Trudeau je vítězem voleb v Kanadě, na většinu v parlamentu ale zřejmě nedosáhne

Pondělní předčasné volby v Kanadě vyhráli vládnoucí liberálové premiéra Justina Trudeaua, jimž se však podle výsledkových projekcí nepodařilo dosáhnout svého cíle a získat většinu v parlamentu. Vůdce opozičních konzervativců Erin O'Toole uznal svou porážku a pogratuloval Trudeaovi k vítězství a zisku třetího premiérského mandátu, uvedly tiskové agentury. Ministerský předseda však zřejmě bude muset nadále vládnout s podporou menších stran.

Veřejnoprávní televize CBC odhaduje, že liberálové v zákonodárném sboru získají 158 z celkových 338 křesel, tedy téměř stejně jako ve volbách v roce 2019. 

Devětačtyřicetiletý Trudeau, který stojí v čele menšinové vlády, spoléhající na podporu dalších stran při přijímání zákonů, vyhlásil volby dva roky před řádným termínem v naději, že posílí svůj mandát a vytvoří většinový kabinet. Kanadská a americká média však poznamenávají, že složení kanadského parlamentu bude po volbách zřejmě vypadat velice podobně jako doposud. Podle CBC tak v myslích mnoha voličů ještě akutněji vyvstává otázka, proč premiér svolával volby za čtvrté vlny pandemie covidu.

Trudeau nicméně volby vyhlásil a kampaň zahájil v polovině srpna, kdy mu průzkumy veřejného mínění přisuzovaly znatelný náskok před opozičními konzervativci. Ten však postupně mizel a pár dní před volbami průzkumy informovaly o vyrovnané pozici obou hlavních kanadských stran.

„Kanaďané nás znovu navrátili k moci s jasným mandátem, abychom dokázali vyjít z této pandemie a vydat se k lepší budoucnosti,“ řekl Trudeau. Dodal, že je připraven na další období ve funkci premiéra, a vyjádřil potěšení nad tím, že si Kanaďané zvolili „progresivní program“. „Chápu, že se nyní chcete vrátit k věcem, které máte rádi, a nechcete se zabývat pandemií nebo volbami,“ dodal premiér.

Hořkosladké vítězství pro Trudeaua, hodnotí výsledky politolog

„Trudeauovi nevyšla jeho sázka na to, že získá většinu, takže bych řekl, že je to pro něj hořkosladké vítězství,“ řekl agentuře Reuters politolog Daniel Béland z univerzity McGill v Montrealu. „Jsme v podstatě tam, kde jsme začali, protože nová menšinová vláda bude stejná jako ta předchozí. Trudeau a liberálové si zachránili kůži a zůstanou u moci, ale mnoho Kanaďanů, kteří tyto volby v pozdním létě a za pandemie nechtěli, zřejmě nebude celou situací příliš pobaveno,“ dodal. 

 V Kanadě tradičně nevznikají koaliční vlády, poslední se tam utvořila v roce 1917 za první světové války. Trudeau se tak v následujícím volebním období stejně jako dosud bude muset spoléhat na podporu středolevé Nové demokratické strany (NDP), která podle projekcí získala 25 mandátů. Takové spojenectví je však podle agentur ze své podstaty nestabilní a menšinové vlády mají v Kanadě historicky životnost kolem dvou let.

Výsledek voleb je podle pozorovatelů neúspěchem pro Konzervativní stranu, která podle projekcí obsadí 119 křesel. Konzervativci nicméně získali větší celkový počet hlasů, průběžné výsledky ukazují, že je podpořilo 34 procent voličů, zatímco liberály kolem 32 procent. Voliči liberálů jsou však rozprostřeni tak, že to vzhledem ke kanadskému většinovému systému dává Trudeauově straně volební výhodu.

Lídr konzervativců O'Toole se snažil získat nové voliče nabídkou více centristického programu a po uznání porážky prohlásil, že hodlá v tomto směru pokračovat. Dodal rovněž, že se podle něj Trudeau chystá do dvou let vyhlásit další volby, a vzkázal premiérovi, že Konzervativní strana bude na nové hlasování připravena. Podle médií tím dal najevo, že se prozatím nechystá vzdát role lídra hlavní opoziční strany.

Výsledky kanadských voleb letos podle médií přicházejí výrazně pomaleji, než v minulých letech, některé volební místnosti totiž musely omezovat svůj provoz kvůli pandemickým restrikcím. V jižním Ontariu, které je jedno z klíčových bojišť, se před volebními místnostmi tvořily několikahodinové fronty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 1 hhodinou

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 2 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...