Liberálové

Obyvatelé Kanady v předčasných volbách vybírají složení nového parlamentu. Největší šance na vítězství průzkumy přisuzují vládnoucím liberálům, přestože ještě před dvěma měsíci za opozičními konzervativci výrazně zaostávali. Pomohla jim obchodní válka i výhružky ze strany prezidenta USA Donalda Trumpa. Právě diplomacie a reakce na Trumpovu rétoriku o připojení Kanady k USA tak byly hlavním tématem pro favorita a současného premiéra Marka Carneyho. Jeho konzervativní soupeř Pierre Poilievre naopak přitáhne voliče, kteří chtějí zásadní změnu.

Spojenými státy se ve velkém šíří šikana politických a názorových protivníků. Stěžují si na ni veřejně činní liberálové i konzervativci. V rozdělené americké společnosti se podle nich hojně vyskytuje takzvaný swatting, pojmenovaný po policejní zásahové jednotce swat. Jde o falešné nahlášení výbušniny či třeba vraždy, avšak s všudypřítomnými zbraněmi nebo s přehnanou reakcí policistů může skončit špatně. Situace je natolik vážná, že se jí zabývá už i Bílý dům.

Každý pátý Brit, který volil v loňských červencových volbách konzervativce, by nyní dal svůj hlas protiimigrační pravicové straně Reform UK Nigela Farage. Vyplývá to z průzkumu agentury YouGov, o kterém informovala stanice Sky News. Poprvé tak v průzkumu YouGov strana, která bývá označována za populistickou, těsně předstihla vládnoucí labouristy i opoziční konzervativce, kteří se dlouhodobě střídají u moci.

Na 370 milionů obyvatel členských států Evropské unie si už za měsíc vybere 720 zástupců do Evropského parlamentu, z toho bude 21 Čechů. Půjde o první hlasování po odchodu Velké Británie z EU, pandemii covidu a zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Očekává se vyšší účast než před pěti lety a posílení pravicových a euroskeptických stran. Po eurovolbách se obmění i složení Evropské komise.

Dánský levicový blok v čele se sociálními demokraty premiérky Mette Frederiksenové si po úterních volbách udrží v parlamentu těsnou většinu. Sociální demokraté získali 27,5 procenta hlasů, což je podle agentury Reuters jejich nejlepší výsledek za posledních více než dvacet let. I přes zřejmé volební vítězství Frederiksenová podala demisi do rukou královny Margarethe II., aby mohla sestavit novou, širší koalici.

Vyzyvatelem maďarského premiéra Viktora Orbána v parlamentních volbách v příštím roce bude pravděpodobně Péter Márki-Zay. Po sečtení zhruba 60 procent hlasů z primárních voleb opozice vede tento konzervativní starosta se ziskem přibližně 60 procent hlasů. Jeho oponentka, europoslankyně Klára Dobrevová už uznala svou porážku.

Pondělní předčasné volby v Kanadě vyhráli vládnoucí liberálové premiéra Justina Trudeaua, jimž se však podle výsledkových projekcí nepodařilo dosáhnout svého cíle a získat většinu v parlamentu. Vůdce opozičních konzervativců Erin O'Toole uznal svou porážku a pogratuloval Trudeaovi k vítězství a zisku třetího premiérského mandátu, uvedly tiskové agentury. Ministerský předseda však zřejmě bude muset nadále vládnout s podporou menších stran.

Slavnostní prezidentskou přísahou Borise Jelcina začalo 10. července roku 1991 v Kremlu zasedání Sjezdu lidových poslanců Ruské federace. Oficiálně se tak ujal funkce prvního ruského prezidenta – ještě v době existence Sovětského svazu. Jelcin hlásal demokracii, reformy i blahobyt. Pokusy o transformaci ale uvrhly velké počty Rusů do chudoby. Jeho kariéru poznamenal krvavý konflikt s parlamentem v roce 1993 nebo válka v Čečensku. Svým odchodem z funkce na přelomu milénia otevřel dveře Vladimiru Putinovi.