Orbánovým vyzyvatelem má být konzervativní starosta Márki-Zay

Vyzyvatelem maďarského premiéra Viktora Orbána v parlamentních volbách v příštím roce bude pravděpodobně Péter Márki-Zay. Po sečtení zhruba 60 procent hlasů z primárních voleb opozice vede tento konzervativní starosta se ziskem přibližně 60 procent hlasů. Jeho oponentka, europoslankyně Klára Dobrevová už uznala svou porážku.

Devětačtyřicetiletý Márki-Zay by se tak měl stát společným kandidátem svazku šesti opozičních stran na maďarského premiéra.

„Zvítězit můžeme jedině společně,“ pronesl Márki-Zay před svými jásajícími příznivci. „Tohle byla bitva, ale musíme také vyhrát válku,“ doplnil s odkazem na volby do parlamentu, které se budou konat na jaře příštího roku. Dosavadní soupeřka Márkimu-Zayovi pogratulovala. „Přeji mu mnoho sil v našem úsilí o sesazení Viktora Orbána a následné demontáži jeho režimu,“ prohlásila Dobrevová a vítězi primárek přislíbila podporu.

Politik, který se v primárkách opozičních stran prezentoval jako přijatelná volba pro konzervativní i levicové voliče, měl po sečtení prvních hlasů v druhém kole hlasování náskok v Budapešti, zatímco Dobrevová vedla na venkově.

Kdo jsou Márki-Zay a Dobrevová

Umírněně konzervativní ekonom Márki-Zay není členem žádné ze zavedených maďarských politických stran a stojí v čele Hnutí Maďarsko všech (MMM), které spoluzakládal. Upozornil na sebe v roce 2018 vítězstvím v obecních volbách v domovském městě Hódmezövásárhely, které bylo do té doby baštou Orbánovy vládní strany Fidesz.

Právničku a ekonomku z Demokratické koalice Dobrevovou, která zastává středolevou politiku, podle serveru EUobserver mnozí znají hlavně jako manželku bývalého socialistického premiéra Ference Gyurcsánye. Podle průzkumů veřejného mínění bylo právě manželství s kontroverzním bývalým předsedou vlády její největší slabinou.

Nesourodá koalice se chce hlavně zbavit Orbána

Opozice povzbuzená dobrým výsledkem v místních volbách v roce 2019 a také příznivými průzkumy se rozhodla utvořit společnou koalici, i když v ní jsou ideologicky velmi nesourodé strany od zelených, socialistů a liberálů až po krajně pravicový Jobbik. Spojuje je touha zbavit moci Orbána, který vládne od roku 2010 a vede spory s Evropskou unií kvůli migraci nebo politice vůči sexuálním menšinám.

Orbán by tak mohl poprvé od nástupu k moci čelit ve volbách do parlamentu sjednocené opozici, poznamenala agentura Reuters.

Opoziční politici chtějí postupně demontovat to, co nazývají Orbánovým „neliberálním státem“. Plánují například změny zákonů, které podle premiérových kritiků pomohly upevnit jeho moc. Hodlají rovněž zlepšit vztahy s Evropskou unií.

Do boje půjde těžká váha. Konzervativec a křesťan

Kandidatura Márkiho-Zaye by mohla pro Orbána v parlamentních volbách znamenat velkou výzvu. Konzervativní starosta má sedm dětí a netají se svou křesťanskou vírou.

Tato image by mohla ztížit případnou Orbánovu snahu jej očernit a mohla by rovněž oslovit mnoho nerozhodnutých voličů na venkově i v metropoli, podotkla agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...