Maďarská prezidentka odstupuje. Po kritice za milost muži, který kryl zneužívání dětí

Nahrávám video
Události: Maďarská prezidentka rezignovala
Zdroj: ČT24

Katalin Nováková rezignuje na post maďarské prezidentky. Oznámila to v projevu vysílaném veřejnoprávní televizí. Kritiku vyvolala její milost udělená muži odsouzenému za krytí nadřízeného, jenž roky zneužíval chlapce v dětském domově. Prezidentka má v Maďarsku spíše ceremoniální funkce, většina moci je v rukou vlády Viktora Orbána.

„Udělala jsem chybu,“ prohlásila šestačtyřicetiletá Nováková. „Dnešek je posledním dnem, kdy k vám hovořím jako prezidentka. (...) Prosím o odpuštění ty, které jsem urazila, a také oběti, které to mohly vnímat tak, že nejsem na jejich straně,“ dodala.

Nováková se loni na jaře rozhodla omilostnit asi dva tucty odsouzených před návštěvou papeže Františka. Byl mezi nimi i zástupce ředitele dětského domova, který pomáhal bývalému šéfovi krýt jeho trestnou činnost. Ředitel byl odsouzen k osmi letům za zneužití nejméně deseti nezletilých chlapců v letech 2004 až 2016, jeho zástupce k více než třem letům odnětí svobody.

Bývalá maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová, která milost rovněž podepsala, v sobotu uvedla, že odstoupí z veřejného života, vzdá se křesla v parlamentu a vedoucího místa na kandidátce strany Fidesz do Evropského parlamentu.

Čelila tlaku

„Prezidentka celý minulý týden čelila enormnímu tlaku, na základě jejího rozhodnutí a na protest opustilo její poradní sbor několik osobností,“ uvedl zahraniční zpravodaj ČT Jan Šilhan a dodal, že prezidentka dosud jednoznačně nevysvětlila, proč udělila právě tomuto muži milost. „Nicméně její úřad dočasně převezme předseda parlamentu. Minimálně do té doby, než poslanci zvolí novou hlavu státu, což bude pravděpodobně během března,“ dodal Šilhan.

U sídla prezidentky se v sobotu sešlo kolem 200 lidí, kteří původně chtěli demonstrovat za odchod Novákové. Oznámení o prezidentčině rezignaci účastníci shromáždění přivítali, vyjádřili však názor, že tento krok není dostatečný k zásadní změně Orbánova systému řízení země. „Jsem ráda, že rezignovala, ale myslím si, že takhle se věci nevyřeší. Ona není hlavní zločinec, je třeba se podívat až nahoru,“ uvedla podle agentury AP jedna účastnice shromáždění.

Informace o udělení milosti se podle agentury DPA objevily v médiích až minulý týden. Proti milosti se konalo několik demonstrací. „Ne pedofilii,“ skandoval dav na té páteční. Na začátku této akce lidé uctili minutou ticha památku jedné z obětí, která spáchala sebevraždu.

Také maďarská opozice vyzvala Novákovou, která je spojenkyní a bývalou ministryní premiéra Viktora Orbána, aby odstoupila. Prezidentkou byla od května 2022. Odpůrci Orbánovy strany Fidesz kvůli skandálu obviňují její představitele z pokrytectví, protože vystupují jako ochránci dětí.

Prezidentka v úterý uvedla, že by nikdy nedala milost pedofilovi, a to platí i v tomto případě. „Odůvodnění rozhodnutí udělit milost není veřejné, a proto je přirozené, že každá milost vyvolá otázky a tyto otázky často zůstanou nezodpovězeny. O všech milostech také platí, že jsou svou povahou rozdělující,“ řekla.

Ve snaze zmírnit politické dopady skandálu Orbán, jehož strana Fidesz rozbíhá kampaň před volbami do Evropského parlamentu, předložil parlamentu novelu ústavy zbavující hlavu státu možnosti omilostnit pachatele zločinů na dětech. Nováková slíbila, že novelu podepíše.

Mert Pop, který byl jednou z obětí zneužívání, veřejně vyjádřil zděšení nad milostí a vyzval Novákovou, aby své rozhodnutí vysvětlila. „Bývalá ministryně pro rodinu Katalin Nováková je jednou z lidských tváří (vládní strany) Fidesz, které se dalo věřit, že je dobrou matkou pečující o rodinu a umírněnou prezidentkou. Ukázalo se, že tomu tak není,“ řekl AP Pop, který cítí odpovědnost jednat i jménem ostatních obětí a získat odpověď, proč milost získal muž, který napomáhal k jejich zneužívání.

Šéfka opoziční liberální strany Momentum Anna Donáthová uvedla, že vláda se ve skutečnosti o děti nezajímá a že rodina je pro vládní představitele pouze prázdnou frází. Dodala, že maďarská společnost potřebuje silné ženské vzory, ale nikoliv takové, jako je Nováková. Demokratická koalice, další opoziční uskupení, uvedla, že bude usilovat o přímou volbu prezidenta. Šéf parlamentního klubu Fideszu Máté Kocsis uvedl, že Nováková a Vargová učinily „zodpovědné rozhodnutí“, a vyjádřil oběma vděčnost za jejich práci.

Podle agentury APA se už spekuluje o nástupci Novákové. Zmiňován je například ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky či bývalý ústavní soudce, diplomat a ministr László Trócsányi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 4 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 6 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 8 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 11 hhodinami

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého od 2. března zemřelo 108 záchranářů a zdravotníků. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...