Maďarská prezidentka odstupuje. Po kritice za milost muži, který kryl zneužívání dětí

Nahrávám video
Události: Maďarská prezidentka rezignovala
Zdroj: ČT24

Katalin Nováková rezignuje na post maďarské prezidentky. Oznámila to v projevu vysílaném veřejnoprávní televizí. Kritiku vyvolala její milost udělená muži odsouzenému za krytí nadřízeného, jenž roky zneužíval chlapce v dětském domově. Prezidentka má v Maďarsku spíše ceremoniální funkce, většina moci je v rukou vlády Viktora Orbána.

„Udělala jsem chybu,“ prohlásila šestačtyřicetiletá Nováková. „Dnešek je posledním dnem, kdy k vám hovořím jako prezidentka. (...) Prosím o odpuštění ty, které jsem urazila, a také oběti, které to mohly vnímat tak, že nejsem na jejich straně,“ dodala.

Nováková se loni na jaře rozhodla omilostnit asi dva tucty odsouzených před návštěvou papeže Františka. Byl mezi nimi i zástupce ředitele dětského domova, který pomáhal bývalému šéfovi krýt jeho trestnou činnost. Ředitel byl odsouzen k osmi letům za zneužití nejméně deseti nezletilých chlapců v letech 2004 až 2016, jeho zástupce k více než třem letům odnětí svobody.

Bývalá maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová, která milost rovněž podepsala, v sobotu uvedla, že odstoupí z veřejného života, vzdá se křesla v parlamentu a vedoucího místa na kandidátce strany Fidesz do Evropského parlamentu.

Čelila tlaku

„Prezidentka celý minulý týden čelila enormnímu tlaku, na základě jejího rozhodnutí a na protest opustilo její poradní sbor několik osobností,“ uvedl zahraniční zpravodaj ČT Jan Šilhan a dodal, že prezidentka dosud jednoznačně nevysvětlila, proč udělila právě tomuto muži milost. „Nicméně její úřad dočasně převezme předseda parlamentu. Minimálně do té doby, než poslanci zvolí novou hlavu státu, což bude pravděpodobně během března,“ dodal Šilhan.

U sídla prezidentky se v sobotu sešlo kolem 200 lidí, kteří původně chtěli demonstrovat za odchod Novákové. Oznámení o prezidentčině rezignaci účastníci shromáždění přivítali, vyjádřili však názor, že tento krok není dostatečný k zásadní změně Orbánova systému řízení země. „Jsem ráda, že rezignovala, ale myslím si, že takhle se věci nevyřeší. Ona není hlavní zločinec, je třeba se podívat až nahoru,“ uvedla podle agentury AP jedna účastnice shromáždění.

Informace o udělení milosti se podle agentury DPA objevily v médiích až minulý týden. Proti milosti se konalo několik demonstrací. „Ne pedofilii,“ skandoval dav na té páteční. Na začátku této akce lidé uctili minutou ticha památku jedné z obětí, která spáchala sebevraždu.

Také maďarská opozice vyzvala Novákovou, která je spojenkyní a bývalou ministryní premiéra Viktora Orbána, aby odstoupila. Prezidentkou byla od května 2022. Odpůrci Orbánovy strany Fidesz kvůli skandálu obviňují její představitele z pokrytectví, protože vystupují jako ochránci dětí.

Prezidentka v úterý uvedla, že by nikdy nedala milost pedofilovi, a to platí i v tomto případě. „Odůvodnění rozhodnutí udělit milost není veřejné, a proto je přirozené, že každá milost vyvolá otázky a tyto otázky často zůstanou nezodpovězeny. O všech milostech také platí, že jsou svou povahou rozdělující,“ řekla.

Ve snaze zmírnit politické dopady skandálu Orbán, jehož strana Fidesz rozbíhá kampaň před volbami do Evropského parlamentu, předložil parlamentu novelu ústavy zbavující hlavu státu možnosti omilostnit pachatele zločinů na dětech. Nováková slíbila, že novelu podepíše.

Mert Pop, který byl jednou z obětí zneužívání, veřejně vyjádřil zděšení nad milostí a vyzval Novákovou, aby své rozhodnutí vysvětlila. „Bývalá ministryně pro rodinu Katalin Nováková je jednou z lidských tváří (vládní strany) Fidesz, které se dalo věřit, že je dobrou matkou pečující o rodinu a umírněnou prezidentkou. Ukázalo se, že tomu tak není,“ řekl AP Pop, který cítí odpovědnost jednat i jménem ostatních obětí a získat odpověď, proč milost získal muž, který napomáhal k jejich zneužívání.

Šéfka opoziční liberální strany Momentum Anna Donáthová uvedla, že vláda se ve skutečnosti o děti nezajímá a že rodina je pro vládní představitele pouze prázdnou frází. Dodala, že maďarská společnost potřebuje silné ženské vzory, ale nikoliv takové, jako je Nováková. Demokratická koalice, další opoziční uskupení, uvedla, že bude usilovat o přímou volbu prezidenta. Šéf parlamentního klubu Fideszu Máté Kocsis uvedl, že Nováková a Vargová učinily „zodpovědné rozhodnutí“, a vyjádřil oběma vděčnost za jejich práci.

Podle agentury APA se už spekuluje o nástupci Novákové. Zmiňován je například ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky či bývalý ústavní soudce, diplomat a ministr László Trócsányi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...