Maďarsko má poprvé v historii prezidentku. Katalin Nováková je také dosud nejmladší hlavou státu

Novou maďarskou prezidentkou se podle očekávání stala dlouholetá členka vládní strany Fidesz Katalin Nováková. Ve čtvrtek ji zvolil parlament, ve kterém má strana premiéra Viktora Orbána převahu. Čtyřiačtyřicetiletá Nováková je první ženou v čele Maďarska. Nováková při hlasování získala 137 ze 188 odevzdaných hlasů.

Nynějšímu prezidentovi Jánosi Áderovi končí druhý pětiletý mandát 10. května. Áder býval dlouhá léta členem Orbánovy strany a od svého zvolení parlamentem v roce 2012 se projevoval jako premiérův neochvějný spojenec. 

Prezidentská funkce, které se Katalin Nováková ujme, má v Maďarsku převážně reprezentativní charakter. V dubnu se v Maďarsku budou konat parlamentní volby, v nichž Fidesz bude poprvé čelit sjednocené opozici, a tak je jejich výsledek pokládán za otevřený. 

V proslovu Nováková prohlásila, že je připravena reprezentovat všechny Maďary, a zdůraznila roli rodiny jako základu státu. Slíbila také bránit suverenitu Maďarska, mír, porozumění a bezpečnost. „Nedovolím, aby někdo hrál ruskou ruletu s těžko vybojovanou nezávislostí Maďarska,“ řekla podle agentury MTI Nováková. „Patříme Evropě a Evropa patří nám. Nemůžeme a nechceme to změnit,“ dodala.

Lepší Země pro vnoučata

Bývalá ministryně pro záležitosti rodiny Nováková byla v letech 2017 až 2021 místopředsedkyní vládní strany Fidesz. Tato strana ji také vloni v prosinci nominovala na prezidentku. Už tehdy uvedla, že přijetí nominace je pro ni poctou: „Pro mě jsou nejdůležitější maďarské rodiny a maďarské děti a chci pro ně pracovat i v budoucnu,“ uvedla s tím, že inspiraci a sílu čerpá ze své vlastní rodiny a také z víry v Boha.

Nováková také hovořila o tom, že je pro ni důležité předat dětem a vnoučatům planetu Zemi v lepším stavu, než ji současná generace zdědila. „Ale abychom tohoto cíle mohli dosáhnout, musíme ty děti a vnoučata nejprve mít,“ dodala.

Maďarská opozice ale Novákovou označovala za „nevhodnou kandidátku“ na prezidentku. Politička podle opozice v rámci strany Fidesz zastává podobné pozice jako premiér Viktor Orbán.

Ve vládě měla na starosti záležitosti EU

Nováková se narodila 6. září 1977 v Segedínu. Vystudovala ekonomii na Korvínově univerzitě v Budapešti a právo na univerzitě v Segedínu, studia si doplnila na francouzské univerzitě Paris Nanterre. V roce 2001, za první vlády premiéra Viktora Orbána, začala pracovat na ministerstvu zahraničí, na starosti měla záležitosti Evropské unie.

Nováková se v roce 2010 stala ministerskou poradkyní a o dva roky později začala řídit oddělení na ministerstvu lidských zdrojů. V roce 2014 tam byla jmenována státní tajemnicí pro rodinu a záležitosti mládeže. V říjnu 2020 se stala ministryní pro záležitosti rodiny, v úřadu setrvala do loňského prosince.

První prezidentka

Nováková, která byla od roku 2018 poslankyní maďarského parlamentu, se stane první ženou v čele Maďarska. Ve svých 44 letech bude také nejmladší z dosavadních hlav státu. „Kdo se domnívá, že budu v úřadu jen figurkou, nepodceňuje mě, ale ženy,“ upozornila pro web index.hu.

Nová maďarská prezidentka je také místopředsedkyní Mezinárodní ženské demokratické unie. Publikuje analýzy a studie na téma prorodinné politiky. Mluví francouzsky, anglicky, německy a španělsky. Má tři dospívající děti. Magazín Forbes ji v roce 2020 označil za nejvlivnější ženu v maďarském veřejném životě. 

