Do eurovoleb zbývá měsíc. Očekává se posílení euroskeptiků i pravice

2 minuty
Události ČT: Měsíc do eurovoleb
Zdroj: ČT24

Na 370 milionů obyvatel členských států Evropské unie si už za měsíc vybere 720 zástupců do Evropského parlamentu, z toho bude 21 Čechů. Půjde o první hlasování po odchodu Velké Británie z EU, pandemii covidu a zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Očekává se vyšší účast než před pěti lety a posílení pravicových a euroskeptických stran. Po eurovolbách se obmění i složení Evropské komise.

Evropa se za pět let výrazně proměnila a spolu s ní se teď promění i Evropský parlament. „Evropský projekt ukázal svoji životaschopnost. Na pandemické krizi jsme viděli, jak je důležité, že ty vakcíny máme díky rychlému a mohutnému nákupu. Ukázalo se, že když je zle, umíme emitovat i společné evropské bondy,“ míní bývalý slovenský premiér Mikuláš Dzurinda.

Zatímco v roce 2019 dominovalo v Unii řešení dopadů klimatických změn, nyní se mluví hlavně o tom, jak zelená opatření sladit s potřebami ekonomiky. Pandemie a ruská agrese ukázaly, že Evropa je zranitelná a musí udržet konkurenceschopnost vůči Americe i Číně a budovat vlastní obranu.

„To, co bude ovlivňovat Evropu jako celek, naši ekonomiku, naši bezpečnost, bude digitální oblast, digitální ekonomika, kybernetická bezpečnost, doprava... a samozřejmě i energetická politika,“ soudí bývalý europoslanec a diplomat Pavel Telička.

Čekají se změny v síle některých frakcí

Modely ukazují, že hlavní bloky, tedy lidovci a socialisté, si postavení udrží. Na třetím místě to ale vypadá na těsný souboj mezi liberály na jedné straně a euroskeptiky a krajní pravicí na straně druhé.

„Je to samozřejmě nespokojenost s kvalitou života napříč Evropou – od migrace přes určitou pozici ke klimatickým a environmentálním otázkám, otázky spojené s životními náklady, energetickou krizí,“ říká vedoucí bruselské kanceláře institutu Europeum Žiga Faktor.

Frakci euroskeptiků, do které patří třeba strana italské premiérky nebo česká ODS, už si namlouvá šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Právě oni můžou sehrát klíčovou roli při schvalování jejího druhého mandátu. Před pěti lety prošla jen těsně.

Že by euroskeptici a krajní pravice, ve které dominuje francouzské Národní sdružení, vytvořili jednotný blok, se však neočekává. Frakce se liší v podstatných věcech, jako je postoj k Rusku a podpoře Ukrajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 8 mminutami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 23 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 46 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami
Načítání...