Maďarsko má poprvé v historii prezidentku. Katalin Nováková je také dosud nejmladší hlavou státu

Novou maďarskou prezidentkou se podle očekávání stala dlouholetá členka vládní strany Fidesz Katalin Nováková. Ve čtvrtek ji zvolil parlament, ve kterém má strana premiéra Viktora Orbána převahu. Čtyřiačtyřicetiletá Nováková je první ženou v čele Maďarska. Nováková při hlasování získala 137 ze 188 odevzdaných hlasů.

Nynějšímu prezidentovi Jánosi Áderovi končí druhý pětiletý mandát 10. května. Áder býval dlouhá léta členem Orbánovy strany a od svého zvolení parlamentem v roce 2012 se projevoval jako premiérův neochvějný spojenec. 

Prezidentská funkce, které se Katalin Nováková ujme, má v Maďarsku převážně reprezentativní charakter. V dubnu se v Maďarsku budou konat parlamentní volby, v nichž Fidesz bude poprvé čelit sjednocené opozici, a tak je jejich výsledek pokládán za otevřený. 

V proslovu Nováková prohlásila, že je připravena reprezentovat všechny Maďary, a zdůraznila roli rodiny jako základu státu. Slíbila také bránit suverenitu Maďarska, mír, porozumění a bezpečnost. „Nedovolím, aby někdo hrál ruskou ruletu s těžko vybojovanou nezávislostí Maďarska,“ řekla podle agentury MTI Nováková. „Patříme Evropě a Evropa patří nám. Nemůžeme a nechceme to změnit,“ dodala.

Lepší Země pro vnoučata

Bývalá ministryně pro záležitosti rodiny Nováková byla v letech 2017 až 2021 místopředsedkyní vládní strany Fidesz. Tato strana ji také vloni v prosinci nominovala na prezidentku. Už tehdy uvedla, že přijetí nominace je pro ni poctou: „Pro mě jsou nejdůležitější maďarské rodiny a maďarské děti a chci pro ně pracovat i v budoucnu,“ uvedla s tím, že inspiraci a sílu čerpá ze své vlastní rodiny a také z víry v Boha.

Nováková také hovořila o tom, že je pro ni důležité předat dětem a vnoučatům planetu Zemi v lepším stavu, než ji současná generace zdědila. „Ale abychom tohoto cíle mohli dosáhnout, musíme ty děti a vnoučata nejprve mít,“ dodala.

Maďarská opozice ale Novákovou označovala za „nevhodnou kandidátku“ na prezidentku. Politička podle opozice v rámci strany Fidesz zastává podobné pozice jako premiér Viktor Orbán.

Ve vládě měla na starosti záležitosti EU

Nováková se narodila 6. září 1977 v Segedínu. Vystudovala ekonomii na Korvínově univerzitě v Budapešti a právo na univerzitě v Segedínu, studia si doplnila na francouzské univerzitě Paris Nanterre. V roce 2001, za první vlády premiéra Viktora Orbána, začala pracovat na ministerstvu zahraničí, na starosti měla záležitosti Evropské unie.

Nováková se v roce 2010 stala ministerskou poradkyní a o dva roky později začala řídit oddělení na ministerstvu lidských zdrojů. V roce 2014 tam byla jmenována státní tajemnicí pro rodinu a záležitosti mládeže. V říjnu 2020 se stala ministryní pro záležitosti rodiny, v úřadu setrvala do loňského prosince.

První prezidentka

Nováková, která byla od roku 2018 poslankyní maďarského parlamentu, se stane první ženou v čele Maďarska. Ve svých 44 letech bude také nejmladší z dosavadních hlav státu. „Kdo se domnívá, že budu v úřadu jen figurkou, nepodceňuje mě, ale ženy,“ upozornila pro web index.hu.

Nová maďarská prezidentka je také místopředsedkyní Mezinárodní ženské demokratické unie. Publikuje analýzy a studie na téma prorodinné politiky. Mluví francouzsky, anglicky, německy a španělsky. Má tři dospívající děti. Magazín Forbes ji v roce 2020 označil za nejvlivnější ženu v maďarském veřejném životě. 

