Do eurovoleb zbývá měsíc. Očekává se posílení euroskeptiků i pravice

2 minuty
Události ČT: Měsíc do eurovoleb
Zdroj: ČT24

Na 370 milionů obyvatel členských států Evropské unie si už za měsíc vybere 720 zástupců do Evropského parlamentu, z toho bude 21 Čechů. Půjde o první hlasování po odchodu Velké Británie z EU, pandemii covidu a zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Očekává se vyšší účast než před pěti lety a posílení pravicových a euroskeptických stran. Po eurovolbách se obmění i složení Evropské komise.

Evropa se za pět let výrazně proměnila a spolu s ní se teď promění i Evropský parlament. „Evropský projekt ukázal svoji životaschopnost. Na pandemické krizi jsme viděli, jak je důležité, že ty vakcíny máme díky rychlému a mohutnému nákupu. Ukázalo se, že když je zle, umíme emitovat i společné evropské bondy,“ míní bývalý slovenský premiér Mikuláš Dzurinda.

Zatímco v roce 2019 dominovalo v Unii řešení dopadů klimatických změn, nyní se mluví hlavně o tom, jak zelená opatření sladit s potřebami ekonomiky. Pandemie a ruská agrese ukázaly, že Evropa je zranitelná a musí udržet konkurenceschopnost vůči Americe i Číně a budovat vlastní obranu.

„To, co bude ovlivňovat Evropu jako celek, naši ekonomiku, naši bezpečnost, bude digitální oblast, digitální ekonomika, kybernetická bezpečnost, doprava... a samozřejmě i energetická politika,“ soudí bývalý europoslanec a diplomat Pavel Telička.

Čekají se změny v síle některých frakcí

Modely ukazují, že hlavní bloky, tedy lidovci a socialisté, si postavení udrží. Na třetím místě to ale vypadá na těsný souboj mezi liberály na jedné straně a euroskeptiky a krajní pravicí na straně druhé.

„Je to samozřejmě nespokojenost s kvalitou života napříč Evropou – od migrace přes určitou pozici ke klimatickým a environmentálním otázkám, otázky spojené s životními náklady, energetickou krizí,“ říká vedoucí bruselské kanceláře institutu Europeum Žiga Faktor.

Frakci euroskeptiků, do které patří třeba strana italské premiérky nebo česká ODS, už si namlouvá šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Právě oni můžou sehrát klíčovou roli při schvalování jejího druhého mandátu. Před pěti lety prošla jen těsně.

Že by euroskeptici a krajní pravice, ve které dominuje francouzské Národní sdružení, vytvořili jednotný blok, se však neočekává. Frakce se liší v podstatných věcech, jako je postoj k Rusku a podpoře Ukrajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Irsko chce usnadnit nasazení jednotek v zámoří

Otázka evropské obrany se řeší i v Irsku, jednom z mála neutrálních států Evropské unie. Irské ozbrojené síly se až na výjimky a některé mírové mise OSN neúčastní žádných operací mimo své území. To by se teď mohlo změnit – vláda chystá úpravy, kterými by nasazení jednotek v zámoří usnadnila. Zvyšují se i výdaje na obranu po vzoru evropských partnerů, byť ze zemí EU dává Irsko i tak vůbec nejméně ze všech. Dublin vynakládá na armádu necelé půl procento HDP.
před 2 mminutami

Tusk požádá v nejbližší době parlament o hlasování o důvěře vládě

Polský premiér Donald Tusk v nejbližší době požádá parlament o hlasování o důvěře jeho koaliční vládě, řekl podle agentur v pondělí večer v televizním projevu. Reagoval tak na vítězství konzervativce Karola Nawrockého v nedělních prezidentských volbách. Lídr opozice Jaroslaw Kaczyński vyzval Tuska kvůli výsledku voleb k rezignaci.
20:21Aktualizovánopřed 5 mminutami

Ukrajina a Rusko se v Istanbulu dohodly na nové výměně zajatců

Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.
12:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Německo bude dál odmítat žadatele o azyl na hranicích, řekl Dobrindt. Soudu navzdory

Německo bude navzdory čerstvému rozhodnutí soudu nadále odmítat žadatele o azyl na hranicích, uvedl v pondělí vpodvečer ministr vnitra Alexander Dobrindt. Dodal, že nevidí důvod měnit praxi, soud podle něj rozhodoval jen v jednom konkrétním případě. Soud v Berlíně v pondělí rozhodl, že odmítání žadatelů o azyl při hraničních kontrolách na německém území je protiprávní. Podle něj není možné tyto žadatele vykázat za hranici, aniž by úřady předtím rozhodly v takzvaném dublinském řízení.
17:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nawrocki získal většinu mladých, jeho vítězství oslabí Tuskovu vládu

Vítězství Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách je ranou pro liberální vládu Donalda Tuska. V Nawrockém zůstává v čele země hlava státu, která bude blokovat koaliční záměry. Nawrockému k vítězství pomohli mezi jinými i mladí voliči, z nichž většina volila v prvním kole krajně pravicového Slawomira Mentzena a v druhém kole se přiklonila právě ke konzervativnímu kandidátovi.
před 5 hhodinami

V ukrajinské Pavučině se chytily nenahraditelné ruské letouny

Ukrajina při svém nedělním dronovém útoku na základny ruského letectva zničila nejméně třináct letadel a další poškodila, uvedl Andrij Kovalenko, šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě. Útok oficiálně potvrdila také ukrajinská tajná služba SBU, která akci zorganizovala. Podle ní bylo zasaženo 41 letounů. Podle expertů bude pro Kreml mimořádně obtížné bombardéry v dohledné době nahradit.
11:47Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Převádíme Británii do „válečné připravenosti“, řekl Starmer

Převádíme Spojené království do „válečné připravenosti“ a „válečného tempa", uvedl podle BBC britský premiér Keir Starmer. Podle něj toho lze dosáhnout zvýšením platů a vytvořením silnější, plně vycvičené zálohy. Britská vláda chce také pořídit dvanáct nových ponorek s jaderným pohonem, které budou mít na palubě konvenční zbraně. Za modernizaci jaderného arzenálu se chystá utratit na patnáct miliard liber (asi 443 miliard korun).
před 6 hhodinami

Východní a severní křídlo NATO podporuje pět procent HDP na obranu

Země východního a severního křídla NATO chtějí, aby Aliance směřovala k cíli pěti procent HDP vydávaných na obranu. Shodli se na tom lídři zemí takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí na summitu ve Vilniusu, kteří zároveň podpořili členství Ukrajiny v NATO. S touto podporou nesouhlasilo Maďarsko, proto je výstupem summitu pouze prohlášení předsedajících zemí Litvy, Polska a Rumunska.
12:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...