání, veřejně vyjádřil zděšení nad milostí a vyzval Novákovou, aby své rozhodnutí vysvětlila. „Bývalá ministryně pro rodinu Katalin Nováková je jednou z lidských tváří (vládní strany) Fidesz, které se dalo věřit, že je dobrou matkou pečující o rodinu a umírněnou prezidentkou. Ukázalo se, že tomu tak není,“ řekl AP Pop, který cítí odpovědnost jednat i jménem ostatních obětí a získat odpověď, proč milost získal muž, který napomáhal k jejich zneužívání.

Šéfka opoziční liberální strany Momentum Anna Donáthová uvedla, že vláda se ve skutečnosti o děti nezajímá a že rodina je pro vládní představitele pouze prázdnou frází. Dodala, že maďarská společnost potřebuje silné ženské vzory, ale nikoliv takové, jako je Nováková. Demokratická koalice, další opoziční uskupení, uvedla, že bude usilovat o přímou volbu prezidenta. Šéf parlamentního klubu Fideszu Máté Kocsis uvedl, že Nováková a Vargová učinily „zodpovědné rozhodnutí“, a vyjádřil oběma vděčnost za jejich práci.

Podle agentury APA se už spekuluje o nástupci Novákové. Zmiňován je například ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky či bývalý ústavní soudce, diplomat a ministr László Trócsányi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelský útok v Pásmu Gazy zabil podle médií nejméně pět lidí. Armáda to prošetřuje

Izraelský útok na bývalou školu ve čtvrti Túfa v Pásmu Gazy podle Times of Israel zabil nejméně pět Palestinců. Armáda židovského státu tvrdí, že vojáci spatřili několik podezřelých osob, na které následně vystřelili. Místní zpravodajské agentury uvádějí, že útok nastal ve chvíli, kdy se v objektu konala svatební oslava. Izraelská armáda případ prošetřuje.
před 1 hhodinou

USA útočí na IS v Sýrii. Zabily nejméně pět jeho členů, píše AFP

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) podle agentury AFP sdělila, že při amerických náletech zemřelo nejméně pět členů IS. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
01:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pákistánský soud poslal expremiéra Chána na 17 let do vězení kvůli státním darům

Soud v Pákistánu v sobotu poslal bývalého premiéra Imrana Chána a jeho manželku Bušru Bibiovou každého na sedmnáct let do vězení. Shledal je vinnými z podvodu se státními dary, které dostali od saúdskoarabské vlády. Manželé už jsou ve vězení kvůli korupci.
před 2 hhodinami

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Herní platforma Roblox usiluje o návrat na ruský trh. Slíbila větší kontrolu

Rusko počátkem měsíce zablokovalo přístup k americké internetové herní platformě pro děti Roblox. Oznámil to tehdy ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor. Platforma podle něj šíří „extremistické materiály a LGBT propagandu“. V zemi tento krok vyvolal protest v Tomsku. Úřad nyní zvažuje odblokování služby: její vedení totiž uvedlo, že zvýší moderaci svých her a chatů v Rusku.
před 3 hhodinami

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil osm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil osm lidí a dalších 27 zranil, napsala agentura Ukrinform. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko v noci na sobotu odpálilo tři balistické rakety Iskander-M.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Volby na Ukrajině by pomohly destabilizaci, doufají Rusové

„Dostali se do bodu, kdy už nejde o demokracii,“ prohlásil minulý týden na adresu Ukrajinců šéf Bílého domu Donald Trump a vyzval zemi k uspořádání prezidentských voleb. Jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj v reakci oznámil, že je připraven tak učinit. Experti připomínají, že konání voleb zakazuje vyhlášené stanné právo. Trump dle nich navíc přebírá rétoriku ruského vůdce Vladimira Putina, který legitimitu Zelenského neuznává.
před 4 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 15 hhodinami
Načítání...