Ke zvolení pogratuloval Novákové český prezident Miloše Zeman. Připomněl, že Nováková svůj mandát zahájí v nelehké době válečného konfliktu na Ukrajině. Ocenil v této souvislosti přístup zemí Visegrádské skupiny, které v důsledku vzniklé humanitární krize přijaly už statisíce ukrajinských uprchlíků. Situace podle Zemana „podtrhuje důležitost visegrádského formátu, soudržnosti středoevropského regionu i koordinace společných pozic“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zabránění návratu Orbána. Maďarští poslanci omezili funkční období premiérů

Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat funkci šéfa vlády maximálně osm let. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní znemožňuje případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl mimo jiné posledních šestnáct let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.
před 8 mminutami

USA a Írán oznámily dosažení dohody, digitálně už ji podle Američanů podepsaly

Spojené státy a Írán už v neděli digitálně podepsaly memorandum o porozumění, řekli v pondělí prezident USA Donald Trump a viceprezident JD Vance. Dosud se mluvilo o tom, že obě strany dohodu formálně podepíší v pátek ve Švýcarsku. Reuters napsala, že za USA úmluvu podepsali Trump a Vance a za Írán předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že Izrael dohodou není vázán. Memorandum počítá s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu a ukončením americké blokády íránských přístavů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Masivní úder na Kyjev má oběti. Ve známém klášteře vypukl požár

Při masivním ruském útoku na Kyjev zemřeli nejméně čtyři lidé, informoval ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Zasaženo bylo několik čtvrtí Kyjeva, útok připravil přibližně 140 tisíc odběratelů o elektřinu. Ve slavném pravoslavném klášteře Kyjevskopečerská lávra vypukl požár, uvedl starosta Vitalij Klyčko. Údery zasáhly také Charkov, o život přišlo pět záchranářů a pět dalších utrpělo zranění. Rusko podle Kyjeva k nočním útokům použilo 681 dronů, střel a raket.
01:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většinu zmařených útoků na Ukrajině organizovali agenti přes Telegram, uvedla estonská rozvědka

Naprostou většinu odhalených teroristických útoků na Ukrajině provedli podle Centra vojenského zpravodajství Estonských obranných sil lidé, kteří využívali komunikační aplikaci Telegram. Estonští zpravodajci to uvedli v pátek během pravidelného týdenního brífinku, v němž vycházeli ze statistik ukrajinské policie.
před 4 hhodinami

Řecko dokončuje dohodu s Chevronem o novém průzkumu uhlovodíků v Jónském moři

Delegace společnosti Chevron v pondělí 15. června přijela dokončit dohodu o účasti firmy v takzvaném bloku 10 u pobřeží Kyparissijského zálivu na Peloponésu, oznámil řecký ministr životního prostředí a energetiky Stavros Papastavrou.
před 4 hhodinami

Ve Francii začíná třídenní summit G7

Ve francouzském Évian-les-Bains začíná třídenní summit skupiny velkých světových ekonomik G7, na němž by se i za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa mělo diskutovat o důsledcích dohody o ukončení války USA s Íránem a o válce Ruska proti Ukrajině. Trumpa čeká mimo jiné slavnostní večeře s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem ve Versailles.
10:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

V plachetnici potopené u Splitu po srážce s katamaránem našli tělo pohřešovaného Čecha

Tělo dosud pohřešované osoby našli chorvatští potápěči v plachetnici, která se v neděli potopila s českou posádkou po srážce s katamaránem u Splitu. Stanici N1 to v pondělí řekl šéf splitského přístavu Željko Kuštera. Počet obětí lodního neštěstí tím vzrostl na čtyři. Podle českého ministerstva zahraničních věcí zůstává v nemocnici jedna osoba.
10:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Syn norské korunní princezny dostal čtyřletý trest vězení za znásilnění

Norský soud uložil synovi korunní princezny Mette-Marit a nevlastnímu synovi korunního prince Haakona čtyřletý trest vězení za znásilnění, informují agentury Reuters a AFP. Soud v Oslu uznal 29letého Mariuse Borga Höibyho vinným ve dvou ze čtyř případů znásilnění, z nichž byl obviněn. Podle soudu se dopustil také domácího násilí. Höiby obvinění ze znásilnění odmítá a jeho obhájce uvedl, že se proti rozsudku odvolá.
11:14Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...