Ke zvolení pogratuloval Novákové český prezident Miloše Zeman. Připomněl, že Nováková svůj mandát zahájí v nelehké době válečného konfliktu na Ukrajině. Ocenil v této souvislosti přístup zemí Visegrádské skupiny, které v důsledku vzniklé humanitární krize přijaly už statisíce ukrajinských uprchlíků. Situace podle Zemana „podtrhuje důležitost visegrádského formátu, soudržnosti středoevropského regionu i koordinace společných pozic“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump nesouhlasí s možnou izraelskou anexí Západního břehu

Americký prezident Donald Trump nesouhlasí s možnou izraelskou anexí okupovaného palestinského Západního břehu Jordánu. V noci na úterý to s odvoláním na nejmenovaného představitele Bílého domu napsala agentura Reuters. Izraelská vláda v neděli rozhodla o rozšíření kontroly nad Západním břehem, což mimo jiné kritizovaly Británie, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.
před 1 hhodinou

Šéf diplomacie USA Rubio navštíví Slovensko a Maďarsko

Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se tento týden zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, odcestuje z bavorské metropole na Slovensko a poté do Maďarska. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. V Bratislavě, kde se v neděli 15. února setká s vládními představiteli, bude jednat o bezpečnosti a také o jaderné energetice.
před 2 hhodinami

Starmer odmítl výzvy k rezignaci, od poslanců se dočkal potlesku

Britský premiér Keir Starmer před „svými“ labouristickými zákonodárci odmítl výzvy k rezignaci a od velké části z nich se dočkal i potlesku. Promluvil k nim v pondělí večer poté, co ho část spolustraníků včetně lídra skotských labouristů Anase Sarwara vyzvala k rezignaci. Premiér v posledních dnech čelil ostré kritice kvůli tomu, že velvyslancem v USA dříve jmenoval Petera Mandelsona, který je spojován s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chystá se rošáda mezi Američany a Evropany ve velení NATO, píše AFP

Spojené státy přenechají dva z významných velitelských postů v rámci Severoatlantické aliance evropským představitelům. Jedná se o velitelství italské Neapoli a v Norfolku v americkém státě Virginia. Jedno velitelství naopak získají USA, napsala v pondělí agentura AFP s odvoláním na své diplomatické zdroje. Krok odpovídá požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropské země převzaly větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost.
před 4 hhodinami

Reuters: EK navrhla kvůli ruské ropě rozšířit sankce na přístavy v Gruzii a Indonésii

Evropská komise navrhla rozšířit sankce namířené proti Moskvě i na přístavy v Gruzii a Indonésii, které nakládají s ruskou ropou. Jedná se o první případ, kdy se sankce zaměřily i na přístavy ve třetích zemích, ukázal detailní návrh dvacátého balíčku sankcí proti Rusku, do kterého nahlédla agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Stávku na železnici španělské odbory po dohodě s vládou ukončily

Železniční dopravu ve Španělsku v pondělí ochromila stávka, kterou svolaly hlavní odborové svazy zaměstnanců v železniční dopravě. Ty žádaly vyšší investice státu, aby byla zajištěna větší bezpečnost na železnici. Impulzem ke stávce byly dvě vážné nehody, při nichž minulý měsíc zemřelo 47 lidí. Stávka, kvůli níž byly ve Španělsku zrušeny stovky spojů, měla trvat tři dny, ale odpoledne se zástupci hlavních odborů dohodli s ministerstvem dopravy a akci odvolali.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci má jet Pavel, Macinka i Zůna

Mnichovské bezpečnostní konference se za Česko zúčastní prezident Petr Pavel. Pojede i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který po pondělím zasedání vlády sdělil, že na okraj fóra má dohodnutá bilaterální jednání. V Mnichově má naplánován program na pátek a sobotu. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí v Mnichově řekl, že se zúčastní i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet na pondělím zasedání schvaloval technické zabezpečení cesty.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

„Jedno město – jedna fakulta“. Gruzínské reformy školství vyvolaly protesty

Gruzínská vláda oznámila na konci ledna záměr sloučit dvě nejvýznamnější vysoké školy v zemi, což vyvolalo v Tbilisi protesty studentů a profesorů obávajících se o budoucnost obou institucí. Kabinet nakonec v této věci postoj korigoval – školy se spojovat nebudou, ale ke změnám dojde. Celé to zapadá do reforem vysokého školství oznámených ještě loni – zahrnují například model „jedno město – jedna fakulta“. Odpůrci změn se obávají zvýšení státní kontroly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...